- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Platónský rok a Veliká Změna lidstva

Obsah článku: Následující článek vychází z myšlenek filozofie Bytí českého přinašeče, filozofa a léčitele pana Josefa Zezulky [1], a z přednášek Duchovní university Bytí publikovaných v knize „Fraktální astrologie pro každého“[2], ve které je čtenářům předloženo vysvětlení základů celosvětové astrologie. Článek stručně vysvětluje princip a periodicitu globálních změn na naší planetě na základě myšlenek filozofie Bytí, aplikovaných na astrologii. Je zde vysvětlena role tropického i siderického zvěrokruhu a předpovězena doba nadcházející Veliké Změny, podobné té, při které před 12.000 – 13.000 lety zanikla bájná Atlantida. Je ukázáno, že ač si blížícími se událostmi lidstvo projít musí, je v silách každého z nás nadlehčit průchod osudem sobě i svým blízkým.

Geologie prokázala, že v historii naší planety nastávala období rychlých a převratných globálních změn na celé Zemi. Zpravidla šlo o náhlé zásadní klimatické změny doprovázené výrazným snížením počtu jejích obyvatel (ať rostlinných, zvířecích či lidských). Podle vědeckých průzkumů nastal poslední děj těchto rozměrů asi před 12.000 – 13.000 lety (k nalezení pod názvem „Younger Dryas“). O příčinách této i ostatních náhlých globálních změn vedou vědci dodnes spory (výbuch sopky, dopad komety…)

Filozofie Bytí v této souvislosti vysvětluje, že se nejedná o náhody. Děj, vedoucí k náhlým, převratným a globálním změnám nastává zcela periodicky a zákonitě, v rytmu vesmírného dechu.

Představme si vývoj událostí na planetě třeba jako řeku, plynoucí v čase. Tato řeka teče korytem klidně a rovnoměrně celých 12.000 – 13.000 let. Pak přijdou peřeje a náhlý vodopád. Načež se vše ustálí a uklidní, řeka opět plyne dalších 12.000 – 13.000 let klidně a tiše… A pak zase vodopád. A tak se to opakuje pořád dokola.

Ale kde hledat a jak vlastně tikají tyto vesmírné hodiny? Odpověď na tuto otázku je zapotřebí hledat v útvaru, kterému astrologie říká ZVĚROKRUH.

V knize „Fraktální astrologie pro každého“ [2] je vysvětleno, proč zvěrokruh vlastně existuje. Že jde o obraz základní struktury našeho vesmíru, který se projevuje na všech jeho úrovních. Vzniká automaticky se vznikem každé části našeho světa a je rezonanční součástí každého jejího periodického pohybu, kmitání či vibrace.

Ve zvěrokruhu se postupně střídá vláda 4 živlů – ohně, vody, země a vzduchu. Protože se každý živel nutně projevuje ve 3 základních složkách/Principech našeho světa: hmotné, vitální/silové, a duchovní [1,2], musíme mít 3 x 4 = 12 zvěrokruhových znamení, které známe pod jmény Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Ryby. O znameních zvěrokruhu více a podrobněji v článku Jak vznikají znamení zvěrokruhu?

Západní astrologie pracuje se zvěrokruhem spojeným s oběhem Země kolem Slunce. Tento zvěrokruh není pevně ukotven mezi hvězdami a pozvolna se mezi nimi otáčí. Počítáme jej od jarního bodu (který se oproti hvězdám posouvá tempem 1° za přibližně 72let) a nazýváme jej zvěrokruh „tropický“. A astrologický horoskop je pak nástrojem, který přesně zakresluje pozice planet ve znameních na obloze (viz například následující obrázek).

Můžeme si toto celé představit i jinak, na zdánlivém pohybu Slunce kolem Země.

Zatímco věda považuje prostor za izotropní, mající ve všech směrech stejné vlastnosti, astrologie vědě říká, že každý periodický, vibrační pohyb jej rozděluje na 12 úseků (znamení zvěrokruhu), které se navzájem ve svých vlastnostech liší.

