- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Válka s chemií…

Dnes často skloňovaným námětem je napadání lidí a jejich /domnělá/ likvidace chemickými zbraněmi. Patří do zbraní hromadného ničení a mají mnohé dělení. Známá je nedávná kauza Skripalových v Anglii, stále se ještě nic neprokázalo. Ta čerstvá – v Sýrii prý opět, pár dnů před fyzickou porážkou teroristů na předměstí Damašku /obklíčení bojovníků IS a různých frakcí/ – byly použity chemické zbraně a trest přišel od USA a spol. téměř okamžitě a bez prošetření. Člověk bez přístupu k informacím se těžko orientuje. Buď věří všemu západnímu a nebo je pod vlivem propagandy z druhé strany. Raketový útok se podle jedněch prý vydařil, byly zlikvidovány zásoby chemických zbraní ve skladech /zaslechl jsem na vlastní uši v ČT 24/, tedy sklady, ale i výroba, ale žádné chemické zamoření terénu po likvidaci zásob, žádný chemický mrak silné koncentrace se neobjevil? Druhá strana tvrdí, že sestřelila mnoho raket a nechala proletět jen ty na prázdné a nefungující průmyslové objekty.

Válka s pomocí chemie pokračuje a nemá příliš smysl hledat, kdo má či nemá pravdu. Ona totiž bude zřejmě pokračovat vytvářením a hledáním dalších záminek. Vždyť válka je i výroba a výhodný obchod a ten musí politici podporovat – jedná se přece i o jeho zahrnutí do ukazatele HDP??!!

Chemie a její ovládnutí člověkem může být buď dobrým sluhou, ale může být naopak i špatným pánem. Zdroj OSN, ze kterého uvedu pár informací, je zřejmě málo zpochybnitelný. Píše se tam např.:

Fakta o znečištění moří a oceánů

Každý rok se do oceánu dostane více než 8 milionů tun plastů. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plasty tvoří až 80 procent veškerého odpadu v mořích.

Až 51 bilionů mikročástic plastů – 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje oceány a moře a vážně ohrožuje život v moři.

Odpad v mořích poškozuje více než 800 druhů. 40 procent mořských savců a 44 procent druhů vodního ptactva trpí pozřením mořského odpadu.

Podle některých odhadů při rychlosti, s jakou vyhazujeme produkty z plastů – lahve, tašky a kelímky na jedno použití – bude do roku 2050 v oceánu více plastů než ryb a odhadem 99 procent mořských ptáků bude mít v útrobách úlomky plastů.

Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Plasty zůstávají v ekosystému řadu let a každý den poškozují mořské živočichy. …

Je to alarmující – více zde: http://www.osn.cz/fakta-o-znecisteni-mori-a-oceanu/

Oblíbené klišé – vědci říkají… Od padesátých let jsme vyprodukovali 6,3 miliardy tun plastového odpadu /můj drobný výpočet = 6.300.000.000 tun : 10 tun, tj. náklad 1 kamionu – plast je lehký = 630.000.000 kamionů při průměrné délce jednoho 20 metrů = 12.600.000 kilometrů : obvod rovníku = 315 x obtočená Země plně naloženými kamiony…/ Údaje pokračují – jen zhruba 9 procent bylo zrecyklováno, naprostá většina, 79 procent, skončila na skládkách nebo v přírodě a 12 procent bylo spáleno.

Mimo můj laický výpočet spíše pro pobavení /?/ jsou údaje odsud:
http://www.metro.cz/i-plast-z-ceska-se-dostane-do-more-pochazi-z-kosmetiky-pd2-/region.aspx?c=A170728_121623_metro-region_lam

Také jeden zdroj cizojazyčný zdroj, který určitě má jistou dávku důvěryhodnosti:

Plast je doslova všude: epidemie oceánů kolem Austrálie

https://www.theguardian.com/environment/2018/apr/16/plastic-is-literally-everywhere-the-epidemic-attacking-australias-oceans

Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.

Takže „VÁLKA S CHEMIÍ“ pokračuje i v ryze mírových činnostech! Mnozí diskutující mají zcela jistě vědecké statě, které na tento GLOBÁLNÍ problém poukazují fundovaněji.

Takže voda pitná. Je ji na planetě již nyní značný nedostatek. A ta, která je, je dosti znečištěna. Mimo například hnojiva z polí se do pitné vody dostávají i zbytky léků. Samozřejmě v nižších koncentracích, ale známe to rčení, že tisíckrát podávané malé dávky umoří i vola.

Víte, kolik ibuprofenu vypijete v kohoutkové vodě? (To se neptám já, ale je to nadpis z odkazu.) Vědci ze Státního zdravotního ústavu to po dva roky sledovali. A ukázalo se, že zbytky léčiv se v pitné vodě bohužel najdou. A zase ta naše malá válka s chemií:

https://www.vitalia.cz/clanky/ve-vode-jsou-zbytky-leku/

Takže se nabízí otázka – jsme konzumováním pitné vody stále léčeni nebo nesystematicky otravováni? Jak se tam zbytky léků dostanou? Jednoduše – nejčastěji dvěma způsoby. Ačkoli po pozření prochází tyto látky metabolismem člověka, část z nich zůstává v aktivním stavu a organismus je prostřednictvím moči vyloučí. Druhou možností je nezodpovědné splachování nespotřebovaných či prošlých zbytků léčiv do toalety. V obou případech se tak dostávají do odpadních vod, ze kterých jsou čištěním odstraněny pouze částečně. Následně pak mohou skončit v povrchových vodách, které jsou posléze upravovány do pitné podoby. Ani další čištění však není stoprocentní.

A co takhle půda, která nám dává většinu obživy? Máme ji v dobré kondici a nebo je vyčerpaná, zamořená? A tedy i další možná válka s chemií.

Kontaminace půdy – vymezení problému – je způsobena zvýšeným obsahem potenciálně rizikových látek v půdním prostředí, zpravidla antropogenního původu, jakými jsou rizikové prvky, perzistentní organické polutanty, radioaktivní prvky, kyanidy a jiné chemikálie. Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství. Kontaminace může být způsobena i přírodními zdroji, především v případě rizikových prvků (geochemicky anomální substráty), vzácněji i v případě organických polutantů (přírodní požáry, vulkanická činnost, atd.).

A důsledky kontaminace půdy? Při kontaminaci půdy může dojít k narušení základních funkcí půdy (např. inhibice mikrobiální činnosti a procesů humifikace), dále k přestupu kontaminantů do dalších složek prostředí (povrchová a podzemní voda), včetně potravních řetězců. Rostlinná produkce může být ohrožena kvalitativně (obsah kontaminantů) nebo kvantitativně (snížená tvorba výnosů plodin následkem fytotoxického působení kontaminantů v půdě). Výrazně zvýšený obsah kontaminantů v půdě pak může způsobit přímé ohrožení lidského zdraví inhalačním, dermálním /kožním/ nebo perorálním příjmem u osob, pohybujících se dlouhodobě na půdě (např. zemědělci).

Použitý zdroj informací k nalezení – zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/puda/ochrana-pudy-a-krajiny/degradace-pud/kontaminace-pudy/

Tady jen podotknu, že v naší krajině, když jedete na kole, autem, nacházíte velmi málo fungujících kravínů, vepřínů, slepičáren… a tak hnůj, humus, kejda, močůvka…, jako složky pro organickou výživu nejsou tak častou složkou ošetřování a výživy půdy.

V té chemii pro půdu mají své pevné místo umělá – syntetická hnojiva a pesticidy. Úžasné výrobky průmyslu chemie, ale marná sláva. Všude se nacházejí dvě strany mince. Pesticidy – v půdě zůstávají dlouhodobě jejich zbytky a začleňují se do potravních řetězců. Narušují funkci hormonů v těle různých živočichů včetně člověka. Dlouhodobé používání vedlo v řadě případů ke vzniku odolnosti hmyzu. Nebezpečné pro lidské zdraví (např. riziko vzniku rakoviny, poruchy reprodukce). Nezřídka se skrytý vliv pesticidů projeví až v kritických situacích, např. po delším hladovění, při náhlé změně diety, při dlouhotrvajícím deštivém počasí apod., kdy pak dochází k hromadným úhynům. Každý prostředek má ochrannou lhůtu, po kterou se nesmí používat jako krmivo, ovšem volně žijící živočichové ošetřené rostliny konzumují a jsou tedy jeho vlivům bezprostředně vystaveni. A syntetická hnojiva? Nevýhody syntetických hnojiv lze vidět na jejich negativním dopadu na životní prostředí, jelikož obsahují různé chemické sloučeniny, které škodí životnímu prostředí a kvalitě vody. Hnojiva s velkým obsahem dusíku jsou hlavní příčinou vyčerpání kyslíku v mnoha částech oceánů, a tím se značně snižuje šance na udržení oceánských živočichů. Na pohled se může znečištěná voda zakalit a zabarvit. Samozřejmý je vliv na kyselost půdy a snížení stavu živin v půdě.

Otázka kvality půdy, vody i ovzduší se týká také lesů, vegetace, pralesů – výrobců kyslíku pro náš život!

Poslední pohled by mohl být na další nezbytnost pro zachování života na Zemi. Kvalita vzduchu. Bohužel a samozřejmě lze při špatné vodě, potravinách, půdě a i vzduchu přežívat. Včera jsem strávil pár hodin v lese. Ještě je to pořád balzám. Pro duši i tělo. Ale někde si myslíte, že se nadechujete čistého vzduchu, ale není tomu tak. Kontaminace této složky života je na neustálém postupu a dalo by se kolem toho psát a psát. Informace i s různými odkazy k našemu vzduchu najdete třeba tady: http://www.vitejtenazemi.cz/pro-ucitele/download/vzduch03_zdroje_znecisteni.pdf

Vrátím se k názvu článku – Válka s chemií… Máme ji tu denně a velmi, velmi málo proti ní protestujeme. V těch skutečných válkách, ať již studených či horkých, se používají chemické zbraně. Co prostředků stojí jejich vývoj, zdokonalování a ochrana proti nim! Ale válka s chemií tu je, doslova v civilním a mírovém životě. Na jedné straně chemie přinesla pokrok, na druhé straně destrukci. Co převáží, to se teprve časem pozná. Naše planeta je živý organismus a na důsledky lidské činnosti, které se ji dotýkají, na „odměnu či trest“ pro nás, lidstvo moudré, se nás nebude ptát. Ale možná k tomu přírodnímu zásahu ani nedojde. My se totiž umíme vyhubit i sami!
 

Václav Žáček /Venda/
 

P.S. Tady dám jeden odkaz na zjištění ruských odborníků z Dúmy:
https://vimeo.com/264455026

Tady odkaz na slova pana prezidenta USA:
https://vimeo.com/264724499

A prosím ty z vás, kteří toto čtete či si pustíte odkazy, dejte mi prosím odkaz na výsledky práce odborníků Západu, kteří na místě samém zkoumali následky chemického útoku. Díky.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 5
hlasů: 4