V dnešní době odtržené od přírody stoupá množství lidí s instinktivním zájmem o prastaré „pohanské“ zvyky, obřady a rituály. Na toto téma je dnes možné sehnat dost informací rozličné kvality a hloubky. Jedno je však jisté. Jako lidstvo se velmi potřebujeme vrátit ke kořenům, k Matce Zemi, k úctě a respektu k ní, k přírodě, k jejím rytmům a projevům. A nemusí nutně jít hned o šamanismus nebo magii, která rozhodně má svá úskalí a není pro všechny. Všichni si však můžeme najít čas na to, abychom se vypravili do přírody a naučili se vnímat svět kolem nás nejen očima, ale i srdcem a duší.

Stromy

Stromy jsou úžasné bytosti, které nám mohou, pokud k nim přistoupíme s láskou a úctou, velice pomoci a mnohému nás naučit. Na internetu lze najít spoustu zajímavých stránek, kde je popsáno, jak který strom na člověka působí, které problémy může zharmonizovat, k čemu inspirovat, v jaké oblasti posunout k uzdravení. Tomuto tématu se mám v úmyslu věnovat v některém z příštích článků…

Ovšem i když člověk zrovna žádnou konkrétní pomoc nepotřebuje, je nádherná zkušenost jen tak k některému zdravému vzrostlému stromu přistoupit, naladit se na něj a pak jen stát a vnímat… Můžeme být překvapeni intenzitou reakce stromu, obzvláště když přicházíme bez motivace něco dostat, jako přátelé na návštěvu, když si chceme jen tak si „popovídat“. Každý však tato setkání vnímá trochu jinak, dle osobních dispozic. Někdo může vidět barvy, či obrazy. Někdo vnímá proudy energie a někdo prostě cítí příliv lásky, která skutečně může proudit z obou stran…

Stromy jsou velmi zvláštní a navzájem mnohem více propojené bytosti, než jsou lidé, a tak je možné, pokud máme zájem, vnímat i kolektivní duši celého lesa.

Osobně mám pro tyto výpravy nejraději jaro a podzim. Na jaře všude doslova srší energie, míza stoupá vzhůru a obzvláště v kombinaci s medvědím česnekem a kopřivou je to dokonalá příležitost nabrat sílu po zimě. Na podzim, kdy se všechno chystá k zimnímu spánku a hýří barvami, se stromy noří do hlubší, meditativní nálady, jejich pozornost se stahuje ke kořenům a spojení s půdou, se zemí je silnější. Jako by i mě stromy v tomto období chtěly připravit na zimu a připomenout, že když ony spí, je tu stále Matka Země.

Řeky, potůčky, prameny

Zastávka u potoků či řek může při otevřené mysli přinést doslova koupel srdce a duše. Stačí se na chvíli posadit, nebo postavit u řeky. Ztišit mysl a ponořit se do úžasné energie vody, která je živlem plným živé neposedné radosti. Obzvláště v době velkého citového vypětí a krizí může působit doslova jako balzám, jež pohladí bolavé srdce a dodá novou sílu jít dál.

Skály

Pokud člověk touží duchovně se napojit přímo na energii Matky Země, pak je možné využít ta místa v přírodě, kde na povrch vystupují skály, které tuto energii velmi posilují. Meditace na skalách může být velmi silná, proto opatrně.

Země

Jsme její součástí, stejně jako ona je uvnitř nás. Je to naše opravdová Matka. Je tady vždy, nezávisle na roční době a počasí.

Když je mi opravdu nejhůře, pomůže mi, když se schoulím do klubíčka nebo do jiné pohodlné polohy a představím si, že ležím na rozkvetlé louce v trávě a Matka Země mě objímá a léčí svou láskou a energií. Je to velmi jednoduchý a zároveň účinný způsob, jak se uchýlit do maminčiny náruče, když je opravdu nejhůře…
 

Martina Kuklišová
https://slunovrat.gnosis.cz/