- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Pod světelnou rychlostí – modely

Článek se dvěma obrázky zdůvodňuje souvislosti teorie relativity. Raketa, ve své podsvětelné rychlosti, vypustí sondu, a to znovu v podsvětelné rychlosti. Přesto ani sonda nepřekoná rychlost světla. Znázorněno modely v bodovém prostoru.

Úvod

Budíky pracují podle newtonovského času. Jdou svým tempem, ať na stole, v letadle nebo na lodi. Teprve přesné hodiny ve velké rychlosti letu, na palubě vesmírné stanice, zřetelně vyjádří rozdíl proti času na Zemi.

Teorie relativity určuje dvě základní souvislosti k času, a to v pohybu ve výšce nad Zemí:

Dva vlivy směřují proti sobě:

rychlost letu (STR) × menší gravitace ve výšce desítek tisíc kilometrů nad Zemí (OTR), například u družic systému GPS. Výsledkem je čas o něco rychlejší než na Zemi [1].

Světový prostor

Dodnes ponejvíc uvažujeme, podle Euklidovy geometrie, spojitý světový prostor. To znamená, že v našem světě mají být dva body, jež si jsou nekonečně blízké.

Jenže, je trochu nesrozumitelné – jak by bylo možné spojitý světový prostor vytvořit?
Dokud věda nepřijala novější názor – Vesmír začal velkým třeskem – pak nemusela vznik Vesmíru řešit. Byl zde odedávna, podobně jako duchovní poznání neřeší původ našeho Stvořitele.

Časový počátek Vesmíru vyžaduje posouzení, na jakém základě je asi stvořen. Má-li být světový prostor spojitý, pak si dovedu představit vznik Vesmíru příkazem: „Budiž Vesmír!“
Kdežto lidská technika, konkrétně informatika, signály – data zpracovává nejlépe v jejich bodovém provedení. Následně lze spekulovat o konstrukci Vesmíru z oddělených bodů, umístěných v nachystaných prostorových pozicích.

Mezní rychlost pohybu

Dál sleduji záležitost mezní rychlosti pohybu světla v našem světě (c ~ 300 000 km/s). Nejde jen o světlo; kosmický koráb nemůže ani dosáhnout této rychlosti. Jenže, co když má koráb vůči Zemi rychlost blízkou „c“ a dál vypustí sondu, která má – proti němu – rovněž rychlost blízkou „c“? Pak bychom čekali, že na Zemi hodnotíme rychlost – při vhodném nasměrování – až skoro dvakrát „c“? Tento závěr fyzika odmítá: dbá hraniční světelné rychlosti.

Obtížněji bych tuto souvislost vysvětloval v zavedeném spojitém prostoru. Vesmír však – mnoha svými mechanickými modely – zkouším popisovat v odlišném podložení [2]. A to oddělenými pozicemi jak pro tvorbu prostoru, tak i času. Hmota ať se mění v oddělených okamžicích. Takovým přístupem zkusím u korábu se sondou předvést, k čemu vede podřízení rychlosti světla.

Hypotetický, skrytý vesmírný pulsní Zdroj ať vytváří 1 sekundu například obrovským počtem 10 na 43. pulsů. Následně dráhu světla za 1 sekundu, v délce 300 000 km, vytvoří stejný počet nejkratších úseků. Každý hmotný bod ať se pohybuje výhradně rychlostí světla z jedné pozice do sousední – takový nejkratší délkový úsek označím PL (délkový puls). Kdežto nejkratší čas 1 PT (časový puls) značí, že hmotný bod zůstává bez pohybu – v určité pozici. Při vzpomínce na éter označím zdrojové pulsy PE. Jsou využité jako PL nebo PT, v tomto nejjednodušším zavedení.

Koráb, vyslaný ze Země, vypustil sondu

Koráb má podsvětelnou rychlost pohybu oproti Zemi. Sonda, z něho vypuštěná, získala proti korábu také stejně velkou podsvětelnou rychlost. Výše zavedeným postupem, s pulsy, zkusím vysvětlit souvislosti pro Zemi a koráb, a to v souladu s relativistickým přístupem.

I … Zemi přisuzuji stav bez pohybu; v obrázku se pulsy PE mění v časové; jen samé PT.

II … Koráb, v ustálené rychlosti, existuje opakovaně blokem 5 PE. Skládá jej sled čtyř délkových přeskoků (4 PL) a pak následuje 1 PE jako časový PT – koráb zastavený.

III … Sondu vypustil koráb, udělil jí stejnou rychlost, jakou má sám vůči Zemi.

Světelná rychlost, tedy rychlost fotonu: c = 1 PL/1 PT.

Kosmonauté mohou něco dělat pouze v časových pulsech PT; že tímto svým pohybem je mění v délkové PL, zde nesleduji. V délkových PL hmota strne, kromě translace se žádná další činnost neuskuteční, ani myšlení.

Rozdělení pulsů pro tři tělesa (verze 10. 2018)

Výpočty rychlostí

I → II … Země hodnotí rychlost korábu

V lince korábu opakovaný blok pulsů obsahuje 4 sousední zelené délkové skoky PL a k nim jeden modrý časový PT. Rychlost korábu (dráha/čas) v jednom bloku:

4 PL za 5 pozemských dílků času PT. Země počítá korábu jeho rychlost vI-II = 4 PL/5 PT = 0,8c
.
I → III … Země hodnotí rychlost sondy

V lince sondy se skládá blok pulsů z 25 PE, (nultý až 24.). Tedy ke 24 PL připadne 1 časový PT bez pohybu. Rychlost sondy, uvažovaná ze Země: vI-III = 24 PL/25 PT = 0,96c.

II → III … Koráb hodnotí rychlost sondy

Zatímco Země používá všechny pulsy PE jako časové PT – nezavádím jí žádný pohyb prostorem – jinak koráb. Ve 25 PE má jen 5 PT (mezi nultým až 24.). Pouze v nich kosmonauti hodnotí rychlost pohybu sondy, kdežto v ostatních pulsech strnou jak Šípková Růženka. Z korábu změřili v těchto svých 5 časových dílcích PT, že sonda překonala 4 úseky PL a měla jediný časový bez pohybu 1 PT. Sami sledovali pohyb sondy (zelené úseky PL) v časových pulsech 5., 10., 15. a 20. V nultém sonda stála, PT. Na korábu vypočítají rychlost sondy: vII-III = 4 PL/5 PT = 0,8c.

Graf pohybů

Na dalším obrázku tentokrát není na vodorovných osách sled Zdrojových pulsů PE. Nýbrž čísla pod úseky značí geometrickou délku [PL] ve vesmírném prostoru (bodovém). V časovém pulsu PT se sonda či koráb zastavily, Zeměkoule má PT stále. Sonda korábu uniká o 1 posici v okamžiku, kdy koráb má PT.

Pohyb těles diskrétním prostorem (verze 10. 2018)

Rychlost korábu proti Zemi je stejná jako rychlost sondy proti korábu, to je 0,8c. Potom, proč je nakonec v obrázku koráb velmi vzdálený od Země, kdežto sonda se korábu vzdálila jen o 5 pozic? To je promyšlený následek zavedení hraniční rychlosti světla „c“.

Závěr

Rychlost sondy – hodnocená pozemšťany nebo z korábu – je odlišná. Projevil se zpomalený korábový čas.

Svět hledám podložený pulsy, které zajišťují pohyb prostorem a postup času. Při jejich obrovském počtu hodnotí naše smysly svět jako spojitý, bez nějakého cukání, jež by snad obrázky nabízely. Navíc nevnímáme pulsy, nýbrž zkouším dbát jejich perspektivního přepočtu, pro délky a i čas [2].

Omlouvám se, že k plnému pochopení tohoto fyzikálního příspěvku by asi bylo nutné kriticky prostudovat i texty s desítkami mechanických modelů – obrázků z odkazu [3]. Předností diskrétního řešení by mohla být přesnost vytvořených modelů, odlišně vůči představě spojitého světového prostoru. Ten je ovlivněný zaokrouhlováním výpočetních výsledků.

Odkazy

[1] Přesnost atomových hodin, GPS a teorie relativity – Vladimír Wagner

[2] Nejkratší vysvětlení termínů diskrétního časoprostoru – Bohumír Tichánek. Nejstručněji k bodovým modelům a převodu do perspektivního prostoru a času. Možný přínos užitého postupu.

[3] Fyzika jako geometrie VII (STR) – Bohumír Tichánek
 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku