mapa stránek || vyhledávání

Malý článek – zázraky…

Inspiroval mě pan MVDr. Staněk, který v posledním „Kožíškovi“ píše, jak se parta léčitelů snažila o zázrak. Spočíval v tom, že léčitelé spojí své síly a někoho uzdraví. Ten nemocný nehledal uzdravovatele, ale opačně, pánové v honbě za zázrakem hledali nemocného. Chtěli si to zkusit. Tvůrce, náš Bůh však ví, proč „dal“ někomu právě takovou nemoc /viz. ta deformace u mladého pacienta/.

Zázrak se nekonal. A pan Staněk pochopil, proč to tak nejde.

Ale nejsem pesimista. Kolem nás lidí se zázraky dějí neustále, Bůh je rozsévá plnými hrstmi:

  • Není snad každá hodina světla a tmy zázrakem?
  • Není to zázrak, že má každý člověk jinou tvář?
  • Není snad zázrak to, že každé dítě, ať se narodí kdekoliv na světě, v kterémkoliv národě, jakékoliv víry nebo barvy pleti, užívá stejné první slovo – máma?
  • Není snad zázrak, že vidíme barvy duhy?
  • Věda a technologie se nemohou vyrovnat žádnému z těchto zázraků. Věda může vzít člověka na Měsíc, ale nemůže Měsíc vytvořit. Nemůže stvořit nové Slunce. Věda může zvířata klonovat, ale originál nikdy nevytvoří. Zázraky se dějí jen skrze naši víru. Kde není víra, tam nemůže být zázraků, kde je víra, můžeme vidět zázraky ve všem kolem nás.

Víra a Pravda jsou stejnou věcí – u Boha je to Pravda, u nás Víra.
 

Václav Žáček /Venda/

S úctou k učení Sant Mat a k učení Mistrů o duši.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 8
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

48 komentářů

Přidat komentář
  1. Všechny zdravím.
    Jsem na pár dnů na Šumavě – turistika.
    A tak ani já, ani Alois Vrobel se nedostaneme k diskuzi.

    Mějte se všichni hezky.

    Děkuji pan doktoru Staňkovi – doma se na to podívám, ale až příští týden.

    Václav Žáček

  2. Pane Václave,
    vyměnili jsme si již mnoho názorů a poznatků přes mail. Dnes, po čase odmlky cítím, že Vám chci něco sdělit. Všeobecně je na tomto diskuzním fóru cítit jistý úpadek. Třeba v tom, že je tu odliv lidí, kteří vytvářeli hodnotný článek, či hodnotný příspěvek k věci a chtěli k ní i diskutovat. Různé glosy, zkratky bez kontextu k uvedenému, to jsou omyly a dost poukazují na nepochopení od jiných diskutujících. Kupříkladu vytváření diskuze „o ničem“ je výsměchem, již i proto, že autorka si tam stejně přenesla témata diskuzí zpod článků jiných autorů, které byly ale o něčem. A ten použitý geometrický útvar. Chápete, co tím chci říci, že? Diskutovat o ničem by totiž byl úplně jiný level.

    Bedlivě si pročítám již od počátku Vaše články / i některých jiných autorů/. Některé jsou perlami, některé vyjadřují Vaše odlehčení. Vidím, že jdete cestou k poznání a tu si pak reflektujete / i sám pro sebe/ v nějakém stručném veřejném sdělení. Je to dobře, člověk se přece může podělit o to získané. Samozřejmě, že ne úplně. Ve společnosti panují snahy o sekularizaci, a ta se projevuje i zde. Druhý pohled, a souvisí to s předešlým, někdo prostě neví, že ještě neví. A nepřipustí si, že neví a posuzuje ze svého omezeného pohledu s až „ostrými lokty“ to své. Jinak to ani u takového člověka asi nejde. V nitru každého člověka jsou uloženy dva základní koncepty. V podstatě je to vše pak o jejich poznávání, o titěrné práci, jejíž charakter popsal stručně a výstižně Ježíš Kristus. Proč to klasifikovat nějak jinak. Někdo by mohl toto pojmenovat i jako boj v podvědomí člověka. To označení boj však není zcela přesné, dnes to již vím. Nechci Vás nijak zdržovat. Závěrem – ty knihy, které jsem Vám před týdnem doporučil, jsou opravdu zajímavé a jsou také jistým zázrakem. Ale pro někoho by ta změna paradigmatu mohla přinést až otřes v dosud poznaném.
    Srdečně Vás zdravím.
    Krbec

    1. Pane Krbec,
      vážím si Vaší moudrosti, která se odráží ve Vašem klidném psaní a v uvážlivých reakcích. Máte na to i věk a také jste mnohé prožil.

      Z těch doporučených knih jsem si již jednu vypůjčil od kamaráda v Praze. Ve vlaku při dnešní zpáteční jízdě, mimochodem málo klimatizovaném, jsem se již začetl. Může to u mě leccos změnit, ale asi bude lepší toto hodnotit až po přečtení, jak se říká, nechválím /ani nehaním/ den před večerem. Ty další si postupně půjčím v MLK službou – výpůjčkami z jiných knihoven.

      Ten příspěvek zdejší paní Věry, na který poukazujete, nijak nesleduji. Nemám k tomu pražádný důvod. Ale povšimla si, že jsem ji tam něco napsal. A??? Nepochopila to. Není to u ní nic neobvyklého a není to poprvé.

      Líbí se mi Váš přístup k ženám, k jejich historické roli, která je velmi významná. Jsem rád, že jste své informace nenapsal do diskuzního příspěvku k mému článku o sexuálním pudu. Vzbudilo by to tu asi odezvu, která by opět poukázala na určitou povrchnost.

      Můj článek „zázraky“ není pro mne, jako hledače na duchovní cestě, nijak velké téma. Zareagoval jsem ním jen na informaci od pana Staňka a ten mi odpověděl.

      Myslím, že zůstaneme u naší mailové korespondence. Jsem rád, že jsem se tady s Vámi seznámil.

      Přeji zdraví, pozor na letní vedra.

      Václav Žáček

    2. Pane Krbec,
      jsem na pár minut u Václava a stihl jsem si přečíst Váš příspěvek.
      Jsem rád, že jste ve zdraví přežil dobu koronavirovou, že jste asi odolný a hlavně, že jste se nepotkal s tím potvorstvem. Máte již svá léta, a ta se projevují m.j. i ve Vašem pohledu na svět. Píšete o podělení se o informace. Dnes jsem Vendovi na oplátku, opravdu mi poskytuje mnoho informací, sehnal jednu knížku z Vašeho seznamu. Oba to postupně prostudujeme, ale již teď mám z jednoho strach – nenašel jsem v tom Boha.

      Doufám, že jste vedra prožil v pořádku a že se sem zase někdy podíváte. Venda mi zítra půjčí klíč, jede někam za rodinou, a tak si pak prohlédnu i ten odkaz od pana Staňka. Jeho příspěvky jsou také fajn – stručně, jsou o něčem.

      Dobrou noc nebo dobrý den. Nevím kdy to admin zveřejní.

      Alois Vrobel

  3. Dobrá ulita. Ale jen ulita. Někdy je podstatnější psát a být v ničem, tedy prázdnotě. Tam žádná ulita neomezuje.

  4. Zázraky se dějí, i když lze mnohé dnes objasnit a pak se ukáže, že šlo o nákladná kouzla, iluzi. Já sama považuji za obrovský zázrak narození dítěte.

    V kontextu Vašeho článku, a nejen tohoto, a také proto, že se zúčastňuji kurzů jógy, kde se její duchovní část nejen probírá, ale i praktikuje, zkusím něco napsat.

    Mistři nikdy nedoporučují konání zázraků nebo používání duchovní síly v záležitostech světa. Proč by měl někdo jednat proti vůli boží? Mistr není marnivý a ani pyšný, k čemu by mu bylo ukazovat své schopnosti, které má. Nemodlíme se snad – „buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi….“

    Je známý příběh Baba Atala, devítiletého chlapce, syna jednoho významného sádhua – gurua.

    Tento chlapec přišel jednou do domu svého přítele Mohana, aby pokračovali ve hře, kterou přerušili minulý večer. Našel však kamaráda mrtvého ležícího na loži uprostřed naříkajících příbuzných. Atal řekl:“ Nikoliv, Mohan není mrtev. Svoji smrt jenom předstírá, je to část naší hry“. Vzal Mohana za ruku, donutil ho, aby vstal a společně odešli před dům. Když o tom slyšel otec Atala, zavolal si svého syna a řekl mu:“Mé dítě, kvůli tomuto zázraku musím buďto já a nebo ty opustit tento svět“. Chlapec souhlasil s tím, že svůj čin odpyká sám. Ulehl a zemřel. Jeho mauzoleum lze do dnešního dne spatřit nedaleko Zlatého chrámu v Amritsaru v Paňdžábu.

    Kdo je oprávněn zasahovat do osudu člověka ?

    odkaz – https://www.google.com/search?rlz=1C1CHZL_csCZ754CZ754&sxsrf=ALeKk00eH5yiT-ii5PZbUQiCTYs6InmkjA:1597327191581&source=univ&tbm=isch&q=baba+atal+rai+ji+photo&sa=X&ved=2ahUKEwiT6N–q5jrAhVSyaQKHenSAmUQsAR6BAgHEAE&biw=1920&bih=937

    Panu Kožíškovi a spol. se něco nepovedlo. Měl to být zázrak a nebo touha pomoci. Nebo jen pokus odstranit karmickou zátěž?

    Mimochodem, až se situace ve světě uklidní, tak bych chtěla s kamarádkou vykonat cestu do Indie. Ten Amritsar , Kašmír i kousek Himalájí, to mě láká.

    Zdravím.

    Marie Š.

    1. Děkuji, paní Marie, za Váš milý příspěvek.
      Máte pravdu, Mistři nepotřebují konat zázraky.
      K tomu panu Kožíškovi. Pan Staněk napsal pokračování a tam je opět poukázáno, alespoň to tak cítím, na jistou sebestřednost tohoto jinak velmi uznávaného člověka. Nakonec, i jeho diabetes, jak píše pan Staněk, je nemoc, jejichž charakteristika leccos o předchozím životě napovídá.

      Ten zázrak početí, zrání a porodu, narození dítěte, je nádherný.

      Příběh o Baba Atalovi jsem neznal. Díky za něj.

      Znáte tento?:

      V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka. První se zeptalo druhého:

      „Věříš v život po porodu?“

      „Určitě. Něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak“.

      „Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat“.

      To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou“.

      „To je přece nesmysl! Běhat se nedá. A jíst pusou? To je úplně směšné. Živí nás přece pupeční šňůra. A to je také důvod, proč je život po porodu vyloučený. O svou pupeční šňůru totiž při porodu přijdeš“.

      „Ba ne, určitě něco existuje. Ale nejspíš bude vypadat všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí“.

      „Ale nikdo se přece odtamtud ještě nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic než vleklá stísněnost v temnu“.

      „No jo, já přesně nevím, jak to bude vypadat po porodu, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará“.

      „Máma?? Ty věříš na mámu?? A kde má jako podle tebe být?“

      „No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom vůbec nebyli“.

      „Tomu nevěřím! Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná není.“

      „Ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá, nebo cítit, jak hladí náš svět. Víš, já si opravdu myslím, že skutečný život nás čeká až potom“.

