Kdysi tři zlaté vlasy děda Vševěda a jeho moudrost pomohly království a najít žábu na prameni. Nyní jsou roztahané šedé vlasy šedého webu všude jako ta žába na prameni pravdy a poznání.
Surface Web, povrchový web, veřejně přístupné stránky, které nachází třeba Google nebo Seznam. Tvoří si 4% informací na internetu.
Deep web, hluboký web, hlubinný web, který nedokáží vyhledávače najít. Jde hlavně o e-maily, sociální sítě, firemní sítě. Tvoří asi 96% obsahu internetu a je legální.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlubok%C3%BD_web
Dark web, temný web, je jen velmi malou částí hlubinného webu, je anonymní a může být použit k nelegální činnosti (nabízí drogy, pornografii).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Temn%C3%BD_web
Používá vyhledávač Tor, kde aktivita je zakryta do několik slupek u různých uživatelů internetu, data se rozdělují a šifrují.
Grey web – šedý web. Vytvořil jsem název šedý web, který vzniká kombinací povrchového a hlubinného webu. Tím jsem se dostal do klasické situace šedého webu, kdy to vypadá, že součet procent celku není 100%. Řada článků je pro vyhledávače nedostupná, mohou být zpoplatněny (články idnes.cz Premium za 1 Kč, vědecké publikace odborných časopisů, kde volně přístupný je pouze Abstrakt – stručný výtažek z práce většinou v angličtině. Dohledat skutečné zdroje může být pro běžného neplatícího uživatele internetu obtížné. Tím se vytvořil prostor pro konspirace. Lidstvo jakoby zachraňují svými informace lidé, kteří dané problematice nerozumí. Někdy i v dobré víře chtějí pomoci informovat. A hlavně se ukázat.
Velký vliv mají hoaxy, podvodné zřetězené e-maily. E-mailu od dobrého známého se snáze uvěří.
https://www.hoax.cz/cze/
Tvůrci šedého webu se stávají obětí své domnělé důležitosti.
Funguje to například tak, že MUDr. A-Z vydá v nějaké době nějaké prohlášení k pandemii covidu. Testy PCR nejsou 100%, antigenní testy ještě méně, očkování může mít vedlejší účinky a také není 100%. Testování využívá sekvence RNA, roušky nás plně neochrání. Lock down zvládnout covid nestačí.
Závěr odborného článku: Noste roušky, respektujte omezení, nechte se testovat a očkovat. Všechno je pravda. Zatím.
Pak přijde tvůrce všediwebu a trousí moudra jako rozespalý děd Vševěd. Udělá výtažek z článku, uvede autora, ale necituje. Pak se neví, jestli to všechno říká MUDr. A-Z. Proběhlo to Facebookem sem a tam a nikdo není schopen zaručit, že tam někdo kus moudra nepřidal.
Jak se v šedém webu orientovat?
Nevěřit všemu. Mít základní znalosti v dané oblasti. Nevěřit tomu, kdo už někdy prokazatelně lhal, manipuloval. Prohlédnout servery https://www.hoax.cz/cze/, https://www.nfnz.cz/domaci-konspiracni-servery/, https://manipulatori.cz/.
Šedé vlasy zkreslených informací pronikají i do tištěných médií.
Časopis Téma, 2/2021 uvádí na asi 6 stranách článek Fámy a legendy doby koronavirové, autor odborník entolog Doc. PhDr. Petr Janeček, UK Praha, napsal knihu Černá sanitka znovu v akci.
Příklady fám.
K očkování uvádí situaci za protektorátu, kdy Němci očkovali naše děti a odboj rozšířil fámu, že to dětem škodí. Opak byl pravdou, Němci chtěli zdravé české děti jako pracovní sílu. Článek píše, že někde se děti pod vlivem rodičů snažily uniknout skokem z okna.
Ke koronaviru toho v článku moc nebylo, jen, že nejvíce fám o covidu se objevilo v březnu.
Můj názor: A trvají dodnes, takže to někteří pěkně prožívají.
Redaktor časopisu Téma: „Jaká konspirační teorie je ted nejsilnější?“
Autor: „Obecně panuje pocit, že to, co se projevuje v mainstreamových médiích, není pravda a že pravda se maskuje.“
Ale šedý vlas neúplné pravdy se najde v takovém článku. Autor článku říká, že pátek třináctého se považuje za nešťastný původně proto, že pro 13 lidí u stolu se hůř dělí strava, než na sudé díly. Pak do toho přišel církevní Velký pátek. Takže pátek třináctého, nešťastný je den.
Redaktor: „Ono se tvrdí, že je to už od upálení posledního velmistra templářů roku 1314.“
Autor článku: „Podle mě si spíš někdo nedávno našel, že onen den byl upálen poslední velmistr templář.“
Komentář: A není tomu tak. V pátek to bylo těžko a jistě ne třináctého. Autor článku to uznal.
„… jsou i další rytíři templářského řádu v pátek 13. října 1307 hromadně zatčeni a po vynuceném přiznání upáleni na hranici.“ https://epochalnisvet.cz/konec-radu-templaru-nechal-je-kral-vyvrazdit-kvuli-majetku/
Ale jejich velmistr nebyl upálen v pátek 13. října 1307.
„Jakub z Molay (okolo 1243 – 18. března 1314) byl nižší francouzský šlechtic, který se stal posledním velmistrem templářského řádu.“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Jakub_z_Molay
Chtěl jsem napsat, že byl upálen za kacířství, což je český výraz pro heretismus. Ale bylo to hlavně kvůli bohatství templářů. Sekta katarů ve 13. století byla také v jižní Francii.
„Ze slova katar je prostřednictvím německého Ketzer odvozen i český výraz „kacíř“.“ https://cs.wikipedia.org/wiki/Kata%C5%99i
Jiný příklad šedého vlasu v internetu, který se pak může dostat i do tisku.
„Například pokud jde o koncentraci spermií, klasifikace WHO z roku 2000 považovala za normu 40 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Dnes je spodní referenční hranice stanovena na 15 milionů, za dvacet let se tedy snížila o více než 37 procent.“ https://21stoleti.cz/2021/01/07/jen-cisla-ze-spermiogramu-nestaci/
Komentář: Asi mělo být – za dvacet let se hranice snížila na 37,5 %. To je výpočtem (15/40)*100 = 37,5%. Což je hodně jinak, než o 37 % ze 40 000 000, což je 40 000 000*0,63 =25 200 00.
Autorovi jsem napsal, prý to dodala agentura a neuděl s tím nic (zatím k 11.1.2021). Proč by se někdo z agentury učil procenta, když se dosud uživil i bez nich.
Jak snadno vzniká šedý vlas neúplné pravdy na internetu ukážu na článku časopisu Téma 01/2021, MUDr. Jan Gojda, Ph.D, odborník na výživu z klinického výzkumu Centra pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. Lékařské fakulty UK a Interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Cituji:
„Všichni, kdo maso vynechají úplně, mohou být ohroženi nedostatkem některých živin nebo jiných látek, což může vést k vzniku onemocnění… Výskyt cukrovky 2. typu v populaci podle druhu stravy. Jídelníček bez omezení: 7,6%, polovegetariáni: 6,3%, pollotariáni: 4,8%, laktoovovegetariáni: 3,2%, vegani: 2,9%.“
Na jiném místě článku cituji:
„Vitamin B12 neboli kobalamin je reálně jediná látka, kterou nelze získat přirozeně z rostlinných zdrojů… Vegani a vegetariáni prý mají na rozdíl od „všežravců“ lepší předpoklady pro pevné zdraví. Mohou být ale více ohroženi nedostatkem některých minerálů a vitamínů, například B12. Ten se podílí na krvetvorbě a má vliv na fungování nervů a svalů… Nedostatek vitaminu B12 může způsobit deprese… Zatím víme, že problematický je nedostatek vitaminu B12, vápníku a také vitaminu D, což je ale problém celé společnosti. A veganské děti mají v našich podmínkách i méně jódu… Vyšší riziko chudokrevnosti se neprojevilo… Jinými slovy je třeba pomyslet na to, že u veganů a vegetariánů mohou být klinické příznaky pozměněny příznaky nedostatku vitaminu B12 nadměrným příjmem vitaminu B9… Každopádně podle literatury trpí nedostatkem B12 asi 60 % vegetariánů.“
Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin.
Dále už jen heslovitě. Červené maso obsahuje železo v hemové formě snadno vstřebatelné organismem. Na druhé straně je uváděno jako rizikové pro vznik nádorů zvláště v trávicím traktu. Autor článku uvádí, že lze doporučit 200 g masa za týden. Doporučuje část červeného masa nahradit rybím masem, dále vejce, mléko.
Článek uvádí, že veganství může prodloužit život až o 3,6 roku.
Nedostatek látek ve výživě lze kompenzovat jejich umělým obohacením. Což má být jednodušší, než zabránit škodlivým účinkům, třeba nadměrné konzumace masa.
Kdybych tou větou o prodloužení života o 3,6 roku bez souvislostí začal, vytvořil bych zase kus šedého vlasu internetu. Autor článku opakovaně říká, že je obtížné to prokázat. Vegani na sobě provádějí unikátní klinickou studii. Porozuměl jsem tomu tak, že vegany a vegetariány mají dobře prozkoumané, problém je u srovnávané skupiny lidí, kteří jí bez omezení jídelníčku. Jak vybrat tuto skupinu všežravců, aby byla srovnatelně reprezentativní. Hodně záleží na celkovém životním stylu, dostatku pohybu, přiměřené hmotnosti, péči o zdraví. Já sám si dovolím předpokládat, že vegetariáni většinou netrpí nadváhou, která pak souvisí s cukrovkou, menší procento vegetariánů kouří, což je značně škodlivý faktor, údajně srovnatelný s častou konzumací uzenin.
Můj názor: Maso a následně pak člověk sice kumuluje halogenderiváty – dříve DDT, PCB, také mnohá rezidua pesticidů (glyfosáty typu Roundup). Ale těžké škodlivé kovy (kadmium) se v potravním řetězci přes živočichy ředí. Maso bylo součástí jídelníčku od počátku lidstva. Pravěcí lovci byli v lepší kondici, než pozdější neolitičtí zemědělci. To mělo ale souviset s větším množstvím chorob přenosných ze zvířat a se zvýšením hustoty osídlení. Nynější společnost má díky dostupnosti internetu a mobilů problém s nedostatkem pohybu. Nedostatek pohybu může mít závažnější následky, než málo vyvážená strava.
Hned další týden má Téma 02/2021 článek MUDr. Marie Skalské, která na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK učí interní medicínu, problematiku výživy aktivního životního stylu. Článek je zaměřen k hubnutí, má 6 stran a do několika odstavců shrnout moudrá slova se nedá. Takže zjednodušení = další kus šedého vlasu do internetu.
Autorka říká:
„Bohužel kolem jídla existuje nejvíce konspiračních teorií a vyloženě blbostí.“
Asi měla to štěstí, že nečetla zdejší diskuzi.
Redaktorka říká, že v USA diskriminace kvůli nadváze a obezitě je u žen druhou příčinou a u mužů třetí. MUDr. Skalská říká, že zaměstnavatelé vychází z předpokladu, že když člověk dokáže se o sebe zodpovědně starat, umí dodržovat disciplínu a bude zvládat pracovní nároky. Dále sděluje, že Americká onkologická asociace uvádí, že je důležitější dostatek pohybu, udržení vhodné hmotnosti a restrikce alkoholu, než perfektně poskládaný jídelníček.
MUDr. Skalská říká, že zhubnout je jednoduché, nejtěžší je hmotnost si udržet, to dokáže jen 15% lidí. Vůbec nejdůležitější je o jídle přemýšlet. I diety založené na nesmyslech jako podle krevních skupin nebo dělená dieta herečky Kořínkové mohou vést k zhubnutí. Podstatné je omezit příjem energie z potravin (cukry, tuky, bílkoviny). Sacharidy potřebujeme, ketodiety vedou často k podráždění, únavě a nesoustředění. K masům říká:
„Rozdělení na červené a bílé maso je laické.“
Tmavší maso má více myoglobinu, přenašeče kyslíku ve svalech. Hlavně má ale víc tuku, než maso bílé (kuřecí, krůtí). Vegetariánství s dobře poskládanou stravou neodmítá, nemělo by být u dětí do 18 let a zvláště ne u mladých sportovců.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje 150 až 300 minut pohybové aktivity týdně. Řeknu zhruba půl hodiny denně. Zdravotní efekt na svalovinu se projeví na svalu teprve po 20 až 30 minutách. Delším cvičením už benefit nenarůstá a do 24 hodin odezní. Je tedy vhodné cvičit každý den. Po 20 minutách chůze je pomocí PET (pozitronová emisní tomografie) vidět, jak se mozek okysličuje proti sedění na židli. Velmi zdravá je chůze. Žena v práci u počítače, při dopravě domů autem a při práci v domácnosti udělá celkem asi 3000 kroků. Představa, že při všech povinnostech stihne celkem 10 000 kroků, je nereálná. Ale každé zvýšení třeba jen na 4000 kroků za den má význam.
Mění se názor na snídani. Někdo má pomalejší vyplavování spánkového hormonu melatoninu, pak není dobré se ráno do jídla nutit. Večer by se mělo jíst naposledy 2 hodiny před zklidněním. Kdo v osm lehne na gauč, by měl jíst naposled v šest, žena, která má ještě domácí práce, má dobu zklidnění později.
Pandemie bude mít velký dopad na kondici dětí. Mají málo pohybu a zvykají si na to. Mobily a tablety u dětí do 5 let dovolit nejvýš 1 hodinu denně. Paní doktorka má tři děti a říká s humorem, že rodinu lze svolat vypnutím wi-fi.
Tímto článkem jsem chtěl říci, že i dnešní populárně vědecké a odborné časopisy a masmédia mohou přinášet kvalitní informace potřebné pro život v dnešní době. Nepřesnosti se mohou objevit všude. Také kniha stará desítky let odvolávající se na zdroje, které jsou nám zcela nedostupné, nemusí být zdrojem tolik hledané pravdy a správného způsobu života. A navíc přichází z dob, kdy byl způsob života jiný, včetně vnitřní pokory a hloubky křesťanské víry. To je vklad, který si starší generace odnášela z rodiny.
Zaujal mě článek časopisu Téma 02/2021, rozhovor s biochemikem a genetikem prof. RNDr. Václavem Pačesem (78), DrSc. Takhle je to tam napsané jako by věk 78 let byl součástí titulu. Asi ne, ale přináší mnoho životních moudrostí.
Jako dítě v první třídě si k Ježíšku přál knihu Cesta k Bohu, doporučenou učitelem náboženství.
Reportérka: „Jak důležitá je víra pro vědce?“
Prof. Pačes: „Podle toho víra v co. Například Jiří Grygar je věřící člověk, i když je astrofyzik a přírodovědec. Víte, ono se to nevylučuje. Pod pojmem Bůh si můžete představit leccos, například i základní princip, jímž se řídí vesmír. Vždyť je to náhoda! Kde se vesmír vzal? Byl tady odjakživa? Co to je odjakživa? A jak dlouho tady bude? A sjednocující síla, která vesmír řídí, může být ten „Bůh“. Ale to je zatím mimo naše chápání.“
Reportérka: „Myslíte, že jsme se dotkli odpovědi na otázku, co je Bůh?“
Prof. Pačes: „To byste se musela zeptat spíš nějakého filosofa. Matematik a logik rakouského původu Kurt Gödel formoval důkaz Boží existence a logicky dospíval k tomu, že něco jako Bůh musí existovat. Já jsem přírodovědec, i když jsem měl v dětství náboženství, do kostela nechodím. Ale v jakési všeobecné principy věřím, patří mezi ně morálka, slušnost a další běžné (skautské) ctnosti. Doslova však Bibli neberu… Bůh je zatím mimo naše chápání.“
Můj názor je podobný, i když do kostela chodím. Už jsem mnohokrát psal, že k tomu, aby se člověk řádně choval a žil, není třeba dělat dalekosáhlé rozbory Bible a textů, které se do Bible nevešly, ani výklady východních moudrostí.
Prof. Pačes je synem lékaře, který byl perzekuován po roce 1948, Václav Pačes byl přijat na lékařskou fakultu a za 10 dní mu bylo oznámeno, že má nastoupit do dělnického povolání. Pracoval ve Vagonce Smíchov, později vystudoval Přírodovědeckou fakultu obor chemie. Pracoval jako biochemik a genetik v Akademii ČR v týmu, který jako druhý na světě zjistil genom viru. Ti, co byli první, dostali Nobelovu cenu.
Reportérka: „Máme stejný počet genů jako brambora a méně než rýže…“
Moje poznámka: Přečtení dědičné informace pšenice (roku 2018) se dlouho považovalo za nemožné. Genom této klíčové plodiny pro výživu lidstva je totiž enormně veliký a složitost dědičné informace pšenice je pětkrát větší než u člověka.
Prof. Pačes: „… Rostliny musí mít některé geny navíc, například proto, že fotosyntetizují… I takový krab má větší genom, než máme my. Je to dáno tím, že většina genomu nemá žádnou funkci. I lidský genom je plný „nefunkční“ DNA. Jen ze 2 % je tvořen užitečnými geny… Poslední výzkumy ale ukazují, že „nadbytečná DNA“ může plnit některé regulační funkce… My studujeme oblasti lidské DNA, které nám vlastně nepatří. Jsou virového původu. Špatná zpráva je, že jsou to zbytky dědičné informace nádorových virů zvaných retroviry. Ty nás infikovaly dávno v minulosti, mnohem dříve, než jsme se oddělili od společného předka nás a opic. Tyto zbytky tvoří víc než 8% naší DNA, tedy 4x víc, než našich vlastních potřebných genů.“
Reportérka: „Se šimpanzi máme podobný počet kvalitních genů. Kde je v genomu zakódováno naše lidství? Jak tedy vznikl člověk moudrý?“
Prof. Pačes: „… Naše „lidství“ musí být zapsáno v naší dědičné informaci, jinak by se lidem nerodili zase jen lidé. Ale odpověď bude složitější, než pouhý náhodně změněný gen.“
Reportérka: „… jak souvisí fyziologická aktivita mozku s naším subjektivním prožitkem, tedy vztah mezi mozkem a myslí… To že cítíme lásku, hněv.“
Prof. Pačes: „Myslím si, že tohle jednou snad pochopíme. Právě molekulární genetika tomu hodně napomůže… Věřím, že se do budoucna najde kombinace genů, jež nám umožňuje myšlení. Možná si naše mozkové buňky předávají informace jinak, než je tomu u živočichů, které myšlení tak vyvinuté nemají. Mimochodem objevil se gen pojmenovaný HARP. Ten má nějakou regulační funkci v mozku, zatím nevíme jakou. Když se podíváte na evoluci toho genu, zjistíte, že mezi kuřetem a šimpanzem v něm došlo jen ke třem mutacím, ale my tam najednou máme sedmnáct mutací. Tento gen se tedy podstatně změnil v době, kdy vznikl člověk moudrý. A kdoví, jestli nám tento gen neumožňuje formovat právě myšlení.“
Dále prof. Pačes řekl:
„Neexistuje gen dlouhověkosti… Vliv genetiky na naše životy není ještě doceněn.“
Na jiném místě uvádí vliv genů za život člověka na příkladu možnosti úrazu, třeba v dopravě. Člověk, který má v genech dobrou kondici a rychlé reakce, může snáze postřehnout problém a stačí uskočit.
Můj názor: Genetika a statistika říká, že takový člověk má větší šanci vyváznout. Není to ani náznak toho, že osud je předurčen, že si každý musí odžít spravedlivý karmický trest.
Profesor Pačes je biochemik a genetik, je to přírodovědec, který neodmítá Boha. Pracuje s DNA a genomy. Složitost genomů včetně nevyužitých částí je dílem evoluce. Genom člověka je dílem evoluce. Sledování genomu a evoluce může umožnit pochopit myšlení a city člověka, které jsou na vyšším stupni, než u zvířat.
Takže po odepsání karmické odplaty můžu odmítnout i přímé stvoření člověka Bohem. Přírodní zákony jsou dány a v obecném pojetí je lze chápat jako nadřazený princip, jako existenci Boha.
Pardal
Poslední články autora:
