- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Naše vláda, područí, přísaha věrnosti jiným kruhům…, co si o tom myslet?

Můj stručný příspěvek vznikl na základě vlastní zkušenosti. Ale od počátku. Na pozadí aktuálních problémů, které zavánějí až válečným nebezpečím – Ukrajina + otázka imigrace z islámských zemí a Afriky – zůstává k řešení i opačný trend. Tvůrčí SPOLUPRÁCE států a národů, která by měla vše nebezpečné zmírnit a vytyčit si zcela jiné cíly, než je konfrontace.

První otázka, proč tomu tak není – cítí se někdo ohrožen, že by „nějaký“ světový mír a spolupráce lidí na zachování a zkvalitnění života přinesla některým omezení zisků? Asi ano.

AIIBNedávno pronikl do podvědomí lidí takový nový náznak opačného trendu, než jakým je válčení, nový až grandiózní projekt. Předesílám, že mírový. Je jim tzv. HEDVÁBNÁ STEZKA a s ní související dobrovolná účast státu i ve finančním propojení, v tzv. AIIB – Asijská banka pro infrastrukturní investice.

Mnoho lidí se nad tím určitě zamýšlí, víc je však těch, kteří tzv. řeší válečné konflikty. Mimochodem, přemýšlejí nad následky a příčiny jsou jim zcela jedno – hlavně je to tak u politiků, kteří se snaží „dožít“ své volební období. Ale zpět k tomu velkému projektu.

Jsem již jen pasivním členem KDU-ČSL, ale zcela jasně jsem se přes Parlamentní listy optal místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, mimochodem, předsedy této strany, na objasnění, na jeho názor:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/jak-se-v-tom-orientovat-83304

Kopíruji:

Jak se v tom orientovat?

Místopředsedo vlády,

jsi vzdělaný muž. Prosím o pomoc při orientaci v zahraniční politice. Jeden americký novinář a publicista napsal: „Příklad Velké Británie, která jako jedna z prvních oznámila, že se připojuje k Asijské bance pro infrastrukturní investice (AIIB), následovala Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Německo. Dokonce i poslední bašta amerického neokonservativismu v Asijsko-tichooceánském regionu, Austrálie, jak předpokládá novinář, bude získána Čínou.“

Může ČR, a má na to vůbec finance, udělat tentýž krok? Uvažuje se o tom v naší vládě a nebo jsme s některými státy střední a východní Evropy takovými chudáky, že nemáme vůbec šanci?
A nebo nám stačí, že tam budou např. evropské státy, které vlastní = mají banky na našem území /Nizozemsko, Francie, Německo…./?

Děkuji za odpověď a příjemné svátky v kruhu rodinném.
Václav Žáček, člen KDU-ČSL

Odpověď

7. 4. 2015 14:46:04 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Ahoj Václave, o tom nic nevím, to ti asi spíše zodpoví ministr financí.

Bělobrádek

(Malé objasnění – s tímto dnes vlivným člověkem se znám již několik roků, byl mým nadřízeným – proto to vzájemné tykání)

Přiznám se, že mi tato odpověď od člena vlády nestačila a zeptal jsem se ještě jednou, již konkrétněji:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/AIIB-Asijska-banka-pro-infrastrukturni-investice-83552

AIIB-Asijská banka pro infrastrukturní investice

Díky bratře předsedo za odpověď. Jako člen strany jsem chtěl znát tvůj názor. Bohužel, budu se muset, podle tvého doporučení, obracet mimo naši stranu. Zvykl jsem si, že ani na vnitřní diskuzi KDU-ČSL jsi neodpovídal. Já ti položil celkem 24 dotazů, které zůstaly bez odpovědi.

Víš, které státy se přihlásily k AIIB? Aby ses nemusel ptát ministra Babiše, tu je máš. Austrálie, Rakousko, Ázerbajdžán, Brazílie, Dánsko, Egypt, Finsko, Gruzie, Maďarsko, Island, Izrael, Kyrgystán, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Tchaj-wan, Turecko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, Spojené Království /UK/.

Dovolím si ještě dva dotazy.

Myslíš si, z názvu této banky, že tam nebudou žádné prostředky pro vědu a inovace, tedy pro tvůj rezort?

Znáš, ve svém omezeném vnímání světa, jaké významné mírové infrastrukturní projekty, ten přívlastek mírový zdůrazňuji, se v rámci AIIB chystají?

Václav Žáček, člen KDU-ČSL 

Odpověď

15. 4. 2015 11:27:47 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Nazdar Václave, jak vidíš, na dotazy reaguji zde, emaily, FB a twittrem, což považuji za dostatečné. To nevím. To nevím, neznám.

A opět můj údiv, možná i pochopitelný. Místopředseda vlády, který má ve svém referátě výzkum, vědu, inovace, neví, nezná. Tento grandiózní projekt bude přece zaměstnávat i vědecké kapacity, projekční a výzkumné ústavy… atd.

Pro ilustraci tu dávám odkaz na více informací ze dvou článků – jen krátký úvod do problému. Samozřejmě, že si každý dokáže najít další a další zdroje.

Hedvábná stezka – gigantický projekt

Čína je zemí jiného řádu čísel – její finanční rezervy se blíží hranici čtyř bilionů dolarů. Když jsem řekl, že by se Evropská unie měla podílet na pekingské vizi hedvábné cesty, měl jsem na mysli podílet se na plánovaných investicích. Změnit přístup dřív, než nám opět ujede vlak. Oněch 60 miliard dolarů je jen startovací investice. Čína zažívá zlaté ekonomické období. Její HDP od zavedení prvních ekonomických reforem v roce 1978 vzrostlo třicetinásobně a z poměrně zaostalé Říše Středu se během dvou generací stala největší ekonomika světa. Aby si Čína tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu, oživuje bájnou Hedvábnou stezku, která spojovala Čínu s Evropou.   

Dle nedávno zveřejněného akčního plánu si Peking od tohoto projektu slibuje, že „díky rozvoji států ležících na obou stezkách, suchozemské a mořské, dojde ke změně světového politického a ekonomického prostředí“. A nejen to, Si Ťin-pching na ‚Boao Forum for Asia‘ prohlásil, že jeho země očekává, že během pouhých deseti let roční objem přepraveného zboží přesáhne 2,5 bilionu dolarů.

Velké mlčení

Tak už opravdu nevím co si mám myslet. Mainstreamová média zarytě mlčí o největším gigantickém projektu všech dob a místo něj nám oznamují, že schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 22 miliard korun a je dvakrát vyšší než vloni. Jak jej snížit to už neříká nikdo.

Přitom to chce pouze jedno. Stačí se zapojit do čínského projektu AIIB a vstoupit na obchodní Hedvábnou stezku.

V ČR se nad vstupem do gigantického čínského projektu rozprostírá zlověstné mlčení.
Mnoho Západních zemí pochopilo význam spolupráce na tomto mírovém projektu a stali se zakládajícími členy AIIB.

My se členy AIIB nestali a připravili jsme se tak o možnost spolurozhodovat o pravidlech, projektech a zvýhodněných investicích za miliardy USD.

Vzorní vazalové a chytré Západní zeměhttp://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/hedvabna-stezka-giganticky-projekt.html

A ještě další zdroj (mimochodem, pan Emil Kalabus píše velmi kvalitně):

Zakládající členové AIIB budou ovládat investice na Hedvábné stezce

Půjde Evropa po čínské Hedvábné stezce, nebo se smíří s podřízeností USA?

Čínská banka úspěšně rozkládá transatlantické spojenectví.

Hedvábná stezka byla dlouhá síť obchodních tras, které procházely napříč celou Asií ze Středomoří do Číny a Indie, představovala také informační a kulturní most mezi Evropou a Dálným východem.

Přestože v češtině se pro tuto obchodní trasu více vžil termín Hedvábná stezka, správnější označení by asi mělo znít Hedvábná cesta, protože jednotlivé karavany, které se po ní pohybovaly, čítaly obvykle stovky i tisíce lidí. Navíc také v ostatních jazycích se používají ekvivalenty slova „cesta“ (něm. die Seidenstrasse, angl. Silk Road, rus. Шёлковый Путь, šp. la Ruta de la Seda).

Do AIIB se hlásí národy, které chtějí kráčet po Hedvábné stezce

Proti vůli USA se mnoho zemí EU přidalo mezi zakládající členy asijské investiční banky AIIB. Zájem po Maďarsku vyjádřilo i Polsko, Česko zatím možnost zvažuje. V očích Washingtonu je nová instituce pákou Pekingu pro rozšiřování jeho hospodářského vlivu ve světě a konkurence Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB), kterou vede Japonsko. AIIB je nástupní stanice na Hedvábnou stezku. Kdo je členem AIIB bude spolurozhodovat o obřích investicích.

Nevyhovující podmínky MMF

V r. 2010 byl za podpory administrativy prezidenta USA Baracka Obamy rozpracován balík reforem struktury vedení MMF. Předpokládalo se, že zástupci skupiny BRICS dostanou takový počet kvót hlasů, který by spravedlivě odrážel jejich přínos do světové ekonomiky. Tento návrh reforem Kongres USA zamítl, protože většina republikánů pochybuje o nutnosti mezinárodní finanční spolupráce, a kromě toho, by tyto opravy posílily pozice Číny a oslabily pozice Washingtonu.

Tento příklad je příznačný, protože odpovídá pozici, kterou vypracovaly USA vůči Číně: od r. 2005 vyvíjel Washington na Peking neustálý nátlak, vyzýval „k odpovědnosti“ a dokonce označil Čínu za „globálního bezhlavého jezdce“. Odmítnutí reformovat MMF prohloubilo rozpory, a stalo se jasné, že USA si nechtějí rozdělit moc s ČLR.

Čína je unavena čekáním na to, že ji bude poskytnuta větší pravomoc v mezinárodních bankách, takže si vytváří vlastní příležitosti po celém světě. Je zapojena do vytváření rozvojové banky BRICS, alternativy SWIFTu, budování kanálu v Nikaragui konkurujícímu Panamskému kanálu, a nyní vévodí nové Asijské infrastrukturní rozvojové bance (AIIB).

Na slavnostním zakládacím ceremoniálu v Pekingu 24. října 2014 bylo 21 zemí, které podepsaly společné memorandum o vstupu do AIIB: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam. S malým zpožděním přistoupila k memorandu Indonésie – v prosinci 2014. Austrálie a Jižní Korea ustály extrémní tlak ze strany USA a v březnu oficiálně také přistoupily k AIIB. Přihlášku podal i Hongkong a ukázalo se, že členem bude i Tchaj-wan, ovšem jako Čínský Taipei.

Velký průlom nastal na počátku března, kdy George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie.

Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… K dnešnímu dni má AIIB 57 zakládajících členů.

http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/zakladajici-clenove-aiib-budou-ovladat-investice-na-hedvabne-stezce.html

 

Ještě jeden můj všeobecně pojatý dodatek, který považuji za důležitý. Jedná, lépe, mělo by se jednat na naší planetě o mír, o řešení problémů lidstva domluvou, projekty, která zaměstnají lidi, odstraní hlad, dají lidem zdroje pitné vody? A nebo se svěřit „jestřábům“, obchodníkům s válkou, kterým záleží jen na zisku? A co naše vláda? Kam nás vede?

 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 4.9
hlasů: 13