- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Média stále špatně interpretují dlouhodobé předpovědi počasí

Z praktického důvodu ČHMÚ změnil podobu vydávání měsíčního výhledu počasí. Na stránkách ústavu opakovaně vědečtí pracovníci uprozorňují, že výhled pojednává o ničem jiném než klasická střednědobá a krátkodobá předpověď, přesto stále dochází v interpretaci k závažným chybám.

oblohaMédia mají neustále tendenci dlouhodobý výhled na měsíc dopředu uvádět jako klasickou předpověď počasí, přičemž vůbec nerespektují metodologickou povahu práce. Metoda zpracovávání výhledů spočívá v charakteristice průměrných meteorologických prvků.

Meteorologové nedokáží předpovídat počasí na měsíc dopředu, protože dochází k neustálým změnám v atmosféře, vytváří se tzv. deterministický chaos. Modely ukazují nespočet možných variant, z nichž přímo úměrně s časovou závislostí se obtížně určuje správný možný scénář. Proto také výhledy jsou zpracovávány jinou metodou.

Dlouhodobé výhledy počasí ukazují průměrnou charakteristiku vývoje určitých meteorologických prvků na základě pravděpodobnosti. Tato speciální předpověď není určena k běžnému používání jakož klasická předpověď, a proto není správné jí takto uvádět. Rozpětí teploty vzduchu a srážkových úhrnů je znázorněno od nejméně možného až k nejpravděpodobnějšímu vývoji. To jest určitá charakteristika prvků, která ukazuje možný pravděpodobný průměrný vývoj pro celé území ČR. To je ale potřeba správně číst, protože je to pouhý odhad a musí se brát zřetel na procentuální vyjádření. Pak můžeme posoudit možnou změnu v případě aktualizace „předpovědi“.

Takže vůbec není dobré psát podle „Předpovědi teplotních charakteristik“ jaké teploty v určitém období budou, nebo v jakém rozpětí mohou být. V prvním případě to nikdo nemůže vědět, a v druhém případě taková interptetace není vhodná. Stačí si jenom představit široké rozpětí v určení průměrné teploty pro celé území na základě střednědobé předpovědi. Čím větší rozpětí průměrné teploty, tím větší je rozpětí teplot v předpovědi pro jednotlivé kraje v rámci celého území. Takové informace jsou velice zavádějící. Nelze však tím vinit ČHMÚ.

Správně by se tedy měl výhled interpretovat zcela odlišně. Pokud ne, tak alespoň pod text vložit odkaz na dlouhodobou předpověď sestavenou pracovníky ČHMÚ.

K čemu je taková dlouhodobá předpověď dobrá?

Myslím si, že měsíční výhled, bez poznatků střednědobé předpovědi, je pro běžné uživatele nepoužitelný. Může se uplatnit v nějakém odvětví, např. v zemědělství, ve vodohospodářství, apod., přesto to asi nebude úplně tak jednoduché.

Z vědeckého hlediska je důležité se věnovat odhadů v průměrné charakteristice klíčových meteorologických prvků. Na tom je založená celá podstata meteorologie a klimatologie; tedy měřit, poznamenávat, analyzovat, počítat a zveřejňovat výsledky. Časem to může i přinést zpřesnění odhadů. V každém případě považuji tuto činnost za přirozenou součást vědeckého bádání. A kde jinde by se tomu měl věnovat čas než ve vědeckém ústavu?
 

Závěr

Měsíční výhled, vydávaný Českým hydrometeorologickým ústavem, nám naznačuje pravděpodobný odhad teplotní a srážkové charakteristiky za určité dané období. Nemá tudíž smysl psát v článcích rozpětí teplot či srážek pro jednotlivé dekády. Takové informace jsou pro čtenáře a diváky nezajímavé, a vůbec to mate celou veřejnost. Např. průměrná teplota pro celé území se musí uvádět, až když údaj je ověřen v rámci mezí přesnosti – od toho je k dispozici střednědobá předpověď na základě numerických modelů, nikoliv dlouhodobý výhled.

Média píší zavádějící informace a poškozuje se tím do značné míry věda.
 

Související články:
Metodika předpovědi dlouhodobého výhledu počasí
Nepochopení významu předpovědi počasí
 

Petr Hlinomaz, 4.1.2015
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
 

Hodnocení článku