Pojďme ale dál. Ono to „otáčení“ tohoto tropického zvěrokruhu mezi hvězdami není jen tak. A proč? Protože existuje ještě další zvěrokruh, který je na hvězdy fixně navázán a neotáčí se. Tomuto zvěrokruhu říkáme zvěrokruh siderický a pracuje s ním například Védská astrologie. Siderický zvěrokruh vzniká v důsledku precesního pohybu zemské osy:

Zde použité barvy a živlové kombinace jednotlivých znamení jsou vysvětleny v knize „Fraktální astrologie pro každého“ [2]. Více na https://www.facebook.com/Fraktalni.Astrologie/

A tak máme zvěrokruhy dva, přičemž jeden se pozvolna otáčí v tom druhém.

Zakreslíme-li oba zvěrokruhy do sebe, dostáváme níže uvedené schéma:

Vnější dvojkruh znázorňuje zvěrokruh siderický, vnitřní dvojkruh horoskop tropický. Zopakujme si, že bod jarní rovnodennosti, od kterého se počítá tropický zvěrokruh se pomalu pohybuje. Obrázek také ukazuje, že jarní bod se nyní nachází mezi siderickými Rybami a Vodnářem (o jeho přesné poloze se vedou spory, opět je vhodné odkázat na knihu „Fraktální astrologie pro každého“ [2], kde je toto podrobně vysvětleno).

Zároveň je patrné, že Ryby mají jako nadřazený živel (vnější kolečko dvojkruhu) hmotnou zemi, kdežto Vodnář je celý složen z hmotného vzduchu.

Podíváme-li se znovu na obrázek ukazující zdánlivý pohyb Slunce kolem Země, je zároveň názorně patrné, že jarní bod má význam astrologického Ascendentu (bodu, kde Slunce vychází nad obzor). V tomto případě ale nejde o ascendent nějakého člověka, ale planety Země jako celku. Mluvíme tedy o celoplanetárním Ascendentu. Ten se pak týká všech věcí a dějů, které se na Zemi dějí či vznikají. Všechny mají charakter a vlastnosti takové, kam ukazuje celoplanetární Ascendent – jarní bod.

A tak, jak jarní bod putuje siderickým zvěrokruhem, podléhají mu všechny děje, kterými naše Země prochází. Zcela zásadní, náhlé globální změny na povrchu naší planety pak nastávají, když celoplanetární Ascendent (jarní bod) přechází mezi dvěma protichůdnými živly – tedy mezi ohněm a vodou, nebo mezi zemí a vzduchem.

Nyní, kdy se jarní bod dostává do znamení Vodnáře, budou mít všichni lidé, události či věci vzniklé v této době (ať již v kteroukoliv denní či noční dobu) svůj „celoplanetární Ascendent“ ve Vodnáři. Tímto obdobím zároveň končí celý uplynulý Platónský rok – a začíná rok nový.

Poslechněme si, co o tomto říká český přinašeč, léčitel a filozof pan Josef Zezulka:

„Byly popsány čtyři zvířetníkové éry ve své kvalitě i postupu. Jenom připomínám, že každá trvá 6.000 let a je složena ze 3 dvoutisícových dob. Každé toto šestitisíciletí nese svůj vliv, kterým působí na dění na planetě. Je to vliv : dostředivý, odstředivý, klidový a vzrušující (ohňový).“ Tytéž vlivy mají ještě dvoutisícileté doby a doplňují jimi ty základní, šestitisícileté.

