- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Mé malé vyznání k Janovu evangeliu

Závěr minulého týdne byl pro mne dosti náročný. Svatba syna, to dá rodičům zabrat. A tak je mi omluvou, že jsem se v následujícím týdnu jen tak poflakoval. Využil jsem to volno i ke čtení a sáhl jsem po „Velkém Mystikovi Sv. Janovi“, autorovi Janova evangelia Nového Zákona.

Janovo evangelium - Prolog, latinský překlad (Klementinská Vulgata)

Janovo evangelium – Prolog, latinský překlad (Klementinská Vulgata)

Učení Ježíše Krista není tou literaturou, která by se četla jako nějaká beletrie. Často stačí jeden či dva verše a kniha mizí z mého zorného pole a nastoupí krátká koncentrace, ve které se přidávají i pestré obrazy, jež doplňují mystický text. Neřeknu tedy nic nového, když tu zdůrazním, že toto evangelium je opravdu mystickým textem a bylo vskutku velkým štěstím, že upravovatelům jeho myšlenek, kteří pocházeli z omezené světské moci, unikal často skrytý a pravý smysl. Cenzura tedy fungovala i v raně křesťanských dobách, ale mystika a její pravdy nebyly naštěstí tenkrát dostupné všem. A ta dostupnost v chápání nepřišla pro mnohé ani po těch mnoha staletích, které od časů raného křesťanství uplynuly.

V jednom okamžiku mne při čtení a koncentraci napadlo, že se podívám na některé důležité a obsažné výrazy blíže. Možná to není náhodou, že v českém jazyce začínají všechny ty mnou vybrané na písmeno S – s. Jsou to světlo, Syn, syn, Slovo a slovo. Tyto výrazy jsem i zběžně spočítal a v tom uvedeném pořadí jsou v evangeliu zastoupeny v  tomto počtu – 21, 32, 5, 8 a 27. Určitě jsem však některé verše vynechal a počty nebudou přesné. Ale to není důležité.

Světlo se vyskytuje v mnoha souvislostech; jako vůdčí světlo lidí; světlo, které tma nepohltí; světlo, o kterém je vydáváno svědectví; světlo, které osvětluje cestu v nitru lidských bytostí a které není vnímáno lidskými smysly; světlo, které někteří lidé nemilují, protože jim vládne tma negativní síly; světlo proroka, ve kterém se lidé mohou radovat z poznání; světlo života a světa zosobněné v Ježíši; světlo, které je mezi námi; víra ve světlo, abychom se stali jeho syny a dětmi…

Syn s velkým S je tím označení jednorozeného Syna z Trojjedinosti, tím vtěleným Slovem, které bylo na počátku. Ježíš se tak označuje, když mluví o svém vztahu k Otci, k Bohu. Je to ten Syn, který mluví a svědčí o svém Otci, o tom, s čím ho na svět poslal. Velký význam má i označení Syn člověka, tedy sám Ježíš v tom okamžiku, kdy na něho sestoupil Duch svatý a který tak získal moc návratu k Otci, a to v libovolném okamžiku života. Tak mohlo dojít i k vyvýšení tohoto Syna člověka a také je zřejmý ten fakt, že kdo v něj uvěří, v jeho učení a bude ho dodržovat, tak bude mít život věčný. Syn přichází pro spásu světa, těch, kteří ho poslouchají a kteří ho budou následovat. Otec dává Synovi svoji moc, protože On je vtělením jeho Slova, je vlastně jím samým a tím, kdo může promlouvat k lidem a učit je to, s čím byl pro ně poslán. Otec označuje pro Syna ty, které má ze smrti /z jejich zaměření na světské dění/ přivést k novému zrození, k osvícení, kdy mrtví, uslyší-li hlas Božího Syna, vstanou pro nový život. Jak silné musí být Slovo, které uslyší-li ho mrtví v hrobech svých nečistě žijících těl, povstanou k životu! Syn nám dává svůj pokrm pro život věčný, obrazně je to to pití vína jako jeho krve a jídlo v podobě chleba, jako jeho těla. Krev a chléb je tu Synovou podstatou, tím, aby mohl ve fyzickém světě vůbec jednat a žít a být Učitelem lidí. Kdo vidí Syna, kdo se s ním setká ve svém nitru, ten je vzkříšen pro život věčný a po posledním dnu jeho života, po posledním vydechnutí se Syn o své ovce postará. Jak říká, je jejich dobrým pastýřem a ovce znají jeho hlas.

Pár mých slov ještě pro Slovo, které si v jeho síle uvědomuji s mojí plnou pokorou. Je to označení té prvotní tvořivé energie z počátku, záměru a síly, kterou vyslal Bůh sám ze sebe, stručně Slovo, jako tvořivá a zářivá Síla. Slovo je Moudrost, Slovo je Syn Boží, Slovo je Chléb života a Živá voda, Slovo jako Život, Světlo a Dech Boží, Slovo jako Svaté jméno, Slovo jako pravá Vinice, která dozrává k úrodě, Slovo jako Strom života. Slovo lze uvnitř člověka, v jeho nitru, slyšet. Je to tvořivý zvuk, jako Hudba sfér. Slovo je tím větrem, který vane kam chce a je tím pravým Svědectvím. Kdo nemá Slovo, je ještě slepým ve svém srdci; Slovo je lékařem duší, který podává lék života. Kdo má vědomí Slova, je dítětem Světla, bez Slova jsou lidé dětmi Temnoty. Se Slovem se získávají pravé a věčné poklady na nebesích. Do Slova se vstupuje přes čisté oko, která je tou těsnou branou a kterou není lehké k Němu vstoupit. Slovo otevírá dveře, po předchozím klepání, hledání a prošení. Kdo má vědomí Slova, nese svůj kříž mnohem lehčeji. Ke Slovu se dostáváme vroucí modlitbou a jedině ta nás přivádí k jeho kouzelné formě. Vnitřní Slovo dává pochopit Synova přikázání a podobenství. Učí morálce a správnému životu a ve vědomí s ním přináší život člověka v dokonalém naplnění.

Zajímavé je, že mnohokráte se u Jana opakují další slova s počátečním písmenem s, které mají velký význam v chápání Ježíšova mystického učení – svět, spása, soud, svědectví, sláva, skutky či služebník

Již za pár dnů se budou rozžínat v obcích a městech vánoční stromky. Bude tu čas pro zklidnění a dlouhé večery vybídnou k rozjímání o všech vzácných slovech a jejich hlubokých významech.
 

Václav Žáček /Venda/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 5