- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Vánoční…

O vánočních svátcích vládne většinou poklid. Štědrý den přináší postupné uklidnění. Příroda spí, i když počasí je více než jarní a lidé se také s přicházejícím podvečerem vytrácejí z ulic. Ve městech i vesnicích září na náměstích a návsích nazdobené stromy a dost stavení je ověnčeno kolem oken a balkonového zábradlí blikajícími různobarevnými žárovkami.

vanocniŘíkal mi známý, přijď se podívat, letos to máme jako v Americe. Za okny jsou někde elektrické svícny se sedmi svíčkami (jako židovský symbol sedmi dnů stvoření světa či hořícího keře ze Starého zákona) a uvnitř, za jejich září, se dá tušit zcela sváteční, křesťanská pohoda.

I sousedův hafan jakoby vycítil výjimečnost svátků a štěká mnohem méně.

Hřbitovy opět více „rozkvetou“, byť většinou umělými květy, a parkoviště je v odpoledni Štědrého dne beznadějně plné; přece nepůjdou někteří rodiče na hroby svých rodičů ten kilometr pěšky, prodýchat se a povyprávět dětem vzpomínky na dřívější doby? Některý řidič tu nemožnost zaparkovat okomentoval i slovem z oblasti vulgárních, (až se to do svatého dne plného očekávání nehodilo), jiní by nejraději přijeli autem až k hrobu.

Částečně ale přece jen dobrá zpráva je již zase z oblasti pod hřbitovem (ten je nad městem na kopci). Letos zůstal bar, herna v sousedství, která měla v loňském štědrém večeru otevřeno od 22:00 hod. až do rána, uzavřen. Ale zato náš jediný rockový klub opět láká mládež na štědrovečerní disko párty, a to skvělými cenami na baru! Inu, nepodnikejte, nenalévejte. Přece nebudou větší děti trávit čas se svými rodiči? Přece jim táta s mámou (někteří) nezakážou „ten jejich“ štědrý večer, třeba i s jointem?!

V našem malém městě bude v marketech zítra celý den zavřeno, což asi kvitují s povděkem především prodavačky. Moc oddechu však nedostanou, kolotoč nákupů se zase pozítří rozběhne naplno. Nevím, jak chrámy konzumu ve velkých městech; že by majitelé v zahraničí nevyužili naši děravou legislativu?

Po dálnicích a rychlostních komunikacích také jezdí minimum nákladních aut, kam také. Lidé cestují k příbuzným a známým auty, vlaky jsou značně omezené, autobusová spojení místních linek většinou také stojí, svoji trasu dojíždějí jen některé dálkové spoje. Internet ale běží naplno, ten svátky nezná. Lidé chatují, mobil přenáší tisíce hovorů a přáníček.

Štědrý večer pak přináší někde až přebohatou hostinu, aby si na své přišel i žlučník! Ale hlavně pak rozmanité dárky. Tradičních tištěných knih je dnes asi méně než dříve. Elektronika pro komunikaci – tablety a moderní mobily či notebooky – asi převažuje. Oblíbené ponožky či papuče jsou určeny pro ty věkem starší lidi, kteří jsou rádi, že jsou. A dá se někde zaslechnout zpívaná vánoční koleda?

A zítra, po štědrovečerní noci, nastane pro některé lidičky přesun za zimními radovánkami; dnes však ani ty Alpy nenabízejí příliš sněhu. Zase o jeden důvod k nadávání víc. A tak některé děti si nazují nové lyže jen tak a zašoupají skluznicí po koberci. A nakonec, a to je přece velmi důležité, ustávají i válečné konflikty, tedy asi tam, kde lidé vyznávají křesťanské náboženství. Mír, pohoda klidné noci, několik hlubokých nádechů a výdechů na zahrádce za domkem. Salát se podařil a teď pro dárky…

V loňském roce jsem před vánočními svátky napsal celkem obsáhlý příspěvek, zaměřený i k historii, k Ježíši Kristu a také k lidovým zvykům – viz. https://hledani.gnosis.cz/narodil-se-kristus-pan/. Když jsem si ho po roce nyní pročetl, padla mi do oka jedna uvedená pranostika:

“Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.“ /z Vysočiny/

Podle ní by ale měl být snad příští rok hladomor?! Dost totiž pochybuji, že by posledních sedm dnů v roce tuto pranostiku naplnilo.

A teď sedím u PC a probírám se vzpomínkami na diskuzní témata, na to, co se tu stalo předmětem diskuzí. Pestrost dnešního dne a večera mi přináší i různorodá témata. Namátkou:

„To, co existuje, je jediné; mudrci to nazývají různými jmény.“

Již před několika tisíciletími vyslovené a později napsané veliké moudro poznání. Vše je jedno s Nejvyšší bytostí. Jinak, jedinou bytostí jsou i všichni lidé a vše živé tohoto světa. Ve skutečnosti je vše, co žije, jediným životem, má tentýž původ, tutéž podstatu, a tu proniká a oživuje jediný univerzální Duch. Právě v tomto Jednom všechno žije, pohybuje se a prožívá svou existenci…! Kdy tuto pravdu pocítit v plné síle, než v nastolené harmonii, třeba i Štědrého dne.

„Srdcem učení o jednotě všeho je láska…“

Srdce je orgánem fyzického těla, bez kterého by nemohlo žít. Srdce duchovní má každý člověk, ale, bohužel, dost velké procento lidí si ho vůbec neuvědomuje. A láska? Je přímo božským pojivem, jež váže všechny živé bytosti v jediný chrám Světla. Při výstupu do vyšších oblastí vnitřního světa bude toto poznání naprosto zřetelné, bude to Pravda, která se upřímně hledajícímu odhalí…! Proto tolik symbolických, ale vnějších světel v rozzářených vánocích. Je třeba však hledat tu věčnou záři naší duše.

Prostor, čas a příčinnost…

Pouhopouhé tři pojmy. Zamýšlím se, co znamenají a proč je dobré jim porozumět. Kreativita různých lidí může dát vzniknout mnoha pestrým a jiným úvahám. Nabízím, podle mne a mého poznání, základ toho, co v nich cítím, co nabízejí. Zjednodušeně a stručně – určují uspořádání a řád hmotného vesmíru a patří pouze ke světům materiálním. Ostatní, vyšší universa, když připustíme, že existují a že jsou mimo hmotu, toto omezení neznají. Jinými slovy, čas a prostor ve vyšších oblastech samy od sebe mizí. Tam není potřeba myslet na to, co bude zítra…?!

Dobro a zlo, pád Lucifera, mýtus…

O dobru a zlu byly nejen zde popsány metráky papíru. Pád Lucifera je celo vesmírný mýtus, který se nevztahuje jenom k naší planetě. Jeho přesah je obrovský. Ruský spisovatel Daniil Andrejev o něm píše ve svém stěžejním díle Růže Světa /str. 101/:

„…v pradávných hlubinách času jistý duch, jeden z největších, jehož nazýváme Luciferem či Světlonošem, vyjádřil svobodu volby, jež je neoddělitelně vlastní každé monádě, tím, že odpadl od svého Tvůrce, aby vytvořil jiný kosmos dle svého vlastního záměru. Přimklo se k němu mnoho dalších monád, velkých i malých. Tyto monády počaly budovat jiný vesmír v rámci tohoto vesmíru. Pokoušely se vytvářet světy, tyto světy však nebyly pevné a hroutily se, neboť tím, že odpadly od Boha, tím, že se vzbouřily, monády odvrhly lásku – jediný spojující, stmelující princip.“

A ten podtržený závěr je i naděje pro nejen rok 2015. Zlo a démonické snahy o nadvládu, byť jsou jakkoliv silné, nikdy nemohou zvítězit. Chce to mít „jen“ to DOBRO nasměrováno správným směrem.

A tak vám všem přeji působení toho jediného spojujícího a stmelujícího principu – LÁSKY.

Pour Féliceter 2015.
 

Václav Žáček /Venda/ s poděkováním svému Mistru, s díky myšlenkám všech vzácných a dobrých lidí.
 

hodnocení: 5
hlasů: 5