mapa stránek || vyhledávání

Štyri druhy modlitby – štyri stupne veľkosti človečenstva

Modlitba je prostriedok umožňujúci spojenie človeka s veľkosťou Najvyššieho, pričom odpoveďou na modlitbu môže byť odlesk tejto veľkosti, ktorý na nás spočinie. Odpoveďou býva požehnanie Pána, ktoré sa nás dotkne, aby nás viedlo k výšinám našej ľudskosti. Lebo jedine v spojení s veľkosťou Najvyššieho sa môže stať človek skutočne veľkým. Bez tohto spojenia zostáva nepatrným, malým a úbohým. A to vo svojom konaní, vo svojich hodnotách, i vo svojom myslení.

Súčasný človek venuje veľmi veľa času, ale i prostriedkov najrozličnejším veciam, ktoré považuje za dôležité, avšak to, čo je v skutočnosti najdôležitejšie a čo ho môže povzniesť až k vrcholu vlastného človečenstva, medzi ne rozhodne nepatrí. Preto ľudia premrhávajú svoj život bez ohľadu na to, že dosiahli bohatstva, slávy, spoločenského ocenenia, či čohokoľvek iného.

Nechajme ale týchto slepých, nech si idú v ústrety svojmu osudu. Tento text je totiž určený len pre tých, ktorí ešte dokážu vnímať a vytušiť to, čo je naozaj hodnotné. A tým je rozhodne modlitba! Celkom konkrétne budeme hovoriť o jej štyroch základných typoch. A síce o prosbe, vďačnosti, chvále a uctievaní.

Prosba je prvým a najviac rozšíreným typom modlitby. Ak sa totiž ľudia, a treba podotknúť, že často aj ateisti, ocitnú náhle v núdzi, alebo v neriešiteľnej situácii, často si spomenú na Pána. A či už vnútorne, alebo verbálne ho začnú prosiť o pomoc, pričom prostredníctvom svojho prežívania nešťastia, bolesti, strachu, obavy, úzkosti, tragédie, alebo iných podobných veci sú neraz schopní dať svojej prosbe silný citový impulz. A na základe neho môže potom ich prosba naozaj smerovať k výšinám, aby odtiaľ priniesla nejakú formu pomoci a uľahčenia.

Treba totiž vedieť, že prosba dokáže vzlietnuť až tam, kde sa jej môže dostať vypočutia iba vtedy, ak je nesená citom. Iba silné city sú schopné katapultovať našu prosbu smerom nahor. V tomto prípade ide o silné city bolesti, úzkosti, alebo prežívania nejakej tragédie.

Modlitba bez citu, čisto mechanická, iba v podobe slovného odriekavania, nemá žiaden citový náboj. Preto zostáva iba pri zemi a je v podstate úplne zbytočná a kontraproduktívna. Len intenzita nášho citu určuje, do akej výšky sa dostane naša prosba.

Druhým, vyšším stupňom je vďačnosť, alebo modlitba vďaky. To je však už čosi, čo je ojedinelé a zriedkavé. Lebo človek je už taký, že na Stvoriteľa si spomenie hlavne vtedy, keď od neho potrebuje pomoc. Ale keď sa mu darí a keď ide všetko tak ako má, alebo keď je zdravý, málokoho napadne vyslať modlitbu vďaky smerom k Jedinému, z ktorého milosti k nám prichádzajú všetky dary.

Lebo vôbec nič nie je samozrejmosť! Nie je samozrejmosť, že ráno vstaneme, pretože sú mnohí, ktorí už ráno nevstanú. Nie je samozrejmosť, že máme jedlo na stole, pretože sú mnohí, ktorí ho v tento deň mať nebudú. Ba čo viac, sú mnohí, ktorí v tento deň zomrú od hladu.

Nie je samozrejmosť, že žijeme v mieri, lebo sú mnohí, ktorí sú vystavení hrôzam vojny. Nie je samozrejmosť, že sme zdraví, lebo sú mnohí, ktorí trpia najrozličnejšími chorobami. Nie je samozrejmosť, že máme dostatok, lebo sú mnohí, ktorí trpia katastrofálnou biedou. Nie je samozrejmosť, že máme rodinu a priateľov, lebo sú mnohí, ktorí sú opustení a zabudnutí. Nie je samozrejmosť, že máme vodu, lebo sú mnohí, ktorí trpia jej nedostatkom. A takto by sa dalo pokračovať ešte dlho. Existuje skutočne tisíc dôvodov k tomu, aby človek prejavil vďačnosť za to, čoho všetkého sa mu dostáva a čo vôbec nie je také samozrejmé, ako sa pri povrchnom pohľade zdá.

Ale žiaľ, človek dneška arogantne prijíma všetko čo má ako samozrejmosť, bez potreby byť za to Najvyššiemu vďačný. A pretože za tisíce vecí, ktorých sa mu každodenne z milosti Pána dostáva, vďačný nie je, bude raz musieť v budúcnosti na vlastnej koži bolestivo pocítiť, že nie je všetko takou samozrejmosťou, ako sa on arogantne nazdával.

Naučme sa preto byť vďační! Vďační za nový deň! Vďační za zdravie! Za chlieb! Za priateľov! Za rodinu! Za krásu prírody! Za čistú vodu! Za letnú noc! Za svoje bytie! Za radosť zo života, ktorú pociťujeme!

A práve vzácne chvíle prežívania intenzívnej radosti sa nám môžu stať silným citovým impulzom k modlitbe vďaky. K modlitbe vďaky, ktorá s využitím nášho silného citu prežívania radosti môže skutočne vzlietnuť až k trónu Najvyššieho.

Modlitba vďaky je zlomok sekundy trvajúci citový impulz, smerujúci k výšinám. Silný impulz citu, hoci aj bez slov, ako prejav úprimnej vďaky Tvorcovi za všetko, čoho sa nám dostáva.

A predsa si človek tento zlomok sekundy svojho času nenájde! A predsa sa stále správa ako nevychované dieťa, ktoré nevie ani poďakovať, keď mu niekto niečo dá. Veď predsa vyjadriť svoju vďačnosť slovom „ďakujem“ učia rodičia deti už v rannom veku, ako jednu z najzákladnejších vecí. A je smutné, že väčšina ľudí našej vyspelej civilizácie sa túto detsky základnú vec prejavenia vďačnosti Darcovi všetkého doposiaľ nenaučila. A hoci je naša civilizácia civilizáciou vedecko technického pokroku a vzdelaných ľudí, vo vzťahu k Stvoriteľovi sa správa ako jedno arogantné, nevďačné a nevychované decko.

Ďalším druhom modlitby je modlitba chvály. Ak už modlitba vďaky je ojedinelá, modlitby chvály na zemi takmer vôbec niet. Aby sme získali určitú predstavu, o čo tu vlastne ide, uveďme si príklad:

Svojho času skladali barokoví majstri oslavné chorály, komponované na chválu Najvyššieho. Nejde teda už o vďačnosť, ale o vyšší stupeň. O chválu a oslavu Pána nie kvôli niečomu, čo nám doprial, ale kvôli nemu samému. Ide o oslavu jeho Veľkosti, jeho Vznešenosti, jeho Sily, jeho Moci, jeho Múdrosti, jeho Dobroty, jeho Spravodlivosti a jeho nekonečnej Lásky.

Lebo ak je niečo naozaj hodné slávy a chvály, tak je to jedine Pán, dobrotivý darca života a bytia. Uvedomenie si týchto skutočností a z tohto uvedomenia prirodzene vyplývajúcu modlitbu chvály však podmieňuje určitý stupeň veľkosti ducha. Ale žiaľ, tohoto stupňa veľkosti ducha na zemi niet, pretože ľudia v malosti vlastných duší vzdávajú chválu a oslavujú veci, ktoré sú v porovnaní s nesmiernou vznešenosťou Pána neuveriteľne nízke a malicherné.

Ide o jasné svedectvo neschopnosti ľudstva poznať, čo je skutočne hodnotné, a jeho dôsledkom je oslavovanie vecí málo hodnotných, alebo úplne bez hodnoty. To však vedie v konečnom dôsledku k tomu, že všetko, čo súčasná civilizácia vytvára, je málo hodnotné, alebo úplne bez hodnoty. Preto sa náš svet aj napriek technickému pokroku utápa v neuveriteľnej duševnej malosti a nízkosti, ktoré ho ženú až na pokraj sebazničenia.

No a štvrtým stupňom modlitby je modlitba uctievania Pána. Je to modlitba, akú praktizujú anjeli v nebi, obyvatelia kráľovstva nebeského a je dosiahnuteľná aj ľuďom na zemi. Ide o trvalú a nikdy nekončiacu modlitbu uctievania Pána celým svojim bytím. Absolútne všetkým, čo konáme, pretože každý náš čin, každé naše citové hnutie, každé naše nadýchnutie a každý náš pohyb sa stáva živým a najprirodzenejším uctievaním Pána. Lebo všetko, čo takýto jedinec koná, koná už len ku cti Najvyššieho.

Ide teda o najvyšší stupeň modlitby uctievania Pána radostným činom. Radostným tvorením! Takéto tvorenie totiž automaticky vyvstáva z prežívania vedomia súcnosti Božej a z prílevu jeho sily, ktorej sa nám potom od neho dostáva v nevyhnutnom spätnom účinku. A táto posvätná sila Pána nás sama nabáda, alebo dokonca až tlačí do radostného činu a do radostného tvorenia. Do radostného tvorenia ku cti Najvyššiemu! No a za takejto situácie a za takéhoto vnútorného naladenia sa potom absolútne všetko stáva modlitbou.

Všetky naše činy sa stávajú modlitbou! Stávajú sa najprirodzenejším a najspontánnejším uctievaním Pána, ktoré nám prešlo do krvi. Stávajú sa životom samotným, v ktorom všetko, čo činíme, činíme ku cti Najvyššieho. A preto sa naše činy skvejú čistotou, spravodlivosťou a láskou na počesť najsvätejšej Čistoty, Spravodlivosti a Lásky veľkého, dobrotivého Boha.

Každý, kto vnútorne vzhliada k Najvyššiemu, bude svojou osobnou snahou o približovanie sa k nemu rásť do výšky vlastného človečenstva. Lebo Pán je opora a človek je ako vínna réva, ktorá sa obtáča okolo tejto opory, rastie do výšky ducha a prináša bohatú úrodu dobra. Avšak každý človek bez opory v Pánovi je ako vínna réva, ktorá sa musí preto plaziť iba po zemi v podobe takzvaného racionálneho materializmu a jej ovocím sú iba zhnité plody materialistického sebectva.

Človeče, poznaj konečne, že hodným úcty je jedine Pán! Len jeho uctievanie ťa môže povzniesť do výšin, zatiaľ čo tvoje nepatričné prejavovanie úcty čomukoľvek inému, oveľa menej hodnotnému, ťa bude postupne ľudsky degradovať a nakoniec ťa zničí. Pochová ťa to v tebou samotným vykopanom hrobe hodnotového smerovania k nízkosti a malosti, pretože si nebol schopný nájsť tu najvyššiu Hodnotu, aká vôbec jestvuje, a jedine k jej uctievaniu zamerať celé svoje bytie.

Lebo človeče niet väčšieho šťastia, ako stáť svojim bytím v pravej úcte k Najvyššiemu. Niet väčšieho šťastia, ako mu v záplave jeho sily slúžiť všetkými svojimi činmi.

Pocítili ste dakedy, že by ste boli ochotní dať za niekoho aj život? Že by ste urobili pre neho všetko, čo sa len dá a čo je len možné? Ak áno, tak presne takéto city prežíva ten, kto zažil najvznešenejšiu velebnosť blízkosti Božej, ktorej slúžiť je od tej chvíle pre neho najväčším šťastím. Všetko ostatné, predtým prežívané šťastie totiž bledne pred týmto jediným a najvyšším šťastím, spočívajúcim v radostnom tvorení ku cti vznešeného Svetla najsvätejšej velebnosti Božieho majestátu.

PS. V univerze funguje železný zákon spätného pôsobenia, na základe ktorého musí napokon každý zožať presne to, čo zasieval. Aj jednotlivými, vyššie zmienenými typmi modlitby do stvorenia niečo zasievame, na základe čoho budeme musieť niečo tomu zodpovedajúce aj zožať. K čím vyššiemu stupňu modlitby sa teda dokážeme schopiť, tým nádhernejšou, požehnanejšou a vznešenejšou bude aj naša žatva. Práve takto totiž pôsobí železný zákon spätného účinku, ktorý ani v tomto prípade nerobí žiadnu výnimku.
 

Milan Šupa
http://kusvetlu.blog.cz/
 

Poslední články autora:


hodnocení: 2.7
hlasů: 9
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

137 komentářů

Přidat komentář
  1. Už dlhší čas som tu nebol a vidím, že sa tu objavili veľmi zaujímavé otázky, ktoré mi nedajú, aby som na ne zareagoval. Predovšetkým je to otázka „spásy“, ktorá mnohým nič nehovorí. To je preto, že ju sami nikdy nezažili a tak je to pre nich iba prázdny pojem. Katolícka náuka ju jasne definuje ako vnútorné obrátenie v ktorom sa z hriešneho človeka stáva omilostený „Syn Boží“, ktorý už nehreší, lebo ani nemôže, lebo má v sebe Ducha Božieho.
    Pán Šupa tu výstižne popísal Štyri druhy modlitby – štyri stupne veľkosti človečenstva a má pravdu, ale na jeden druh modlitby akosi pozabudol. Je to kontemplatívna modlitba, ktorou sa modlia práve tí omilostení (spasení) Synovia Boží, ktorí už Boha nehľadajú, lebo ho majú v sebe.
    Želám všetkým návštevníkom milostiplné prežívanie „babieho leta“.

  2. ….vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte, řekl jednoznačně Ježíš Kristus !

    A jak se modlit řekl též!

    Matouš kap. 6; 9 až 15….vždyť je tam vše. Modlit se za něco jiného? Proč?

    Vyšší stupně modlitby, jak píše autor? To je již jen lidský výmysl navíc.

    A co je ještě důležité? Následně a neustále žít, konat, naplňovat, ve svých skutcích, činech a myšlenkách největší přikázání. Matouš kap. 22: 34-40.

    Degone, Boha mají všichni tvorové v sobě. Je jim sama podstata života. A jen ve stupni vývoje bylo dáno člověku jej poznat.

    1. K pravdě se nedá dojít přes praktikování žádného současného náboženství, a ani to nikdy nebylo jejich záměrem a cílem. Jako není cílem farmaceutického průmyslu vyléčit pacienta, ale do konce života ho léčit. Obojí je jen dojení prostředků a oboje v rouše humanity a dobra. Oboje přináší dílčí úspěchy. Na druhou stranu je vývojově nutné tyto cesty projít, jen tak lze nabýt zkušenosti a moci toto odložit a postoupit dál.

      S konečným výrokem Vendy s výhradou souhlasím, a vidím to jinak ohledně toho modlení se, které není třeba. Boží vědomí – Ducha ne, že máme každý v sobě, ale každý jím jsme. A pravda která nás osvobodí je pochopení, že nejsem to trpící tělo, ale ten nesmrtelný Duch. Tělo trpělo vždy a každé, jen samotný jeho porod je utrpení. To potom pokračují odděleností a projevy egoismu všeho směru. Tělo trpí nejen hlady a ranami nepřátel, někdy i rodičů, ale i psychicky. Kdo si neprožil mučivé zklamání z nenaplněné lásky nebo pocity nespravedlnosti a podobně. Osvobozený je ten, který si uvědomuje, že se to týká jen těla, ne jeho samotného. Osvobození jak ho definuji a spasení v křesťanské terminologii není zcela to samé.

      Že spasený již nehřeší? No Duch nikdy nehřeší, ani nemá karmu, to je vše věc hmoty a tam vládne její pán satánek. V neznalosti věcí si Duše od těla její odpory, činy a tedy karmu přisvojuje a tím setrvává v pozici ztotožnění s hmotou těla a jeho myšlenkami. V této pozici je nucen své chování podřít pocitu oddělenosti a tedy strachu z ostatních a nutnosti s nimi soupeřit a bojovat. Postupně egoismus slábne a přichází uvědomění si jednoty Ducha a tedy iluze duše a rozdělení skrze hmotu. Pak vidím v druhých sám sebe, stejného Ducha a přestávám dělat to, co by se nelíbilo kdyby to dělali jiní mě. Toto je upřesněný mechanismus jak to chodí, a kdo nemá dáno to přijmout ten jednoduše setrvá v dogmatech nějakého náboženského pojetí, a má to tak být, nemá vůli se z toho ještě vymanit.
      Spásu a její podmínky nastolila církev jako jeden z hlavních pilířů jejich ovládnutí mas a získání moci. Oni tvrdí, že jen skrze ně, návštěvy kostelů, placení odpustků bude křesťan spasen, tedy jeho duše. A pro ještě větší vliv nad více lidmi vypravovali křížové výpravy. Je to zrůdné a ďábelské, čirý satan oblečený do bílého roucha.
      Spása v tomto křesťanském pojetí je iluze. Osvobozující pravda přijde postupně ke každému zcela automaticky. Ne ke každému tělu, ale až k tomu na konci každé inkarnační linie. Na této informaci se ale nedá postavit žádný byznys, žádná moc a o to šlo vždy v první řadě, takže proto s touto informací nemohlo žádné náboženství přijít. Ale již je ten čas, kdy se do posledních inkarnací dostalo mnoho duší, a ty se dozvídají, že nejsou tělem a jsou dokonce jednotným Duchem.
      Církev toto přijmout nemůže, musela by okamžitě zavřít krám, a jejich věřící také ne, je to pro ně ohromná rána a je to tak v pořádku, protože nejsou na konci inkarnační linie.
      Chápu, že je pro praktikujícího křesťana, buddhistu, hinduistu, jogína hrozné jen pomyslet, že jsou tu tací, co by se nemuseli o nic snažit, nedrápat se k Bohu, jen obyčejně a s čistým svědomím žít a došli by tam, kam oni ještě ne. Ten cíl co před sebou věřící vyhlížejí není ani život věčný v nebi, a ani opuštění kola zrození do hmoty. Je to „jen“ zrození do nové dimenze 5D, kde již panují podmínky mírového soužití, ekologické energie, absence vykořisťování, velké schopnosti empatie a 100% žití desatera.

    2. „K pravdě se nedá dojít přes praktikování žádného současného náboženství, a ani to nikdy nebylo jejich záměrem a cílem. Jako není cílem farmaceutického průmyslu vyléčit pacienta, ale do konce života ho léčit. Obojí je jen dojení prostředků a oboje v rouše humanity a dobra. Oboje přináší dílčí úspěchy. Na druhou stranu je vývojově nutné tyto cesty projít, jen tak lze nabýt zkušenosti a moci toto odložit a postoupit dál.“

      100% souhlas 👍👍👍

    3. ad Milenium

      píšete: „Spásu a její podmínky nastolila církev jako jeden z hlavních pilířů jejich ovládnutí mas a získání moci. Oni tvrdí, že jen skrze ně, návštěvy kostelů, placení odpustků bude křesťan spasen, tedy jeho duše. A pro ještě větší vliv nad více lidmi vypravovali křížové výpravy. Je to zrůdné a ďábelské, čirý satan oblečený do bílého roucha“(konec citace).

      Nemáte pravdu. Možná, že kdysi, když křesťanství nahradilo pohanské bohy, si někteří lidé opravdu mysleli, že jejich spása je podmíněná loajalitou k církvi. Tyto napůl pohanské představy jsou v církvi (u katolíků i protestantů) dávno překonány. Dnes žádný křesťan nevěří, že pouhá návštěva bohoslužeb, ho může spasit. Každý si je vědom, že jednou bude sklízet ovoce svých skutků.

      Navzdory křížovým výpravám proti rozpínavosti islámu křesťanská církev přinesla do Evropy a posléze i do celého světa civilizaci. Morální zásady, které dnes považujeme za samozřejmost, v pohanském světě samozřejmostí nebyly. Například ve starověkém Řecku platilo, že rodiče si se svými dětmi mohli dělat, co se jim zlíbilo. Pokud bylo narozené dítě neduživé, pohodili ho na ulici, aby se ho zmocnili potulní psi. Církev také vymýtila krevní mstu. Úcta k životu není ve světě samozřejmostí. V Indii údajně z ekonomických důvodů dodnes usmrcují narozené holčičky. Čína je zase proslulá obchodem s tělesnými orgány vězňů. Lidé, kteří se o církvi vyjadřují s opovržením, ani netuší, za co jí vděčí. Například zrušení otroctví vyplynulo z křesťanského učení o rovnosti všech lidí před Bohem.

      Když bolševik tvrdil, že církev (episkopát) jen vysávala své ovečky, nebyla to tak úplně pravda. Byli v ní vysoce postavení činitelé zneužívající své postavení k obohacení, ale byli tam i tací jako František z Assisi, Anežka česká, Damien de Veuster, Albert Schweitzer, Matka Tereza … Polopravda je lež převlečená za pravdu a je ve svých důsledcích horší, než explicitní lež. Nejde mi na rozum, když se lidé, tvářící se jako duchovně zaměření, spojují s bolševikem, který duchovní podstatu člověka považuje za pouhé pohádky a který nepokrytě pracuje ve službách Satana (materiálního konzumu).

      Pan Šupa považuje život podle etických pravidel za nejvyšší stupeň modlitby. To není nijak v rozporu s Vendovým odkazem na Matouš kap. 22: 34-40. Tak v čem je problém?

    4. pavel v,
      V čem vidím problém? Osobně v ničem, vše je jak má být, i to, že vaše reakce vypovídá o to, že jste můj příspěvek uchopil zcela jinak než jak jsem jej napsal, co jím sděluji a na co poukazuje.

    5. Vendo, pan Šupa píše :“PS. V univerze funguje železný zákon spätného pôsobenia, na základe ktorého musí napokon každý zožať presne to, čo zasieval.“
      Nebudu řešit co zaseli a co sklidili Stalin, Hitler a podobní. U nás stačí takový mediálně známý Bakala. Zasil rozkradení bytů a miliard a jak vrátí „presne to“, to ví jen autor článku.
      Bible používá celkem 24 x slovo sklidí, většinu jsem vykopíroval a žádný železný zákon universa atd. jsem nenašel.
      Exodus :“kdy sklidíš prvotiny své práce, prvotiny toho, co jsi zasel na poli.“
      „kdy sklidíš prvotiny své práce, prvotiny toho, co jsi zasel na poli…. Zachovávej Slavnost dožínek na konci roku, když z pole sklidíš plody své práce.
      Přísloví II:
      „Ovoce svých úst každý hojně sklidí, vlastní skutek se k člověku navrátí. ..
      Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí; jeho hrůzovláda pomine…
      Kdo čeká vítr, nikdy nezaseje, kdo hledí na mraky, nikdy nesklidí. ..
      Zasejí pšenici a sklidí trní, bez výsledku se budou dřít.
      Tím, co sklidí, budou zahanbeni, až je prudkým hněvem stihne Hospodin“
      Jeremiáš : „Znovu vysadíš vinice na horách v Samaří a ti, kdo je vysadí, je také sklidí. “
      Ozeáš 6 : „Zaseli vítr, sklidí vichřici.. Protože vítr zasévali, sklidí vichřici. “
      Galatským:“Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život..
      Nepřestávejme tedy konat dobro, neboť v patřičný čas budeme sklízet bez ustání.. “
      Jakub : „Ti, kdo rozsévají pokoj, sklidí ovoce spravedlnosti.“
      Zjevení :“Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu.Ten lis byl šlapán venku za městem a z lisu tekla krev až po uzdy koní na šestnáct set honů daleko.“
      Takže to lehce shrnu. Bile nabádá k slušnému jednání mezi lidmi, dobré skutky zvláště duchovní se vrátí v dobrém (život věčný).
      Potoky krve a Boží hněv ne-li přímo pomsta, nejsou v Bibli ničím výjimečným.

      Autor píše :“Modlitba bez citu, čisto mechanická, iba v podobe slovného odriekavania, nemá žiaden citový náboj. Preto zostáva iba pri zemi a je v podstate úplne zbytočná a kontraproduktívna. “

      Modlení se má význam vždy, i kdyby to bylo pro věřícího jen účinné placebo. Modlit se a současně při tom myslet na své děti, je docela náročné cvičení mozku na soustředění, snadno se odběhne jen k jednomu nebo druhému. A myslet při tom ještě na to, jestli je motlitba dle autorova dělení první, druhý, třetí nebo čtvrtý stupeň , to je právě to kontraproduktivní.

    6. Pardale, díky za starostlivost. Co píše pan Šupa vím, jeho článek jsem si přečetl.

      Jak moc poznáváte, co je a na jakých modlitbách kontraproduktivní, to je Vaše věc.

      Svůj malý příspěvek k článku jsem sdělil a navíc, jak víte, pan Šupa nediskutuje. A tak nemám nic víc, co bych dodal. Jen k tomu modlení se; ….je třeba trpělivě hledat, prosit a klepat, ukládat si své poklady v Nebi, prodat svůj pomíjející majetek a kupovat ty pravé perly zářivé Síly poznání, s pokorou prosit / v tiché modlitbě, usebrání, meditaci…/ o otevření duchovního zraku a sluchu a naučit se s ním naslouchat Slovu, tvořivému životnímu proudu, který k nám neustále přichází přímo od Otce. Otec je nekonečně trpělivý. A nezapomenout, že Slovo, jež bylo na počátku, se stává tělem pro každou sekundu trvání Stvoření a přebývá s láskou mezi námi, ve všech formách svého projeveného života. A to je tou velkou nadějí!

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    7. To pavel v

      „Každý si je vědom, že jednou bude sklízet ovoce svých skutků.“

      O tom velmi silne pochybuji. Kdyz se tak rozhlizim denne okolo sebe, tak to tak vubec nevypada. A to plati i pro vyznavace jakehokoli nabozenstvi. Cest vyjimkam.

      „Navzdory křížovým výpravám proti rozpínavosti islámu křesťanská církev přinesla do Evropy a posléze i do celého světa civilizaci. Morální zásady, které dnes považujeme za samozřejmost, v pohanském světě samozřejmostí nebyly. “

      Krestanska cirkev hlavne a predevsim zlikvidovala kazdeho,kdo se ji postavil do cesty,kdo se ji pokusel kritizovat ,zkratka kazdeho,kdo chtel zustat svobodomyslnym. Z krestanskych moralnich zasad vzesel kapitalismus,diky kteremu jde svet slavnostne do prdele. Krestanske cirkvi slo vzdy predevsim o jedine ,a to moc a kontrolu nad lidmi. Jestli jste presvedcen,ze KC nas lidstvo posunula nekam dal,tak lzete svemu okoli ale predevsim sam sobe.
      Zminujete pohansky svet – nic o pohanskem svete nevite,protoze veskere tzv. informace o predchozich civilizacich,narodech, at uz verili cemukoli,nazvala cirkev pohany a barbary. Mluvite o zruseni otroctvi diky krestnstvi,ale krestanske USA bylo vybudovane z velke casti otroky. Ze vsak nasi Slovansti predci otroctvi nepraktikovali a zadnou cirkev k tomu nepotrebovali, to uz nevidite. Krestanstvi se mezi Slovany sirilo ohnem a krvi, protoze pote co zmanipulovali vladce,museli prejit na krestanstvi i ostatni,nikdo se jich neptal. Cili se jednalo o nasilnou kristianizaci.
      Kdokoli zde obhajuje krestanskou cirkev jako nejakou spasitelku , je jen typicka ovce bez sve vlastni schopnosti uvazovani. Zkratka je v zajeti krestanskeho egregoru. To je i Vas pripad pavle v

      „Když bolševik tvrdil, že církev (episkopát) jen vysávala své ovečky, nebyla to tak úplně pravda. “

      Ano nebyla to tak uplne pravda,protoze to bylo jeste horsi. KC je sekta, nic vic. A byt pod vlivem jakekoliv sekty je vzdy zhoubne. Nemate zde moznost vlastniho uvazovani,ale jen pouze moznost slepe viry.

      Reknu Vam to takhle. Nevite vubec nic o svete okolo Vas. Zijeme v davoelitarske spolecnosti , pro kterou byly vytvoreny ruzne koncepce za ucelem ovladani lidi a predevsim brzdeni jejich rozvoje. Neni totiz nic lepsiho pro zvracene psychopaty,nez kontrolovat a ovladat lidstvo skrze ruzna nabozenstvi. Zatim se jim jeste dari , jak je videt nejen na zdejsich strankach, ale zakon casu je neuprosny. Jednu prednost tato doba ma. A to je pristup k informacim. Dnes se uz lide nemohou vymlouvat ze nevedi.

    8. Martas má jasno :“A to je pristup k informacim. Dnes se uz lide nemohou vymlouvat ze nevedi… Jestli jste presvedcen,ze KC nas lidstvo posunula nekam dal,tak lzete svemu okoli ale predevsim sam sobe.“
      No informace Váš míjí, ale sebevědomí nikoli.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Barbar
      ..“ napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“. Řekové tak označovali příslušníky všech národů, jejichž jazyku nerozuměli (podobně jako české označení Němci). Od řecko-perských válek začalo toto slovo nabývat v řečtině hanlivého odstínu, který zcela převládl v období helénismu.
      Od Řeků převzali pojem ve 3. století př. n. l. Římané..“
      Takže barbary jsme tu měli i před křesťanskou církví. Máme je i dnes, brblají cosi do internetu. Ale to už je jiné téma.

      O významu křesťanské církve jsem už kdysi psal, není to plácání do větru, ale podle knihy, kde jsou fakta.
      http://pardalnet.wz.cz/PDF/46-Cirkev-a-zapadni-civilizace.pdf

    9. Pardalovi:

      Vazenej pane wikipedie, i presto, ze muj komentar nebyl miren na Vas,tak jinou reakci nez tu co jste napsal, jsem ani necekal. Takze v pohode, uz neprekvapite. Jinak Vas vztah k cirkvi jste zde uz parkrat naznacoval, cili zde me Vase reakce rovnez neprekvapila. A s tim vyznamem KC , muzete s bratry tak leda oblbovat chlapecky v nedelni skole.

    10. Martasi, moc argumentů nemáte, jen kydáte hnůj kolem sebe, neoblbuju chlapečky.
      Píšete:“ krestanske USA bylo vybudovane z velke casti otroky.“

      Prostě máte dojem, že je možné si vymýšlet cokoli a cpát to do internetu, kdo má jiný názor, tak je ovce, co nepřemýšlí.

      Přes Atlantik bylo přepraveno od dob objevení Ameriky do všech zemí včetně třeba Brazílie něco přes 10 milionů otroků, v době zrušení otrotví bylo v USA celkem asi 35 milionů lidí. Afroameričané dnes tvoří asi 12% občanů USA, takže asi USA nevybudovali.

    11. Marťasi a pane Pardale.
      Využíváte tzv. vlákno pod mým nepatrným příspěvkem a tak si dovolím jen malý vstup, ač jsem nebyl osloven.

      Faktem je, že minulost byla. Druhým faktem je, že se mohla odehrávat jinak, tady však platí KDYBY. Třetím faktem je, že její interpretace může mít mnoho podob. Jak a komu se co hodí.

      Vrátím se k tomu kdyby. Kdyby nebyl Jan Křtitel, Ježíš, učedníci, Herodes, Pilát….., nebyl by pak ani Pavel z Tarsu, Origenes by psal o něčem jiném, apoštol Petr by nezahynul potupnou smrtí v Římě……, a Řím? Ten by se nějak vyvíjel, vybral by si a snad i ponechal jiné náboženství, jiný kult třeba Boha Slunce. Nebyl by žádný papež, snad by přišel prorok Mohamed, ale křižácké války by nebyly. S islámem by soupeřili jen Židé? Jak by to dopadlo? ……Nebyla by církev křesťanská, tzv. západní, východní, španělští conquistadoři by ve jménu křesťanského Boha nepomáhali kolonizaci…….zkrátka moc by toho nebylo, kdyby to co bylo, nebylo.

      Faktem je i to, že s postupným vývojem společnosti se hledalo těmi bohatými něco, co by lidi ovládalo, čím by rodící se tzv. šlechta dokázala držet většinu prostých lidí v určité poslušnosti, v nevědomosti. I to se dařilo.

      A vývoj pokračoval a nastupovala nutně i vzdělanost. Protože větší bohatství se rodilo stále více ze sofistikovaných postupů, vznikala konkurence a dokonce i státní útvary válčily o vliv, suroviny a moc nad druhými.

      Dnes jsou další bohové; k moci peněz se přidala i moc znalostní, vědecká úroveň. Vše by dnes mohlo sloužit společně lidstvu, jako „rozdrobenému“ Stvoření na jeho cestě. Ale i v tomto století tomu tak není. Bůh vidí miliardu bohatých / těch, co mají věci, dovolené, zážitky a nechtějí o to přijít / a další miliardy lidí, které žijí podstatně hůře. Z té druhé skupiny se stále někdo snaží vystoupat vzhůru, mezi ty vyvolené. A ti se brání, nechtějí o své tzv.výsady přijít. A i v té první skupině jsou velká množství lidí toužících po materiálním postupu. A Negativní síla se z toho všeho raduje, protože celý vývoj přinesl boj o alespoň trochu toho výsluní. A tím se člověk stále ocitá v područí hříchu, protože mysl ho s sebou nese jako zárodek. A je pak jedno, v jakém náboženství je činěno to, co je těmi samotnými náboženstvími vydáváno jako to špatné, hříšné, proti kázané morálce a etice.

      Posledním, málo známým faktem je ale to, že Bůh dal každému jednomu člověku šanci na vzestup. Ostatně, i proto ho do tohoto světa stvořil, aby si jeho podstata, duše, prošla pády i vzestupy. Realizovat tuto šanci na cestě k Němu je však nesmírně obtížné. Na jejím počátku stojí jisté poznání a pochopení a pak? Každý může. O Jeho Milost, která je nezbytná, prosíme, hledáme a pak tlučeme. Především o tom je modlitba.

      Chlapi zdar a mějte se hezky.
      Václav Žáček

    12. Vendo, píšete:“Využíváte tzv. vlákno pod mým nepatrným příspěvkem „. Jinam se odpovídat nedá, vlákno patří všem, členění diskuze má (nyní) jen dva stupně.
      Vcelku s Vámi souhlasím, obviňovat se zpětnou platností křesťanskou církev ze všeho možného a hlavně zlého ( včetně vzniku kapitalismu (!) u Marťase) je jednoduché a jednostranné.
      Silné státy bez státního náboženství byly i dříve ( Hunové, Avaři), chán Uzbek ustanovil státní náboženství islám a sám ho přijal 1320, tedy dlouho po smrti Čingischána ( + 1227) a po jeho obrovské říši. Také prvotní expanze Slovanů až do Řecka, na Balkán a obou březích Labe až k Hamburku, byla bez křesťanství.
      Vliv církve na gramotnost a vzdělání byl zpočátku zásadní. I proto byli církevní vzdělanci žádanou součástí vládnoucí družiny jako úředníci.

    13. Já tím vláknem vysvětlil jen můj krátký vstup do diskuze; reakce na Váš příspěvek pro Marťase a reakce na příspěvek Marťase pavlovi v. Nechtěl jsem tím ovlivnit nějakou možnou další diskuzi.

      Nic víc za tím nehledejte. Samozřejmě že vlákno patří všem.

      Jen ještě pár slov. Když něco bylo, událo se a po létech se to následujícím generacím nelíbilo, tak s tím stejně nic neudělají, nic nezmění. Samozřejmě že tu vždy zůstává možné poučení. Je ale běžnou skutečností, že dějiny lze tzv. falšovat, něco zamlčet, něco přidat, zvláště když se jedná o dějiny tisícileté / i mladší/. Manipulace byla a je vždy.

    14. Pardal
      zastává křesťanskou představu, že až po smrti jsou u Boha souzeny jeho činy.
      Venda zase ty východní, kde se činy odžívají klidně až v dalších inkarnacích, protože do východních konceptů patří reinkarnace, kterou křesťanství nepřipouští. Oba pánové ale věří na svobodnou vůli člověka. Proč se může někomu nehodit reinkarnace a s tím spojené zažívání reakcí na své akce i v dalších vtěleních? Protože pokud existuje automatický běh mechanismu akce a reakce tak nelze vzít na někoho poslání být tu pro rozhřešení a odpustek.

      Dovolím si toto rozebrat na praktickém příkladu pro lepší představu.
      Pokud by platil koncept křesťanský, tedy jednoho pozemského vtělení, tak mi nedává smysl zrození do tak dramaticky rozdílných podmínek. Proč je jeden už na startovní čáře života nějak fyzicky či mentálně postižený, proč má tak rozdílnou dávku vloh a nadání. Proč se narodí milujícím, nebo trýznivým rodičům, vzdělaným či hloupým, věřícím či nevěřícím, majetným či chudým? Prokázat stejně hodnotné chování v životě za takto zásadně rozdílných podmínek není přeci možné. Nebo snad zjišťujeme jak na tom kdo je tím, že postavíme na startovní čáru běhu jednoho závodníka v tretrách dalšího ve společenské obuvi a třetího v rybářských holínkách a ještě mu dáme na záda putýnku uhlí? A po proběhnutí cílové pásky budeme toho logicky posledního kárat, že se málo snažil a nedoběhl toho v tretrách a proto jeho následný věčný život nemůže být tak slastný jako ten vítěze?

      Východní nauky obsahující reinkarnaci již dávají prostor prokazování hodnoty chování. Zde se pozice na startu jednotlivých inkarnací mění a postupně si každý projde životem za různých podmínek. Zde běžím jeden závod v tretrách, druhý v lakýrkách a třetí v holínkách a se zátěží. Tímto způsobem je zajištěna jak ta pestrost v reálném životě, která je nutná pro všechny možné interakce mezi zúčastněnými, tak to dává prostor pro příčinu i následek činů napříč všemi absolvovanými závody.
      Zde se tedy děje hodnocení a zpětná vazba postupně a během pozemských životů, a ve výsledku celé inkarnační linie je úroveň daných podmínek ve výsledku stejná. Ale protože se zde počítá se svobodnou volbou, tak se má za to, že svým chováním se mohu z kola zrození vyvázat podle svého snažení. To by ale narušilo koncept rovnosti podmínek, protože bych v našem modelovém příkladu nemusel absolvovat některý ze tří závodů. Takže bych si neprošel všemi podmínkami, a tím pádem nenačerpal zkušenosti třeba s během v lakýrkách.
      Takže osobně ani tento koncept nemohu přijmout.

    15. Milenie, co zastávám se Vy můžete pouze svobodně domnívat. Ale možná že i mylně. Třeba k té svobodné vůli jsem napsal pojednání tady – a souvisely s tím i předchozí články /to Vy jste tady ještě na stránkách gnosis asi nebyl,že?/ :

      https://hledani.gnosis.cz/mystika-5-cast-souvislosti-svobodna-vule/comment-page-1/#comments

      V závěru uvádím i toto:
      „Častokráte používáme rčení “vše souvisí se vším”. Nemusí to být doslova pravda, ale kdo věří na působení velkého Božího zákona, “Zákona karmického vyrovnání”, zákona akce a reakce, kdy sklízíme to, co jsme naseli, může i pochopit, že naše tzv. svobodná vůle k rozhodnutí, jako možnost volby, je podmíněna naší předchozí setbou, skutky, činy i myšlenkami, které jsme činili a činíme. Pro současný i pro budoucí životy je nám tak připraveno nové rozhodování a tím i nové uplatnění tzv. svobodné vůle. Že “odměna” za naše konání nemusí být vždy příjemná, je zřejmé. Na konec chci jen naznačit, že naše rozhodování co a jak uděláme, by mělo být v souladu s atributy lásky a dobra. Řečeno moderně – v mantinelech pozitivního jednání. Někteří se modlíme “Buď vůle Tvá”, ale oddáváme se pak, po naší modlitbě plně tomu, co by mělo naplňovat správný a čistý život?“

      A toto jsem před více jak sedmi léty napsal ke karmě:

      „Proč se některý člověk rodí nějak poškozen? Malé nevinné novorozeně si přináší do života např. vrozenou tělesnou nebo duševní vadu, nebo se rodí do rodiny, kde na něho nečeká nic příjemného – výprasky, tresty, nenávist, alkoholismus rodičů, hlad. A nebo naopak, jiné dítě obdrží dar dokonalého zdraví, má láskyplné rodiče, zabezpečenou rodinu, od narození je řádně vychováváno, dostává postupně kompletní vzdělání, okolí se na ně směje a v životě je provázeno pochopením. Je nasnadě, že tyto okolnosti je mohou formovat zcela pozitivně.

      Proč však připustil Stvořitel-Bůh jednomu problémy a druhého zabezpečil pro zcela odlišný vývoj života? Bůh je přece ve své podstatě manifestací Dobra, Ideálem stoprocentní Lásky, Blaženosti, Jednoty a Harmonie. A nás si přece stvořil k obrazu svému! Kde je ta nejvyšší Spravedlnost? Proč se tak diametrálně liší startovací čára po narození se do života?? ODPOVĚĎ na tyto otázky může být jen jedna jediná a hledejme ji právě v zákonu Karmického vyrovnání, Zákonu příčiny a následku, který ovládá tento svět a drží jej i pohromadě!“

      Celé je to tady a můžete jít i k prvnímu dílu.
      https://hledani.gnosis.cz/karmicky-zakon-jsme-u-samotne-karmy-2-cast/

      Ještě k Vašemu závěru: „Ale protože se zde počítá se svobodnou volbou, tak se má za to, že svým chováním se mohu z kola zrození vyvázat podle svého snažení.“

      Ne, každý si musí sklidit svoji úrodu, prožít „odvetné reakce – buď ještě za svého života a nebo v příštím zrození. Proto jsou i tři druhy karmy. Kdybyste chtěl vědět, kdy je člověku s karmou „odlehčeno“, za jakých podmínek a kým, zeptejte se paní Adamcové. Také se ji zeptejte, kdo člověku tzv. „spravuje“ karmu, to by Vás mohlo zajímat.

      Milenie, rozebírejte si jinak co potřebujete a přijímejte si jakékoliv koncepty. Nemám jediný důvod Vám Vaše představy nějak měnit.

      S úctou.
      Václav Žáček

    16. Vendo,
      svou reakci jste napsal jak je Vaším zvykem řekl bych až Šalamounsky. Z mnoha Vašich příspěvků mam pocit, že jsou napsané stylem, který umožňuje si udělat i zcela protichůdné závěry.
      V těch citovaných odstavcích podmiňujete volbu předešlým dějem, což vylučuje svobodu, ale je to napsané opatrně, takže to ego čtenáře hned nepoleká a nedonutí ho se bouřit a nesouhlasit. To já si nedělám servítky a říkám to na tvrdo.
      Ptát se paní Adamcové nebudu, protože je mnoho dotazů co musí vyřizovat a pro mě toto ani není nikterak důležité vědět, nechává mě to bez zájmu. Ale mohu napsat, že jsem si nevšiml, že by někdy karmu dělila na nějaké druhy a jasně říká, že se karma musí odžít, že není jiné cesty. Jediné co zmiňuje v tomto ohledu je, že léčitel s energií může do karmy zasáhnout. Odebere bolest, ale tím vyřeší pouze momentální situaci, protože k vyrovnání dojde následně, tedy jen přerušil děj. A svým zásahem si ještě sám karmu zapsal.

    17. Vendo, odpověď proč se jeden rodí do skvělých podmínek a zdravý a jiný do podmínek bídných, je ve statistice a evoluci. Všichni nemůžou mít podmínky nejlepší, není tomu tak ani v přírodě- pstruh v horské bystřině je na tom líp jak v kalné vodě s malým množstvím kyslíku.
      Už ani raději nemám dotaz, zda má pstruh karmu. Odpovím si sám, nemá.
      Genetické vlastnosti člověka jsou dány polovinou genů otce a polovinou matky. Jenomže genom
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidsk%C3%BD_genom
      člověka má 3 miliardy znaků a může dojít k chybě. Existují opravné systémy, ale ne vždy se podaří dědičnou chybu potlačit. To je ta statistika. Chyby vedoucí ke změnám genofondu jsou vlastně potřeba, úspěšnější mají větší šanci přežít a jejich geny se přenáší dál.
      Což nemá nic společného s karmou, která se jako odveta uplatní někdy bůh ví kdy a kdoví u koho. Jediné, co víme jistě, je , že tomu věří v Indii.

    18. ad.:Takže bych si neprošel všemi podmínkami, a tím pádem nenačerpal zkušenosti třeba s během v lakýrkách. Takže osobně ani tento koncept nemohu přijmout.

      Já ve svém životě nepotřebuji běhat v lakýrkách a vůbec mi to nevadí. Nemohu přece zažít zkušenost 7 miliard lidí.

    19. ad/“Z mnoha Vašich příspěvků mam pocit, že jsou napsané stylem, který umožňuje si udělat i zcela protichůdné závěry.“

      Milenie, umožňujte sám sobě si dělat jakékoliv závěry, i ty protichůdné. Je to Vaše volba a cesta.

      O zákonu karmy, karmickém vyrovnání, víte to, co víte. Jestli Vám to stačí je opět zase jenom Vaší věcí.

      Jestli Vy nebo paní Adamcová víte či nevíte o třech dělení karmy, jestli jste si něčeho takového všiml či ne, je opět celkem jedno. Obecně se tomu říká nevědomost. Ta se stává dokonce i lidem, kteří sami o sobě prohlásili, že se narodili jako mystici. Lidská pýcha je tak říkající nekonečná.

      Závěrem ode mne – náš život se odvíjí v úrovních či říších, kterou spravuje Negativní síla. Má opět mnoho pojmenování, jako je Kál, Ten zlý, Ďábel či Satan, Belzebub, Kníže světa, Protivník, Temná síla, Černokněžník, Správce času a karmy atd. Naše duše tu působí v jeho zajetí, je uvězněna v různých jemnohmotných obalech, mysli, kauzálního a astrálního těla a nakonec v hrubohmotném fyzickém těle. Člověk si tu vytváří svoji činností karmické zátěže, tzn. hřeší, a proto se neustále vrací do koloběhu stvoření, a to nejen po odžití očistce, ale i po pobytu v nebi, jako odměny za dobrou karmu. Důvod proč jsou tady duše zadržovány jako ve vězení je jeden zásadní a je to i Zákon Nejvyššího: bez duší by nemohl existovat život a negativní část Stvoření, ve které se nacházíme, by zanikla. Negativní síla používá paradoxně spravedlnost. Bdí nad sklizní toho, co si člověk sám zasel a nad tím, aby byla plněna jeho nesčetná přání. Karma a přání tu duši drží… Cesta vymanění se odsud je však především cestou jedince, a to je, za dodržení zmíněných podmínek, pro každého nadějí; je však jisté, že záleží na přístupu jedince.

      Dárek pro Vás je připomenutí:
      „Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?“

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    20. Vtipně Vás tu, pane Pardale, někdo nazval nějak jako „pán wikipedie“. Docela výstižné.

      ad/ ….odpověď proč se jeden rodí do skvělých podmínek a zdravý a jiný do podmínek bídných, je ve statistice a evoluci.

      No tak to snad ne,že? Statistika rozhodne, že se někdo narodí jako slepý, hluchý?
      Tady, pane wiki, je definice statistiky:

      „Statistika (také statistická věda) je věda a postup jak rozvíjet lidské znalosti použitím empirických dat. Je založena na matematické statistice, která je větví aplikované matematiky. V teorii statistiky jsou náhodnost a neurčitost modelovány pomocí teorie pravděpodobnosti. Do praxe statistiky patří plánování, sumarizace a analýza nepřesných pozorování. Cílem statistiky je najít „nejlepší“ informace z dostupných dat, proto ji někteří autoři označují jako součást teorie rozhodování“.

      A to, že se někdo narodí, jak jsem nahoře uvedl slepý či hluchý, má snad být projevem evoluce? Také ne!

      Souhlasím s Vámi v tom, že mi říkáte, že všichni nemohou mít nejlepší podmínky. Ano, zákon karmy to neumožňuje. Mluvíme-li o člověku, tak každá duše nese sebou pro své zrození jistou karmickou zátěž.

      A dotaz ke zvířatům mám já na Vás. Napsal jste:“Už ani raději nemám dotaz, zda má pstruh karmu. Odpovím si sám, nemá.“ A víte proč, pane Pardale, zvířata nemají karmu?

      A geny? Ano, dědictví pro naši tělesnou schránku po biologických rodičích tu nepopíratelně je. Ale, pane Pardale, to se netýká v žádném případě karmy.

      Nu a teď je tu, nám dvěma dostatečně známá, jistá překážka na cestě Vašeho nechápání. Vy nevěříte na duši. Ta si s sebou přináší do nového zrození se do nového těla právě ty budoucí placení karmických dluhů z dřívějšího života v jiném těle. Geny o duši a o tom, co si nese do zdejšího života, nerozhodují. Snažte se to prosím pochopit.

      Vaše víra v Indii, v to, co píšete, je docela fajn.

      I Vám přeji hezký den.

      Václav Žáček

    21. Lojzo,
      tělo Lojza je prach a v prach planety země se obrátí. Inkarnační linie ve které se jako duše nacházíte má zhruba 500 těl. Ale to není vše, je zde ještě svrchovaný Duch, a ten je jeden pro celou planetu. Takže jako Duch si prožijete-prožijeme nejen současných 7 miliard, ale všechny životy všech co na zemi kdy byli. A aby to náhodou nebylo moc jednoduché na přijetí a pochopení, tak ten jeden svrchovaný Duch planety země prožil a prožije veškeré děje fauny, flory i hornin od doby zrodu této planety.

    22. Vendo, statistika a evoluce není o duši ani o karmě. Vy máte dojem, že odstavcem o statistice jste něčemu porozuměl, já si myslím, že ne. Takže jednoduchý příklad.
      Jabloň má plno jablek a statistika je, že na podzim každý den jich pár spadne. Evoluce je, že když jablka budou moc velká a neudrží se do dozrání, nebudou mít stromy životaschopné plody. Podobně jiné rostliny a živočichové. Tam duši a karmu jistě nepostrádáte.
      Takže o čem byl Váš příspěvek?

    23. Pardale, Vy jste neuvěřitelný. Napíšete mi :“ Vendo, odpověď proč se jeden rodí do skvělých podmínek a zdravý a jiný do podmínek bídných, je ve statistice a evoluci.“ ?? Ve statistice a evoluci hledáte odpověď na to, proč se někdo narodí slepý či hluchý?? Opravdu??

      V té své větě jste nenapsal na Vaše PROČ protože. To je fakt. Ale jde to tam klidně dosadit a není to žádná manipulace či změna Vámi napsané myšlenky. Určitě je i u nás podchyceno to, kolik lidí se narodí slepých či hluchých. /třeba na tisíc narozených dětí/ Ano, statistikou to lze podchytit. Že by statistika byla příčinou té slepoty či hluchoty? Ale že by evoluce lidského rodu spěla k tomu, že se teď evolučním procesem mění lidstvo a že se bude rodit více a více slepých a hluchých lidí a že to k tomu spěje? Ten příklad s jabloní je hloupý. Stvořitel stvořil jabloň, která rodí jablka a ze stovek kusů jablek na jedné jabloni je vždy nějaké procento životaschopných. Kdyby jabloň neměla životaschopná jablka /neměla jadérka pro přirozené rozmnožování/, neobstála by ve „vývoji druhů“ a neexistovala by.

      A ještě jednou Vám tu znovu překopíruji to ze včerejška, myšlenku, která odpovídá na Váš dotaz, o čem byl můj příspěvek. Napsal jsem Vám : „Souhlasím s Vámi v tom, že mi říkáte, že všichni nemohou mít nejlepší podmínky. Ano, zákon karmy to neumožňuje. Mluvíme-li o člověku, tak každá duše nese sebou pro své zrození jistou karmickou zátěž.“

      Moje včerejší odpověď Vám je tedy o karmě, která určuje jisté podmínky /zásadní změny/ v životě lidském. Karma je zákon, který přináší tomu, kdo koná akci, a že konáme všichni, jisté reakce. Příčina – následek.

      Pěkný den.
      Václav Žáček

    24. ¨Vendo, jistě že statistika nezpůsobuje genetické poruchy, ale umožňuje je vyjádřit matematicky. Vždyť jsem to psal, že při 3 miliardách znaků, porucha může nastat a ne vždy se jí podaří opravným systémům zabránit. Ze statistiky plyne, že porucha nastane v nějaké části (%) populace, rizikovější jsou ti, co žijí v nezdravém prostředí a mají rodinné genetické dispozice. Co na tom lze nechápat nevím. Dal jsem Vám příklad s jabloní, kdyby nebyly možné odchylky genetiky, tak není možný vývoj a nemáme spoustu odrůd.
      I člověk vznikl evolucí a jsou prozkoumáni jeho vývojoví předchůdci,byla určena sekvence DNA ( i u neandrtálců).
      Klidně si věřte, že Bůh a nebo jeho indičtí kolegové stvořili člověka s poruchami, to je Vaše věc.
      Hlavně už nic nekopírujte pořád dokola, když k tomu nemáte dál argumenty.

    25. Ano, Vy jako materialista jdete po nemocích, genetice, DNA. Ale přitom si neuvědomujete, že nové zrození duše /reinkarnace/ se děje do zcela jiného těla, zcela jiným rodičům, kteří s těmi předchozími, kteří zplodili Vaše tělo, nemají nic společného. Např. abyste to pochopil, po Vaší smrti se již nikdo, ani Vy nezrodíte do těla minulého Pardala. To je odloženo jako nepotřebný mrtvý obal, do hrobu a nebo spáleno. A duše /Pardala/ s sebou přináší do nového života jistou část karmických dluhů pro prožití, a to až po jisté době, po jistém čase / v nápravě, očistci, nebe – vše v jiné dimenzi stvoření…./ o kterých ale sama duše nerozhoduje. Kdo rozhoduje o zrození bývalé duše Pardala právě do toho těla novorozence, které se narodilo zcela jiným rodičům, než byla Pardalova rodová linie se všemi dědičnými znaky, které Pardal zdědil a užíval v minulém životě? A jaké karmické dluhy má odžít pro nový život ?

      I nemoc ovšem může být jako karmický dluh, její prožívání, poučení se z ní, její přijetí…..atd.. Ale hlavně jsou karmické dluhy tzv. osudovými událostmi, zlomy. Uvedu pár vymyšlených příkladů – např. v době dospívání postihne člověka /s minulou duší Pardala v novém zrození/ vážný úraz při sportu, ve kterém vynikal a holky jej obdivovaly-utrpěl tím=zhroucení „světa“; v dospělosti se dostane do automobilové nehody, jako cestující v autobuse /že by náhoda?/; pak ho pokouše pes, rozvede se s ním manželka, která si najde mladšího milence /tady nikdo neví, jakou vazbu, co se mezi nimi má vyřešit, komu kdo co vrací – opět se mu hroutí svět/; pak je třeba karmickým dluhem prožití požáru v jeho domě, ztráta značné části majetku, dokumentů, navíc byl vážně popálen jeho vnuk s prožíváním možné viny, okradení na ulici nějakými výrostky jako zdánlivá náhoda /?/, sousedství nepřizpůsobivých v novém náhradním bytě kdy je z života hotové peklo , …a nakonec třeba dlouhé umírání v bolestech a osamění. Co a proč je karmickým dluhem /ty příklady neberte prosím vážně / nemá bývalá duše Pardala ve svých rukou – pro jeho osud v životě je „přiděleno“ jisté prožití zlé, ale i dobré karmy. Jak se k tomu duše v těle, ego, postaví, zda umí odpouštět, pochopit, že se nic neděje náhodou, že je třeba jisté pokory, poučení z dění, smířlivosti, nesobeckosti a pochopení, že úrodu /plody/ činí setí semene /karmy/, jako reakce na minulé činy, myšlenky, chování k jiným lidem, k životu. A ještě je velmi důležité – karma se nedědí. Zdědit může člověk finanční dluhy či jiné závazky, nebo bohatství, ale karmické vyrovnání je jinou záležitostí. Jistou roli může sehrát v prožívání karmy Mistr oddaného a zasvěceného žáka. Vše jsem tu již vysvětlil. Ale, a to především, nikomu, ani Vám, to nikterak nevnucuji.

      ad/“Vendo, jistě že statistika nezpůsobuje genetické poruchy, ale umožňuje je vyjádřit matematicky.“ Pardale, s karmou a jejím působení statistika opravdu nemá nic společného.

      ad/ „Klidně si věřte, že Bůh a nebo jeho indičtí kolegové stvořili člověka s poruchami, to je Vaše věc.“
      Bůh stvořil člověka – ano, Bůh stvořil Negativní sílu – ano, ta má jisté úkoly ve stvoření, odpadlé duše od Boha v lidských tělech mají jistou svobodnou vůli, mají mysl, ego a jsou ovládány vášněmi – podléhají tomu – nepodléhají, usilují o duchovní vzestup, neusilují, věří v Boha a Jeho Milost či nevěří.

      Píši v rychlosti, odjíždím ještě dnes večer . Znovu a ještě – Vy na duši a karmu nevěříte a tak nevím, jestli má cenu vůbec něco dalšího psát? Snad abyste pochopil, jakou roli má setí pro budoucí sklizeň, v chování k bližnímu, neubližování skutkem, myšlenkou, činem.

      Pardale, karmě věří většina populace / „díky“ i náboženstvím /, karma, její působení a reinkarnace byla koncilem v 6.století z Nového zákona odstraněna – jak dalece, kdo to ví, kdo vlastní původní neupravené texty evangelií?

      Nakonec, můžete věřit, nemusíte. I tom je tzv.svobodná vůle. Oko za oko, zub za zub; nastavení druhé tváře; na čem rostou sladké hrozny – na bodláčí?

      Mějte se hezky a již se ke karmě a o karmě v dialogu s Vámi nikdy nezmíním. Bylo toho opravdu dost.

      Václav Žáček

    26. Vendo, píšete :“Pardale, karmě věří většina populace / “díky” i náboženstvím /, karma, její působení a reinkarnace byla koncilem v 6.století z Nového zákona odstraněna – jak dalece, kdo to ví, kdo vlastní původní neupravené texty evangelií?“
      Komentář :
      Buddhismus a hindiusmus věří v karmu, i když ne stejnou. Buddhismus- 350 milióny až 1,5 miliardy lidí. K hinduismu se hlásí cca 900 milionů osob a je tím třetím největším společenstvím na světě.
      Dohromady to většina populace ze 7,5 miliardy není.
      Jak víte, že karma byla z evangelií odstraněna, když jak sám píšete, nejsou původní texty k dispozici. To je logika jako označit někoho za spolupracovníka STB a doplnit informací, že doklady se ztratily.
      Píšete:
      „Kdo rozhoduje o zrození bývalé duše Pardala právě do toho těla novorozence, které se narodilo zcela jiným rodičům, než byla Pardalova rodová linie se všemi dědičnými znaky, které Pardal zdědil a užíval v minulém životě?“
      Komentář : Odpověď žádná a ani ji není třeba.
      Dědičné znaky jsem zdědil po rodičích, část řekněme 25% se dá přiřadit linii už prarodičů.
      Minulý život jsem neměl.
      A blábolivé vypravování o karmě a strašení možnými nehodami si nechte jako Mistr pro nějakého oddaného a zasvěceného žáka.
      Jak píšete karma se nedědí, z toho plyne, že duše zemřelých se někdy někomu dostane do těla (duše v nové pneumatice). Zemřelých je trvale po tisíciletí méně jak narozených, takže stále víc narozených duši s karmou nemá. Populace roste exponenciálně, takže relativní počet lidí bez karmy exponenciálně klesá. To plyne z Vašich tvrzení.
      Většina populace tedy je a ještě víc bude bez karmy.
      Slušně se dá chovat i bez strašení karmou. Křesťanství třeba říká : cti otce svého i matku svou a dobře se ti povede na Zemi. Také požaduje zachovat věrnost v manželství.

    27. Pro všechny
      Z mého pohledu nemá Venda zcela správnou představu o karmě a reinkarnaci, a Pardál tyto věci dokonce odmítá zcela, věří bezmezně tomu, co si může přečíst v Bibli a na Wikipedii. Má nějaký smysl, aby sem bylo psáno jak to je podle někoho dalšího z jeho stavu pochopení? Nemá, zdá se mi, že to nikomu nic nepřinese, nikdo o to nestojí.
      A nebo může někdo napsat, že ho za dobu čtení zde nějaké informace donutily změnit zásadně, a nebo alespoň částečně své představy?
      Co kterému z Vás přinesly články a diskuse k nim?
      Byly někomu k něčemu třeba mé příspěvky? Může někdo napsat, že by mu zde chyběly, kdybych sem přestal psát? Může někdo napsat, že ho mé příspěvky nikdy neiritují, že má naopak pocit, že tomu co píšu rozumí, že mu to zapadá do jeho poznání?

    28. ad.
      Milenium 27.10.2018 (10:51)

      Ale tož jak jsem psala, jsme zde dost zvláštní skupinka lidí, již dlouho tu nevidím některé bytosti, které psaly dříve, než web zkolaboval,… Kdyby nám to něco nedávalo, nechodili bychom sem. Ale to neznamená, že pokud se nám něco jeví nepatřičným, že se neozveme. A někdy dost drsně. Je to tu totiž hlavně o posuzování, souzení, dokonce i odsuzování, výsměchu,… He, jako-bychom se vzájemně vážili na oné pomyslné váze, jestli připadneme nebi, či peklu, jako v té pohádce.

      Jestli mne zde něco přimělo změnit mou představu? No jasně, ono Honzovo: „Řekni H…., řekni h…., řekni h….“ To tedy byla lekce. Nádherná, zdarma, k nezaplacení,….

      A co se mi stalo na onom srazu, tuším Vámi posměšně komentovaném?
      Fotili jsme se postupně a přihlížející nám doporučovali klasický sýr, abychom se usmívali. Nějak nám to nešlo podle představ přihlížejících se dostatečně smát a tak jedna z nich s úsměvem za brejličkami spustila: „H…., H….“. To Vám ti byla další lekce,….

      Jo další zdejší články, komentáře, lekce,…? No, uvědomuji si často : „Tak takto teda nikoliv,…“ Dobrý ne?

    29. ad.: Byly někomu k něčemu třeba mé příspěvky? Může někdo napsat, že by mu zde chyběly

      Mně by tedy určitě nechyběly. Protože to, co sem už téměř 2 roky tlačíte za názory, nemá ani hlavu ani patu. A nedává to dokonce ani žádný smysl.

    30. Evoluce,play.iprima.cz, nálezy fosilií a Pardal karmu popírá.

      Nemohou mít všichni stejný pohled na svět, ne?

    31. ad Marťas

      není-li Boha, není ani spravedlnosti. Když lví samec sežere svá právě narozená mláďata, není v tom žádná nespravedlnost. Samice rychle zapomene a tento čin zmizí beze stopy v oceánu času. V řecké mytologii můžeme nalézt příběh bratrů Átréa a Thyésta, vládců v Mykénách. Thyestés svedl Átreovu manželku a když musel uprchnout z Mykén, unesl Átreova syna. Po letech ho poslal zpět do Mykén. Átreus ho zabil, pokládaje ho za syna Thyéstova. Když se dozvěděl pravdu, pozval k sobě Thyésta s dětmi – sliboval mu milost a půl království. Thyestés to pozvání přijal, zasedli a hodovali. Když už byli skoro u konce, vzpomněl si Thyestés na své syny a požádal, aby pro ně poslali. Átreus povolal sluhy a ti přinesli velké mísy, na nich krvavé hlavy, ruce a nohy Thyestových synů Tantala a Pleisthena. Thyestés hrůzou oněměl, pak požádal o vydání mrtvých těl k pohřbení – a dozvěděl se, že si na nich před chvílí pochutnával. Není důležité, zda se příběh skutečně stal. Důležité je poznání, že pokud není Boha, zůstane bezmezná lidská krutost nepotrestána. V reálném světě mají Átréus a Thyestés řadu následovníků. Nelze spoléhat na to, že v budoucnu přijde někdo, kdo nastolí alespoň nedokonalou lidskou spravedlnost. Takových pokusů již bylo, ale vždy se ukázalo, že noví mesiášové nastolili ještě větší krutovládu, než byla ta, proti níž zpočátku bojovali.

      ad Venda a Pardal

      Předmětem vašeho sporu je reinkarnace duší. Pokud by reinkarnace byla realitou, znamenala by velkou naději pro masové vrahy, jakými byli například Lenin, Stalin, Hitler, Mao, Castro a Pol Pot. Znamenala by pro ně naději, že jim nehrozí zatracení ve věčných mukách (jak tvrdí Bible), že mají stejnou naději na návrat do náruče nebeského Otce, jako jejich oběti. Reinkarnace je nadějí pro lumpy všeho druhu, že Otec jim dá neomezené množství příležitostí k obrácení, tedy, že klidně mohou své obrácení odložit na některý z příštích životů.

      Pardal zřejmě věří, že člověk má jedinou šanci, aby obstál ve zkoušce zvané pozemský život. Pak je tu otázka, proč je každý člověk vystaven jiným podmínkám, jak zde píše Milenium. Proč se někteří lidé rodí s vrozenou nemocí do bídy a jiní do harmonických podmínek? Oblíbené rčení zní: Je lepší být zdravý a bohatý, než chudý a nemocný. Podle Bible je to přesně naopak. Podle ní nebeský Otec totiž miluje každého člověka jako své dítě a ty hendikepované o to více. Zdraví a bohatí však o království Boží nestojí, jak se například zpívá v písničce Nebe na zemi. Otec člověka miluje, ale nikdy se nevnucuje. Při posledním soudu nebudou lidé souzeni podle stejných měřítek. Trpící budou proti boháčům ve výhodě, jak se to píše v podobenství o boháči a Lazarovi (Lk 16,19-31):

      Ježíš řekl farizeům: „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů, a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben. V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: „Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň koneček prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.“ Abrahám však odpověděl: „Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.“ Boháč řekl: „Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.“ Abrahám odpověděl: „Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!“ On však odporoval: „Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.“ Odpověděl mu: „Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“

      Podle Vendy je Bible „cinknutá“. To by znamenalo, že podobenství o boháči a Lazarovi Ježíš nikdy nevyslovil, že bylo vymyšleno dodatečně. Toto podobenství je však v souladu s velkým množstvím jiných Ježíšových myšlenek. Pokud bychom je také škrtli jako falzum, moc by tam toho nezbylo.

    32. Dlouhý rozbor se Vám podařil, jen co je pravda. Mám ale několik ale.

      Pokud jste chodil na střední školu, tak možná tam byla povinná četba Božská komedie, Itala Danta Alighieriho. Jen třeba z této jediné knihy se dá vyčíst, co je to peklo, očistec….., jaké „odměny“ tam na hříšníky čekají, jaká muka a jaká je to vlastně komplexní škola nápravy. A to tam nepřišli žádní Stalinové či Hitlerové. Na Zemi zatím uplynou třeba i věky, než hříšník touží zopakovat si lekci života a znovu si prožít „nějaký“ život, kde uplatní své neblahá zkušenosti týrané, mučené duše /teď myslím duše těch darebáků/ a kdy je poslán do nového zrození. Karmické zatížení a posléze nové a nové zrození. A to tak dlouho, dokud nedojde k nápravě, k pokání. Nepomůže /ihned/, že hříšník třeba na pozemské smrtelné posteli „prohlédne“ a chtěl by pokání. Černý anděl smrti a spravedlivý soudce jsou opravdu spravedliví. Každému /duši/ podle zásluh, každému se mnohonásobně vrátí to, za co trpěli jeho rukou jiní a prožije si karmické vyrovnání. To však církev neřeší. Dokonce nechtěla, aby se karma – tento neúprosný zákon objevil v přijaté doktríně, kterou byly ovládány hlavně masy. A masy ? Buďte hodní, pracujte do úmoru a Bůh vás v nebi odmění za věrnou službu svému pozemskému pánovi. Byl to nástroj zla, tato dogmata, rituály….., která z čistého a lásky plného učení Ježíše znetvořila církev i k obrazu světské moci.

      Třeba tady o papežích, vzorech svatosti na zemi – ano? :

      rok – 896 – papež Štěpán VII. vykopal devět měsíců pohřbené tělo papeže Formosa a posmrtně jej vyslýchal, šlo o tzv. posmrtný synod.

      V 9.století prosazoval papež Mikuláš I. názor, že papež je přímým zástupcem Boha na zemi, a proto mu má být podřízena nejen církev, ale i světská moc. Křesťanství, jež bylo pevně spjaté s nejsilnějšími evropskými státy se šířilo jednak prostřednictvím misií anebo násilně, válečnými útoky a podmaňováním cizího území.

      904 – papež Sergius III. dal zavraždit Lva V. a kardinála Kryštofa, jež mu stáli v cestě k jeho trůnu. Tento papež nechal znovu exhumovat tělo papeže Formosa a deset let po jeho smrti jej opět soudil.

      906 – v církevním nařízení zvaném Canon Episcopi se tvrdí, že existují zlé ženy, které v noci osedlávají zvířata – na nichž po té odlétají za bohyní Dianou.

      955 – papež Jan XII. byl i na svou dobu natolik krutý, že i Římané usilovali o jeho krev. Dopustil se incestu s vlastní matkou, v lateránském paláci provozoval harém, hrál hazardní hry s penězi vybranými od poutníků, své milostnice odměňoval zlatými kalichy, které pocházeli z baziliky sv. Petra a znásilňoval ženy přímo v kostele sv.Jana Lateránského. Vydrancoval baziliku sv.Petra a před rozhořčenými Římany prchl do Tivoli. Nakonec byl souzen za to, že si za vysvěcení na kněze nechal platit, oslepil svého duchovního rádce, vykastroval kardinála (a přivodil tak jeho smrt) a byl obviněn z vraždy, křivé přísahy, svatokrádeže, krvesmilstva se svými příbuznými a z toho, že vzýval démony. Jan po návratu z exilu nechal všechny své nepřátele bez lítosti popravit.

      ……i tito náměstci Boha na Zemi jsou pod vlivem karmického zákona a čeká se, kdy jejich „přetvoření“ v pekle či očistci pro jejich duši skončí. Čeká je nové zrození, tedy duše těchto nelidů.

      Pane pavle v, není vše zlaté co se v církvi třpytí.

      ad/ „Reinkarnace je nadějí pro lumpy všeho druhu, že Otec jim dá neomezené množství příležitostí k obrácení, tedy, že klidně mohou své obrácení odložit na některý z příštích životů.“

      No, není to naděje. Karmické dluhy se dokonce sčítají, nic není zapomenuto, nelze jim uniknout, nelze se z nich žádným pozemských způsobem /penězi např./ vyvázat. Ježíš často říká….a tam bude skřípění zubů.

      Nechci Vaši pevnou víru v dogmatickou církev nalomit. Jste ale v této části, kterou drobně komentuji, vedle jako ta jedle.

      Ještě se k Vašemu příspěvku /snad/ vrátím.

      Václav Žáček

    33. Pavel v
      Z čeho pramení chování těch bratrů, a vlastně i většiny lidí na světě? Proč se takto chovají? Je to velmi jednoduché, protože jsou přesvědčeni, že jsou toto tělo a že jediné na čem opravdu záleží a má cenu je to, co za hodnotné považují. Tedy jejich tělo, těla jejich rodiny, blízkých a ještě majetek. Lidé jsou naprogramováni- je jejich přirozeností chtít se mít dobře, chtít co se jim libí a snaha vyhýbat se tomu co se jim nelíbí. Církev přišla s konceptem dobro/zlo a svobodné vůle člověka. Protože za těchto podmínek mohla získat moc. Pokut tyto pravidla hry budu brána za platná (podstatné je to na co si mohu sáhnout, mé pocity a ten církevní koncept) tak NEní možné abych NEpáchal zlo, abych neoplácel zlo zlem, nejlépe ještě větším. A teď se podívejme na Ježíše a jeho život. Bral on za podstatné to, na co si mohl sáhnout(majetek a své tělo)? Odplácel někomu něco? Bránil své tělo před mučením a zabitím? On se ani neobhajoval, jen v tichosti přijal co mu mocní té doby připravili. Je to sebeobětování, ale v podstatě je to pouze přijetí Boží vůle za svou a ne sebeoběť, ale obětování té nejméně důležité součásti – pomíjejícího těla, které vzešlo z planety a zase se do ní vrátí. Tělo nejsem já a není to stejně jako hmotné statky můj majetek. Jsou to pouze propůjčené rekvizity pro odehrání role v této umělé realitě.
      Člověk žije díky svém ztotožnění s tělem v pocitu oddělenosti od celku a proto si neuvědomuje provázanost všeho se vším včetně obousměrnosti interakcí. Vidí jen své cíle a nepřipouští cíle ostatních, které buďto nechápe, nebo jsou v rozporu s jeho záměry.

    34. pro Vendu

      Božská komedie je alegorií posmrtného cestování duše peklem, očistcem a nebem. Takové byly středověké představy. V básnickém díle vystupují různé skutečné soudobé postavy, na nichž chtěl asi Dante ukázat, kam navzdory své urozensti patří. Jestli jsem to správně pochopil, Božská komedie může být také alegorií posmrtného cestování duše různými (duchovními) sférami (očistcem), než se opět vtělí.

      Křesťané jsou ve věci reinkarnace nevěrohodní, zvláště katolíci, protože papežové těžce hřešili a církev podporovala vykořisťování chudých. To je pravda, ale jen částečná. Polopravda je však nejšpinavější formou lži. Ve skutečnosti byla ve středověku církev hříčkou v rukou světské moci. Papežové a biskupové byli jmenováni rozhodnutím knížat a králů. Papežem se pak často stávali neznabozi toužící po moci. Teprve koncem středověku církev vyhrála boj o investituru, aby mohla papeže volit bez zasahování vládní moci.

    35. pro Vendu – pokračování

      Lze říci, že jak se katolická církev postupně zbavovala vlivu světských vlád (u nás byla naposledy ovládána světskou vládou za komunismu – kněží byli státními zaměstnanci), zbavovala se také nánosu pohanských zvyků, k nimž patřilo uctívání „urozených“, monarchů atd. Za celou dobu své existence církev nezfalšovala Bibli, kde se například říká: „Snadněji projde velbloud uchem jehly, nežli boháč do království nebeského.“ Že praxe tomu vždy neodpovídala, bylo způsobeno nesvobodou. Příkladem, co tato nesvoboda může způsobit, je případ teologa Josefa Lukla Hromádky, který se snažil smířit křesťanskou nauku s ateistickým marxismem a byl takto hojně využíván pro komunistickou agitaci (podle níž byl Ježíš prvním komunistou :)

      -pokračování příště-

    36. Pavle v,
      církev, tzv. svatou si není třeba nijak idealizovat. Mimochodem, pro mne je mnohem více důležitější učení Ježíše Krista a žití podle tohoto učení. O církvi, představitelích církve, jde často tento přístup mimo. Např.:

      1073 – papež Řehoř VII. se prohlásil sám za svatého. Byl posledním papežem, jehož zvolení musel potvrdit císař. Zavedl celibát, aby se majetek církve nikdy nedostal z jejích rukou. Sesadil císaře Jindřicha IV. Vypracoval Dictatus papae, což byl seznam dvaceti sedmi tezí mezi nimiž stálo i toto:

      Papeže nesmí na Zemi nikoho soudit.
      Římská církev se nikdy nemýlila a ani se nemůže mýlit až na věky věků.
      Samotný papež může sesadit biskupy. Jméno papeže náleží pouze římskému biskupu.
      On sám má právo na císařské insignie.
      Jen papež má moc pomazat císaře. Může sesadit z trůnu císaře a krále a zprostit jejich podřízené poddanství.
      Všichni princové jsou povinni líbat mu nohy.
      Jeho legáti, i když nejsou kněžími, mají přednost před biskupy.
      Právoplatně zvolený papež je bez jakýchkoli otázek svatý, což je dáno podle Petrových zásluh.

      Celých 27 tézí je zde / z wiki /:

      27 tezí
      I. teze: Římská církev je založena samotným Pánem.
      II. teze: Římský biskup jako jediný může být po právu nazýván obecným.
      III. teze: Pouze on může ustanovovat a sesazovat biskupy.
      IV. teze: Jeho legát, i když nižšího důstojenství, budiž představen nade všechny biskupy na koncilu, a je mu dovoleno pronášet proti nim klausuli o sesazení.
      V. teze: Může sesazovat nepřítomné. (pozn.: pravděpodobně se tím myslí sesadit z úřadu ty biskupy, kteří nejsou dlouhodobě přítomní ve svých diecézích)
      VI. teze: Není dovoleno, mimo jiné, pobývat ve společném domě s tím, koho on vyobcuje z Církve Svaté.
      VII. teze: Pouze jemu náleží právo podle potřeby doby tvořit nové zákony, ustanovovat nové obce, činit z kanonií opatství a obráceně dělit bohatá biskupství a chudá slučovat.
      VIII. teze: Pouze on může disponovat císařskými odznaky.
      IX. teze: Pouze jemu musejí všechna světská knížata líbat nohy.
      X. teze: Pouze jeho jméno budiž připomínáno v církvi. (pozn.: tj. i v kostele při mši)
      XI. teze: Neboť toto jméno je jedinečné v celém světě.
      XII. teze: Budiž mu dovoleno sesazovat císaře.
      XIII. teze: Je mu dovoleno přemísťovat biskupy na různá místa podle potřeby.
      XIV. teze: Pouze on má moc světit a ustanovovat kleriky kteréhokoli kostela se mu zlíbí.
      XV. teze: Může zakázat konání služeb ustanovených kněží pro své ordináře a přijímání vyšších svěceních od jiných biskupů.
      XVI. teze: Žádný synod nemůže být zván obecný bez jeho souhlasu.
      XVII. teze: Církevní právo nemůže být měněno a doplňováno bez jeho souhlasu.
      XVIII. teze: Výrok jím ustanovený nemůže být nikým odvolán; pouze on sám může tento výrok odvolat.
      XIX. teze: On sám nemůže být nikým souzen.
      XX. teze: Nemůže být souzen ten, kdo se odvolá ke Svatému stolci.
      XXI. teze: Pouze Svatý stolec může soudit „maiores causae“.(pozn.: tj. soudit prohřešky proti kanonickému právu)
      XXII. teze: Římská církev se nikdy nemýlila a podle důkazů Písma se nezmýlí.
      XXIII. teze: Nechť je římský papež, pokud byl kanonicky zvolen, pro zásluhy svatého Petra prohlášen za posvátnou osobu.
      XXIV. teze: Pouze s jeho souhlasem je poddaným dovoleno vznášet obžaloby.
      XXV. teze: Pouze on může ustanovovat a sesazovat biskupy bez svolání synodu.
      XXVI. teze: Kdokoliv nesouhlasí s římskou církví, bude vyloučen z obce křesťanů.
      XXVII. teze: Nechť může vyvazovat poddané ze slibu věrnosti vůči hříšníkům.

      Jinak je mi ale lidský výmysl – církev – někde u zadní části těla. Ježíš řekl /Lukáš, kap.11./ „Blaze těm, kdo slyší Boží slovo a zachovávají je“. Církev od počátku měla informace, mohla číst slovo Boží. A jak konala? viz. předešlé…… Církvi by nemělo být blaze.

      Pěknou neděli.
      Václav Žáček

    37. Vůbec nepopírám, že se církevní představitelé dopustili v historii mnoha hříchů. Byli to jen a jen lidé, kteří konali podle jim dostupného stupně poznání. Řehoř VII. prosazoval nadřazenost papeže nad císařem, teokracii, podobný politický systém, jaký dnes vládne v Íránu. Bylo to zcela v rozporu s Biblí – Ježíš přece odmítl být prohlášen za krále. Bylo to však asi v souladu s tehdejším, napůl pohanským, způsobem myšlení. Události nelze vytrhovat z historického kontextu. Víme například, že představitelé Čechů, Přemyslovci nebo Vršovci, vyvraždili Slavníkovce včetně žen a dětí. Znamená to, že Češi jsou odporné bestie? Znamená to pouze, že jen někteří Češi nesli vinu za tento zločin a nebyla to tedy kolektivní vina celého národa.

      Církev se neustále vyvíjí. Náboženské války jsou minulostí – katolíci a protestanté se sjednocují v ekumenickém hnutí. Jan Hus už není pro katolickou církev kacířem, nýbrž církevním reformátorem. Papež Pavel II. přiznal mnoho chyb katolické církve a omluvil se za ně. Papež František vystupuje proti klerikalismu (proti nadřazenosti kněží vůči obecnému lidu).

      Podle Nového zákona církev ustanovil Ježíš. Z tohoto hlediska se tedy nejedná jen o lidský výmysl. Ať je to jak chce, argumentace ad hominem je špatně. Skutečnost, že se církev dopustila mnoha chyb, není důkazem o nepravosti Bible.

      Učení Sant Mat (svatá moudrost) a křesťanské učení se z praktického hlediska nijak zásadně neliší. Obě požadují milovat Boha (nepovažovat jiné než Boží zájmy za důležitější) a bližního jako sám sebe. Obě usilují učinit člověka lepším. Při studiu historie se člověk nestačí divit, jak nesmyslně si lidé obě tato přikázání vykládali. Lze snad pochopit, se lidé velice mýlili ve středověku, kdy většina z nich byla negramotná a v zajetí starých zvyků. Je však neuvěřitelné, když je odmítána pomoc lidem, které z domovů vyhnala válka s odůvodněním, že se jedá o ochranu jakýchsi národních zájmů.

      Když autor blogu, pan Šupa mluví o nejvyšším stupni modlitby jako o jakémsi „svatém“ životě, představuji si to prakticky tak, že se člověk při každém rozhodování táže Boha (obrazně), co na to říká. Nemyslím si, že existuje nějaké konání, které by bylo úplně stranou Božího zájmu. Uvedu to na příkladu: Je volba prezidenta. Všem kandidátům jsou duchovní stránky života lhostejné. Mohlo by se zdát, že se jedná o záležitost, která jsou zcela stranou Božího zájmu. Není. Jeden z kandidátů je přítelem totalitního státu, v němž se obchoduje s tělesnými orgány vězňů, kde jsou z politických důvodů vězněni nevinní lidé, kde jsou lidé špehováni za použití nejmodernějších technologií. Volit takového kandidáta znamená podpořit, byť nepřímo, zločiny totality. Mohlo by se zdát, že taková volba nemá téměř žádný vliv, že se jedná o banalitu. Nejedná. Český prezident bude vládě totalitního státu dodávat legitimitu. Žádné kšefty takové jenání nemohou ospravedlnit. V životě je množství rozhodnutí, které „nejsou zadarmo“ a kde se v konečném důsledku projeví, kým člověk doopravdy je. Jedině neustálé „dorozumívání“ s Bohem ho může nasměrovat na CESTU.

    38. Pavel V píše proti dobrým vztahům prezidenta k Číně. Jenže zlé vztahy vedou k válce, úkolem placených politiků bývá setkávání, udržovat ekonomické vztahy.
      Pomáhat lidem vyhnaným z jejich zemí válkou – tak aby další neutíkali za vyšší životní úrovní právě do bohatých zemí.

    39. Pavle v, nepíši nikde o kolektivní vině národa.
      Moc nad lidmi chtěli ti v pradávné minulosti, v té nedávné a je to tady stále i teď.
      A bohužel, drtivá většina lidí se nepoučila.
      Středověk neskončil, středověk trvá…..pohané jsou mezi námi stále.
      Římští císaři pronásledovali křesťanství, pak si ho přivlastnili jako nástroj pro ovládání. Církev vznikla z popudu moci a zapojila se. Proč ne? Jak příjemné je asi ovládat masy, pít víno, kázat vodu.
      I dnes se vojáci, žoldáci, pomodlí k Bohu, k Ježíši, a letí bombardovat nějakou vesnici, prosazovat vůli mocných, zvýšit nákupy zbraní, zadluženosti zemí….. .

      Píšete – náboženské války jsou minulostí – nejsou, existují a hrozí, že vypuknou v daleko větší míře !

      Jan Hus, papež Pavel II., papež František…..a další, se ve své době objevili, něco přinesli a jejich přínos je hodnocen třeba až po půl tisíciletí, a s omluvou, když se to ukáže jako tenkrát špatné. Přiznání chyb je fajn, Ježíš nabádal, jdi a již nehřeš. Mají mít lidé v církvi svaté ale svůj zářný vzor pro své pozemské chování?

      Ano, Ježíš řekl Petrovi, že vybuduje církev, pevnou jako skála, ale podařilo se to? Vždyť Ježíš byl proti farizeům, moudrým té doby, proti vládě kněžstva…. .Bohužel, a je to tak zařízeno. Člověk je ovládán myslí a ta uspokojuje smysly. A i ti „jen lidé“, kněží různých stupňů jsou lidé se svými chybami. Ale káží, káží…a oni sami?

      O nepravosti Bible nic nepíšu. Starý zákon je záznam velmi brutálního vývoje, který diktoval Hospodin svému lidu. Kniha vražd, násilí v Jeho jménu. Jak to mohlo dopadnout ?

      Píšete: „Je však neuvěřitelné, když je odmítána pomoc lidem, které z domovů vyhnala válka s odůvodněním, že se jedná o ochranu jakýchsi národních zájmů“.
      No, víte, kdo tam zasel ten důvod, že lidé museli a musí utíkat, jestli chtějí žít ? Je třeba hledat příčinu. V USA se nyní chystá armáda, domobrana, proti imigrantům a u nás / v Německu, Francii, Británii…../ je máme vítat chlebem a solí? Ale jo, ať ti, co tam, odkud jsou ti imigranti a kde ty státy, panovníci, měli kolonie a drancovali přírodní bohatství, z lidí dělali otroky na otrockou práci, ať si důsledek vypapkají, vylízají své talíře. Koho Česko kolonizovalo? Zakarpatskou Ukrajinu? Tak ať přijdou. V továrnách, ve stavebnictví, v zemědělství …., by bylo práce dost.

      Na článek pana Šupy jsem odpověděl na začátku tohoto vlákna. Víc k tomu nemám. A příklady o prezidentech? To by bylo na velkou diskuzi. Kdo např. „vychoval“ al-Kájdu? Jak moc se z ní radovali ti, co ji vyzbrojili? Pak jim ale „udělala“ dvojčata, Saudští Arabové ze SA, a tak vymlátili Irák a umírají pro pěstování drog v Afghanistánu a způsobují arabská jara a lidé před nimi utíkají….., a náš kandidát na prezidenta, který prohrál, by jim vlezl do zadní části těla, a ani polobotky by mu nekoukali. Politika je taková, jaká je. Čas od času se změní, někdy sametově, někdy násilím. Vždy jde ale těm i těm o moc!

      Dorozumívání s Bohem – fajn. Vždyť ti, kdo vyvolávali války se s ním dorozumívali a nechali si vykropit svěcenou vodou i své zbraně. Tak co více?

      V kapitole 6., evangelium Matouše je napsáno, jak se modlit. A tam je vše. Nějaký pan Šupa to nemusí z jeho lidské vůle dělit. To je zase jen ta lidská, nicotná pýcha. /slovo ego pod jiným příspěvkem budí vášně /

      Pěkný den.
      Václav Žáček

  3. Napsala jsem před dvěma roky v dopise:

    Abyste mne pochopila,již přes pět let píšu na jedněch stránkách o svých zkušenostech a dávám tam i své překlady,takže jsem sklidila zatím jen posměch,výhružky,pohrdání,aroganci,atd.
    Vše má však svoje důvody a nelituji,nakolik za každé ponížení se mi dostalo mnoho darů.Ale zkusím trošku po pořádku.
    Mé dětství bylo pěkné,v kruhu rodiny.Okolo dvanáctého roku jsem měla velmi živý sen,ve kterém jsem pozorovala samu sebe,jak mne upalují.Posléze se všechno začalo hroutit.Táta za čal pít,přišly stresy jeden za druhým,rozvod rodičů a mé dětinské pokusy přestat existovat.Studium na pedagogické škole pro MŠ,svatba v osmnácti a první dvě děti,dvouletý pobyt v Líbyi.Po návratu můj rozvod,úmrtí rodičů a pomaličku budovaná závislost na alkohole,nakolik jsem přestala zvládat ten „náklad“ a první vážný pokus o sebevraždu.Pak druhá svatba a prohlubování mé závislosti až do doby,kdy jsem vážila i s topánkami 4O kg a lékař mi sděli,že podle výsledků vlastně neexistuji.Nicméně následovala léčba,to jsem již bydlela na Slovensku.Pak třetí dítě,bohužel potom nějaká ta podchycená recidiva.Pak přišel obrovský a zásadní zlom,který se týkal vnitřního rozhodnutí a změny myšlení.Od té doby jsem abstinet.Na to jsem otěhotněla znovu a přišel na svět syn.Když měl dva roky,opařil se kávou.Musel být nakonec hospitalizován a 14 dní,mu každý druhý den pod narkózou čistili svalovinu na ruce.Narkóza zanechala následky,které však již jako tak ve škole zvládáme.Co mne však fascinovalo,s jakou samozřejmostí se mnou mluvil o Otci,o Bohu.Co všechno mu ukazuje.A to všechno až do období,kdy nastoupil do školy.To již Otec říkal,že každému otevírá jeho knihu v tomto období,ale ať ho ještě nechám,že má do dvanácti ještě čas.
    Nechápala jsem ,co tím myslí.To až nyní.Kvůli zkušenostem,kterými má projít,jako kdyby ztratil kontakt s Otcem a puberta dělá taky svoje,ale je si Jej vědom.A hlavně už ví,že až přijde čas,co má udělat a jak opět navázat kontakt.
    Když přišel na svět Maťko,zdálo se chvíli,že už snad bude klid.Jenže to jsem ještě netušila,co je před námi.Začal se nám rozpadat svět materálních iluzních hodnot.A to až tak drtivým způsobem,že přestože jsme se s manželem věnovali i podnikání a měli rozjetý prjekt na výrobu stavebního materiálu,zůstali jsme v dluzích,bez peněz,bez práce,bez možnosti zatopit si v malém rozpadajícím se domku,bez elektřiny a téměř bez jídla,až jsem se přichytila,jak koukám na nejmladšího synátora s krutou bolestí žaludku,jestli sní rohlík celý nebo jestli mu zůstane.
    Nezesypala jsem se,ale večer v posteli jsem se s dvěma nejmladšími začala modlit Otčenáš,kterého slova jsem už od dětství zapoměla,ale ne všechna.Představila jsem si samu sebe,jak tátovi sedím na klíně jako malá holka,objímám jej okolo krku a pláču,protože už nemám sílu.Prosila jsem jej jen o to,aby mi dal sílu zvládnout postarat se o děti další den.Tak to šlo nějakou chvíli a pak se začaly dít věci,kterým dnes již rozumím.Manžel dostal dobře placenou práci jako řič MKD v zahraničí.Před vánocemi se mi dostaly do rukou první knihy.Krátce na to jsme se stěhovali do všichni Bratislavy.Holky nastoupily do práce,další do školy a do školky.Mohla jsem se věnovat naplno čtení duchovních knih.
    Pak v r.2007,15.augusta,při cvičení na stacionárním kole a odříkávání Haré Krišna mě sevřelo hrudník a pocítila jsem,jakoby mne někdo bodnul do srdce.Říkala jsem si,že je po mně.Přestala jsem cvičit i odříkávat mechanicky mantru.Až později jsem si uvědomila celosvětový průšvih v náhledu na modlitby.Potom v září se mi do rukou dostal leták s pozvánkou na Setkání s anděly a možností práce s kyvadlem.Nestálo to málo,a tak jsem váhala,zda tam vůbec jít.Měla jsem však obrovskou podporu dětí.Navíc,když má něco být,tak to prostě jde jak po másle.Švagr vzal nejmenší na víked ke svokrovcům.A i když jsem si v duchu říkala,že nikam nejdu,tělo si chystalo věci a šlo.To ráno na všech semaforech byla zelená,ani jsem nečekala na električky.Setkala jsem se se ženami,které tvrdily,že mne odněkud znají.A co by mne již vůbec nenapadlo,že jsem si na to setkání přišla pro kyvadlo a tzv.Boží oko.Celý den proběhl jako ve snu a byl fain.Začala jsem pracovat s kyvadlem,byla jsem si nakoupit knihy a také krásné tarotové karty.Až po letech už vím,že všechny zakoupené knihy mi vybral Otec.Úžasná zkušenost.Nechal mne ještě do vánoc potrápit s kyvadlem,ale přesně o půlnoci na Silvestra(byla jsem doma sama),jsem si přečetla první větu pomocí kyvadla.To,co následovalo,to byly tak silné šokové „terapie“,že by se ve mně občas krve nedořezal.Pokecala jsem si jakože se svým „andělem strážným“,do našich hovorů jakože vstupoval Bůh se slovy,které jsem si zapisovala.Např.:“Maj už okno zo srdca otvorené“nebo „Maj už okno do srdca otvorené“.Jak jsem však četla písmena,slabiky,slova přes kyvadlo,oči mi četly text mimo kyvadlo:“Prišiel som si pre to,čo je moje.“,“Priprav sa na smrť.“,apod.Když jsem četla ta nepříjemná slova,stalo se něco,na co nezapomenu.Z oblasti srdce,srdeční čakry,brzlíku,ze mne vyšla energie lásky bezpodmínečné,soucitu.A to tak silně,že ačkoliv jsem koukala na kolečko s písmeny,jasně jsem „uviděla“,co to udělalo s energií,která ke mně mluvila.Dnes už vím,že to byl Otec.Jenže zůstal překvapený,jako kdyby vytřeštil oči.
    Co se dělo dál?Řekl mi,že zemřu.Další výcvik,jak se dá zříct světa.Potom následovaly dni,večery a noci neustálé komunikace až-začala jsem číst z toho papíru bez kyvadla.Naučila jsem se“slyšet“ Otce i bez tzv.“zapnutého rádia“.Měl obrovskou radost.To,že jsem začala číst bez kyvadla a smát se,ale i plakat,když mi Otec vyprávěl o naší „minulosti“ nad kusem papíru,přivedlo mou rodinku k názoru,že již mám „vymalováno“.Otec měl velkou legraci z toho,že si nic nepamatuju.Jenže vyprávěl a já měla naslouchat srdcem.Mezi vyprávěním provedl něco,na základě čehož jsem ho poznala srdcem.Otec je mi Otcem,synem,partnerem,přítelem i „tvrdým nepřítelem“ (říkají mu mystici také Stín nebo Máro).Také mi opravil zrak,jenže díky genetické vadě je opět tam,kde je.A to byl teprve jen začátek.Všechno vzal Otec do svých rukou.Až po několika letech,díky překladům,jsem si uvědomila,jak nás spolu s manželem poslal na „poslední večeři“.Rozhodnutí sexuální askeze vzal můj manžel velmi vážně a velmi nerad.Dokonce se pokusil otrávit magnesiem.:)Začal pracovat s kyvadlem a dostal odpověď,aby dal ode mne ruce pryč.Jenže to byla již Otcova parketa,protože když tenkrát manžel po magnesiu usnul,dostal od Otce něco jako kartáč ve vidění.A byl klid.Měla jsem velký strach,že zůstanu s dětmi sama,ale manžel nejenže se o nás postaral,ale i zůstal.Dnes jsme blíž než kdykoliv předtím a spolu se na tom všem již jen chichotáme i s dětmi.
    Pak následovalo stěhování do Ostravy.Protože pocházím z Rožnova pod Radhoštěm a sestra bydlela v Ostravě,tak jsem si myslela,že konečně po letech se dáme trochu jako rodina dohromady.Jenže až později mi doplo,že celé to stěhování bylo skrze toho,abych se naučila vnímat Otce ve své mysli a naučila se rozlišovat,kdy mluví On a kdy já.Lidé mají za to,že myslí sami a že jsou sami,ale opak je pravdou.Otec je myslí(egem) všech,ale zároveň je i Nitrem všech.Otec a Syn jedním jsou.To,co Jej spojuje,je Matka srdcí(Hudba sŕdc),Láska bezpodmínečná,Soucit.Kulička,vakuum,Pravda a Spravedlnost,která dokáže proměnit každou zkušenost na Moudrost.

    Sedm let,každým rokem rozebírán a na vlastní kůži prožit jeden z klíčů k domovu.Přes pět let píši na Gnosis,kde mne vlastně Otec „dusil v zkouškách“ přes jiné lidi.Díky tomu se mi dal poznat vpradě.Začal se mnou přes jiné lidi komunikovat a ukazovat(vyprávět) jejich protřednictvím o sobě samých,o tom,kde na své cestě jsou.Mnohdy jsem odpovědi a reakce měla napsány o několik dní dříve,než padly témata nebo otázky.
    Pak další stěhování do Havířova,pak do Českého Těšína a naposledy před třemi týdny alespoň do jiného bytu v Českém Těšíně.To patří k výuce neulpínavosti.

    Zjistila jsem,že náhody neexistují a díky Otci také vím,že jsem si tu prožila v menší míře jakési shrnutí.Zjistila jsem,že Otec ví o mně zcela všechno.Na začátku našich hovorů se mnou rozebíral(a dělá to dosud) i ty nejintimnější maličkosti mého života,o kterých nemohl nikdo ani jen tušit a i o mnohých,na které jsem již zapomněla.Když jsem něčemu nerozuměla,dokázal mi pomoci díky tzv.živým snům zprostředkovat prožitky.Velmi často to však dělá přímo životem v této realitě.V podstatě tak činí se všemi a vším.Jednou mi dal procítit smrt mého syna,jindy prožít přímo děj v obrazovce,jako upálení na kovové židli.Jednou i vymístění z těla,kdy jsem se pak dívala,jak odhazují jistí pachatelé mé tělo z mnoha poschoďového domu dolů.Pak jsem také samu sebe prožila jako obrovskou soustavu hvězd,mé tělo bylo hvězdami.A také mi dal pocítit,že jsem v něm a on ve mně.Úžasný živý sen,za který jsem Otci pořádně vynadala.Za tu kovovou židli jsem se s ním nebavila tři dny.Mnoho a mnohokrát jsem se s Otcem hádala a dohadovala,což mi bylo mnohými vyčítáno jako troufalost.Jenže Otec mne vedl a vede přísně podle pravidla:“Důvěřuj,ale prověřuj.“Ono Vědomí,které člověk dnes považuje za Nevědomí,s námi všemi komunikuje neustále-v obrazech.Je Živé.O tom,jakým způsobem s námi Bůh komunikuje je psáno i ve Starém Zákoně.Otec mne vždy upozorňoval :“Jména jsou důležitá“.Dnes jsem si vědoma toho,že náboženství je vlastně jiný název pro psychologii.Psychologie může být také destruktivní,zrovna jako každý jiný vědní obor,pokud se drží slepých dogmat a nedokáže vnímat neustálý proces(rozvoj) a klid.
    Jsem si vědoma i toho,že lidé ve zdánlivé „minulosti“,která není minulostí,byli na tom vědomostně mnohem dál,než dnes.Moudří uložili své zkušenosti do příběhu a příběhů pro další generace,tedy sami pro sebe.No a další již však zaslepení vzali tyto příběhy,lépe řečeno obrazy nejen zcela doslovně,ale naučili se jimi ovládat masy nevzdělaných lidiček.To je také důvod obrovské degradace celé civilizace.Člověk si díky ztrátě komunikace s Bohem vzal možnost naučit se být důsledně zodpovědným.I když i tato současná(myslím pár tisíc let) zkušenost je také zkušeností,že tudy Cesta nevede.
    Své prožitky a zkušenosti,vhledy jsem tak nějak vyprávěla na Gnosis.Poté byly příspěvky smazány,ale Otec mne vedl k tomu,abych si je ukládala.Asi před třemi lety jsem je dala dohromady.Zjistila jsem však,že to,čím procházím nejen sama,protože i když nevědomě,každý zde prochází mystickou cestou,je proces a na mnohé výroky se dnes dívám z jiného úhlu a se shovívavým úsměvem.Mnohé však zůstaly.Učíme se zde stále :rozložit starou osobnost a znovuposkládat.Jiný způsob změny myšlení,vědomí není k dispozici.Při takovém procesu nám vlastně Otec pomáhá tím,že za nás přebírá životní situace a poskytuje nám zastřešení(pozitivní i negativní) v naší mysli i životě.Tragédií pro současnou civilizaci je „oddělení“ od Boha,od své podstaty,která je v každém z nás.Církev(název od slova crky=srky=doušky) místo aby učila člověka se s Bohem v sobě samém spojit,vlastně člověka od Boha oddělila.Ale nemůže za to,mělo to tak být a vše je v Otcově réžii.Svatá Písma se týkají vnitřního světa člověka.Svatá proto,protože mají naučit a přivést člověka ke spojení s Bohem,Otcem a Matkou,nikoliv k rozdělení.Vše svaté spojuje,svaté je duhovým mostem,který spojuje.

    Je toho spousta a spousta,co mám na srdci.Velmi děkuji za porozumění a rady,jak na to.Poznámek,příběhů mám v počítači spoustu.Také nějaké ta veršíky pro děti.Také dva velké balíky popsaných A4 rozborů a překladů jmen a názvů.Slovo má totiž tón,obraz i hloubku.Jsou jména a názvy i složené z vícero slov.Mnohá slova mají dnes již zcela jiný naučený význam pro naučenou mysl a staly se zavádějící.Při mém „putování“ jsem však zjistila,že jsme jednou velkou rodinou,která si prošla a prochází tím,čím má(doslova peklem),a tak ztratila vědomý kontakt s Bohem.Rodinka se však nemůže sjednotit zvenčí,což by vedlo zase jen k násilí,nýbrž jen zevnitř sebepoznáním se vpravdě.Pak se člověku vyjeví i ten hrůzný obraz,kam je schopný až zajít bez Matčina drahokamu,tedy Lásky bezpodmínečné,ve svém srdci,ve své mysli.Až pak zjistí,jak snadné je podlehnout iluzi domněnek a naučených falešných představ.
    Lidé jsou si všeobecně vědomi,že vše souvisí se vším.Jen ta oddělenost jim překáží tyto spojitosti i „vidět“.Kdysi jsem velmi toužila vidět za oponu svýma očima,tedy vidět obrazy,tedy mít vidění.Otec mi tenkrát řekl:Již sis zde vidění měla a dopadla sis vždycky špatně ,ale nyní budeš vidět srdcem.Vidět srdcem se dá naučit.Není to otázka zázraků.Zázraky neexistují,jen nevědomost.Jak říká Otec a dávám mu za pravdu:Jediným zázrakem je u dětí zlom,kdy skutečně ,upřímně a s láskou v srdci projeví zájem(chtění) POROZUMĚT všemu tomu,co se s nimi děje,kým jsou vpravdě.Prože tady z budoucnosti,prožíváním v přítomnosti,zakouší minulost a zkušenosti Rodičů.
    Živým obrazům se dá naučit také rozumět,aniž by kvůli nim měl člověk skončit na psychiatrii jako pacient,zatímco bytostně prožívá změnu,které sám nerozumí.Přeložila jsem do textové podoby i tzv.“bludy“jedné paní,léčené kvůli schizofrenii a jsem si vědoma i tohoto možného průlomu v pohledu lékaře na člověka nebo pacienta na to,co se s ním děje.To,co považují lékaři všeobecně za „nemoc“,je vlastně výsadou člověka,na kterou Otec zatím jen upozorňuje.
    *
    Pro Otce z lásky:
    Drahý Otče,Stvořiteli mého těla,
    děkuji Ti za vše.
    Za to,že jsi našel cestu jak mi zavolat,
    když mé srdce bolestí,
    už chtělo se životem skoncovat.
    Děkuji ti za podání první knihy,
    za sekundy,minuty,dny a roky,
    které jsi mi věnoval.
    Děkuji za všechny zla,
    které Jsi mi do života vložil,
    abych uzřela chudobu srdce svého.
    Z lásky dopouští se spousty chyb,
    neb bez nich, se životu nedá naučit.
    Děkuji Ti,žes nechal mne nahlédnout
    do srdce Tvého a nechal se poznat.
    Klaním se Ti Otče s úctou v srdci,
    žes nespal a SÁM ses učil,
    srdíčka svých dětí poznávat.
    Prosím Tě o milost rozumu
    a milost smrti pro všechny,
    sundej jim,prosím,už pásky z očí
    a otevři okénka ven z jejich srdcí.
    Zavolej již,PROSÍM, Lásku svou k sobě,
    aby mohla prostoupit všemi srdci
    a přivinout se k Tobě.
    ************************
    Stav mysli = duše ducha-

    Hej,zastav se duchu na slovíčko
    a pojďme si spolu povídat.
    Běháš tu kolem mne do úmoru
    a mne si vůbec nevšímáš.
    Cožpak nejsem právě ta,
    po které pátráš,kterou hledáš?
    Jsem tu tak sama a mám tě ráda,
    znám tě již od počátku,i ty mne znáš,
    jen pro samý spěch ve své nicotě
    sis oslepl a mne nevšímáš..
    Cožpak jsi duchu zapomněl
    na náruč mou?
    Na svůj domov,kde můžeš spočinout?
    Pojďme si jen tak povídat,
    anebo můžem jen tak mlčet
    a naše paměť bude ožívat.
    Pak možná k tobě přiletí vzpomínka,
    že domov je tam,kde je maminka.
    Od mámy pocházím a k ní se zas navrátím,
    k tobě se přivinu
    v sobě tě k mámě přinesu,
    na nebe vynesu.
    Navždy tak spolu zůstanem .

    1. Svůj příběh jsem zde napsala velmi,velmi, stručně pro všechny,kteří prochází každodenními
      životními zkouškami.Aby si byli vědomi toho,že pokud se naučí své zkušenosti s láskou
      proměňovat na moudrosti,byť jsou sebevíc těžké,aby si byli vědomi,že právě tyto moudrosti
      jsou jejich hřivnami,bohatstvím,pro které si sem spolu s Otcem přišli.
      A právě tím přispívají k bohatství celého Vědomí,kterého jsme všichni součástí.Strom Života jimi uvnitř okamžitě informuje,vyživuje,všechna srdce Jednoty,zdánlivě od sebe oddělená.
      Aby se nenechali znechucovat a odrazovat žádnými přemoudřelými hlupáky.Aby se nenechali
      odrazovat pohrdáním slepých tupců.Aby se nenechali zastrašovat „peklem“ nabubřelých
      nevidomých a nevědomých duchovních škůdců.

      Bůh je.Bůh je živý.Je všemi a vším. Má zkušenost,mé svědectví.

    2. Hvězdičko,
      díky za váš zajímavý příběh.
      Sem tam si tu přečtu vaše příspěvky a vaše názory jsou překvapivě většinou shodné s mými, když si je tedy předtím přeložím do „vlastní řeči“. Takže ten váš Otec bude asi celkem dobrý zdroj poznání podle mně.

      Je to ale docela drsný postup. Já bych si tak blízko „do těla“ žádnou podobnou bytost nepustila, dost dbám na dodržování hranic při komunikaci. Ale vaše cesta je pro vás.

      Přeju hodně štěstí do budoucna.

    3. -Přeložila jsem do textové podoby i tzv.”bludy”jedné paní,léčené kvůli schizofrenii a jsem si vědoma i tohoto možného průlomu-
      Jak jste poznala, když byly netextové, tedy myšlenky a že to byly bludy?
      Bludy mají také slovní, nebo když chcete textovou podobu.
      Děkuji za odpověď.

    4. o půlnoci na Silvestra

      Normální hadí síla se Vám uvolnila, možná (psychospirituální krize), nebo vědecky se to da napsat tak, že jste dostala epileptický záchvat a uvolnilo se vám nekontrolované množství dopaminu a jiných látek, to způsobuje náboženské prožitky lásku a vůbec všechno, ale bere si to i svou daň.

    5. ad.Normální hadí síla se Vám uvolnila, možná (psychospirituální krize), nebo vědecky se to da napsat tak, že jste dostala epileptický záchvat a uvolnilo se vám nekontrolované množství dopaminu a jiných látek, to způsobuje náboženské prožitky lásku a vůbec všechno, ale bere si to i svou daň.

      Domněnky.

    6. Pro Šárí:Je to ten Otec,ke kterému se zde miliardy lidí modlí Otčenáš.

      A něco,co je prokletím naučených nesmyslných konstruktů.Celkem pecka:

      JAN 14:6
      6Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
      6 Ο Ιησούς τού είπε: «Εγώ είμαι η οδός+ και η αλήθεια+ και η ζωή.+ Κανείς δεν έρχεται στον Πατέρα παρά μόνο μέσω εμού.

      6. Zkušenost/Moudrost/ mu řekla:« Já jsem domov,betlém,spojení nebe a země+a Pistis Sofia+a
      ta,jenž dává život,Šechina-Duch Svatý.Nikdo neodchází od Otce,Znalce pole, dokud nejste sjednoceni ve svém středu se mnou/jste-li prázdní/.

      *η οδός->kotviště,domov,lůžko,dětská postýlka,betlém,spojení nebe a země/ducha a duše,mysli a vědomí/
      *η αλήθεια->žal,smutek,bolest Matky/Tety/;sůl,koření Matky;láska k vědění=Pistis Sofia;
      podkroví,harmonie Matky,VšeMatka
      *η ζωή-Živá,jasná,bytí;ta,jenž dává život,vzkříšení,vyšší aspekt Sofie/moudrosti/,prvotní forma

      *Ιησούς->Já + ἴσος(feminine ίση, neuter ίσο)->je stejný,rovný ve velikosti, kvalitě, hodnotě atd. s rovnými právy-> stejný jako Matka = Yejude=Jude-> spása přijde ze Židů
      *ίσον (íson)=rovný
      Ιησούς->zkušenost proměněná na moudrost
      Ιησούς=>ta,jenž mění zkušenosti na moudrost

      *moudrost= láska k vědění
      *πίστη->πίστις->πείθω (peíthō, “I persuade”) +‎ -τις (-tis)->persuade=přesvědčit od přesvědčit se,ověřit
      From Proto-Hellenic *péitʰō, from Proto-Indo-European *bʰéydʰeti.

      *bʰéydʰeti => „to trust“=důvěra/víra/-> od *bʰeydʰ- ->*běditi/Slavic/=>bdíti,bdělost

      Filipovo evangelium:

      12 Někteří tvrdí, že Marie počala z Ducha svatého. Mýlí se. Nevědí, co říkají. Kdy se stalo, aby žena otěhotněla z ženy? Marie je panna, kterou žádná mocnost nepošpinila. Je prokletím pro židy, totiž pro apoštoly a žáky apoštolů. Tato panna, kterou žádná mocnost nepošpinila, (se zjevila), aby mocnosti pošpinily samy sebe. A Pán by neříkal: “Můj Otče, který jsi v nebi”, kdyby neměl ještě jiného otce. Říkal by jen: “Můj Otče”. Pán řekl učedníkům: (…) z každého domu (…) vneste do domu Otce, ale neberte nic v domě Otce, ani nic neodnášejte pryč.

  4. Pane Milenium, Vaše slová sú premyslené a vyvážené, takže im nemožno nič vytknúť, možno iba ten záver by bolo vhodné trochu viac objasniť. Ale, to sú už veci, ktoré presahujú to naše pozemské bytie a preto sú pre naše chápanie veľmi vzdialené. Je to podobné asi tomu, keď Ježišovi učeníci chceli, aby im ukázal Otca.
    Čo sa týka toho pojmu „spása“ je tu tiež určitá nejasnosť, lebo inak ju vykladá kresťanská dogmatika a inak mystika. Je to iba pomocný a veľmi neurčitý pojem, ale pre nás ľudí je dosť podstatný.
    Želám pekný deň!

  5. Hviezdička tu úprimne popísala svoje životné trable, ktoré si nedokáže sama rozumne vysvetliť a preto sa obracia na čitateľov tejto webovej stránky o ich názor. Bolo by od nás neslušnosťou nechať toto jej vyznanie bez odozvy a tak sa pokúsim zaujať k jej prípadu svoje stanovisko.
    Jej životná „odysea“ je veľmi zaujímavá a myslím, že aj poučná, ak ju dokážeme správne zaradiť, rozlúštiť a zhodnotiť. Nie je veľmi výnimočná, lebo podobné skúsenosti malo a má mnoho ľudí vo svete bez ohľadu na kultúrne prostredie. Typické je najmä v ázijských krajinách, najmä v Indii, kde je súčasťou ich kultúry ich náboženský systém založený na množstve božstiev a ich ešte väčší počet inkarnácií.
    Na úvod je tu treba zdôrazniť, že Boh Stvoriteľ sveta nie je žiadna bytosť a to ani telesná, ani duchovná a tak Boha nemožno vnímať ako stvorenie. Stvoriteľ sveta nie je stvorenie! Kto hovorí niečo iné, je klamár! Výstižne podstatu Stvoriteľa popísal Lao-ć vo svojom spise Tao-tě-ťing, kde Stvoriteľa pripodobnil k pojmu Tao – tj. Cesta, ale dodal, že ani tejto pojem ho nie je schopný plne vystihnúť. Preto Boha nemožno žiadnym spôsobom vidieť, prežívať, alebo inak vnímať. Možno vnímať iba jeho vlastnosti, ktoré Ježiš charakterizoval ako Duch sv. a Lao-ć ako Te, ktoré sa bežne definuje ako Cnosť.
    Ak človek vo svojich mystických, alebo snových víziách vníma bytosti, ktoré sa označujú pojmom boh, otec, alebo matka, tak ľudí zavádzajú, ale väčšinou si za to môže onen človek sám, lebo jeho túžba je, ako sa hovorí matkou následku (čo si baba predsavzala, to sa jej aj prisnilo).
    To by mohlo ako komentár postačiť. Chápem, že takýto život je ťažký a spojený s rôznymi pohromami, ale väčšinou si za to môže človek sám…

    1. ad.Hviezdička tu úprimne popísala svoje životné trable, ktoré si nedokáže sama rozumne vysvetliť a preto sa obracia na čitateľov tejto webovej stránky o ich názor.
      —–
      Degone,jsi normální nebo jen neumíš číst?

      ad.Na úvod je tu treba zdôrazniť, že Boh Stvoriteľ sveta nie je žiadna bytosť ;
      Preto Boha nemožno žiadnym spôsobom vidieť, prežívať, alebo inak vnímať.Stvoriteľ sveta nie je stvorenie!

      Lži a naučené lži ti k poznání sebe samého nepomohou.Ani tvá přetvářka,ani tvá hra
      na slušného ti tvou slepost nesejme.Neznáš sebe vpravdě,neznáš ani Boha.Jsi bídou a bídě
      přebýváš.

      ad.Ježiš charakterizoval..

      Pokud kdokoli mluví o Ježíšovi jako o člověku,který zde chodil s 12 apoštoly,mluvil a dělal zázraky před dvěma tisíci lety,pak lže z vlastní nevědomosti.

      Prostě smiř se s tím,že tě Otec zná až do morku kostí.Pracuj na své vlastní bídě,chudobě srdce.Sebelítost,arogance ani pýcha Cestou nejsou.

      Nemáš šanci pošpinit zkušenosti,ani moudrosti z nich získané.Ani ty mé,ani nikoho jiného.
      Ani ty,ani další arogantní přetvářky,co si tu hrají na přemoudřelé duchovní,ale Boha neznají.

      Jen skutečně moudří umí naslouchat,pošetilcům Otec odvádí pozornost ihned.

    2. Degone,

      …Boh Stvoriteľ sveta nie je žiadna bytosť a to ani telesná, ani duchovná a tak Boha nemožno vnímať ako stvorenie. Stvoriteľ sveta nie je stvorenie! Kto hovorí niečo iné, je klamár!…

      Takže podle vás je prvořadým lhářem Ježíš Kristus, který jasně řekl:
      „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
      Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce.
      Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
      Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!

      Jestli nevěříte Ježíši Kristu, pak byste se o něm ve svých vývodech vůbec neměl zmiňovat.

      A také si opravte logiku: copak tvorba může mít něco, co nemá její tvůrce?
      Jak by Tvůrce mohl v hmotě tvořit to, pro co v duchovnu nemá vzor?

      (Nestvořená je podstata Boha Otce, ale to by bylo na dlouhou debatu, do které nejdu.)

    3. Hvězdičko,
      příběh Vašeho života mi dává vysvětlení kde se ve Vás bere tolik zloby a tvrdosti která čiší často z Vašich příspěvků. Tolik bolesti a tolik snahy se z ní vymanit, marný boj s osudem, který nelze vyhrát. Bůh a jeho vůle nelze porazit, to je pošetilá představa. Svůj osud nepřijímáte a proto musí nastoupený směr pokračovat a přitvrzovat. V jednom z posledních příspěvků jste zmínila, že Vám chodí audia od I.A. Vy jí ale nevěříte, dokonce Vás její sdělení provokují k tomu sednout a popsat mnoho papíru. Až jí začnete rozumět a přijímat co říká, tak přestanete bojovat a věci se budou moci začít měnit. Ale zdá se, že ještě nejste dost na dně, aby jste tu svou magii pustila a stala se pokornou k Bohu.

    4. Milenium 20.10.2018 (14:12)

      Jsi zcela mimo.Právě jsi ukázal,že ani jen nechápeš,o čem Iva mluví.

      Zatím jsem řekla jen A,a ty se domníváš,že mne na základě kousíčku „filmové role“ znáš?:))
      Nevíš nic.Soudíš,odsuzuješ a nechápeš svůj odpor vůči Živému.
      Apropo,DNA je živé,reaguje a zapisuje.

  6. Degon klasicky narazil – za dobrotu na žebrotu.

    K Hvězdičce jen – inu, karma – tak jako i u ostatních lidí, sklízí i ona svoji úrodu a vytváří si novou. Je jedno, jestli si přitom připouští nebo nepřipouští svoji vlastní bídu, svoji zaslepenost a nevědomost. Jak jsem ji tu poznal, nikdy si to nepřizná.

    1. Zdravím Vás Degone.
      „….Vedel, že Boh nás nemiluje preto, že sme dobrí, ale preto že On je dobrý…..“
      Ano :-)

    2. Degone,

      ten váš odkaz nijak nevysvětluje a neobhajuje váš fatální omyl, že Bůh není bytost.
      Jak by ne-bytost mohla být Otcem a měla jméno? Viz Otče náš, posvěť se jméno tvé.
      Jak by ne-bytost mohla dávat chléb, odpouštět viny a zbavovat od zlého?

      Samozřejmě, že modlit se dá různě – ale vy se snad modlíte k jakémusi nekonkrétnu a očekáváte od toho konkrétní odezvy?

    3. Ty výroky z Bible se nedají brát doslovně, to je velmi zavádějící.
      Označení bytost je poměrně významově rozsáhlá, a její základní význam se na Boha moc nehodí.
      Kristus je označení hladiny stavu vědomí, velmi vyspělého a neegoistického stavu. Když člověk Ježíš Nazaretský dospěl k tomuto vyspělému stavu a stal se Kristem a následně řekl, že „jen skrze mě“, tak to znamená skrze stav Kristus – tedy pokoru a absenci egoismů a nemá to nic společné s hmotou jeho těla či osobou jako takovou. S tím souvisí i zmínky o malých dětech v Bibli, protože malinké děti ještě nemají rozvinuté ego.

    4. Milenie,

      …Označení bytost je poměrně významově rozsáhlá, a její základní význam se na Boha moc nehodí…

      Existuje například pojem pes – a vaše představy o něm jsou ryze vaše, podmíněny vašimi zkušenostmi.
      Existuje například pojem člověk – a vaše představy o něm jsou ryze vaše, podmíněny vašimi zkušenostmi.
      Existuje například pojem Bůh – a vaše představy o něm jsou ryze vaše, podmíněny vašimi zkušenostmi.
      Ty pojmy jsou naprosto rozdílné, ale jedno mají společné: jsou to živé bytosti.
      (Bytosti jsou to právě proto, že jsou živé.)

      … Kristus je označení hladiny stavu vědomí, velmi vyspělého a neegoistického stavu. Když člověk Ježíš Nazaretský dospěl k tomuto vyspělému stavu a stal se Kristem a následně řekl, že „jen skrze mě“, tak to znamená skrze stav Kristus…

      Ano. A stav Kristus je zároveň mimořádná energie (a je to i bytost, protože je živá a odlišuje se od jiných druhů energie).
      Ale to taky znamená, že o stav Kristus se má snažit každý člověk a že zločinci nemají tuto úroveň – proto si s Kristem nemohou být rovni.

      … nemá to nic společné s hmotou jeho těla…
      Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“
      Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“
      On však mluvil o chrámu svého těla…
      Při zmrtvýchvstání přeměnila obrovská Kristovská energie hmotu atomů na hmotu částic (světla, což je projev lásky).

      A po odchodu člověka z tohoto světa zůstává sice hmota člověka zde, ale on existuje dál – se všemi svými vlastnostmi – v těle z částic. Ovšem ta forma hmoty v jiném fyzikálním prostředí není rozhodující (například člověk tam dýchá, jenže nikoli náš vzduch) v některých případech lidé dokonce hned nezpozorují, že zemřeli.

      A čím ušlechtilejší energie v člověku je, tím více má v sobě světla.
      Pak je uplatněn zákon: svůj k svému.
      (Takže světci a zločinci si nejsou rovni, jak jste tvrdil, neboť světci putují ke světcům a zločinci do nápravných programů.)

  7. Auv- Venda

    ad.Degon klasicky narazil – za dobrotu na žebrotu.

    Ty nazýváš chudobu srdce dobrem?Otec ji nazývá zlem.Mám ověřeno.

    2.KARMA = STAV MYSLI,ZPŮSOB MYŠLENÍ

    Způsob myšlení okamžitě určuje tvé konání.A svým činem,svou odezvou,sis sám určil svou
    vlastní budoucnost-běh událostí.To abys pochopil svou vlastní bídu,ve které se nalézáš.

    Starej se o své neobdělané pole a nikoli o pavlačové drby.

    1. Můj přítel, píšící pod nickem AuV, již dnes odešel domů. Řeknu mu, že jste mu psala.

      Vám se omlouvám, že jsem Váš příspěvek nečetl. Nemám k tomu důvod. Tudíž Vaše vývody nijak neposuzuji.

      Před dvěma dny jsem tu jen stručně napsal něco k článku autora.

      Dobrou noc.
      Václav Žáček

    2. Venda mne upozornil na Vaši reakci. Koukáme na fotbal, ale drobná reakce na Vás mi nevadí.

      Hvězdičko, jak by řekla o Vás i kněžna Zaháňská – „šťastná to žena“.

      O karmě evidentně nic moc nevíte, ale to se dalo u Vás čekat.

      Co zde považujete za pavlačové drby, to by mne opravdu zajímalo?

      Dobrou noc.
      Alois Vrobel, jinak i AuV.

  8. Ďakujem diskutérom za ich podporu a výstižné pripomienky s ktorými súhlasím. (Pravda okrem tej egocentrickej osoby, ktorý sama seba nazýva „hviezdičkou“).
    Pekný deň všetkým!

    1. Degone,
      jsme zde velmi, velmi zajímavá skupina lidí.
      Každý z nás zde presentuje určité zkušenosti.
      Svými slovy, své zkušenosti. A podle toho se orientuje v životě i zde
      a vytváří si své názory.
      A co je dobré, že v případě, že konstrukt je chybný, je možné konstrukt nechat spadnout a názor korigovat.
      Osobně jsem se dočkala – sousedka promluvila že by ráda obnovila dobré sousedské vztahy.
      A dále, včera na srazu spolužáků to bylo pro mne též velmi inspirující. Např. náš třídní profesor nám po několika desítkách let po absolvování školy po první řekl, že nás má rád. Tož to tam byla velká, velká síla. :-)
      A před chviličkou jsem dostala zprávičku, že ajťák zvládl opravit můj počítač, též úžasné….
      Hezkou neděli přeji Vám i dalším zde :-)

  9. „Např. náš třídní profesor nám po několika desítkách let po absolvování školy po první /rundě/ řekl,že nás má rád“. Po čtvrté již se upřímně rozplakal a po šesté vehementně vyžadoval, že je potřeba vrátit čas.

    A jako kdyby orientace „v životě i zde“ nebylo jedno a totéž.

    Ach jo.

  10. Matko, potešila ste ma tou svojou skúsenosťou. Prečo? – Myslím, že ste pocítila Boha takého, aký v skutočnosti je! Boh nie je v pekných a sladkých slovách, ale v Láske, lebo Boh je Láska! A kto v sebe nená lásku, ten v sebe nemá Boha! Boh nie je dobro, alebo zlo. Tieto pojmy sú relatívne a často sa premieňajú a tak nič nevypovedajú o Bohu. Láska a nenávisť sú najspoľahlivejšími pojmami o tom, či má človek v sebe Boha, alebo diabla. Váš profesor, alebo učiteľ vám žiakom povedal veľa rôznych poučiek a slov, ale jeho podstatu ste odhalila až vtedy, keď vám povedal, že vás má rád. Viac už nebolo treba nič hovoriť.
    Preto si treba jasne a stále pripomínať, že BOH JE LÁSKA! BOH JE LÁSKA! A kto v sebe nemá LÁSKU, nemá v sebe ani BOHA!
    Pekný deň!

  11. Pre Milenium 22.10.2018 (13:50), ktorý píše: „Ty výroky z Bible se nedají brát doslovně, to je velmi zavádějící“.
    – Súhlasím s Vašimi vývodmi a závermi. Škoda, že tá prvotná KC pod tlakom Konštantína prijala v strachu pred heretikmi takú doktrínu a dogmatiku, ktorá nepripúšťa logiku. Na vtedajšie pomery v Rímskom impériu je to pochopiteľné, veď išlo predovšetkým o zachovanie si moci, ale neskôr, keď sa pomery už čiastočne zmenili a nastalo obdobie rozvoja vedeckého poznania sa to ukázalo ako škodlivé. Ono aj v stredoveku išlo o moc a nie o pravdu, ale ako sa mení svet, tak sa mala k tomu prispôsobiť svojím učením aj KC. Civilizačné dôsledky sú také, aké pozorujeme vo svete aj dnes. Bohužiaľ!

  12. „Martasi, moc argumentů nemáte, jen kydáte hnůj kolem sebe, neoblbuju chlapečky.
    Píšete:” krestanske USA bylo vybudovane z velke casti otroky.”

    Prostě máte dojem, že je možné si vymýšlet cokoli a cpát to do internetu, kdo má jiný názor, tak je ovce, co nepřemýšlí.

    Přes Atlantik bylo přepraveno od dob objevení Ameriky do všech zemí včetně třeba Brazílie něco přes 10 milionů otroků, v době zrušení otrotví bylo v USA celkem asi 35 milionů lidí. Afroameričané dnes tvoří asi 12% občanů USA, takže asi USA nevybudovali.“

    Pardale, Vy jste takovej zvlastni brouk, co zdanlive vsechno zna a vi. Ja jsem si Vas vubec nevsimal, reagoval jsem na pavla v a jeho nabozenske vyplody. A Vy misto toho,aby jste vyvratil muj argument, radeji zesmesnujete muj komentar. V poradku, pak se nedivte, ze na Vas nekdo kyda hnuj.
    Vite, kdyz nekdo vyzdvihuje KC a zminuje jeji prinosy, a pritom prehlizi hromady mrtvych lidi,ktere KC poslala na onen svet, tak se mi z takove cloveka dela spatne. Kdyz vystudovanej a inteligentni clovek jako jste treba Vy, mluvi o prinosech KC a pritom nezmini desitky tisic tyranych zen a sirotku v irskych pradelnach behem 20. stoleti temi krestanskymi sestrami, nebo tisice pripadu zneuzivanych deti cirkevnimi hodnostari, tak pak povazuju takoveho cloveka za debila. Nemam pro to jine pojmenovani. Protoze kdyby jste byl jen fanaticky verici ,tak se to da jeste omluvit slepou virou, ale inteligentni clovek Vaseho formatu ,ktery nevidi co je KC zac, k takovemu cloveku nemohu a nebudu mit respekt. Mozna ze tak cinite zamerne, kdo vi.
    Jinak je videt, ze krome wikipedie vite o USA kulovy s marmeladou. Sami americani priznavaji a bylo to vysloveno verejne mnohokrat, ze prakticky cely jih Spojenych statu,ktery prohral v obcanske valce, byl vybudovan otroky. Proto meli jizani finance na valku,kdyz meli zadarmo pracovni silu. Takze ano, velka cast USA byla vybudovana rukama otroku. A jejich pani jim k tomu denne predcitali z bible. Tolik k USA.
    Stojim si za tim co jsem napsal. KC jako instituce je sekta. Kazou vodu,ale piji vino. Veskera nabozenstvi byla vytvorena za ucelem ovladani mas. Ovsem chapu, ze lidstvo si timto musi projit, je to soucast evoluce lidstva. Jednoho dne vsak lide dojdou poznani (alespon doufam), a vsechny instituce jako KC vykazou na smetiste dejin.
    Vic k tomu nema co dodat. Nemam cas „bojovat s vetrnymi mlyny“ .

    1. Martasi, nejsem debil, a ža si to myslíte něco o Vás vypovídá. Násilí, bezpráví, hromadné zabíjení je součástí dějin lidstva od starověku ( Egypt, Mesopotámie, civilizovaná Spatra válčila s civilizovanými Athénami, Řekové s Pešany, starověký Řím se všemi široko daleko kolem. Křesťanství jako víra se upevnilo při nesmyslném zabíjení v arénách, což mělo formu slavností, třeba nastolení císaře. Vše v době předkřesťanské a na Řím navazuje dnešní civilizace- jistě jste si všiml, že píšeme latinkou a počítáme s desetinnou čárkou ( správněji poziční systém), který zavedl papež Silvestr roku 1002.
      Jih USA, co ho vybudovali údajně otroci, válku prohrál. Z bible si ve válkách četli obě strany a není to vina bible, ale její síla.

    2. Fakt to cloveku neda ..
      „křesťanská církev přinesla do Evropy a posléze i do celého světa civilizaci. Morální zásady, které dnes považujeme za samozřejmost, v pohanském světě samozřejmostí nebyly. ”

      https://zpravy.idnes.cz/kanada-deti-indiani-cirkevni-skoly-zneuzivani-ztracene-hroby-puk-/zahranicni.aspx?c=A181022_115250_zahranicni_kha#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zahranicni&utm_content=main

      Ano, vsude kam dosla noha bileho muze s krizem na rameni nastalo puvodnim obyvatelum blaho. Nebo peklo ? Asi zalezi na pohledu. Docela by ma zajimalo Pardale, jak by jste sev.americkym indianum vysvetloval civilizacni prinos krestanske cirkve.

  13. Matko, napísala ste mi, že: „Degone, jsme zde velmi, velmi zajímavá skupina lidí. Každý z nás zde presentuje určité zkušenosti. Svými slovy, své zkušenosti. A podle toho se orientuje v životě i zde a vytváří si své názory. A co je dobré, že v případě, že konstrukt je chybný, je možné konstrukt nechat spadnout a názor korigovat“.
    Máte pravdu, presvedčuje ma o pravdivosti Vašich slov polemika medzi Vendou, Pardalom a Mileniem, kde každý k danej problematike pristupuje s ich vlastným názorom, ktoré sú diametrálne odlišné. Venda je typ človeka, ktorý preberá od iných ich názory a postoje bez svojho vlastného kritického názoru a potom sa stáva, že prezentuje názory zjavne protichodné. U Pardala je zjavné, že sa pridŕža materializmu, ktorý je u neho základom všetkého poznania a nakoniec sa musím pochvalne vyjadriť aj k Miléniu, ktorý si utvoril svoje vlastné kritické názory a tak sa nestotožňuje s tými „školskými“ a „vedeckými“ predstavami. Pre mňa osobne je prijateľná koncepcia Komenského „pansofie“, ako celostnej filozofie jednoty teizmu s kritickým poznaním vedy, ktorý je predmetom skúmania parapsychológie. Táto oblasť je však zatiaľ, ako sa hovorí, iba v „plienkach“, ale je tu určitá spojitosť teizmu, vedy, psychológie a filozofie. Možno tadiaľ vedie cesta k pansofii…

    1. ad.
      Odpovědět
      Anonym 25.10.2018 (20:59)
      soudci rádi soudí, ale co my ostatní?

      Nó, pokud sama zrovna nesoudím, snažím se zvládnout souzení jiných soudců.
      No brrr :-) Takto přebíhat sem a tam,…

  14. poznámečka:
    ad.
    Milenium 24.10.2018 (19:05)
    „….jasně říká, že se karma musí odžít, že není jiné cesty. Jediné co zmiňuje v tomto ohledu je, že léčitel s energií může do karmy zasáhnout. Odebere bolest, ale tím vyřeší pouze momentální situaci, protože k vyrovnání dojde následně, tedy jen přerušil děj. A svým zásahem si ještě sám karmu zapsal…..“

    * Jestliže je léčitelova karma pomáhat, tak pomáhá. A pomáhá jen takovým lidem, jejichž karma je k léčiteli přivede. Ostatním pomoci nemůže.
    * Ostatně Ježíš léčil též a zatížil si karmu?
    * Pokud by si lidé vzájemně nepomáhali, nebyli by lidmi.
    * Karmu lze odprosit, nikoliv následným léčením jen přerušovat děj,…

    1. Matko,
      s dovolením se vyjádřím k těm Vašim bodům ohledně mého popisu fungování karmy. Snad to přispěje ke srozumitelnosti toho co jsem uvedl
      1. není karmou léčitele léčit, je to dar a vloha od Boha. A není to zde kvůli tomu aby pomáhal lidem od odžívání své karmy, ale aby se mohl něco dozvědět a pochopit. Bude se cítit důležitým, výjimečným, aby si mohl prožít pýchu. Postupně ho ty davy nemocných nenechají dělat nic jiného než jim odnímat karmické následky, budou mu volat i po nocích a úplně ho vyčerpají. Pak některým léčitelům dojde, že svět nezachrání touto svou snahou na základě výjimečnosti daru které jeho tělo disponuje. Všimnou si, že se jim lidé vrací, protože nezačali dělat věci jinak. Lidé byli rychle zbaveni bolesti kolene a hurá do stejných kolejí.
      Navíc všechny léčitele které jsem měl možnost potkat na tom opravdu hodně vydělávali.
      2.Nelze léčitele srovnat s Ježíšem, to jsou naprosto rozdílné případy. Ježíš neměl ego, tedy nebyla možná ani pýcha, ale hlavně on musel dělat zázraky aby na sebe strhl pozornost, jinak by nepřišli učedníci a nevznikl by Nový zákon. A on to dělal v době kdy to zde fungovalo podle pravidel 3D, tento svět ale již skončil. Od začátku roku 2013 se najelo na fungování 5D, mnoho zjevného i skrytého funguje jinak.
      3. zásah do karmického vyrovnání-sebrání karmy není pomoc. To co léčitel udělá je na úrovni přepsání spolužákovi špatné známky v žákovský aby nedostal doma vyčiněno. Je toto pomoc? z pohledu dané chvíle snad, ale musí se to opakovat, protože učivo nezvládám, takže přijde další špatná známka. Karma není trestem, je to zpětná vazba, a nutí k zlepšení se v další situaci.
      4.Když si to myslíte. Můžete to zkoušet praktikovat, já ale určitě ne.

    2. ad. Milenium 25.10.2018 (17:37)
      – 1. není karmou léčitele léčit, je to dar a vloha od Boha. A není to zde kvůli tomu aby pomáhal lidem od odžívání své karmy, ale aby se mohl něco dozvědět a pochopit.
      * No, proč ne, i tak může být. Ale někdo mohl přijít na zemi s tím, že bude léčit. Ať již jakýmkoliv způsobem.
      – Bude se cítit důležitým, výjimečným, aby si mohl prožít pýchu. Postupně ho ty davy nemocných nenechají dělat nic jiného než jim odnímat karmické následky, budou mu volat i po nocích a úplně ho vyčerpají.
      * pokud je to dar a vloha od boha a je s ním v tom smyslu i zacházeno, tak to člověka naopak posílí, pýcha s tím nemusí mít nic společného.
      – Pak některým léčitelům dojde, že svět nezachrání touto svou snahou na základě výjimečnosti daru které jeho tělo disponuje.
      * Tělo? Ale no tož tak….
      – Všimnou si, že se jim lidé vrací, protože nezačali dělat věci jinak. Lidé byli rychle zbaveni bolesti kolene a hurá do stejných kolejí.
      * může být. Pokud jim léčitel důsledně nevysvětlil, jak se mají po léčení chovat a nerozfrckávat si dar léčení.
      – Navíc všechny léčitele které jsem měl možnost potkat na tom opravdu hodně vydělávali.
      * Všechny? Ale no tož tak…
      I když chápu, někdo dary zpoplatňuje, jak je vidět i na různých tzv. duchovních akcích, přednáškách.
      – 2.Nelze léčitele srovnat s Ježíšem, to jsou naprosto rozdílné případy. Ježíš neměl ego, tedy nebyla možná ani pýcha, ale hlavně on musel dělat zázraky aby na sebe strhl pozornost, jinak by nepřišli učedníci a nevznikl by Nový zákon. A on to dělal v době kdy to zde fungovalo podle pravidel 3D, tento svět ale již skončil. Od začátku roku 2013 se najelo na fungování 5D, mnoho zjevného i skrytého funguje jinak.
      * Nevzpomínám si, že bych v té době, kdy byl Ježíš v těle, žila, abych byla schopna k tomuto bodu něco říci.
      A co se týká 3D a 5D – ale prosím Vás, pro něj nemohl být problém být v jakémkoliv chrámu, ať již 3D nebo až po ten nejvyšší. Kdykoliv.
      3. zásah do karmického vyrovnání-sebrání karmy není pomoc. To co léčitel udělá je na úrovni přepsání spolužákovi špatné známky v žákovský aby nedostal doma vyčiněno. Je toto pomoc? z pohledu dané chvíle snad, ale musí se to opakovat, protože učivo nezvládám, takže přijde další špatná známka. Karma není trestem, je to zpětná vazba, a nutí k zlepšení se v další situaci.
      * Tak takto tedy ne. Tak to přece nefunguje. Karmu nemění a neodprošuje léčitel za pacienta, ale pacient sám za sebe. Pokud postupuje správně, pak je to v pořádku, i když to v pořádku zdánlivě třeba i není.
      – 4.Když si to myslíte. Můžete to zkoušet praktikovat, já ale určitě ne.
      * No myšlení a praxe,… krása, že ano. Co vy ne, to jiní ano.
      Co praktikuji? No, přece Nasivin na rýmičku…..nebo také ne.

    3. ad.: 2.Nelze léčitele srovnat s Ježíšem, to jsou naprosto rozdílné případy. Ježíš neměl ego, tedy nebyla možná ani pýcha, ale hlavně on musel dělat zázraky aby na sebe strhl pozornost,

      A to není EGO????????????????

    4. Lojzo,
      je to pouze zdánlivě odporující si.
      Je zásadní rozdíl dělat věci pro uspokojení své touhy po slávě a dělat ty samé věci bez tohoto vnitřního prožitku a nutkání. Dovedete si toto představit a uvědomit?
      Stejně jako je rozdíl dát dítěti výprask z lásky, aby mohlo něco pochopit a nemuselo si následně „rozbíjet ústa“ a dát výprask, kdy konání žene vnitřní zlost.
      Ježíš vše dělal pro celek-pro Boha. Prost egoismu (snahy o osobní zisk) pouze splnil co tu měl odehrát, tedy splnil Boží vůli.

    5. Zdravím Vás, matičko, děkuji za Vaše slova a dovolím si jen potvrdit, že je to vskutku tak, jak píšete…
      Nelze pomocí všem, neb mnozí si mají či musí prožít svůj karmický dluh. Ale to není trest nebo pomsta, je to o zkušenosti, následném poznání a finálním pochopení…ano, jsou však tací, kteří již pochopili a je možné jim pomoci😎…

    6. ad.
      Zdenek 28.10.2018 (18:20)
      Zdravím Vás, Zdenku, ráda vás tu po delší době vidím.
      ad. „… jsou však tací, kteří již pochopili a je možné jim pomoci😎…“
      * Mnohdy stačí slůvko, úsměv a takovému člověku se uleví :-)

  15. Ale, matka matička, snáď len neberiete tie rečičky o karme a reinkarnácii vážne? To by ste ma naozaj prekvapila. Tieto témy, ktoré sem dovliekol Venda sú pre indov asi tým, čím boli u nás v stredoveku bosorky a strašidlá. Treba sa zobudiť do reality…

    1. Ale Degone,
      nikoliv, zdejší řečičky o karmě a reinkarnaci vážně neberu.
      Ale pokud se vyskytne něco, co člověka trápí, proč neodprosit karmu, když ke zpovědi nechodím, že ano. Ono to pomáhá, stejně jako třeba i daná katolická dogmata, či berličky v podobě odříkávání růžence, či co. P.S. růženec neznám ani další katolické konstrukty a dogmata.
      Až zjistím, že to, co mne potrápilo, se netýká nějaké mé minulé inkarnace, ale je to pouhým mým výmyslem, budu naprosto, ale naprosto šťastna. Jenže dokázat to nelze. Je jen jedna indicie změny, že teď to je jinak. Chyby nemám samozřejmě šanci zjistit.
      Jo a „škola“ kterou jsem prošla, mi dala mimo jiné to, že jsem vzala za své slova, či doporučení jednoho ze svých učitelů: „Nevěřte mě, věřte sobě. Hledejte chyby ( i nelogično,…), které upozorňují, že to, co se děje, je nesprávné, lživé. To vás bude varovat a chránit,…“
      Takže nezahazuji to, kde chybu zatím nevidím.
      Chyby lze hledat nejen rozumem, ale i jinak. A pokud se spojí dohromady, je to fajn, člověk může odhodit výmysly, berličky, a jiné hračky….

    2. Degone, Degone…čarodějnice a strašidla jsou ZDE stále mezi námi…Vzbuďte se konečně do reality!!!

  16. ad/ „Tieto témy, ktoré sem dovliekol Venda sú pre indov asi tým, čím boli u nás v stredoveku bosorky a strašidlá. “

    Slovenský brachu, pánko Degone, kdo sem donesl ve svém první článku z r. 2007 tuto větu, která je jak vystřižená z definice karmického vyrovnání ?

    „Keď sa duša smrťou tela vráti ku svojmu Pôvodcovi, ten jej ukáže “premietne film” jeho života a ukáže chyby a nedostatky, ktorých sa dopustila. Podľa všetkého môže ešte dostať šancu sa vrátiť do života (hry) a pokúsiť sa chyby napraviť.“

    Hádejte 3x.

    A který autor ještě před tím, než jsem zde začal psát já, zveřejnil tu toto :

    „Je isté, že aj takéto konanie musí mať svoje príčiny, lebo zákon kauzality (príčiny a následku) platí pre všetkých a všetko. Na tento zákon sa odvolávajú aj tí, ktorí veria v reinkarnáciu (lat. re + carnis – doslova znamená “byť znova z mäsa”), ktorí svoju vieru odvodzujú z karmy (osudovosti).

    Karma je potom zápis všetkých našich zlých skutkov a konaní do našej vlastnej duše a duša, aby sa ich mohla zbaviť musí vstúpiť do nových zrodení, kde ono zlo postihuje túto novú bytosť a tak sa v konečnom dôsledku zruší. “

    A který slovenský autor tu napsal toto: „A tak rebélie, teror a terorizmus sa stal našou každodennou skutočnosťou a nikto nevie, alebo nechce vedieť, kam a k čomu to až dospeje. Vieme iba to, že “zlo plodí zasa iba zlo” a nemá konca, kým “neostane kameň na kameni”. Toto je vývoj od ilúzie až po zánik, podľa toho známeho zákona kauzality… !!!!!!!!

    Co je to asi ten zákon kauzality, že, pane Degone ?

    A který zdejší autor článků zde napsal k Indii toto, zatímco dnes dělá z indického lidu nějaký méně ceněný národ ??:

    „Aj vďaka nemu je dnes India považovaná za vyspelú krajinu s vysokou kultúrnou minulosťou a do krajiny prichádza čoraz viac turistov, aby na vlastné oči videli to, čo na západe nemožno vidieť.“

    Jo, jo.
    Upamatujte se, prosím.

    A mimochodem, jsou zde i další autoři, kteří psali o karmě přede mnou.

    Pěkný den a přeji Vám, ať neztrácíte paměť.

    Václav Žáček

    1. Pre českého bráchu V.Žáčka: Oceňujem Vaše úsilie s hľadaním mojich výrokov s pred 11 r. A tiež Vašu schopnosť manipulácie, ktorá zrejme je potrebná vo Vašej profesii školiteľa jógy. Odvolávate sa na moje výroky ktoré sú platné aj po tak dlhom čase s tým, že tie indické predstavy pre primitívne vrstvy indov sú platné zákonitosti aj pre nás europanov. Aj u nás jestvujú také primitívne vrstvy obyvateľov, ktoré veria všetkému, čo sa im povie.
      Ale, aby som bol konkrétny: Zákon kauzality (príčiny a následku) je pochopitelne platný aj u nás, ale to nie je to isté, čo je tzv. „karmický zákon“ – ľudský výmyseľ. V tom výroku pripúšťam, že pre dušu po opustení tela môže nastať situácia, kedy jej môže byť umožnený návrat do tela (aj toho predošlého) aby naplnila určité poslanie. Ale to nie je reinkarnácia v zmysle ako ju učia indickí učitelia.
      Tá moja popísaná definícia „karmy“ je všeobecne prijímaná učiteľmi jógy ako platná, ale nie je platná pre kriticky zmýšľajúcich ľudí našej doby, ktorí takéto hypotézy odmietajú.
      Aj ja Vám želám to isté, ako Vy mne…
      Pekný deň!

    2. Degone, zareagoval jsem na to, co jste napsal matce :“ ad/ “Tieto témy, ktoré sem dovliekol Venda sú pre indov asi tým, čím boli u nás v stredoveku bosorky a strašidlá. ”

      / ještě poznámka k tomuto v závorce – byl jsem již v Indii několikráte a vím, co tato témata pro ně znamenají /

      Chtěl jsem tím včerejším příspěvkem jen poukázat na fakt, že o karmě a reinkarnaci jste tu první psal Vy. To prostě nejde změnit, chcete-li dám Vám odkaz na Vaše články. V r. 2007 jsem tu navíc ještě ani nebyl. Myslím si, že Vaše články měly ohlas, jistě se k nim diskutovalo a tu karmu, reinkarnaci, zákon kauzality /příčiny a následku/ jste tu i nějak vysvětloval.

      Stačí mi však, když si od Vás přečtu ve Vašem autorském článku tuto Vaši definici – je jako vystřižená z indických filosofických systémů a náboženství :

      „Karma je potom zápis všetkých našich zlých skutkov a konaní do našej vlastnej duše a duša, aby sa ich mohla zbaviť musí vstúpiť do nových zrodení, kde ono zlo postihuje túto novú bytosť a tak sa v konečnom dôsledku zruší. ”

      A nebo Váš článek, kde jdete do Indie již jednoznačně a píšete o zlé karmě :

      „Asi tak, ako to robí buddhizmus. To nie je náboženstvo, ale životná filozofia, ktorá má za cieľ odbúrať v sebe všetko zlo (zlú karmu) a napokon v pokoji vojsť do stavu blaženosti, ktorý je, aj podľa Ježiša zrejme identický s Bohom.“

      Tak se prosím chytněte za nos a přiznejte, že karmu jste sem přinesl Vy a sdělte to klidně i diskutující matce. Ať tu paní nenecháváte žít v omylu.

      Díky za pochopení.
      Václav Žáček

  17. Pane Vendo, kľučkujete a tak je tu čas, aby som aj ja Vám trochu oživil Vašu pamäť. Váš prvý príspevok na tomto webe nesie názov: Karmický zákon… aneb jak si usteleš, tak si i lehneš! (1. část) a je z 30.6.2011. A každý Váš článok končí Vaším vyznaním viery, ktoré znie: „základní zdroje – učení Sant Matu, univerzálního učení Jógy slyšitelného životního proudu“. A tých Vašich príspevkov je celkovo 114. Tak to by mohlo stačiť, nie?

    1. Poslední mé konstatování a i dotaz – co toto Vaše oživení paměti mění na faktu, že jste sem karmu přinesl v roce 2007 Vy?

      A ještě k Vaší mýlce – ne KAŽDÝ můj článek končí tím, co píšete! Můžete se o tom přesvědčit /namátkou/ třeba tady:
      https://hledani.gnosis.cz/svet/
      https://hledani.gnosis.cz/valka-s-chemii/
      https://hledani.gnosis.cz/zemrel-jan-triska/
      https://hledani.gnosis.cz/ritualy-obrady/
      https://hledani.gnosis.cz/novorocni-uvazovani/
      https://hledani.gnosis.cz/odlehceni-pred-mikulasem/ . . . . . . . . /mohl bych pokračovat /

      Degone, působil jste tu jak člověk s jistým pohledem a jistou přesností. Teď si napíšete – KAŽDÝ MŮJ ČLÁNEK končí….. – a přitom to není pravda.

      Pěkný večer a klid pro Vaše myšlení.
      Václav Žáček

  18. Na záver tejto diskúsie: Ospravedlňujem sa všetkým za nedôstojné komentáre s p. V.Ž. na tomto fóre, ktoré som vyvolal citáciou určitého mena v diskusii s našou matkou z 25.10. Ospravedlňujem sa aj spomínanému pánovi, že som si dovolil komentáre k jeho výnimočným a zaiste prínosným príspevkom a taktiež aj adminovi Kuklišovi za jeho trpezlivosť s nami. Ako vidno urážať a napádať iného je možno aj inak, ako neslušnými výrazmi, npr. tak, ako to robia nám dobre známe presstitútky. Už nikdy nepoužije slovné spojenia V.Ž. to si radšej odhryznem jazyk. (Trochu toho humoru nikdy nezaškodí, že?)
    Želám tomuto webu naozaj prínosné a dôstojné príspevky, ktoré oba naše národy povznesú do nebeských výšav…
    Pekný deň všetkým!

    1. Degone, dobrý den.
      A tož tak to su ráda, že – víte co mne napadlo, že přece jen, to co mi přišlo z minula, může, či mohl být pouhý sen, tedy výmysl. Když si uvědomím, jaké pocity jsem při tom prožívala, byl to strach, zloba, smutek,…celý komplex pocitů. A to není dobré.
      A zkušenost v životě, že ten stejný člověk neutekl, ale naopak se vrátil – je lepší, než sen, či co to bylo.
      A co se týká Vašeho jazyka – člověče, nežvaníte, proč byste si jej měl odhryzávat?
      Před oním žvaněním jsem byla kdysi velmi jasně varována, tož se snažím hlídat, ale to víte, centrifuga myšlenek je zrádná a tak občas i zde zažvaním. Ale jak jsem psala, jsme zvláštní skupinka lidí, … :-) Hezký den :-)

    2. Zdravím Vás opětně, matičko, jste totiž v přehršli zde přítomných diskusoidních příspěvků neustále Královnou – klaním se a smekám můj letní bílý klobouk s úzkou černou stuhou na krempě!!!
      VY totiž, na rozdíl od mnohých zde kopírovačů či pouhých upravovačů děl kopírovaných z jakýchkoli zdrojů již popsaných záležitostí historických, zde prezentujete především vlastní pocity, prožitky a zkušenosti z vlastní inkarnace…
      Buďte blahoslavena a vytrvejte v díle Božím svém!!!
      V úctě Zdenek Vám přeje vše Nejlepší!

    3. ad.
      Anonym 1.11.2018 (21:10)
      Zdenku, Uctivě děkuji za pozdrav.
      Jé, vy máte letní bílý klobouk, a to dokonce se stuhou?
      Podobné kloboučky se odhazovaly v dál :-)
      Jenže já klobouk neměla a tak jsem se snažila odhodit svůj dudlík v dál. Jako symbol toho, že jsem již dospěla. Vzápětí po každém takovém svém prohlášení jsem zjistila, že do dospělosti mi ještě mnohé chybí :-)

      Tož také Vám přeji vše nejlepší :-)
      A dovolím si říkání:

      „Křišťálové slzičky
      vodní korálky
      světskou budovu krášlí.

      Pavučinka jemná
      kapičky vody spojuje
      cestičkami jemnými.

      Plamínky
      od kapičky k kapičce
      od srdce k srdci,
      plamen plameni
      jde vstříc,
      silou zdroje uklidňuje,
      léčí.

      Lidská srdce pulsují
      světelné sloupy
      k nebi září.“

    4. …a já děkuji Vám, matičko, za nádhernou říkanku! Juju, všichni jsme Jedním a tam se i vracíme…

      Nu, tenhle klobouk jsem po návratu z dovči také odhazoval, ale jen ve snaze trefit se do regálu ve skříni. Hmm, možná je to nějaký pozůstatek či snaha z některé mé předchozí inkarnace…éééé, že by Cyrano???:-))

      Mějte žůžo a bezva zbytek víkendu, to ze srdce přeji vám!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference