- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Konstrukce reality světa I. – dimenze

VesmírJedním z největších omylů moderní fyziky, filozofie i teorie stvoření je, že svět musel mít počátek, a to v prostoru i čase. Že došlo k jednorázovému stvoření, v jeden okamžik. A samozřejmě z ničeho. Přičemž ničím se zde myslí absolutní nic. Tato myšlenka je samozřejmě zcestná. Stejně jako něco existuje – nic neexistuje. Absolutní nic je hezký, abstraktní, leč nelogický konstrukt. Svět nemá počátek ani v prostoru, ani v čase. To, co bylo okrajově naznačeno fyzikální kosmologií – že svět vznikl Velkým třeskem – je sice opět zajímavá představa, ale není funkční, jak se zdá. Svět je absolutně nekonečný v prostoru i čase. Což je jedna z point mých teorií. A mimo svět není nic. Z ničeho nic nevzniklo.

Další celkem radikální pointou je, že se svět konstruuje a tvoří neustále, i když je nekonečný. On totiž svět není Stvoření, ale Tvoření. To byla kdysi platónská idea, že svět byl vytvořen a je neměnný. Tak to vůbec není. Je dynamický, i co se týče existence a tvoření existence. Jedním z důkazů jsou i virtuální částice, což není jediný existenčně proměnný atribut světa. Jednou jsem v mých teoriích vyřkl fakt, že se svět rozpadá do faktů a zpět se skládá do objektů. Tudíž čísla se dělí do nekonečna a pak se zase sčítají. V tom tkví ona dynamičnost. Tak jako je film promítán po obrazech. Tak je svět rozdělen v čase do nekonečně malých sekvencí. A tyto sekvence musí být plynulé. Pokud by nejmenším okamžikem byl Planckův čas, tak mezi jednotlivými sekvencemi není souvislost. Existovaly by informační mezery a svět by nefungoval, jak by měl. Tedy Planckův čas se může hodit pro fyzikální výpočty, ale výpočty nespočítáme existenci vesmíru.

Proti mým teoriím jsem dále zaznamenal další kritiku. Ta spočívala v tom, že ve světě se nemůžou vyskytovat nekonečna v množném čísle. To je hrubé nepochopení fungování světa. A je to opět nějaká středověká představa, že svět musí mít univerzálního hybatele. Moje zjištění o Bohu bude specifikováno později. Ale opakuji – svět je absolutně nekonečný, proto jsem ho i symbolem absolutního nekonečna označil. V žádném případě nefunguje svět na konečných číslech, které by se vydělovala z nějakého nekonečna. Každý, kdo si pozorně přečte mé předchozí články, to pochopí. Začnu tedy výklad konstrukce reality světa výkladem konstrukcí dimenzí. Zde někteří opět nepochopili, jak funguje bod, přímka, rovina, prostor, atd. Kritici si myslí, že prostě je. Omyl. Svět není neměnný. Což je dáno tvořením existence.
 

1. Zázrak jménem bod

Už z kvantové mechaniky víme, že každý objekt světa má kromě své vlastní existence i existenci všech časoprostorovych variací. Pravděpodobnost kvantovky je základní vlastností světa. Prostě objekty jsou ve všech formách. Pro bod to znamená jediné. Neexistuje sám o sobě, ale ve všech variantách – kopiích. Všechno má své totožné i rozdílné kopie. V okolí každého bodu se nacházejí všechny variace bodu, všechny jeho možnosti existence i neexistence. Bod je tedy stav věcí. Jeho hodnota reprezentuje jeho existence, nebo existenci opačného stavu. Aby toto ale bylo možné, musí tyto body kompletně a kontinuálně vyplňovat vše.
 

2. Zázrak jménem přímka

Aby šlo identifikovat rozdílné nulové stavy věcí, musí se každý bod kopírovat do všech směrů a zajisté v nekonečném počtu ω. Všech směrů je taky ω, tedy jeden bod je tvořen ω^2 svými variantami. Toto by kontinuální prostor singularit nevytvořilo. Proto platí, že bod b0, pokud je singularitou, tak má své totožné kopie – singularity – také v ω počtu – b0′, b0“, b0“‘, atd. – vyplňující prostor singularit. A od každé takové singularity se rozpínají její netotožné kopie b1, b2, b3. Každá taková kopie má pak ω svých kopií. Což znamená, že bodů v prostoru je ω^ω, což víme, že je rovno 2^ω = ω1. Prostor singularit je tedy kontinuum. To platí i o přímkách, na nichž se všechny kopie vyskytují. Počet dimenzí takového prostoru je logicky ω.

V takovém prostoru se konstruuje libovolný objekt. Od bodu, přímky, roviny, 3d prostoru, 4d prostoru, atd… přes složitější objekty fyzikální.

Proč ale vnímáme jen 3 dimenze, to teprve budu rozebírat.
 

Jan Kozohorský
24.3.2018, Kopřivnice
 

Poslední články autora:


hodnocení: 3.2
hlasů: 5