Jak říkají astrologové, doba působení celého zvířetníku trvá 24.000 let (pozn. my v této knížce uvádíme 25.000 let). V této době se dvakrát postaví 6.000leté éry proti sobě a vytvoří velké krizové období. Jednou je to tehdy, když se na rozhraní proměny střetne doba klidová s dobou ohňovou. To jsou dva protipóly, dva protichůdné vlivy, které v přelomu doby se sráží. Podruhé přichází krizové období tehdy, když se mění doba dostředivá s dobou odstředivou. Opět se scházejí dva protipóly a jejich střetnutí postihuje nejen celkové dění na planetě, ale i myšlení lidí. Mění se způsob života, přicházejí jiné názory, staré zaniká a nové nastupuje vládu.

Protože my se právě v takovémto přelomu nacházíme, můžeme ho snáze pochopit. Odcházíme z dostředivé doby a vstupujeme do odstředivé. Zatímco v lidských myslích je ještě dostředivý egocentrismus, mísí se již do myšlení jakoby z dálky, ale pomalu víc a více odstředivý altruismus. Podle vývojové vyspělosti jednotlivých lidí působí více-méně chaoticky. Lidé jednají pošetile, jako by si nerozuměli. Mnozí nevědí, jaké filosofie se zachytit, jiní setrvávají na starém myšlení a brání se novému, jiní již chápou nové a staví se proti starému.

Množí se různost názorů, která dává více vyniknout vývojovému stupni jednotlivců, aniž by si to tito uvědomovali. Vzniká krize v lidském myšlení a z toho v mezilidských vztazích. Dostředivé se brání odstředivému nejen v myslích jednotlivců, ale i v myšlení větších celků, jako jsou rodiny, společnosti, národy. Do popředí se dostávají nové politické postoje, které se diametrálně liší od starých dostředivých. Filosofické myšlení jednotlivců a postupně větších celků se dostává na odstředivou bázi. Staré náboženské směry ztrácejí svoji půdu a pomalu nastupuje nové náboženství – altruistické. A tak je ve všem dění celé planety. Dva póly se střetávají a v místě střetnutí vzniká (obrazně řečeno) náraz a jiskření – KRIZOVÉ OBDOBÍ.

J. Zezulka, Bytí [1], strana 93-94

Co tedy může toto krizové období znamenat pro nás pro všechny ?

S přechodem z Ryb do Vodnáře souvisí podle pana Zezulky [1] i změna v myšlení lidí. Z dostředivého egocentrismu, který trval posledních asi 6000 let, (v grafu mu odpovídají znamení Býka, Berana a Ryb – všechna s nadřazenou dostředivou zemí) nyní celoplanetárním Ascendentem přecházíme do zhruba 6000 let odstředivé doby (hmotný vzduch), kterou uvádí znamení Vodnáře. Z tohoto důvodu se bude postupně měnit i myšlení lidí. Dosavadní sobecký egocentrismus bude nahrazen odstředivým altruismem, kde bude člověk více a více chápat svou sounáležitost se vším. Také proto je současná doba tak chaotická – vždyť se střetávají dva protilehlé póly, dostředivý s odstředivým.

„A jak na krizové období odpoví příroda? Vzniknou nové botanické nebo zoologické druhy ? Změní se zemská pásma ? Bude teplo tam, kde je dnes zima, a obráceně ? Zaniknou některé pevniny a jiné vystoupí ? Uvidíme. Střed krizového období není daleko.

Minulé krizové období bylo asi před 12.000 lety. To bylo tehdy, kdy se měnila doba klidová do doby ohňové. Tehdy se pravděpodobně naklonila zemská osa. Póly se přestěhovaly. Kde bylo dosud teplé pásmo, tam nastoupil stálý chlad, a v tehdejších polárních krajích se oteplilo. Led roztál, tím se zvětšila zásoba vody v oceánech a dostavila se biblická potopa. Snad to tak bylo. Nevím, jsou to dějinné události, které ve velké pravdě nejsou důležité. Vím, že velké krize se pravidelně a zákonitě střídají, že se projevují dle vývojové situace a že právě v jedné takové se nacházíme. Snad si majitel očí, které budou toto číst, uvědomí velkou životní zákonitost a naučí se podle ní myslet.“

J. Zezulka, Bytí [1], strana 97

Za minulé krize – před asi 12.000 lety – tak pravděpodobně zanikla Atlantida. Šlo o přechod z období vody (zakončovaném znamením Panny) do období ohně (znamení Lva). Snad lze i usoudit, že tehdejší již notně zkažená a dekadentní civilizace byla doslova prosycena černou magií (inu období vody).

Nyní střídá dostředivou zemi (zakončovanou znamením Ryb) odstředivý vzduch (znamení Vodnáře). Všichni víme, že naše planeta prochází (za vydatné „podpory“ člověka) zásadní klimatickou změnou. Tají ledovce a počasí nabývá stále extrémnější charakter. Zároveň jsou pozorovatelné první změny v myšlení lidí. Přechod je zde myslím již jasně patrný.

Naše civilizace je příliš rozumová a technická – a bez rozmyslu a necitelně přelidňuje a zamořuje celý náš svět.

Co asi tento vodopád udělá s námi a s naší planetou ?
A kdy přesně nastane ?

Než si toto povíme, je vhodné zmínit, že řada západních astrologů považuje teorie o věku Ryb a Vodnáře při současné úrovni našich znalostí za velmi spekulativní. To je zcela pochopitelné. Pokud si představíme všechny existující zvěrokruhové „vlivy“ nasčítané dohromady, pak dostaneme něco jako zvlněnou mořskou hladinu kdesi uprostřed oceánu. Nikde není patrný žádný pevný, záchytný bod. Z pozice na hladině pak můžeme vnímat menší i větší vlny a vlnky v okolí i jejich dynamiku, půjdeme-li hlouběji pak třeba i kmity jednotlivých vodních molekul a atomů – ale nebudeme schopni si uvědomovat a vnímat působení slapových sil, které zvedají úroveň hladiny jako celku. Jenže tak jako slapové jevy (způsobené přitažlivostí Slunce a zejména Měsíce) zcela jistě existují a vyvolávají příliv a odliv, i působení Platónského roku je zcela reálnou záležitostí (jak si ukážeme dále).

Správné určení času nadcházející „Veliké Změny“ je velikou výzvou pro současnou astrologii. Vždyť přesná předpověď kdy toto nastane, může v době zásadních globálních změn pomoci nadlehčit osudy mnohých.

Zde mohou astrologii pomoci poslední objevy astronomie. Po roce 2003 bylo nalezeno několik planetek za drahou Pluta, které se s ním mohou co do velikosti srovnávat. Zároveň víme, že právě Pluto hraje významnou roli v řadě zásadních životních událostí a není žádný důvod si myslet, že nově objevená tělesa (Makemake, Haumea, Eris a další) astrologický vliv mít nebudou. Při zpětném pohledu do historie tak najdeme, že zejména nepříznivá konstelace Makemake a Eris signifikovala nejen zánik a zničení civilizací na americkém kontinentu, ale i třeba krach na burze v roce 1929. Další podobná napěťová kombinace se na obloze objeví na jaře/v létě roku 2047:

Půjde o opozici Makemake s Eris a zároveň opozici Pluta s Uranem. Z astrologie víme, že opozice vždy mluví o nerovnováze, volající po změně. Lze očekávat, že při přechodu jarního bodu z Ryb do Vodnáře nutně nastane i přeuspořádání pevnin na povrchu Země. Co říká obloha? Makemake v roce 2047 bude na počátku Štíra (znamení hmotné vody) a opoziční Eris se bude nacházet na počátku Býka (znamení hmotné země). A tak se bude přechod mezi zemí a vzduchem řešit i přeuspořádáním země a vody (něco se možná potopí a něco vynoří).

K tomu všemu se zároveň postaví do opozice Pluto s Uranem.

Je vhodné zmínit, že před několika lety bylo globální přeuspořádání často spojováno s rokem 2012 – a vidíte, nestalo se nic. Proč také, vždyť i pokud by například rok 2012 připadal na střed přechodového období Ryby – Vodnář, znamenalo by to, že nekauzální vliv dostředivé země a odstředivého vzduchu – jsou v tuto chvíli přesně vyrovnané. Není zde ještě taková převaha odstředivého, aby došlo ke zrušení dosavadního dostředivého uspořádání.

K tomu je nutno, aby nekauzální vliv odstředivého Vodnáře výrazněji převážil. A tak tyto zásadní změny můžeme očekávat v nadcházející budoucnosti.

Lze ale předpokládat, že při stále sílícím vlivu nastupující nové odstředivé doby může právě některá z nejbližších příštích problematických konstelací nejpomalejších planet/planetek odpovídat zcela zásadním změnám na naší planetě. Proto je možné, že zásadní události proběhnou právě v roce 2047.

Milý čtenáři, berme to prosím jako velmi prospěšný a ozdravný proces, který ve svých důsledcích pomůže Zemi i všemu živému na ní. Poslechněme si intuitivně předané vyprávění, jak se na nás možná jednou budou dívat budoucí lidé vodnářského věku [2]:

Píše se rok 2132, je hodina dějepisu, v zemi, která dnes ještě není na mapách:

UČITELKA
„V době před Velikou Změnou žilo na Zemi přes 7 miliard lidí.“

DÍTĚ 1
„Tolik ? To mohla naše Země uživit ?“

UČITELKA
„Nemohla. Vždyť oni ji také téměř zničili. Aby jich zde mohlo být tolik, bez rozmyslu rozvíjeli techniku a stroje. Nakonec bylo všechno znečištěné, voda špinavá a vzduch ve velkých městech se téměř nedal dýchat.“

DÍTĚ 2
„To byli lidé tehdy tak hloupí ?“

UČITELKA
„Byli chytří, ale nebyli moudří. Sobecké zájmy jednotlivců převažovaly nad zájmem celku. Honili se bezohledně za vyššími zisky a říkali tomu hospodářský růst. Neuvědomovali si, že čím více vyrábí, tím více ubližují zemi, zvířatům a rostlinám.“

DÍTĚ 1
„Oni neměli rádi zvířátka a kytičky ?“

UČITELKA
„Jejich láska byla sobecká. Kytičku si klidně utrhli a dali do vázy. Vůbec je nezajímalo, že ničí živou bytost. Ptáčka zavřeli do klece a nezajímalo je, že tam trpí. A co bylo ještě horší, představte si, že v krutých podmínkách chovali obrovské množství zvířat, které věznili, zabíjeli je a jedli jejich maso.“ 

DÍTĚ 1
„Jedli maso ? Proč to dělali, to byli tak zlí a necitelní ?“
DÍTĚ 3
„Necítili bolest a strach těch zvířátek ?“

UČITELKA
„Byli lhostejní k utrpení druhých bytostí. Měli rozvinutý rozum, ale zakrnělý cit. Vůbec nechápali pojem láska, i když o ní hodně mluvili. Toto vše začalo, když před mnoha a mnoha tisíci lety začali zabíjet pro potravu. Jejich uvažování a vnímání se díky tomu rozvíjelo nesprávným směrem. Přestali chápat, že si nemohou brát ze svého okolí něco, pro co nebyli stvořeni.“

DÍTĚ 2
„A co se stalo potom ?“

UČITELKA
„Jejich sebestřednost a závislost na technice se jim stala osudnou. Oni si vůbec neuvědomovali, že každá závislost může být obrovskou potenciální hrozbou. A že moudrá příroda dokáže každou odchylku od toho správného uvést do rovnováhy.“

DÍTĚ 1
„Prý došlo k nějaké katastrofě… Co to bylo ta Veliká Změna?“

UČITELKA
„Podmínky a vlivy v naší části vesmíru se změnily. Jejich technika přestala fungovat. Výsledkem byl obrovský chaos. Někteří začali ztrácet životní síly, neuměli se přeladit na nové vlivové poměry. Do toho zasáhla sama Země. Oheň spálil mnoho míst na popel, moře opláchlo a smylo špínu. Všichni, kteří sem nepatřili, museli odejít. Nedotčená zůstala jen místa a lidé skutečně duchovní, kteří byli ochráněni a předurčeni pro založení nové civilizace.“

Lidstvo jako celek si bude muset tímto obdobím projít. Ale je v silách každého z nás aktivně usilovat o velikou změnu vnitřní, díky které pak bude on i jeho blízcí i v budoucnu ochráněni. Vždyť duchovní místa a duchovní lidé budou mít v nadcházejících převratných dobách i odpovídající duchovní ochranu.

A k tomu stačí tak málo – a přitom hodně. Stát se kladnou složkou Bytí [1], nevytvářet žádné zlo (nad rámec své bytostné vyspělosti).

Obecně platí, že je to právě poctivé, emoční i rozumové promýšlení našeho života, našich činů a skutků, co nám může ulehčit všechny karmické lekce na naší cestě. Jednoduše proto, že již nebudou díky naší dobrovolné vnitřní změně zapotřebí. [2]

Každý z nás máme svůj osud, který je o mnoho moudřejší než my. Dostáváme od něj právě to, co potřebujeme pro svůj další vývoj. A i když se nám něco nepovede, pokaždé budeme mít druhou a další a další šanci. Proto v principu nikdy není čeho se bát, vše bude a proběhne tak, jak to být a proběhnout má. To platí nejen pro jednotlivce, ale i pro celek. Také indický nádí Palani při své návštěvě v Praze v této souvislosti zdůraznil, že je a bude velmi důležité, aby v budoucnu rodiče předávali také svým dětem znalost duchovních zákonů a správný životní styl. Právě tím budou nejen tyto děti, ale i celá naše země ochráněny.

A tak celé lidstvo stojí na prahu děje, kterému se jednou bude říkat „Veliká Změna“. Po ní nastane prorokovaný zlatý (Vodnářský) věk lidstva. Lidé konečně rozumově i emočně pochopí sounáležitost všeho života a naše modrá planeta se opět stane krásným domovem rostlin, zvířat i lidí… A vše bude jiné, než dnes.
 

Citace:

[1] Josef Zezulka, Bytí – Životní filosofie, 30.3.2000, ISBN 80-85238-33-0
[2] Vladislav Šíma, Tomáš Pfeiffer, Fraktální astrologie pro každého, ISBN 978-80-85238-36-5

© Autoři a nakladatel knihy „Fraktální astrologie pro každého“.

Více a podrobněji naleznete v knize „Fraktální astrologie pro každého“. Viz také stránka https://www.facebook.com/Fraktalni.Astrologie/ (zde naleznete řadu výňatků i informaci, kde je možno knihu zakoupit)

Přednáška o Fraktální astrologii také na :
https://www.youtube.com/watch?v=lTV18oVv2qU&t=10s
https://www.youtube.com/watch?v=NYIE3Pr8VQQ&t=1s
 

 

Anotace knihy:

Fraktální astrologie vychází z nauky Bytí českého přinašeče – léčitele a filozofa pana Josefa Zezulky a z přednášek Duchovní univerzity Bytí, která pokračuje v jeho díle. Název knihy je vyjádřením skutečnosti, že svět, ve kterém žijeme, je celý a beze zbytku obsažen ve své libovolně malé části. Kniha je určena nejen astrologům a zájemcům o astrologii, ale úplně každému, koho zajímá proč je náš svět takový, jaký je. K jejímu přečtení a pochopení není nutno mít žádné hlubší astrologické či filozofické znalosti (vše je vysvětleno od naprostých základů).

Toto dílo není obvyklou astrologickou učebnicí. Naleznete zde odvození základních astrologických prvků a principů, které na základě filozofie Bytí pana Zezulky objasňuje většinu toho, co je astrology po tisíciletí pozorováno. Kromě toho jsou zde popsány i astrologické vlivy některých nových planetek objevených od roku 2003.

Fraktální pohled na astrologii ukazuje i cestu pro její další rozvoj, podobně jako jej před dvěma tisíci lety ukázal Klaudios Ptolemaios svou knihou Tetrabiblos. Je zde předkládáno nejen vysvětlení soudobé západní astrologie, ale i její propojení s astrologií čínskou a indickou. Vždyť jde jen a jen o různé projevy téhož.

V knize najdete :

Odvození základních astrologických prvků vychází z Podstaty (příčiny příčin, chcete-li z Boha). Není zde proto žádný předěl, rozdíl nebo hranice mezi Bohem – a astrologií. Vždyť jedno i druhé je doslova totéž.

Svým uceleným a logickým zdůvodněním dosavadních poznatků tak Fraktální astrologie nabízí jednotící a objasňující prvek, který může napomoci nejen propojení všech světových astrologických systémů do jediného, ale i budoucímu spojení vědy a náboženství do jednotného souboru vědění lidstva. Přesto nejde o nějaké uzavřené všeobsažné pojednání – tato kniha především ukazuje směr pro další vývoj astrologických i filozofických poznatků o našem světě.

Své názory a myšlenky zde pouze předkládám. Případné dotazy k obsahu této knihy můžete pokládat na email astrologie@dub.cz. Přeji vše dobré.

RNDr.Vladislav Šíma, Dr.

 

Řekli o této knize:

„Moderní astrologové dnes hledají inspiraci v tradičních zdrojích, které se díky masivnímu překladatelskému úsilí objevují v nebývalém množství prakticky ze všech jejích historických období. Dějiny západní astrologie jsou však plné osobností, které se snažily astrologii obohacovat a přicházely s novými, revolučními a neotřelými pohledy na věc. V tom se západní astrologie odlišuje od astrologií východních, které jsou více konzervativní.

Kniha, kterou držíte v rukou, patří určitě mezi ty, které přinášejí nové pohledy a zcela jistě ji nelze zařadit mezi klasické astrologické “kuchařky“. Je v ní ukryto mnoho práce a duševního úsilí. V tomto smyslu je ojedinělá a je určitě hodna pozornosti každého člověka, který je otevřen novým pohledům a o astrologii je ochoten přemýšlet i jinak než v zaběhnutých schématech.“
JUDr. Jiří Kubík, MBA – astrolog, místopředseda České astrologické asociace

„Fraktální astrologie je mostem, který úspěšně propojuje východní a západní filozofii. Na základě nauky Bytí českého přinašeče pana Josefa Zezulky se blíží pochopení teorie věků a přináší tak pozoruhodné dílo vhodné jak pro začátečníky, tak i odborníky astrologie. Kniha v sobě nese duchovní aspekt sjednocující racionální a intuitivní složku fraktální struktury, která je stále živá a dynamická.

Toto dílo naplňuje Komenského rčení Vědět-Chtít-Umět. Pomocí historických souvislostí objasňuje i tradiční západní a východní astrologické školy, podle nichž zodiaky fungují jako generátory kosmické energie, a přináší tak poznání starých civilizací. Knihou vás provázejí dva malí skřítkové, jejichž dialog umožňuje vtipným způsobem pochopit i to, co je napsáno mezi řádky. Klíčem k porozumění celé záhadě je Platónský rok o délce 26 000 let, 4 živly a 3 Principy, které mezi sebou hrají „hru“ na fraktální architekturu. Jestli nevíte, co to znamená, pak je tato kniha určena právě pro vás.“ Ing. Adolf Inneman, Ph.D. – filozof a astrolog, spolupracovník kosmických agentur NASA, ESA a JAXA

 

Vladislav Šíma
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.4
hlasů: 8