      – – – – – – – ano, je to zázrak – – – – – – –

      Paní Marie, v Indii jsem byl, od Amritsaru již jen hodinku jízdy vlakem. Váš plán je skvělý. Jen ten Kašmír může být možná nebezpečný. Dědictví po Angličanech tam zanechalo mezi lidmi /sousední Pakistán/ ještě značné nedorozumění. Tady dávám odkaz, kde je zmíněn i Zlatý chrám.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Amritsar

      Jen tak pro zajímavost – amrit značí božský nektar a sar je jezero ! Ten amrit je nám třeba, nemyslíte?

      Pěkný letní den.
      Václav Žáček

      1. Díky za nádherný příspěvek. Je kouzelný a dojímavý. Asi jsem moc citlivá ženská.

        Pane Žáčku, zajímal by mě Váš názor na zázrak narození Ježíše z panny?
        Lze to vůbec nějak vysvětlit tak, aby třeba křesťané nebyli uraženi?

        Jsem pár dnů na dovolené u známých a seznámila jsem se bližším čtením s Vašimi příspěvky. Kdysi dávno jsem již 1x napsala něco pod nickem „Žena“. Už si ani nepamatuji k čemu to bylo. Teď však vidím, že Vy a třeba pan Staněk a Šupa máte široký záběr. Ráda někdy do smysluplné diskuze vstoupím.

        Jsem zvědavá, jestli mi odpovíte. Bude to chtít /asi/ notnou dávku odvahy. Proč si to myslím? Protože tu cítím ataky lidí spíše ateistického zaměření a také jsou tu i dogmatičtí křesťané.

        Vše dobré.

        Marie Š.

      2. –>Paní Marie.
        Neposkvrněné početí Panny Marie není neposkvrněné početí Ježíše, kdy Panna Maria zůstala pannou, ve smyslu neměla styk s mužem. Asi početí Duchem Svatým.
        Dnes :
        A) https://cs.wikipedia.org/wiki/Neposkvrn%C4%9Bn%C3%A9_po%C4%8Det%C3%AD_Panny_Marie
        „Neposkvrněné početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio) je křesťanské učení o početí Marie, budoucí matky Ježíše Krista, jejími rodiči, Annou a Jáchymem, bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem.“
        B) Dívka může otěhotnět a zůstat pannou ve smyslu neporušení panenské blány.
        https://zena.aktualne.cz/zdravi/neposkvrnene-poceti-existuje-i-dnes-nebo-ne/r~i:article:800803/
        „Být panna a nemít sex ve skutečnosti není totéž.“
        https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/otehotnet-muze-i-panna-25866
        „Paní Adéla vyprávěla příběh své babičky, která zamlada jako panna přišla na gynekologickou prohlídku, protože se necítila úplně v pořádku. Lékař, který ji prohlédl jí poté oznámil, že je ve třetím měsíci těhotenství. Babička pro to měla svérázné vysvětlení. Chodila s dědečkem a o věneček s ním chtěla přijít až o svatební noci. Dědeček byl však muž náruživý a tak mu babička povolila podle svých slov „jen na krajíček“.
        A protože panenská blána není neprodyšná, stalo se, že i navzdory tomuto opatření, přišla babička do jiného stavu. Ztrátu panenství tedy už po této zprávě na svatební noc neodkládala.
        Podle lékaře Jana Šulce z Centra reprodukční medicíny GEST je možné, aby panna otěhotněla. „Možné to samozřejmě je,“ řekl Novinkám. Vysvětlil, že panenská blána není neprostupná a každá žena má otvor v ní různě velký. O prostupnosti panenské blány svědčí podle jeho slov i menstruace.“
        Patrně stejný tento příběh náruživého dědečka a panenské babičky uváděla kdysi i jedna redaktorka MF Dnes.
        Řekl bych, že to (zbytečně) řeší kněží, kteří žijí v celibátu a o sexu mají matné představy.
        Zachování panenství do svatby bylo i je ceněno jako dobrá morální vlastnost. Ve středověku mělo značný význam kvůli omezí možnosti přenosu pohlavních chorob. Muž, který získal pannu by měl mít morální závazek jí zůstat věrný. Takže na to není třeba žádná složitá filosofie. Sliby a skutek. Mladší generace spíše: skutek místo slipů.

  5. Milá paní Marie,
    děkuji za otázku.
    Neposkvrněné početí bylo součástí neustálých sporů od počátku křesťanství a křesťanské církve jsou ním dodnes rozděleni – viz. velké schizma a rozdělení církví. / některá evangelia o něm píší, některá ne /

    Moje odpověď je stručná – především Bůh dodržuje své zákony, které se promítly do celého Stvoření, i do přírody, jejíž součástí tělesná schránka člověka je. Oplodnění vajíčka spermií. Ježíš byl podle mě počat tímto normálním způsobem. Jeho božství mu bylo dáno duší, která byla od Boha a dovršení bylo v sestoupení Ducha Svatého na něj při jeho zasvěcení – křtu s výsledkem – stal se vtěleným Slovem. Tedy v jeho zrození nevidím žádný zázrak.

    Pěkný den, třeba houbařský. Jak jsem pochopil, máte dovolenou?

    Václav Žáček

  6. Pánové,

    oběma Vám děkuji. Pracuji ve zdravotnictví, ale pan Pardal o tom pochopitelně neví. Leccos o této otázce ze své profese vím. Přesto mě pan Pardal poučil i informacemi a dává odkazy. Je dobře, že lidé hledají a? Nacházejí. Děkuji. Spíše mi šlo o ten zázrak, jak je pojímán v křesťanství. Malá poznámka – v evangeliích je popsáno mnoho zázraků. Dovolím si napsat tak zvaných zázraků. Dnešní doba je umí často pěkně vysvětlit, i když asi úplně jinak, než sestavovatel evangelia, který byl navíc žákem Ježíše, měl na mysli. Ale ty zázraky, v nichž měl prsty Ježíš Kristus patří zřejmě do mystiky, jsou to jinotaje, ne příliš jasné světským lidem. Nikodém v Janovi třeba říká – jak se mám znovu narodit, znovu vstoupit do těla matky. ….Co se narodilo z těla je tělo.

    „Muž, který získal pannu, by měl mít morální závazek jí zůstat věrný.“ Hezké! Na to dnešní generace určitě pamatují.

    Pane Žáčku, byla jsem na houbách. To jste trefil. Vím, že včerejší déšť ještě nemohl zapůsobit. Ale z půdy vyrazily nové růžovky, kupodivu již dost červivé. Plus tři praváčky, dva mladé suchohřiby, holubinky mandlové, klouzky…. . Z těch málo jedlých čechratka podvinutá, žlutotřepenitka svazčitá. Návštěva lesa, houby, maliny, borůvky, to je můj letní zájem. V lese je již ticho, ptáčkové již nekoncertují……dobrý relax.

    Pánové, mějte se.

    Marie Š.

  7. Zdravím Vás, paní Marie,
    tak v houbaření asi trochu souzníme. Kdysi v mladším věku jsem si nakoupil dost atlasů hub a doslova v lese i studoval různé druhy. Dnes jsem již jen praktický houbař, chodím na houby k jídlu, ale znalost některých druh mi dává výhodu před těmi, kdo sbírají jen klasické houby /křemenáče, kozáky, hřiby, suchohřiby, lišky, bedle…./

    Ale to bych odešel od tématu.

    Chtěl jsem jen napsat, že zázraky provázejí náboženství od jejich vzniku, že zakladatelé a jejich následovníci zázraky /asi/ i vítali, protože to dávalo jejich směru jistou výjimečnost, podporu a i obdiv lidu; o to více pak za zázraky šlo více lidí jako uvěřivších následovníků! I když se zázrak udál „někdy“ v minulosti a neměl žádné svědky. Na základě takto pojatého zázraku pak vznikly pozdější rituály či obřady a stal se v tom kterém směru náboženství až dogmatem.

    Přeji pěknou neděli naplněnou sluncem.

    Václav Žáček

    1. Ach vy mudrlanti.
      Buď věříte tomu, že člověka stvořil (a tvoří Bůh)
      a žádné spermie k tomu nepotřeboval (a nepotřebuje)
      nebo věříte v jiná kouzla, která ve své slepotě považujete za přirozená.

      Jenže Bůh, který je omezen jinými kouzly, nebo dokonce mudrlantstvím lidí,
      takový Bůh neexistuje.

      Udělejte si v sobě pořádek.

      1. Třeba k tomu spermie nepotřeboval, na počátku, ale v dalším období již přenechal stvoření člověka, do kterého „umístil“ svůj zákon tvoření, právě tím spojením v pohlavním aktu. To v závorce…a nepotřebuje, to je trochu diskutabilní.

        Díky za příspěvek.
        Václav Žáček

  8. V době mého mládí se ve škole učilo, že víra v Boha je v rozporu s vědou. Víra v zázraky pak byla považována za naprostou zabedněnost. Zázrak můžeme chápat ve dvojím významu. Buď se jedná o jev, který je v naprostém rozporu s přírodními zákony nebo je to jev jakoby přirozený, ale natolik fascinující a výjimečný, že člověk civí s otevřenou ústy a neví, zda sní, či bdí. To jsou ty zázraky, o kterých píše Venda.

    Bůh miluje každého člověka a nikomu nepřeje věčné zatracení. Je-li tomu tak, proč Bůh neudělá průkazný zázrak, aby všechny přesvědčil o své existenci? Bylo by to zbytečné. Pokud je materialista přesvědčen, že zázrak možný není, neuvěří, i kdyby byl jeho přímým svědkem. Zázrak totiž vnímá smysly a smysly klamou. Pokud by ateista byl svědkem zázraku, řekl by, že se jednalo o iluzi. Například existují svědectví lidí, kteří prožili klinickou smrt. Oni popisují, že opustili své tělo a pozorovali, co se s ním dělo na operačním sále. Popisují cestu tunelem k milující zářivé bytosti atd. Materialisté (ateisté) tato pozorování šmahem označí za halucinace rozkládajícího se mozku.

    Jak je zbytečné pokoušet se přesvědčit materialisty ukazuje podobenství o boháči a Lazarovi (Lk 16,19-31): Ježíš řekl farizeům: „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů, a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben. V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: „Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň koneček prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.“ Abrahám však odpověděl: „Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.“ Boháč řekl: „Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.“ Abrahám odpověděl: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!“ On však odporoval: „Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.“ Odpověděl mu: „Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“

    V evangeliích je popsána řada Ježíšových zázraků. Nikdy nebylo jejich účelem, že by se jimi chtěl Ježíš chlubit, aby prokázal spojení se svým Otcem. Motivem byl vždy soucit s trpícím člověkem. V evangeliu o nevěřícím Tomášovi pak Ježíš jasně říká, že víra by neměla být založena na zázracích(Jan 20,29): Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl*, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“
    *vzkříšeného

    Dějí se také v dnešní době zázraky? Řekl bych, že téměř každý z nás byl takového zázraku svědkem. Mám na mysli situace, kdy je v sázce naše existence, a jen neuvěřitelnou shodou okolností vyvázneme. Pak se ptáme: Byla to náhoda nebo řízení Boží? Jiným zázrakem je léčba závislosti na alkoholu Anonymními alkoholiky. Těm se podařilo obrátit zcela beznadějné případy.

    1. Dobrý příspěvek. Přišel jsem z koupaliště a ten pocit byl po první přečtení. Rád se k němu vrátím.

      Díky – Václav Žáček

    2. Nikdo neví, v jakého Boha věřili, a věřili-li vůbec neandrtálci a lidé, kteří žili souběžně s nimi a kteří migrovali, setkávali se a také se křížili mezi sebou. Láska a i chtíč /sexuální pud/ existoval asi vždy.

      odkaz: Zdroj: https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/nova-studie-odhalila-neznameho-predka-lidske-rasy.d62bba1d/

      Z textu článku – Studie ukázala, že existuje mnoho neznámých v naší historii a jen pomocí algoritmů lze některé záhady lidstva odhalit. ……….

      A třeba se dostaneme k nějakému zázraku.

      Alois

      P.S. diskutovali jsme s Vendou odkaz pana Staňka – zajímavé !! Doporučuji.

    3. * zázrakem by bylo, kdybyste přestal kousat
      * zázrakem by bylo, kdybych přestala na kousání (invektivy, ovšem velmi, velmi slušně, jako by bez vulgarit, vyjádřené) reagovat

    4. Pavle V.,
      můj článek nebyl primárně o nějakých zázracích. Povšiml jsem si na začátek nezdařeného pokusu pana Kožíška z článků pana Staňka. Ale opravdu je kolem nás zázraků dost, jen je vidět.

      K Vašemu prvnímu odstavci začínajícím….V době mého mládí se ve škole učilo,….. .
      Nevím, jak se to učí dnes, v době podstatně rozvinutější společnosti, ale o Bohu se zřejmě učí obdobně, stále má prim věda, Bůh bude zřejmě jen součást historie a náboženství a zázraky se v Bibli možná vysvětlují ne přímo jako obelhávání lidí, ale jako nástroj k manipulaci s nimi v zájmu jejich ovládání. Duchovní podtext, tedy jak to lze vysvětlit, je naznačen ve vysvětlení pojmu z Wikipedie – viz.https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1zrak

      ad/Bůh miluje každého člověka a nikomu nepřeje věčné zatracení. Je-li tomu tak, proč Bůh neudělá průkazný zázrak, aby všechny přesvědčil o své existenci? ….a následující v tomto odstavci.

      Bůh miluje celé svoje stvoření, On sám je celým svým stvořením a není z něho vydělen. Mystici, kteří měli a mají zkušenost – přímou zkušenost s Bohem – říkají, nejde to slovy popsat. Ta zkušenost je vnitřní, nejde ji natočit video kamerou. Slova lidská popíší něco z krásy tohoto světa, masiv hor, výstavu tulipánů…., ale toto nelze. Říkají – vstupte dovnitř a poznáte to sami. Aby k tomu došlo, je třeba velké úsilí, před tím ještě mnohé kroky pro přípravu a také být tím, kdo je k tomu připraven. Ještě jen dodám pro dokreslení, že když vezmou nějakého člověka téměř bez vzdělání, který dosud žil jen na pastvinách se svými kozami či ovcemi, do švýcarského CERNU a budou mu tam v jeho jazyce vysvětlovat, oč tam vědcům jde a v čem spočívají jejich úspěchy, pochopí něco? A proč to nepochopí? Zázrak by ovšem byl, kdyby takový pasáček koz si doplnil celé vzdělání a třeba za dvacet roků studií začal v tom středisku pracovat jako vědec. …….

      Pro teď vše, ještě se vrátím. Jedeme s Aloisem na houby.

      Václav Žáček

      1. Á, ješitnost a ego promluvilo.
        Přesadit pasáčka do Cernu – může zamýšlet jen kantor, který si chce dokázat, jak je skvělej učitel. Není. Protože pasáčkovi štěstí nevykouzlí. Ten zázrak uskutečnit totiž neumí.

        V duchu My fair lady:
        https://www.youtube.com/watch?v=uKxd30lQ1f0

      2. Ve školách se určil marxismus-leninismus, mylná filozofie, která si dodávala sebedůvěry tím, že sama sebe nazývala vědeckou. Jedním z důkazů její vědeckosti bylo odmítání Boží existence. A je pravdou, že Boha opravdu vědeckými metodami dokázat nelze.

        Dnes je školství sekulární (nenáboženské). Není ani pro, ani proti víře v Boha. Považuji to za ideální stav. Škola je institucí státu a stát by do spirituálních záležitostí neměl všetečně strkat svůj nos, jak to kdysi, ke škodě církve dělali Habsburkové.

        „On sám je celým svým stvořením a není z něho vydělen.“
        ————————————-
        To by znamenalo, že Stvořitel stvořil sám sebe. Netvrdím, že to není pravda, ale nezdá se mi to. Ale hlavně – nepovažuji to za důležité. Četl jsem také mnohokrát o lidech, kteří zahlédli onen svět a obvykle ho nedokážou popsat, protože se vymkyká jakékoliv zkušenosti. Ti lidé obvykle změní hodnotový žebříček. Avšak tento zážitek jim nenahradí vědomosti o tomto světě. Musí dále získávat zkušenosti, aby mohli duchovně růst. Mystika je jen prostředkem, nikoliv cílem.

  9. Dobrý den všem na diskuzním fóru,

    pane Žáčku, zítra ráno odjíždím na vysokohorskou turistiku. Miluji nádherná klidná rána v horách, i když již trošku chladná. A pak výšlapy. Horolezec nejsem. Tam kde budu jsou kouzelné západy slunce. Jeden si sedne se sklenkou červeného a rozjímá proti hřejivým paprskům mizícího slunce. Také malý zázrak. Pak se ještě vrátím na pár dnů a pak již zase kolotoč práce. Nicméně na zdejší stránky se i potom sem tam podívám. Něco mě tu totiž zaujalo, ale o tom jindy. /pochopitelně si neberu notebook s sebou, Síla bude působit bez rušivých vlivů /

    Vezu si s sebou jedinou knihu, Bhagavadgítu v překladu pánů Filipského a Vacka. Jsou tam i pěkné komentáře od Rámándžua a Šankary.

    Krišna ve zpěvu jedenáctém nechá Ardužunu „nahlédnout“ ze své milosti mystickým vhledem do vyššího světa, kde je jeho podoba zcela jiná. Tento vhled potřebuje však zcela jiné oči, než jsou ty v jeho fyzickém těle. A Ardžuna si uvědomuje jeho skutečnou velikost. V 55. verši doslova Krišna říká:“ Kdo činy koná pro mne, má ve mně nejvyšší cíl, je mi oddán, oproštěn od ulpívání a k žádné z bytostí nechová zášť, ten mne dosáhne, ó Panduovče.“

    Podobně evangelium Jana a v něm Ježíš často říká o následování, o lásce k němu…..atd., a co následovníky čeká. A v tom vidím ty zázraky, které se týkají zpravidla jen zasvěcených žáků těchto velkých božských Bytostí / z časů jejich pozemského života a jejich poslání/

    Zdravím Vás a pana Pardala

    Marie Š.

    1. → pane Žáčku, zítra ráno odjíždím na vysokohorskou turistiku. Miluji nádherná klidná rána v horách, i když již trošku chladná. A pak výšlapy. Horolezec nejsem. Tam kde budu jsou kouzelné západy slunce.

      ..:-)))))))))))))) Miluju dada a kýč..:-)))) Lepší „sparingpartnerku“ si Vendelín – co do vyblejt na sebe co se dá – snad ani nemoh přát..:-))) Gratuluju..:-))

  10. V příspěvku madam Věry „o ničem“ je to vskutku o ničem a místo prázdného obdélníku tam mohl být klidně ten klukovský kosočtverec s čárkou uprostřed. Nejméně jednoho diskutujícího by to zaujalo možná až tak, že by se tu naplno rozesmál, snad až by asi slzel či si cvrkl do prádla. Mě ale zaujalo, proč jste pod její příspěvek /článek to nelze nazvat – viz. dále/, pane Václave, Vy, jenž píšete naopak vždy o něčem, dal takovýto odkaz viz. 31.7.2020 ve 12:10 ?

    Nedalo mi to mnoho práce – čerpal jste definici co značí slovo článek, a to z Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cl%C3%A1nek

    Lze se tam dočíst, že článek je je literární žánr, který v závislosti na svém obsahu může spadat do literárního stylu odborného či publicistického.
    Obsahem článku jsou ,jak je tam uvedeno:

    základní myšlenka (teze)
    argumentace
    závěry

    Madam Věra, která je tu známá jako „pünktlich“ dáma, šlápla tentokráte do …… . /tedy vedle/

    Přesto ji však musím přiznat jeden zázračný čin. Použila Vaše jméno a Vaši větu z Vašeho příspěvku, aby nalákala některé lidi k diskuzi. Dobré, ne? A její ego je posíleno. Aleluja!

    Pak že nejsou zázraky, že?

    Letní pozdrav všem.
    Luboš

    1. Milý Luboši (Vendo, Aloisi, Marie…. je to fuk….), chudinko nebohá, proč si všímáte a reagujete ex post na Článek o ničem, když tady ve stejné době leželo ladem spousta jiných, hodnotných článků „o něčem“ ? Jak se to mohlo stát? Kde byl schovaný Luboš?
      Božínku, lidi, proberte se….:-)))))))

      1. Tak Vy mě oslovujete „milý Luboši“ a hned dodáte, „chudinko nebohá“? Co si to vůbec dovolujete? Takhle se bavte se svými rodinnými příslušníky, dětmi, manželem jestli jim to nevadí. Včera, když jsem můj krátký příspěvek psal, byla Vaše hrůza o ničem ještě otevřena. Něco jsem si tam přečetl večer předtím a zareagoval Václavovi. Proč? Protože si ho často berete do úst, jste ním přímo posedlá. A nic Vám potom, kde jsem byl skoro dva měsíce, není. Neschovávám se, pracuji často v cizině. A ani nemám zájem chodit pod Vaše články diskutovat o ničem. Divím se Václavovi, že Vám naletěl s tím pozváním na Vysočinu. Jak jste falešná, to se jen tak nevidí.

        Luboš

      2. Luboši, chudinko nebohá….pššššššššš………….

    2. Zdravím, Luboši,
      díky za Váš příspěvek.

      Leč paní Věru neřeším, jak se teď říká. Nemám k tomu žádný důvod. Ale použila, aby diskuzi pod opravdu tématicky ničím rozproudila, hned tři témata odjinud – alušku od Aloise a mně vysvětlovala karmoše a ještě tam přetahovala téma, co jsem měl s panem Markem někde jinde.

      Prostě nula. Ne ona, ale její /ne/článek. Pochválila se a to je pro ni důležité.

      Kdyby věděla, že jste byl dlouhodobě v cizině, pracovně, tak by neptala na Vaše schovávání.

      Jsem rád, že jste v pořádku doma a díky za pohlednici a pěkné fotky.

      Václav Žáček

      1. ad – Leč paní Věru neřeším

        Myslím si, Václave, že zatím neřešíte nic jiného než paní Věru:-))
        A chudák Luboš, sotva se vrátí z ciziny a – Věra:-))
        Ještě že ji máte, jinak byste neměli téma. Museli byste plkat o ničem…:-)))

      2. Jen tak mimo mé téma:

        ad/Myslím si, Václave, že zatím neřešíte nic jiného než paní Věru:-))

        Á, ješitnost a ego promluvilo.

        Václav Žáček

      1. Jsme tu dospělí lidé. Každý zodpovídá sám za sebe.

        Matko, je hezké, že se zastáváte paní Věry. Ale ona by sama měla napsat, jestli ji ten příspěvek Luboše v něčem urazil, jestli ty jeho výpady či napadání byly skutečně tak ostré?

        Co pamatuji, tak Lubošovi nikdy příspěvek adminem nebyl smazán. Ze „čtverky“, které jste členkou, bylo často adminem mazáno.

        No nic. Necháme to na něm, ne?

        Václav Žáček

      2. ad.
        pro Matku19.8.2020 (18:46)
        Mnozí ukazují pouhý škleb, škleb svého těla, ač jim skráně zdobí šediny, o dospělosti mnohé nesvědčí.
        Nikoliv, nezastávám se Věry, že by ji onen Lubošův příspěvek urazil, dotkl se mne a to velmi. Vás nikoliv? Vás urážejí zřejmě jiné záležitosti a pak neváháte nechat mazat. Je to férové? No, asi máte jiný náhled na to, co je urážka a co nikoliv, co je nezaujatý náhled na férovost.
        Jistě, každý má jiný náhled, ale to svědčí o tom, že mnozí lidé nečerpají ze zdroje, ale ze svého ega.
        Co je Ze „čtverky“ ? Zde je možné se někam nahlásit jako člen a platit členské známky? A dejte pokoj. A že bylo mazáno? Komupak se co nehodilo, že nechal mazat?
        Mohu reagovat daleko, daleko ostřeji, je-li libo, ale bylo by to jako házet hrách na stěnu a co kdyby mi hrášek zapadl pod mé vysoce nastlané matrace a já pak nemohla bolestí spát.

        Jo a není nutno psát matka jako Matka. Nejsu na to háklivá, na urážky jsem zvyklá a velkým písmenem nic nespravíte, spíše urazíte, když tak.

    3. ad. Luboš19.8.2020 (13:20)
      Začal jste si jako první, tož se lidé brání. Nelze nechat Vaše invektivy bez odezvy.
      I když ano, invektivy jsou skutečně o ničem. Krásně, ale pro ženu urážlivě, píšete Luboši o ničem. V zahraničí Vás nenaučili býti gentlemanem?

  11. ad – Ale použila, aby diskuzi pod opravdu tématicky ničím rozproudila, hned tři témata odjinud – alušku od Aloise a mně vysvětlovala karmoše
    ___________

    :-))))))))))))))))))))
    Vendo, vy jste karmoš blahoslavený jak troky………….:-))))))))

    (tak a už dosti srandy, téma Zázraky je vážná věc. Pište prosím k tématu a neberte si do úst Věru. Myslím, že přesně toto jste u kohosi jinéhu velmi rozhořčeně kritizoval.)

  12. Pan Degon se pozastavoval nad kvantitou komentářů pod článkem o ničem. Snad se shodneme, pane Degone, že důležitá je kvalita.

    Zcela náhodou jsem narazil na blog týkající se tématu, který jsem probíral s Věrou. Totiž otázku, zda lidé, kteří nevěří v Boha (ateisté, antiteisté, materialisté), dokáží logicky zdůvodnit, proč by člověk měl být obětavý (altruistický) i tehdy, když se nikdo nedívá. Neříkám, že takové vysvětlení neexistuje. Zatím jsem objevil pouze to Dawkinsovo, že člověk je altruistický, protože mu tak velí jeho geny či memy. Člověk však není jako zvíře. Má rozum a svobodnou vůli, proto mě Dawkinsovo vysvětlení neuspokojuje.

    Zdá se, že popírání Boha na základě „vědeckého“ zdůvodnění dostává trhlinu. Anglický historik Tom Holland, jež sám není křesťanem, přesto napsal knihu, kterou lze považovat za jednu z nejambicioznějších historických obhajob křesťanství a jeho vlivu na Západní civilizaci. Holland se profesně věnuje především antickému světu. Při jeho studiu si cosi uvědomil, jak píše. Antický svět byl krutý a jeho hodnoty jsou nám cizí. Sparťané rutinně vraždili „nedokonalé“ děti. S těly otroků se zacházelo prostě jako s nástroji pro potěšení těch, kdo právě drželi moc. Infanticida (vraždění dětí) byla běžná, chudí a slabí neměli žádná práva…

    Jak jsme se odtamtud dostali až tam, kde jsme dnes? Může za to křesťanství, shrnuje Holland. Antický svět byl na jedné straně světem filosofů, právníků, vojevůdců a rétorů, ale současně i světem bezprávných otroků a pohozených nemluvňat, světem hrubosti, sociální nerovnosti a morálního úpadku. Mladá křesťanská církev přicházela s neslýchaným poselstvím: Přinášela poselství o rovnosti lidí, o důstojnosti a hodnotě lidského života, o důstojnosti ženy a jejího manželského a mateřského údělu a o její rovnosti s mužem. Křesťanství přineslo doslova sexuální revoluci, když zdůraznilo hodnotu sebeovládání a odpírání chtíči a omezilo sexualitu monogamním manželstvím. (A je ironií, všímá si Holland, že právě za tohle je dnes nejvíce posmíváno.)

    Pryč jsou dny, kdy „nový ateista“ Richard Dawkins zuřil proti „jedu“ náboženství. Dokonce i on nyní přiznal, že křesťanství může být vhodnější než jeho případné náboženské alternativy. Odmítá rovněž své předchozí přesvědčení, že křesťanství by mělo být vyloučeno ze společnosti ještě pevněji. V rozhovoru pro The Times Dawkins řekl, že by to byl hrozný nápad, protože by lidem dával licenci, aby dělali opravdu špatné věci. Ve své poslední knize s nevolí přiznává: „Ať je to racionální či ne, bohužel se zdá, že je pravděpodobné, že pokud někdo upřímně věří, že Bůh sleduje každý jeho pohyb, je pravděpodobnější, že bude dobrý. Musím říci, že to pomyšlení nenávidím. Chci věřit, že lidé jsou lepší. Chtěl bych uvěřit, že jsem upřímný, ať už někdo sleduje nebo ne. “

    Více zde: https://www.krestandnes.cz/david-floryk-paradoxni-obrana-agnostici-haji-viru/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Infanticida_(lid%C3%A9)

  13. – důležitá je kvalita
    versus:
    – pokud někdo upřímně věří, že Bůh sleduje každý jeho pohyb, je pravděpodobnější, že bude dobrý.
    Pouhá spekulace a domněnka je kvalitou?
    Jiní si zaspekulují rovněž nekvalitně: „Pokud někdo nevěří, nebude dobrý?“

    Ostatně historie ukazuje, co a jak. Tedy pokud není přepisována, jak se komu hodí.

  14. Pavle v: Keď som už bol oslovený s dotazom na naše konanie dobra, alebo zla podľa toho, či sa na nás Boh pozerá, alebo nie, tak si myslím, že je to nezmyseľná detinská a hlúpa kalkulácia. Naše konanie nemá byť podmienené tým, či nás niekto sleduje, alebo nie, ale láskou k Bohu a blížnemu. Ak konám dobro z lásky a nie zo zištnosti, tak je ľahostajné, či ma niekto vidí, alebo nie. Nemáme konať dobro, alebo zlo z vypočítavosti, ale z našej prirodzenosti.
    Pretvárka je nehodná slušného a rozumného človeka!

    1. Degone, zdravím a dovolím si nevyžádanou poznámku – situace, zde, na Gnosis, se přetvářkou a invektivami mnohých, stává neúnosnou.
      Zrušili blog.cz a je to úleva. Jestliže to zde bude pokračovat urážkami, zdánlivě slušnými slovy, bude to konec i Gnosis, hodně lidí již dávno odešlo, zbytek odejde. A urážející? Nikdy se nepoučí a budou psát články a diskutovat třeba i jen sami se sebou….
      Přestává to zde pro mne být oblíbenou domovskou stránkou. Ale asi to neovlivním.
      Nu, uvidíme, optimista nejsem.
      Zdravím Vás, Zdenka

    2. Pane Degone,

      píšete: „Nemáme konať dobro, alebo zlo z vypočítavosti, ale z našej prirodzenosti.“ Patří konání dobra k lidské přirozenosti? Je to cosi, co má člověk v genech? Malé děti jsou sobecké a vypočítavé – batolata dokáží pláčem manipulovat rodiče (pokud se dají). Školáci často drsným způsobem šikanují spolužáka až ho někdy doženou k sebevraždě. Člověk se nerodí dobrý. Šlechetným se může stát jen výchovou. Ale také nemusí – záleží na tom, jak je vychováván. Je-li člověk vychováván v duchu zásady „zadarmo ani kuře nehrabe“, asi těžko z něj vyroste obětavý člověk. Takový člověk si zákonitě položí otázku: Proč bych se zrovna já měl chovat obětavě, když druzí takoví nejsou? Aby si ti druzí o mě mysleli, že jsem bláhový trouba? Hrozí ještě jiné nebezpečí: pokud se budu chovat nezištně, budu nastavovat zrcadlo, v němž se zjeví sobectví ostatních – budu jiný. Jinakost lidé nesnášejí. Slováci označují poctivého člověka výrazem „statočný“. Ano ušlechtilý (obětavý) člověk musí být statečný.

      Psal jsem zde o Williamu Wiberforceovi, jak dlouhých 19 let bojoval za svobodu otroků. Co myslíte, byl „v kolektivu oblíben“? Byl ostrakizován a zesměšňován? Co byste řekl o tehdejší anglické společnosti, která otroctví schvalovala? Byli ti lidé přirozeně dobří?

      Po anšlusu Rakouska Hitlerem hořela rakouským židům půda pod nohama. Prchali do demokratického Československa. Co udělali Češi? Vraceli je zpět bez ohledu na to, že zemřou v koncentračních táborech.

      Pane Degone, opravdu věříte, že člověk je přirozeně dobrý a obětavý?

      1. ad – Jinakost lidé nesnášejí
        ___________________

        Zase ta generalizace, ale s tím někteří z vás – doplňte si sám – nic nenadělají.
        Ale pravdu máte v tom, že (někteří) lidé jinakost nesnášejí, což se perfektně zobrazilo i u mě ( pochopitelně, že „u mě“ znamená pod mým článkem, ne u mě v kuchyni, kam se tady jeden ve své pomatené horlivosti hrnul, normálního by to nenapadlo….)
        Stačilo napsat jeden článek jinak. Nastalo zděšení a útok. Co to je? Co si to dovolila, udělat věc JINAK? My to chceme tak, a ona si to napsala JINAK? A co víc, ona vlastně nenapsala vůbec NIC !!

        Vidíte, Pavle, není potřeba vyhledávat extrémy jako je gestapo, Hitler a tak podobně. Stačí se podívat pod vlastní nohy (a do vlastní hlavy).

  15. → Co pamatuji, tak Lubošovi nikdy příspěvek adminem nebyl smazán. (Václav Žáček – 19.08.2020 18:46)

    Jo tak ty pamatuješ Vendelíne, pamatuješ mazaní/nemazání, no tak to je príma. Povídej dál! A pamatuj si, že tě od týhle chvíle utočim, zveřejním, že se z toho poserete pánové manipulátoři!

    ps: Jste blbější než tušíte. Lež si vás našla, dobře vám tak šašci a „hledači světla“.

  16. → pro Matku19.8.2020 (18:46)
    Jsme tu dospělí lidé. Každý zodpovídá sám za sebe.
    Matko, je hezké, že se zastáváte paní Věry. Ale ona by sama měla napsat, jestli ji ten příspěvek Luboše v něčem urazil, jestli ty jeho výpady či napadání byly skutečně tak ostré?Co pamatuji, tak Lubošovi nikdy příspěvek adminem nebyl smazán. Ze „čtverky“, které jste členkou, bylo často adminem mazáno.No nic. Necháme to na něm, ne? Václav Žáček

    ____________ Zdravím Matičko! Kontrolní otázka, tušíte o čem ten Vendelín mluví? Co to je ta „čtverka“? Co to je to mazání?

    1. Jene, má tušení jsou různá, někdy i hrůzná.
      No co už, ještě že kromě mazání (a dalších sítí, v nichž se lidé jako lapené mouchy zmítají) existují i tzv. záchytné copánky :-) Tam má člověk možnost se zotavit, pustit jen to, co mu prospívá :-) negativní zbytek vymést na smetiště dějin, nechť se v klidu rozloží :-)
      Vida, rozkladné procesy jsou někdy léčivé :-*)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference