- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Subjektivní pochopení (novo) gnóze – nové cesty osobního gnosticismu (3.)

Jako vždy, když tvořím nějaký subjektivní náhled na nějaké téma, tak počítám s tím, že může nastat situace, kdy některé pasáže nebudou plně pochopeny, a nebo nastane druhá možnost, že se budu v některých věcech a pohledech lišit od přímého poznání druhých, nebo se i v rámci zkoumaného tématu (mohu) zmýlit; pokud by to nastalo i v tomto případě, klidně mi napište, protože učit se, stále, je jedna z mých osobních radostí, patří to nyní k mé (novo) gnózi.

V rámci českého církevního křesťanství tvoří základ ekumenismus, a také hlavně křesťanské církve hlavního proudu spojuje společné Apoštolské vyznání víry. Další variantou je i Nicejské vyznání a Nicejsko-konstantinopolské vyznání. Ekumenické hnutí má své členské církve, církve přidružené a pozorovatele – zde je k dispozici podrobný přehled na webu, s odkazem na jednotlivé členské organizace. Součástí hlavního proudu křesťanských církví jsou i v ČR nové církve a společenství, které se ovšem hlásí k hlavnímu proudu vyznání víry.

Podrobný přehled registrovaných náboženských společenství v ČR je k dispozici na webu nově vzniklé Religionistické encyklopedie, která tvoří ucelený přehled o registrovaných společenstvích v ČR, tedy i těch, které se hlásí k jiné náboženské víře, ale s podmínkou, že jsou registrovány Ministerstvem kultury ČR a mají tak plná zákonná práva a povinnosti vyplývající z registrace.

Mimo registrované křesťansky orientované církve a náboženské společnosti (např. budhistická, hinduistická, židovská, muslimská) existují samozřejmě v ČR i nábožensky orientovaná společenství, která jsou také v rámci registrace vedena jiným typem registrace, nebo jsou i zatím neregistrovaná, či usilují o registraci. Z těchto důvodů je dobré sledovat i aktuální situaci v ČR odborným (vědeckým) způsobem třeba na webu Náboženský infoservis nebo přímo na webu časopisu Dingir. Z těchto informačních zdrojů můžeme samozřejmě načerpat i informace o těch společenstvích, která se nějakým způsobem nezachovala v pořádku, a případně dokonce mohla ohrožovat své členy.

Je potřeba mít na paměti, že náboženství není vždy nositelem čisté morálky nebo Života, může, pokud se role vůdců náboženských společenství zhostí buď lidé Zla nebo tzv. Zpátečníci (termín dále rozvedu podrobněji v článku), stát zdrojem destrukce Člověka, na to se vždy musí pamatovat.

Na veřejné náboženské scéně se lze tedy v ČR lehce vyznat, po přečtení jednotlivých hesel ke společenstvím na religionistické encyklopedii zjistíte základní informace, vnitřní vyznání společenství, způsob organizace a kde v ČR působí (můžete použít i zdrojové weby jednotlivých společenství). Ale opravdu z hlediska (ověřitelnosti a pravdivosti) informací je lepší, alespoň pro první seznámení, použít Religionistickou encyklopedii, protože zde máte jistotu že všechny informace jsou opravdu pečlivě kontrolovány a získáte tím i jistotu kvality informací, z religionistického vědeckého pohledu.

Než se pustím do rozboru jednotlivých aspektů a zdrojů motivace pro přímé poznání v mé vlastní verzi (novo) gnózi, tak se nejdříve vyjádřím přesně ještě k jedné důležité věci. Tou věcí, tím těžkým a tíživým tématem, je můj vztah k otázkám věrouky (křesťanské), které jsou v současné době podstatné v rámci církevního křesťanství hlavní proudu a s ní související teologie uvězněny v dogmatismu a často i bohužel ve fundamentalismu a z mého pohledu hlavně v problému křesťanského fundamentalismu.

Problém tkví v tom, že v rámci českých křesťanských církví je křesťanská víra poměrně často vnímána dost dogmaticky, ale i fundamentalisticky. K tomu slouží jednotlivým církvím jejich vnitřní (veřejně dostupná) závazná pravidla, nebo kodexy (katechismykréda, kodexy i katechismy brána jako to nejdůležitější k pochopení víry, ale z mého pohledu se můžou všechny pravidla, kréda, kodexy i katechismy stát pastí, které se stávají jen člověkem vytvořeným náboženstvím, nebo ještě hůře náboženským systémem, který si sami lidé ve všem vytvořili – a díky těmto všem pravidlům, krédům, kodexům i katechismům lidé nepoznají skutečnou svobodu. Nemůžu a ani nechci tvrdit, že je to tak vždy, vše vždy záleží na kvalitě Těch, které si Bůh povolal ve všech církvích do kazatelské nebo kněžské úlohy a služby, problémem se ale stává, když se moci nad lidmi zmocní ti, kteří jako novodobí farizeové mohou rozložit Vaši víru tak, že se stanete jen loutkou, neživoucím „věřícím.“ Většinou pak nejhorší variantou je vznik kultu Člověka, a to i uvnitř jinak etablovaných církví, a také se s tím spojí nové zlo, které bych pojmenoval jako Pozorovatelé, extrémní Zpátečníci, Watchmeni sledující „zdravou“ víru u těch druhých, ti věčně posedlí touhou napravovat nedokonalostí víry druhých. Takových farizeů jsem potkal bohužel moc a nakonec jsem si uvědomil, že mám jen dvě možnosti. Buď setrvat uvnitř a snášet takové lidi, nebo se vydat cestou Monachose, mnicha, který vyjde na jinou cestu a podrobí svoji víru ne bezhlavé věrouce, ale přímému poznání, tedy gnózi.

Není to lehké opustit své domovské společenství, ale pokud dojde ke střetu (a tím nemyslím vyostřenému) ale smysluplnému, tak je nutné vykročit na jinou cestu. Můj osobní příklad je důležitý a docela často se shoduje s příklady ostatních (odpadlíků), ale já mám jednu úžasnou výhodu, odešel jsem v poklidu; možná se člověk neshodl na víře a věrouce, ale zůstali jsme na obou stranách nositeli Kristovy lásky, a to je pro mě velice důležité.

A posledním bodem (popsal jsem – nyní lehké změny v textu – už v článku Subjektivní pochopení gnosticismu, aneb osobní cesta přímé zkušenosti (1.), je důležitý bod k mé náboženské/spirituální zkušenosti, kdy se stavím kladně k pojmenování své přímé praxe jako křesťanský (novo) gnostik či (novo) gnostický křesťan, kdy tímto pojmem chci vyjádřit to, že se plně hlásím k Apoštolskému vyznání víry, ale zůstávám v současné době mimo křesťanské (české) církve, ale v kladné návaznosti (myšlenkově) hlavně skoro na čtvrtstoletí členství v Bratrské jednotě baptistů. To, co mě nyní odděluje od církevního křesťanství, je návaznost na (staro) gnosticismus (viz. článek Subjektivní pochopení gnosticismu aneb rozdíl mezi (staro) a (novo) gnózí: (Staro) gnóze (2) a (novo) gnosticismus.

U klasického (starého gnosticismu) je to přímá inspirace gnostickými texty hlavně z archeologických nálezů v Kumránu (Svitky od Mrtvého moře), v Nag Hammádí (Rukopisy z Nag Hammádí) a samozřejmě pečlivě sleduji i současné nové archeologické objevy k biblické i gnostické tématice. Nejnověji asi článek z webu Nález dávných svitků obestírá tajemství. Pohled na bibli změnilo jedno hození kamenem. Připomenu i článek z téhož webu Nález svitků u Mrtvého moře byl archeologickým objevem století. Změnil pohled na bibli.

Důsledkem mého (novo) gnosticismu také je, že přijímám nejenom Apoštolské vyznání víry, jak jsem již zmiňoval, ale k tomu jsou pro mě důležité i mimo kánonické texty Bible. Podstatné stále pro mě, přes všechny změny a poznání, zůstávají zdrojem Života i kánonické texty Písma (možná Vás napadne z hlediska ortodoxie zda se stále držím doslovnosti Písma jako jednotného Božího slova, tak odpovím dále), ale také i veškeré mimo kánonické knihy a také všechny gnostické texty, které mi rozšiřují znalost mé víry.

Doslovnost Písma (Bible) je přesně tou otázkou, která je docela extrémně těžká, protože podle toho, co nyní vím o vzniku kánonu, starozákonního i novozákonního, tak si myslím, že věřit v absolutní doslovnou neomylnost Písma by byla z mého pohledu lež, ne proto, že tomu tak skutečně může být (a já se mýlím, což je také možná varianta), ale proto, že moje současná cesta vede jiným směrem, cestou přímého poznání. Na této cestě nejsem nyní už v zajetí (lidských) dogmat, (extrémního církevního) fundamentalismu a neomylnosti, ale jsem v zajetí (v dobrém smyslu slova) cesty přímého poznání (ke vzniku každého jednotlivého textu v Písmu je potřeba znát autora textu, historii, archeologický, i antropologický pohled).

Někdy se lidé ptají, zda jsem ztratil víru, ale nic takového se nestalo, jen mám jiný pohled na víru, věrouku, závaznost a dogma, a všechny tyto nadmíru těžké otázky musím projít kompletně znovu, ne pro druhé, ne pro božstva, ne pro slávu, ne před zraky druhých, ale jako monachos – jen jako monachos (odešel jsem z domova do bezdomoví, kdo má uši slyší, kdo chápe, skutečně chápe) mám otevřenou cestu přímého poznání, které bude smysluplně spojovat víru a ověřitelné poznání do úžasného celku. Nazvu to možná osobní Reformací 4.0, v moderním smyslu slova. A vnímám to také tak, že ztratit víru by znamenalo popřít všechno získané přímé poznání na křesťanské cestě hlavního proudu, ale já všechny dosavadní zkušenosti pokládám stále za důležité, akorát, že musí projít se mnou po nové stezce pozměněny tak, aby jim bylo rozumět. Vzal jsem tedy všechna pravidla, kréda, kodexy i katechismy na cestu sebou (v modlitbě), ale nyní se jimi necítím svázán.

Svým (novo) Gnosticismem jsem tak veden k přímé zkušenosti, k pokládání bez výjimky všech těžkých otázek, a tedy k přijímání pochybností o všech článcích víry až na úplné (pomyslné) dno. Osobní (novo) gnóze mi také umožňuje velice přímý přístup k textům jiných náboženských skupin (např. egyptská mystéria, buddhistická, (staro) i (novo) gnostická, perská, indická, muslimská – především súfijská, i judaistická) a také k textům vycházejícím z moderní spirituality, a nejen z ní.

Při objektivním zhodnocení by tato kombinace nebyla úplně v souladu s klasickou křesťanskou věroukou hlavního proudu a také by asi často docházelo ke zbytečnému tření, které vyplývá z neschopnosti smysluplné komunikace dogmatického a gnostického chápání víry (osobní přímá subjektivní zkušenost), kdy dogmatické (i fundamentalistické) chápání víry dle mého úsudku skutečně znemožňuje lidem možnost svobody objevování a pochybování, a tedy onu přímou zkušenost, která spěje nakonec k radosti z víry, radosti s gnóze (poznávání). Nejsem tedy v současné době vázán jakoukoli dogmatickou (či fundamentalistickou) podobou víry, a ani si nedokážu představit, že bych se v dohledné době stal opět (svázaným) z jakoukoli podobně omezenou podobou víry.

Určité pochopení mám nyní pro Náboženská společnost českých unitářů; a také kvůli názorové blízkosti i pro Obec křesťanů, ale zatím určitě neuvažuji o tom někde se organizovat, spíše vidím své působení (i v zakladatelské formě) do budoucna ve vlastní cestě možné (novo) Gnostické církve v ČR, která má nyní za vzor podobnou komunitu v USA – odkaz na článek Kvalitní zdroj informací – Gnostické rukopisy a informace v angličtině z Gnosis Archive.

Můj učitel č. 2 – spisovatel scifi a (novo) gnostik Philip Kindred Dick (věnuji mu nyní 14 článků na webu).

Mimo základních zdrojů víry a věrouky (novo) gnostické církve je pro mě (nejen) v současné době důležitá četba i mimo náboženských textů, a to textů z žánrů fantastiky – kdy jsem zachytil inspiraci a shodu se spisovatelem a (novo) gnostikem Philipem Kindredem Dickem a jehož texty i spiritualita mě hluboce oslovila. Např. náboženská skutečnost, kterou zažil ve zjevení Philip Kindred Dick: 2 – 3 – 74 (komiks) mám zachycenu v komiksu, a také se k Philipu K. Dickovi vztahuje několik (14) článků, jak o jeho náboženství, tak o jeho tvorbě a životě.

  1. (1) Texty inspirované z webu PhilDickian Gnosticism – Deset hlavních principů gnostického zjevení
  2. (2) Texty inspirované z webu PhilDickian Gnosticism – Dickovo výjimečné učení o Plasmatu
  3. (3) Texty inspirované z webu PhilDickian Gnosticism – Úvod do PhilDickian gnosticismu
  4. (4) Texty inspirované z webu PhilDickian Gnosticism: Phildickian gnosticismus – mnoho náboženství Philipa K. Dicka
  5. Dickianský (novo) gnosticismus v praxi: Mercerismus jako náboženství Empatie (1)
  6. Dickianský (novo) gnosticismus (Phildickian gnosticism) v praxi: Mercerismus v textech románu (2)
  7. (1) Kompletní studie se zdroji: Dickianský (novo) gnosticismus (Phildickian gnosticism) v praxi: Mercerismus jako náboženství Empatie
  8. (1) Náboženské myšlení Philipa K. Dicka aneb Římská říše nikdy nepadla
  9. (2) Náboženské myšlení Philipa K. Dicka aneb Další objevy z Dickova Valisovského zjevení – pokračování první části
  10. Philip K. Dick (předmluva ke sbírce povídek Zlatý muž) aneb náhled do skutečného života
  11. (2) Temný obraz aneb cesta do hlubin (ne)závislé duše
  12. Video (6) The Penultimate Truth About Philip K. Dick (Video 2007) – Předposlední pravda o Philipu K. Dickovi
  13. Archivní článek: Yves Breux a Francis Luxereau – rozhovor s Philipem K. Dickem v roce 1977 (s ed. komentářem)
  14. Philip Kindred Dick: 2 – 3 – 74 (komiks)

Všechny tyto články, texty i videa se plně vztahují k pochopení (novo) gnosticismu Phillipa Kindreda Dicka a čtenář se tak může ponořit do jedné z moderních škol gnóze, do tzv. PhilDickian Gnosticism.

Inspirace od (novo) gnostických učitelů, náboženských směrů i ostatních možností jak poznat (novo) gnózi:

 

Vlastnosti (novo) gnostika versus střet se Zpátečníky

Cestou, kterou nyní jdu, potkávám mnoho poutníků; potkávám Ty, kteří se považují za moudřejší mě samého, ano možná mají pravdu a já jim ji neberu, pak potkávám Ty, kdo mnou pohrdají, protože jsem už odešel z jejich předem vyšlapaných a umělých cest a vyšel na cestu osobního přímého poznání, těm se obzvláště nelíbím – nazývám je Zpátečníky, ale nebojuji s nimi, tomu mě nikdy můj přítel a zvěstovatel Jediného Pravého Boha (Logos) Ježíš Kristus od počátku mé cesty neučil, naopak přeji všem jejich cestu, vlastní, ne okopírovanou, cestu v lásce. A pak potkávám Ty, a to nejraději, kteří dokážou respektovat jednotu v rozdílnosti, respekt k sobě navzájem a ke svým věroukám a vyznávají i Tvořivou inspiraci bez negativního přetvařování a touhy po moci nad druhými lidmi, Těm děkuji nejvíc, protože směr, kterým společně třeba i na krátký okamžik putujeme, má rozhodně smysl.
 

Josef Šédl
https://samanskecesty.wordpress.com/
 

Zdroj: https://samanskecesty.wordpress.com/2021/04/28/2021-subjektivni-pochopeni-novo-gnoze-nove-ceste-osobniho-gnosticismu-3/
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku