- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Vnitřní cesta duše s novou nadějí! Jen porozumět… (3. část)

Lucas Cranach starší - Adam a Eva (1532)

Lucas Cranach st. – Adam a Eva (1532)

Podle knihy Genesis Starého zákona přikázal Hospodin Bůh prvnímu člověku, aby nejedl ze stromu poznání dobra i zla. Ten s tím pak seznámil i druhého člověka, Evu. Snad ale proto, že to Eva neslyšela od Hospodina Boha na vlastní uši, kdo ví, nedbala tohoto přikázání a nechala se svést hadem k ochutnání tohoto jablka poznání a dala ochutnat i svému muži. První hřích, překročení přikázání, měl pak za následek jistý trest. Dvě neposlušné lidské duše byly umístěny mimo Ráj a pak již v pozdějším procesu plození dalších a dalších potomků se všechny duše vtělovaly do těchto nových lidských těl zatíženy tímto prvotním hříchem. Tento byl a je dědičný; člověk po narození postupně poznává duální svět svými smysly a myslí a rozlišuje v něm dobré i zlé a stále více se svojí tzv. svobodnou vůlí zamotává do sítí vztahů, vytváří akce, prožívá reakce, následky a podle Zákona Spravedlnosti se tu rodí v koloběhu Stvoření.

V předchozích dvou článcích jsem se podle úryvků z významného gnostického spisu Pistis Sophia pokusil objasnit cestu duše, její vztahy s nejvyšší a tvořivou Energií Slova a konečně s myslí, jako falešným duchem v nás, který je tím, co vytváří, udržuje a „buduje“ další a další hříchy podle subjektivního poznání zmíněného dobra a zla. Také v tom náznaku cesty bylo popsáno putování duše po smrti fyzického těla, ve kterém byla nejvyšší Mocí uvězněna a které bylo tou poslední suknicí, oděvem, ale lépe řečeno, závojem, jehož úkolem je zahalovat ji skutečný svět a jeho pravdivé poznání. Starodávný spis však dává jedinečnou naději, a to pro duši, která v čase svého života přijala mystérium světla a nepadla za oběť falešnému duchu, démonu, hadovi, Satanovi, jak si kdo vybere! Nahromaděné hříchy, či jinak pro vysvětlení, karma duše, které byly v mysli uložené z nespočetných minulých životů, ale které zatím nedostaly možnost, aby se v čase hmotného života realizovaly, jsou ve spise pojmenované jako osud. Ježíš Kristus říká:

„… navíc, i duši, která již v ničem neposlouchá falešného ducha a stává se dobrou a přijme mysterium světla (zasvěcení) (…), když se naplní její čas, aby vyšla z těla, falešný duch – mysl ji stále následuje. Falešný duch spolu s osudem (uložené hříchy či karma) následují duši na její cestě k Výšinám. Předtím, než se duše odebere k Výšině, řekne „mysterium uvolňování pečetí“ a všech vazeb falešného ducha, kterými ho (falešného ducha-mysl) archonti, jako vládcové negativního světa, k duši připoutali. Když jsou tato slova vyřčena, pouta falešného ducha se uvolní, přestane následovat duši a propustí ji. (…)

V momentě, když duše poví mysterium uvolňování pečetí a všech vazeb falešného ducha, přestane ten do ní vstupovat a vazby mezi ním a duší se navždy přeruší. Tehdy duše uvolní svůj osud v přítomnosti archontů, kteří jsou vládci regionu Středu. Vyřčení mysteria zanechává duše uvolněného falešného ducha – mysl na místě, kde s ním byla spoutána…“

/Region Středu je termín uváděný v mnoha gnostických spisech a byl objasněn v minulém příspěvku./

Jinými slovy, když nastane čas, kdy zasvěcená duše, která nebyla falešným duchem svedena z cesty, opustí tělo, stoupají pak společně na tzv. Výšiny, směřují do věčného regionu. Na cestě však přichází jistý bod výstupu, kde se tato mysl-falešný duch a k němu přiřazený osud, jako zásoba nasbíraných hříchů z minulých životů, uvolní a duše je nechává doslova za sebou! Jednou pro vždy je odhazuje jako nepotřebné staré věci. Ty se vrátí na místo svého původu, k vládcům tohoto nejnižšího hmotného světa. Říci mysterium znamená, že duše má a zná Boží heslo Slova, Energie Ducha Svatého, a to pro ni otevírá doslova všechno! Především pak všechny cesty do pravých Výšin Stvořitele, Boha, které leží nepředstavitelně vysoko nad regionem mysli, nad regionem Satana. To je to pohádkové „sezame otevři se“, heslo, které duši v čase jejího vnitřního výstupu přenese přes všechny překážky a otevře ji (postupně) všechny dosud uzavřené brány. Duše se stane svobodnou a nahou jako v čase počátku (Adama a Evy) a bude zářit svým vlastním velkým světlem.

„Tehdy se z duše stane mocný proud světla, který bude zářit nesmírnou silou. A (zmínění) tzv. „kární komisaři“, kteří ji vyvedli z mrtvého těla ven, se mocného světla tryskajícího z duše leknou a padnou tvářemi před ní tak, že nemají sílu na ni jen pohlédnout. A jedině tehdy se z duše stane tento zářivý proud světla, tím světlem získá přímo křídla, a bude snadno osvobozena, bude pronikat všemi regiony archontů a všemi nižšími formami jejich falešného světla dotud, dokud se nedostane do pravého regionu svého Království.“ /Pistis Sophia/

Pomocníci Satana, ať již pojmenovaní jakkoli, komisaři, služebníci či černí andělé smrti, kteří v jistém čase způsobovali duši obrovské utrpení, uvrhovali ji do pekla a do jednoho těla za druhým, cítí před její čistou nádherou a před jejím vnitřním rouchem slávy velkou bázeň. Osvobozená duše je tak mocná ve své vznešenosti, že její čisté vědomí „proniká“ všemi regiony archontů (vládců) a všemi formami jejich nižšího světla. Má větší moc jako samotný Satan se všemi svými pomocníky dohromady. Osvícení dává duši všechno poznání o říši Satana, o nižším stvoření hmotné úrovně.

Poslední citace z Pistis Sophia:

„A duše jim přenechává jejich osud, říkajíc – vezměte si ho zpět; od teď již nikdy nepřijdu do vašich regionů. Stala jsem se pro vás navždy cizincem a odcházím do oblasti Jeho Stvoření, tam, odkud pocházím. Vezměte si zpět svého falešného ducha…“

Pro krásu poselství Ježíše z gnostického spisu ještě jednou. Duše propouští falešného ducha-mysl a spolu s ním i osud, své karmické dluhy vzniklé z hříchů a říká, že se již nikdy nevrátí do této tmavé říše Satana, protože směřuje na poslední Cestě do Říše nekonečného Světla pro naplnění svého pravdivého dědictví. To je začátek spasení, které vrcholí ve spojení s Bohem. Se skutečným návratem.

Pro ty, kteří nepochopili to podstatné. Výraz „falešný duch“ je obzvláště výstižný, protože mysl se tím, že se projektuje jako EGO, anebo individuální Já, staví do polohy duše – skutečného, neboli vyššího Já. A člověk je touto maškarádou plnou falše, lži a přetvářky, podvedený, koná podle toho, co považuje za svoji výhodu; a přitom ve skutečnosti je to úplně naopak. Člověk koná proti sobě samému. Falešný duch – mysl způsobuje oddělení duše od Boha a je tou nejhlavnější zbraní Negativní Energie při jejím podvodu, protože „Já“, které vystupuje a jedná na tomto světě, je vlastně agentem Satana, který přivádí duše do stálého koloběhu nových zrození. Není proto divu, že Ježíš Kristus řekl: „Jste ze svého otce Ďábla.“ A to je situace, v které se jako lidské bytosti nacházíme.

Jak získat skvostný „dar mystéria světla“ by mohlo tvořit základ dalšího článku. K tomu však musí člověk dospět sám. Co však každý může vědět, po příchodu Ježíše Krista a z jeho učení a učení dalších proroků, Synů Boha? Třeba to, že je třeba trpělivě hledat, prosit a klepat, ukládat si své poklady v Nebi, prodat svůj majetek a kupovat ty pravé perly zářivé Síly poznání, s pokorou prosit o otevření duchovního zraku a sluchu a naučit se pak v meditaci naslouchat Slovu, tvořivému životnímu proudu, který k nám neustále přichází přímo od Otce. A nezapomeňme, že Slovo se stává tělem pro každou sekundu trvání Stvoření a přebývá mezi námi. I to je tou velkou nadějí!
 

Václav Žáček /Venda/
Mimo citace ze spisu Pistis Sophia bylo použito i vlastní poznání z Učení Mistrů Sant Mat.
 

Poslední články autora:


hodnocení: 4.3
hlasů: 6