Nutno uznat, že v pátrání po zmizelé dívce Aničce jasnovidci zcela selhali. Podávali zmatečné údaje, jak se následně prokázalo. A to v zemi, o které se povídá, že co Čech, to šaman a léčitel! Své paraschopnosti neukázali ani „zástupy“ těch, kteří esoteriku školí, ani jimi vyškolení.

Setkávám se dokonce dost často se zájemci o esoterické poznání, kteří jdou z jednoho esoterického kurzu do druhého a mají tolik absolventských diplomů jako svého času sovětští generálové metálů. A to není nějak málo. Vždyť až sem se z Egypta po roce 1968 „donesl rozhovor“ dvou krokodýlů z Nilu, ve kterém si jeden stěžuje druhému: Je to na tom světě čím dál horší! Představ si, před týdnem jsem sežral jednoho ruského vojenského poradce a ještě po týdnu prdím kovové metály!

V případě Aničky nejen selhali všichni jasnovidci a telepatové, ale také „kontaktéři s přítomnými mimozemskými civilizacemi“. Ufouni jim zjevně neporadili. Také jasnovidní „pisatelé s dvanácti čakrami“, kteří ve svých knihách a přednáškách o minulých a budoucích dějinách lidstva naprosto přesně popisují, co se odehrávalo v „Atlantidě a Hyperboreji“ před 324841 roky a co bude na světě v roce 8453, mlčeli jako ryby. Není divu, vždyť je pravidlem, že naprosto mlčí o tom, co ve státě a světě bude za týden, měsíc a rok.

Zdá se, že před eventuálními kalamitami nedokáží varovat obyvatelstvo ani tak, jako to učinili sibiřští šamani před pádem tunguzského meteoritu. Zřejmě to s jejich schopnostmi nebude tak horké. A tak, ať se nám to líbí nebo ne, v reálných prognózách lidé citlivci za zvířaty „o třídu“ pokulhávají. V souvislosti s nejistou prognózou další existence života jako celku na této planetě není nakonec mizení druhů formou „útěku“ zvířecích druhů ze zeměkoule jako před tsunami?

V těchto souvislostech se u mnoha lidí oprávněně vynořuje otázka, nakolik a jak časově dopředu je individuální a kolektivní budoucnost předurčena? A jestli je v dispozicích člověka alespoň s určitou přesností ji zachytit? A také, jestli existují vlivy, které tyto eventuální schopnosti pozitivně či negativně ovlivňují?

Těmito otázkami a vlivem těch kterých vlivů na přesnost mimosmyslového vnímání se zabývám od osmdesátých let. Nejprve jsem se samozřejmě přesvědčil, že jevy „vidění na dálku, do minulosti a budoucnosti“ skutečně existují. Z prvotního „sisyfovského typu skepse“ mě před čtvrt stoletím pomocí přesných telepatických diagnóz a dat úmrtí jednotlivců vyvedl brněnský „šaman“ Karel Kožíšek. S ním jsem se blíže seznámil v souvislosti s jeho prosbou, abych ho „vyučil“ včelaření. Při té příležitosti jsem poznal, že Karel Kožíšek byl nejen nesmírně srdečný a kamarádský člověk, ale skutečný telepatický fenomén. Jím předvedené výkony mě tak zaujaly, že jsem mu později při jeho pokusech asistoval. Tak jsem se mimo jiné přesvědčil, že je to tak disponovaný člověk, který z fotografie kohokoliv pomocí automatické kresby bezchybně zjistil, zda nejen dotyčný žije, ale jaký je zhruba jeho zdravotní stav. Přede mnou bez jediné chyby určil podle fotky nebo písma žití či nežití stovek lidí. Nezaznamenal jsem však, že by byl věrohodně schopen zjistit, kde se dotyčný mrtvý nachází. (Týká se to také úsilí o nalezení hrobu Metodějova a Anežky České.)

V době oněch pozorování a následných ověřovacích experimentů mě ovšem, jako každého, strašily dvě skupiny mých známých a kamarádů. První množinou „strašičů“ byli vědecky a rozumově pracující kamarádi, kteří vyzbrojeni sisyfovskou logikou mi vědecky předvídali „zbláznění se“. Druhou skupinou „strašitelů“ byl ideovou jednotou sevřený klan jen o bibli se opírajících křesťanů. Ti mě na základě scholasticky (ne)pochopených biblických citátů jasně viděli v pekle. Znejistěn těmito nevábnými „vyhlídkami“ začal jsem jezdit po republice, abych se u informovanějších poradil o rizicích prováděných pozorování a pokusů. Mimo jiné do Prahy, za dalším Kahudovým esoterickým „esem“, paní Bohunkou Cíchovou. Ta na mne po přesně postavených dotazech vždy přísně pohlédla a se zdviženým prstem řekla: „Víte, co o těch věcech napsal Abdrushin? Jak je to nebezpečné!“ Říkám, že vím. Ale život je souborem rizik. Bez rizika nemůžete jít ani na rande! Kvůli překonání rizik dokonce žijeme. Po takovém úvodu paní Cíchová otočila své oči bělmem ke mně, kamsi pohlédla a řekla: „Ale vy můžete! V záhrobí jste za omyly minulého života, i když vedené dobrou vůlí, tak trpěl, že máte v sobě mimořádně vysokou míru opatrnosti. Máte dostatečnou citlivost se nástrahám oněch transcendentních dimenzí vyhnout. Stejně časem magických kousků a experimentů necháte.“ Měla pravdu! A navíc mi řekla jak omyly minulého života, tak budoucí klíčové životní události dopředu. V té době naprosto nepředvídatelné a dokonce nepředstavitelné osobní události!

Přiznám se, že jsem tomu moc nevěřil. Ale překvapení bylo na mé straně. Předpovězené se stoprocentně naplnilo! Dokonce na roky přesně! Až na jednu předpověď, která má čas až po smrti.

Po těchto zkušenostech nepochybuji, že budoucnost jednotlivce i národů jsou naším duchovním vedením v hrubých rysech předurčeny. Její jednotlivé události mají nenahraditelný smysl pro náš duchovní vývoj a proto je můžeme měnit jen v detailech. Přesně předurčit průběh nemoci ostatně uměl konec konců i Kožíšek. Když k němu přišel na „magnetickou léčbu“ nemocný, o kterém jinak nic nevěděl, tak ho „přeléčil“. Pacientovi se obvykle ulevilo, ale když odešel, Karel mi řekl: „Toho volají ‚nahoru‘, má tolik a tolik času. Toho jsem léčil jen na oko. Já se s Pánem Bohem neperu!“ Když jsem naplnění prognóz následně kontroloval, s asi desetiprocentní chybou a mírnými časovými „plus mínus“ předpovědi vycházely.

V souvislosti s možnostmi předcházení a identifikace zločinu pomocí intuitivního poznání jsme samozřejmě také prováděli pokusy. Vždy neúspěšně. Karel mi ukazoval, tehdy na Saddámovi Husajnovi, jak místa zločinných dějů a myšlenkový svět zloduchů je tak nabit „černou energií“, produkovanou démony, kteří je řídí, že on nemá šanci je prorazit. Temná energie kolem okamžitě rozhodí stabilitu každého duchovně nedokonalého, který do kruhů temných duchů vkročí. Tyto energie jsou tak silné, že rozvrátí rovnováhu je detekujícího citlivce a dovedou jej k zesměšnění. Pro temné duchy je takové „laškování“ s citlivci povyražením. Ve stylu: takový šašek nám sem leze! Silou kolem zločinů nashromážděné negace by mohl projít jen dokonalý člověk. Negativní energie by se v tomto případě nemohly na negacích duše uchytit a její intuitivní integritu rozladit! Přítomnost a účinek negativních energií v dimenzi astrálu bylo příčinou toho, proč staří zasvěcenci (faraónovi velekněží, Pythagoras, Orfeus apod.) přibírali do iniciačních rituálů egyptských a řeckých mystérií jen eticky čisté osobnosti. Stejný důvod, proč esoterické metody nejsou použitelné v současném lidstvu, uvádí Abdrushin. Píše, že síly duchovních temnot jsou v astrální dimenzi současného upadlého lidstva tak silné, že nechají kohokoliv uhádnout jen věci podružné!!! Použijí-li se k prognóze hmotné esoterické „pomůcky“, např. kyvadlo, virgule, temný duch stojící za každým člověkem, výsledek ovlivní směrem ke zlu. Zmýlí jej, dá argumenty hmoťákům a udělá z citlivce před druhými „blázna“. Podstatné vědomosti, které by mohly být duchovně užitečné, nelze esoterickými školeními zvýšit. Lze je oživit jen všestranným duchovním úsilím k povznesení duše. Pak se v každém člověku přítomné intuitivní schopnosti samočinně otevírají. Vždyť jsou zablokované právě k dobru nezralého!

Při použití esoterických prostředků k intuitivnímu poznání jsem po létech hodnocení mimo jiné dospěl k závěru, že čím je člověk ve zkoumaném oboru rozumově kvalifikovanější, tím lepšího výsledku může intuitivním poznáním dosáhnout. Ale i intuice má své háčky. Uvedu dva mně se přihodivší konkrétní ale protikladné příklady.

Zkoušel jsem využít intuitivní (esoterické) diagnostiky ve včelařství. To byl obor, který jsem tehdy poměrně slušně vědomostně zvládl. Nejprve jsem šíření roztoče varroa v Česku v tichosti sledoval i esoterickými metodami. Vycházelo mi stále, že invaze roztoče v krajině postoupila dále, než bylo zjištěno oficiálními laboratorními metodami. Z takové situace vyplývalo, že oficiální „radikální metoda likvidace varroázy“ nemůže být úspěšná. Počkal jsem v tichosti rok a když se správnost minulého testování následným laboratorním vyšetřením potvrdila, dostal jsem odvahu a veden čistě altruistickou pohnutkou, zabránit státním zbytečným výdajům a šikaně kočujících včelařů, napsal jsem osobní varovný dopis tehdejšímu řediteli SVS Dr. Polákovi. O esoterickém způsobu získání informací v něm ovšem nebylo ani slova! Jediný v celé veterinární službě a včelařské veřejnosti jsem na celostátním fóru vystoupil proti navrženému způsobu tlumení invaze. Proto mě možná „temní“ nechali správně roztoče najít kyvadlem a virgulí, protože po onom vystoupení nastal všeobecný „hon“ na mne. To jsem si užil! Obvinili mě z „rozvracení schváleného ozdravného postupu“ a někteří funkcionáři navrhli i zbavit mě titulu. Prý jsem nepochopil základní vyučované protinákazové postupy. Následovalo kárné řízení na Krajském veterinárním zařízení a z následného trestního obvinění pro rozvracení ekonomiky ve státě mě tehdy zachránil právě ředitel Státní veterinární správy. Ke zklamání přesvědčených „radikálů“ mne navíc přizval do komise SVS pro nákazy včel. Průběh následující invaze roztoče mi však dal tak plně za pravdu, že se mi většina těch, kteří na mne původně pořádali „hon“, přišla po několika létech omluvit. Dobrodružné „individuum“ se v jejich očích náhle proměnilo ve včelařskou „kapacitu“.

Po tomto úspěchu v esoterické prognostice postupu roztoče varroa mě „začal brát fantaz“, že bych těchto utajovaných dispozic mohl využít také pro sebe, zejména komerčně. Např. v diagnostice počátku rojové nálady ve vlastních včelstvech bez prohlídky včelstva. Doufal jsem v možnost odstranit nasazením kyvadla nebo virgule pracnost při ošetřování vlastních včelstev a podstatně zvýšit medný výnos. Ale v tomto případě jsem zaznamenal úplný krach esoterické diagnostiky vzniku rojové nálady. Nespolehlivost byla neúnosně veliká. Přičítám tento neúspěch „kvalitě“ pohnutek, tj. vlastnímu egoizmu a zištnosti. Tyto pohnutky otevřely vstup rušivých energií do neurosvalových reakcí, řídících pohyby virgule a kyvadla. Později se mi to mnohokrát potvrdilo, že jakmile citlivec nechá do své duše vstoupit duchovní vadu, dochází k poruchám intuice a následně ke krachu správnosti intuitivní diagnostiky.

Došel jsem tak vlastními pozorováními k potvrzení správnosti výše zmíněného Abdrushinova názoru o tlaku temných jemnohmotných energií na lidstvo. On dále uvádí, že nepokřivené esoterické sdělení může být v současnosti získáno jen bez hmotných pomůcek, tj. vizí ve změněném stavu vědomí nebo skrze správně vyluštěné poselství snů. I to mohu potvrdit.

Po tomto obšírném úvodu jsem dospěl k vyjevení těžiště článku. Vidíme kolem sebe pozoruhodné společenské a přírodní události, jejichž další vývoj se jeví jako nevypočitatelný. Společenské procesy jakoby rozkládaly a znevěrohodnovaly všechno, čemu věřili naši předkové. Lidstvo se samo k sobě a k přírodním zdrojům chová tak, že už i vědeckými (rozumovými) prognózami je možné vypočítat jeho zánik. Západní civilizace (např. EU) je sice schopna nařídit normy upravující zakřivení banánů nebo šikanování slušných občanů nesmyslnou byrokracií, ale není schopna zvládnout na jedné straně mafie spekulujících zbohatlíků, žijících parazitním a rozmařilým životem; a na druhé straně rychle narůstající vrstvy tzv. nepřizpůsobivých občanů. První neschopnost vládnoucí mocenské elity je způsobena tím, že bohatí paraziti mají vždy čas a peníze na to, aby podplatili za kvalitní zákony odpovědné strany a politiky. Než to hodnoty vytvářející občané zjistí (nemají pro práci čas), padlé mocenské elity vytvoří zákony, vyhovující jen bohatým. Jsou úmyslně vytvářeny tak, aby je bylo možné obcházet pomocí mafií „informovaných drahých“ advokátů. Tím je zákulisní pseudoelitě vlastně dovoleno vše. Viz běžné odsuzování malozlodějíčků soudy a žádný odsouzený velkotunelář. Snad kromě sólo diletanta z H-systému. Obcházení zákonů se děje také pomocí jejich „správného“ výkladu „pozitivně“ motivovanými úředníky a soudci. Současná zdánlivá demokracie u nás i na Západě je nynější společenskou pseudoelitou pojata jako forma manipulace krátkozrakých konzumních „hejlů“ prostřednictvím volebních kampaní a ohlupujícího působení médií. Mají to snadné. Materialistický člověk opuštěním svých transcendentních tradic ztratil vazbu na nadčasovost a tím nevědomky rezignoval na budováním sebe sama jako samostatně uvažující osobnosti.

Druhá neschopnost současné vládnoucí vrstvy se vyznačuje neschopností zvládnutí tzv. nepřizpůsobivých vrstev a občanů. Tuto neschopnost vyvinout účinný tlak na asimilaci necivilizovaných přistěhovalců vytváří blokující kampaň ateistických pseudohumanistů. Pseudohumanisté vnucují veřejnosti ateisticko-anarchistické pojetí svobody člověka. Jeho základním paradigmatem je teze, že není-li vyšší moc, rozumí se svobodou libovůle člověka. Zejména když tento má dost peněz nebo drzosti. Takto pojatá svoboda není vázána na předchozí naplněnost povinností jedince, uložených mu jeho „Konstruktérem“. U věřících Bohem, u agnostiků (něcistů) svědomím. Kant jej agnostikům definoval jako tzv. „kategorický imperativ“. Podle domněnky ateistů se člověk sestavil sám od sebe. Tím není odvoditelná příčina jeho bytí a tudíž mluvit o smyslu života či odpovědnosti jednotlivce je „nevědecké“. (Viz vědecký světový názor.)

Před 20 roky „uhynul“ komunismus na neschopnost nastoupení opravného vývoje. Ke škodě celého lidstva se západní demokracie se ztrátou svého ohrožení komunismem nejen neuvolnila a nerozkvetla, ale naopak rychle začala působením jen na peníze věřících finančních mafií degenerovat. Jejich vliv zesílil vytrácení vnímání transcendentního rozměru v celé civilizaci! Svět začal žít zásadou, že kdo má sílu a peníze, má všechno. Alespoň po dobu svého života.

Říkám a píši již dávno, že vzhledem ke své povaze jsou Češi jakousi „zkumavkou“ nastupujících společenských procesů v celé Evropě. To proto, že jsou povahou neurotici (genetická promíchanost) a postrádají „móresy“ (vychování, protože to leckdy zastírá skryté smýšlení). Že Česko touto zkumavkou nastupujících procesů je, si můžeme ověřit na průběhu evropských dějin. Zde začala husitstvím jak reformace křesťanství, tak sektářská náboženská 30letá válka. Zde se současně s německým objevil úzkoprsý nacionalismus. Mezi Čechy byla v roce 1938 nejsilnější antinacistická fobie – v době, kdy jinde v Evropě hleděli ještě na nacisty jako na neškodný „pochodovací a hulákající kolorit“. Zde v Česku následovala nejsilnější poválečná protiněmecká msta, která nerespektovala netotožnost nacistického a německého. Po ní, nebo v jejím důsledku, následovalo nejsilnější „prokomunistické“ národní pominutí smyslů, vyjevené ve volbách 1946 (KSČ 41% hlasů), následované nejzběsilejšími stalinskými procesy v „lidodemo“. Tyto šílenosti vystřídala kocovina z předchozího konání, která většinově prostoupila komunistickou stranu (nikde jinde) a vyvolala v roce 1968 jediný pokus o reformu komunismu. Potlačení tohoto pokusu sovětskou armádou opět vystřídalo odporné, jinde neviditelné lízání okupantských důtek. A následoval opět kotrmelec původně prvomájových normalizačních „jásačů“. Stejní lidé vystupovali o několik let později při kolabování komunismu ve světovém „maxikinu“ známém pod názvem sametová revoluce. Není proto divu, že opět v Česku lezou první z „pytle“ degradace, do kterých upadla celá občanská společnost. Zjevují se příznaky „mafiánské demokracie“.

Tyto přemety myšlení davu v Česku se mohou dít jen proto, že v důsledku postupného vytěsňování výchovy etických principů mase národa, dříve vsazovaných dětem skrze školu a církve, vystoupily na povrch již důsledky této výchovné absence. Masa národa přestala žít základní duchovní principy. Její myšlení se stalo tržním. Žitý ateismus většiny vyjevil prázdnotu lidiček konzumní společnosti a ten se již několik let manifestuje ve formě neřešitelných vládních krizí. Jaký národ, takové vlády! Neřešitelnost společenských problémů už i méně chápavým vyjevily, že formální znaky demokracie mohou být v ústavě sice zakotveny, ale v mase lidiček „se nekonstituují demokrati“! Ve veřejném životě se až na výjimky neobjevují osobnosti státního, ba ani okresního a místního formátu. V jiném provedení zase vyplavala na povrch stará „totáčová“ vada: „Nejsou lidi!“ (Myšleno na práci.) Na „fasuňk“ jich zde vždy bylo dostatek! Právě tak jako dnes uchazečů o funkce! Je čas se zamyslet nad tím, proč ty osobnosti nevyrostly? Odpověď je jasná. Protože z komunistického ani z konzumního školství vyrůst nemohly! A už vůbec se nemohly konstituovat z veřejného života! Vždyť po jeho dehonestaci komunismem se politika pod vlivem vyhraněného prospěchářství opět zvrhla v prováděnou „pozitivní a negativní motivaci“! Jak pravil mládežnický odchovanec ODS poslanec Morava, nyní se přetransformovavší do zjevu poslankyně Kočí.

Prohnilost stavu společenských věcí navíc dokresluje jev, kdy kulisy těchto žabomyších šarvátek osobnostních nul po celou dobu spokojeně „tvrdí“ osazenstvo právní soustavy státu. Její představitelé jsou svým základním principem myšlení nastaveni tak, že na nic víc než na rozbor větný zákonů v kontrastu s napsaným a nahraným nemají předpoklady! Pro ateistu a postmodernistu přece Spravedlnost jako projev přirozenosti věcí neexistuje! Realitou mají být jen psané zákony a zájmy za nimi skryté!

Jako republika jsme v kontextu zeměkoule zanedbatelný subjekt. Kdyby nebylo vidno z výše zmíněného, že zdejší rvačky jen předznamenávají otřesy celé civilizace, nestála by situace za zmínku! Pozorný pozorovatel si ale musel všimnout, že společenské destruktivní síly stejně bezzábranového typu jako u nás, působí i na Západě. Jen mají lepší mimikry. Tuto obecnou civilizační bezvýchodnost cítí lidé už i tam, o rozvojových zemích nemluvě. Takto pociťovaná situace bez viditelného řešení vyvolala jev negativního a apokalyptického očekávání. Na internetu si jejich variant může každý přečíst „zdarma kornout“. I Indiáni, když dostanou zaplaceno, jezdí do Evropy prorokovat konec starých časů! Zvědavé a již ne příliš dobré zítřky tušící Evropany zajímá, jak i předkové Indiánů, když upadli do transu, popisovali děje soumraku této civilizační éry. Éry posledního století, kterou je možné po právu považovat za éru vzestupu různých forem „vědeckého světového názoru“ (cudný název ateismu). Mne chod dějů úpadku lidstva zajímá také! Ale ještě více mne zajímá, jaké je východisko z toho duchovního úpadku člověka! Již dávno nedbám na „vědecké prognózy“ renomovaných společensko-vědeckých institucí, které skrze materialistické brýle ekonomického růstu stále ještě rýsují pochod za bohy se považujících ateistů do velkých „konzumišť“.

Protože realitu světa kolem nás vnímám jako směs racionální a irracionální dimenze bytí, používám k předpovědi vývoje ve světě kombinaci metod racionálních a esoterických. Popisovat je nebudu, protože by je bez zkušeností okamžitě použili mnozí čtenáři a napáchali by si škody podle staré antické pravdy: neučený horší nedoučeného. Z racionálních metod pozorování zmiňuji mj. závěry z pozorování na diagnostickém přístroji Oberon (viz internet včetně hesla Metatron), z esoterických výklad snů a vizí. Předpověd vývoje uveřejňuji proto, že moje pozorování a závěry mohou být mnohým užitečné. Navíc si je všichni mohou následně porovnat s reálným děním. V posledních 40 letech mi prognózy dost přesně vycházely, až na častý časový posun. To časové opožďování mě štve, ale nemohu to ovlivnit. Např. konec éry normalizace se mi z pěti let protáhl na dvacet. Někdy si připadám jako onen na Štědrý den olovo lijící pilot z „Pelíšků“ s jeho výkladem: „Dávám bolševikovi rok, nejvýš dva!“ Časový posun předpovědí přičítám své duchovní vadě – netrpělivosti. Netrpělivost je projev nižšího vnímání faktoru věčnosti duší. Otec mi ji často vyčítal se slovy, že se celou válku modlil, aby se na mně ty válečné nerváky „nepodepsaly“. Ale ony se zřejmě do mé psychické konstituce promítly, a to ve formě netrpělivosti. Ale i tento nedostatek vyjevil svou kladnou stránku. Skrze tento můj duchovní nedostatek jsem poznal, že a jakým způsobem duchovní vady citlivců ovlivňují odečítání dějů z astrální roviny reality.

Tak tedy, níže uvedu své výsledky dlouhodobých pozorování a předpověď dalšího dění.

Pozoruji (jako pamětník) zásadní poznenáhlé změny jak klimatu, tak rovnovážných stavů v přírodě, ale i chování zvířat! Dále si všímám, že navzdory prodlužování průměrné délky života lidí klesá jejich celková vitalita, zhoršuje se jejich metabolická odolnost, nervová rovnováha, mezilidské a rodinné vztahy. V poslední době se tento vývoj z nějakého důvodu jakoby urychlil. Pozorovanými změnami klimatu, mám na mysli celkové oteplení, zvýšení výkyvů počasí ve stylu sucho, pak záplavy, neúměrné teplo pak velký teplotní pád. Jako změny rovnovážného stavu v přírodě vnímám degradaci lesů (např. mizení lesních plodů), degradaci ornice na polích (mizení humusu), zmizení rozmanitosti flory na mezích (i těch přetrvávajících), změny poměru zvířecích druhů v přírodě a stěhování některých za člověkem. U lidí mj. pozoruji rychlé narůstání poškození celé nervové soustavy neznámým činitelem. Na Oberonu se poškození vyjevuje tím, že přístroj příslušné nervy a nervové pleteně označuje červenou barvou. Zatím jsem nenašel ani jediný prostředek, který by postupující nervovou degradaci zlepšoval. Tím neznámým negativním působením může být jak působení všudypřítomného elektrosmogu, tak jedovatý účinek civilizačních reziduí v prostředí. Ale také účinek života ve stresu, nebo i působení dosud se v dějinách lidstva nevyskytujícího typu záření z kosmu! Dále nacházím poškozený cévní (arterioskleróza) a imunitní (brzlík) systém. U těchto degenerační tendencí jsem pozoroval příznivý účinek snížení hladiny homocysteinu v krvi Ravitem a dodání mastných omega kyselin potravními doplňky. Další příznivý účinek na tyto degenerace jsem zaznamenal také konzumací šťávy z červené řepy, černých jeřabin a z přidávání česneku. Celkově nepochybně příznivě působí omezení potravin živočišného původu! Kromě nárůstu degenerativních změn se projevuje i rychlé zvyšování incidence obecných metabolických poruch, tzv. civilizačních nemocí. V případě diabetu jsem zaznamenal velmi negativní působení kombinace lepku (pšenice), rafinovaného tuku a cukru!!! Tato kombinace třeba v „čokoládových“ oplatcích se zdá být přímo „diabetogenní“. Na oplatcích už dávno mělo být varování ministerstva zdravotnictví, jako na cigaretách: Způsobuje časem cukrovku!

Manifestací poruch nervové rovnováhy lidí je obecný nárůst mezilidské agresivity a vzrůst incidence vykořeněných lidí a „úchylů“ všeho druhu. Rodiny se masově rozpadají a z dětí jsou typem výchovy a působením okolí vychováváni sobci a bezzábranoví asociálové. To na ně má působit ona reklama: Nevaž se (předsudky správného chování), odvaž se (ke svobodě bez hranic)!

V rozpoložení z těchto výsledků jsem v meditaci usnul. Ocitl jsem se v malém městě (asi Břeclav), kde bylo pusto „jak po vymření“. Pohybovalo se tam velmi málo a jakoby otřesených lidí. Neviděl jsem žádná auta. Snažil jsem se s lidmi komunikovat, ale nikdo mě neregistroval, jakoby mě nevnímali. Jen otřeseně bloumali kolem prázdných budov. Tak jsem šel dál a na kraji města jsem viděl nějakou „rozbředlou“ opuštěnou kolonii z umělých hmot. Sloužila původně k bydlení, ale byla nějak podivně stavěna. Jakoby na oddělený pohodlný život jednotlivců, tzv. singls. Komunita byla vyprázdněná, černá a rozteklá.

Když jsem se z vize probral, snažil jsem se jejímu sdělení porozumět. Došel jsem zatím k tomuto: během relativně krátké doby společenské, přírodní a kosmické katastrofy zničí vše špatným směrem se ubírající. Zřejmě ve dvou fázích rozvrátí to, co nyní považujeme za vyspělou civilizaci.

Nejprve se rozpadne globalizovaná dělba práce a mezinárodní obchod. Tento rozpad by mohl být kromě společenských otřesů posílen i nepříliš vzdáleným klimaticko-katastrofickým zásahem. Rozpad vyjeví zbytečnost masové dopravy všeho. Kolabování mezinárodní směny zboží vynese na povrch reálný stav věcí, jako že v zemích, kde mají naftu a nemají zemědělství, zahynou lidé v hladomoru. Naopak v zemích, kde jsou zemědělství a řemesla mechanizovaná a závislá na energii, zhroutí se produkce těchto odvětví kvůli nedostatku nástrojů a energie. Zhroutí se dělba práce ve společnosti. Co si kdo neudělá a nevypěstuje, nebude mít. Ekonomů a manažerů bude náhle „za halíř kornout“. Ve městech začnou řádit loupeživé bandy vybíjející se v bojích o zbytky zásob potravin.

Teprve po tomto psychickém rozvratu přijde záchrana pro zbytek těch, kteří si i za těchto těžkostí zachovají relativně neporušeného lidského ducha. Zřejmě nějaké záření z kosmu, typu zmizení ionosféry, magnetického přepólování země nebo slunce, záření galaktického rovníku, zapůsobí na vše živé? Vliv tohoto záření masově „probudí“ v dosud přežívajících ale psychicky rozvrácených lidech skrytá metabolická onemocnění. (Možná už, zatím slabě, působí?) Chemoterapeutické léčebné postupy klasické medicíny přestanou zabírat!

Za odumřením oné „vymřelé kolonie z umělých hmot“ stavěnou pro „singels“ cítím jednak rozpad konjunktury umělých hmot v životě člověka a jednak konec civilizace bez kvalitní rodiny. Klimatické výkyvy a úder záření z vesmíru přežijí jen ti, kteří žijí přirozeně, tj. bez stresu, s rovnováhou v duši, s přirozenou a převažující vegetariánskou stravou.

V následném snu se mi k mému překvapení jako nejjednodušší a všem srozumitelný návod pro nastolení oné žádoucí rovnováhy v duši vybavilo vnitřní žití osmi Ježíšových blahoslavenství z kázání na Hoře! Dokonce za nimi prosvítala tvář z Turínského plátna. Zopakuji je ve zkratce, jak jim rozumím já:

1. stav pokory v duchu
2. vnímání nedokonalosti sebe a lidí
3. umírněnost ve všem konání
4. vnitřní snaha každého po dosažení spravedlnosti
5. milosrdenství
6. čistota úmyslů
7. vlastní uklidňující účinek na okolí
8. nemstivost

Kdo tedy nyní „neuklidí v duši“ negativní vibrace, tomu zářivý úder z vesmíru tyto negativní vibrace přemění v duchu pravidel psychosomatických zákonů v nemoc těla. Takoví jedinci nemají šanci na přežití obratu světa. Zářivý úder tedy zasáhne nerespektováním Řádu stvoření narušené duše a očistí tím zemi. Poučený zbytek přežilých lidí, odnaučených „hvízdat“ proti přirozenosti (Řádu stvoření), vytvoří pak postupně novou vyšší civilizaci, ono indiánské šesté lidstvo.

Mohlo by se zdát, že takové události by byly nespravedlivé vůči těm, kteří, dle svého názoru, nic špatného nedělají a k rozhodování o dění a politice nejsou připuštěni. Zejména ateisty by mohla napadnout myšlenka: Kdyby byl Bůh, tak by se na utrpení těchto relativně nevinných nemohl dívat! Takto uvažující neberou do úvahy božskou Prozřetelnost při zrozování jednoho každého z nás! Bůh nás vždy a všude uvádí do pro duši dotyčného správné doby a na správnou planetu. Třeba se nyní rodí mnoho těch, kterým konání proti Řádu stvoření za života v těle, v minulém životě nebo i na jiné planetě, zdánlivě prošlo. Proto konají, jak konají. Jejich podvědomí se na základě toho domnívá, že si mohou v dimenzi hmotnosti (vesmír) dělat co chtějí. Dočasně sice mohou, mají svobodnou vůli, ale vždy sklidí následky. Třeba i tak, že na základě minulého života jim boží mlýny vyplatí dlužný otcovský „výprask“!!! Z hlediska věčnosti je to projev lásky a pozornosti k nim, protože výprask potřebují k vystřízlivění z ateismu. Po něm už si určitě nebudou myslet, že jsou bohové a že si na „pronajaté vinici“ (zeměkoule) mohou dělat, co chtějí. Možná, že právě pro inkaso „Otcovského výprasku“ se narodily právě na tuto zeměkouli a v této době.

Z výše uvedeného vyplývá, že bez ohledu na současný šílený způsob myšlení a nepříčetné konání okolí za účelem zbohatnutí je třeba se starat o střídmost těla a klid v duši! Ostatní je moudré neboli nevyčerpávající ponechat božím mlýnům. Až se přicházející krize zase odvalí, bude svět a lidstvo určitě daleko krásnější, než před tím. Tak nějak to už v roce 1929 říkal Abdrushin!
 

MVDr. Josef Staněk
(článek bude otištěn v časopisu Phoenix 7/2011)