mapa stránek || vyhledávání

Voda

“Voda, sumárním vzorcem H₂O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi.” (z Wikipedie)

Vyhledávač Google mi našel 16 milionů odkazů na články se slovem voda. Zatímco slovo sex má cca 746 milionů odkazů, kraluje např. slovo auto s počtem 1 040 000 000. Pro zajímavost – jméno Ježíš Kristus můžete nalézt zhruba v 370 tisících odkazech.

* * *

Giovanni Segantini (1858-1899) - Žena pijící vodu z pramene

G. Segantini (1858-1899) – Žena pijící vodu z pramene

Pro moji malou úvahu jsem si zapůjčil úvodních pár vět z jednoho opět alarmujícího článku, který mne zaujal po mé třídenní nepřítomnosti na internetu. Ten, v něm popisovaný problém s vodou, je obecně znám. Ačkoliv naše malá republika patří na mapě světa mezi ty ještě stále “zelené”, tedy s bohatou vegetací, nemusí tomu tak být stále.

Měl jsem starého přítele, inženýra-zemědělce, který miloval svoji rodnou hroudu a od svých žákovských let si vedl záznamy o krajině, o úrodách, o lidech i o vodě… Na stará kolena začínal schůzi občanů v jeho malé obci svoji malou, ale inspirující přednáškou, která si všímala většinou vývoje v přírodě, kterou tak důvěrně znal a miloval.

Jeho poslední vystoupení, kterého jsem se zúčastnil, bylo o potocích jeho mládí. Ty tekly krajinou celý rok. Na léto se průtok sice zmenšoval, ale tekly! Bývaly v nich malé bělice, v tůňkách i raci a často pozoroval barevné vážky! Někdo mávne rukou, co nějaký potok, proč o něm mluvit? Jeho sledování a získané údaje však nezvratně dokumentovaly, jak potoky, které měly dříve vody dost, začínají stále dříve a dříve vysychat. Letní měsíce… a již neexistují. Hladina spodní vody klesala a nadále klesá. Byl odborník, sledoval produkci v zemědělství a jako všichni si uvědomoval, jak je voda pro člověka, pro výrobu potravin, pro naši biosféru, nezbytná.

Úryvek:

“Válka, hladomor, masové vymírání a devastující epidemie, vše se stane realitou, pokud se nenajde nějaké zázračné řešení k rostoucí vodní krizi. Do roku 2030, bude celosvětová poptávka mnohem vyšší, než budou globální zásoby vody a to až o 40 procent, podle jedné velmi znepokojivé zprávy americké vlády. Během toho, co čtete tento článek, jezera, potoky, řeky a kolektory stále po celé planetě vysychají. Nedostatek vody musí vést k ekonomickému kolapsu, pokud se nic neudělá, protože žádná společnost nemůže bez vody fungovat. Sladká voda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů na naší planetě a velmi rychle nám dochází. Níže uvádíme 25 šokujících faktů o ubývajících vodních zdrojích na Zemi, které by měl každý vědět.”

Šipka http://svobodnenoviny.eu/25-sokujicich-faktu-ze-se-na-zemi-rapidne-snizuji-zasoby-vody/

* * *

V neděli večer jsem se vrátil ze slovenské Oščadnice. Je to podhorská vesnice s mnoha penziony, sjezdovkami, tedy hlavně s „průmyslem“ pro zimní rekreaci. Věřící občané si tam po válce vybudovali křížovou cestu. Na jejím začátku je malá, opravdu malá studánka, kde naplnit pet lahev o obsahu litr a půl mi pak trvalo více jak čtyři minuty. Na lavičce u ní seděl jeden starý pán. Opálený, shrbené postavy, pamatující na budovatelské nadšení farníků, kteří se touto vodou při nelehké práci na své stavbě cesty občerstvovali…; trpělivě čekal, až se jeho pěti litrový kanystr této, pro něj zázračné vody, naplní. A já s ním. Povídal, že dříve jí teklo mnohem více. Dnes, a také v minulých létech, se však stává, že pramínek vysychá… Konstatoval tím pokorným uznáním, jako že Bůh dává, ale i bere. Povídal také, že nepije nic jiného, než tuto vodu. Poválí ji v ústech, prohřeje a s vděkem a pokorou polkne malý doušek do svých starých útrob…, a myslí přitom s láskou na Boha, na Ježíše Krista a na Pannu Marii. Zeptal jsem se ho, ač jsem tušil jeho odpověď, jestli se zajímá o mistrovství světa v kopané. Řekl něco ve smyslu, že spánek je mnohem sladší než med, a to bylo vše. A ke “své” vodě ještě dodal, že na jeho každodenní malou procházku čeká i jeho stará kočka. Naleje decinku do její misky. A jak prý si pomlaskává.

Rozloučil jsem se a po natočení své láhve jsem se vydal vzhůru křížovou cestou. A u malého kostelíčka s výhledem do kraje chvíli, jak jinak, meditoval. Bylo pozdní odpoledne. Do ztišené mysli mi “vrčely” trávní sekačky či ze silnice v údolí se ozýval kvílivý zvuk motorky, jejíž řidič zřejmě bez uzardění překračoval povolenou rychlost v obci. Když za ten třeba japonský stroj dal takové peníze? A opřen o vyhřátý kříž, nad hlavou s Ježíšem, jsem se napil vody ze studánky, tohoto “obyčejného” daru, která tam zadarmo vytéká.

* * *

Dnes ráno jsem se podíval na zajímavý animovaný film. Vypráví o lidech, o vodě, o stromech, o lásce ke stvoření…, o těžké práci těch, kteří neuvažují například o zábavě či konzumu jako smyslu života. Opět jsem si uvědomil, jaký je život dar, který se dá ale opravdu lehce promrhat. I tady na internetu!

Šipka https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
 

Václav Žáček /Venda/
 

P.S. mimochodem – naše kočička má každý den vyměňovaný obsah své misky s vodou. Ta je však z veřejného vodovodu. Nenapije se z ní. Naopak, venku na zahrádce stojí třeba kýbl s dešťovou vodou, která může být i již dost stará. Kočka se elegantně postaví na zadní nohy a ponoří hlavičku pod jeho okraj a pije.

hodnocení: 5
hlasů: 6
Tisk Tisk

Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

204 komentářů

Přidat komentář
  1. Zdravim Vas Vendo,

    Hrozne rad ctu tyhle zazitky s lidma ,tak jak jste ted popsal Vase setkani s tim starym panem.

    “Opět jsem si uvědomil, jaký je život dar, který se dá ale opravdu lehce promrhat. I tady na internetu!”

    Nejlepsi je se kouknout zpet do historie komentaru,clovek najednou zjisti kolik promarnil casu svymi komentari na ruznych diskuznich forech.V mem pripade odhaduji,ze za ten promrhanej cas bych jiz davno postavil chalupu,zalozil zahradu,nebo delal cokoli smysluplneho .

    Hezky den Vendo

    1. Pravda, pravda, Marťasi,
      i já to tak vidím. Minulý víkend mi to opět potvrdil. Příroda, lidi, klid uvnitř, meditace…. .
      Faktem ale je, že své články píši třeba brzy ráno, když ještě vše spí a nebo když je špatné počasí. A diskuze, 2 x denně nakouknu, něco napíšu a zase jdu čistit hlavu. Mám výhodu, že již nechodím pracovat, inu, důchod.

      Cestou zpět ze Slovenska jsem jel v kupé s jedním člověkem /cca 50let / z obce Zátor u Bruntálu. Koupil tam bývalou školu, kde má výrobnu vegetariánských pomazánek, penzionek a hlavně, tělocvičnu, kde má oddíl a také vede kursy aikida. Jezdí tam trénovat oddíly z celé republiky, protože má pevné tatami. Jezdí také přednášet duchovní kursy na Slovensko, které k tomu patří. Cesta s ním tak ubíhala. Vzpomenul jsem i na Vás a také na film, který i on viděl – v češtině Veterán, Bad Ass v hlavní roli Danny Trejo, což prý je mexický bojovník, odborník na “rvačky”.

      K tématu “Voda”. Jako zastupitel v našem městečku jsem prosadil rozbor vody tří studánek v okruhu – dosahu, kam lidé chodí pěšky nebo jezdí na kole. Jedna byla O.K:, jedna byla znečištěna chemikáliemi – asi 150 metrů výškově nad ní jsou pole, která byla dlouhá léta hnojena. Třetí měla v okruhu, kde se vsakovala voda nějaké uhynulé zvíře a nevyšla bakteriologicky. Inu, ne vždy je všechno tak růžové, jak se může jevit.

      Dnes jsem objevil, aniž jsem hledal, dvě informace o vodě :
      http://dolezite.sk/Tichy-ocean-se-doslova-plni-plastovymi-odpadky-E7gNbe.html

      http://www.vodalidem.cz/nestle/

      V našem městě stojí m3 téměř 90?-Kč / vč.splaškové vody /. Jak je to u vás na Floridě?

      Pěkný den přeje
      Venda

    2. “V našem městě stojí m3 téměř 90?-Kč / vč.splaškové vody /. Jak je to u vás na Floridě?”

      Tak jsem kouknul na ucet a pisou tam 2.80 $ za 1000 galonu ( gal.=3.78litru) pritok a 7.20$ za odtok .Nevim jak v CR ale tady pokud odeberete dejme tomu 5000 galonu nauctuji vam to i za odtok coz je svinarna,kdyz polovinu z toho pouziju na zaliti zahrady a bazenu.U kazdeho uctu je pak asi 15$ zakladni poplatek.Takze v prumeru platim v lete okolo 80$ v zime okolo 60$ za vodu.
      Studna vas vyjde tak na 4000 – 6000$,coz se samozrejme dlouhodobe vyplati.

      Ja se snazim zachytit co nejvice destove vody,prave kvuli zahrade.

      Jinak floridsti farmari uz pomalu vyjadruji sve nepokoje ohledne vody,protoze se stehuje cim dal vic lidii sem na Floridu a logicky ta voda zacina jiz dnes nekde chybet a to i presto ze Florida ma velmi slusne zasoby a kvalitni prameny.
      Jeste zminim,pred lety jsem kritizoval tisice golfovych hrist tady ,ktera potrebuji zavlahu pro sve travniky.Ale pozdeji jsem zjistil,ze jsou napajena z umele vytvorenych jezirek,ktera zachytavaji destovou vodu.

      K Vasemu zazitku z vlaku. Tu obec Zator znam jezdil jsem tam na kole pro vodu ze studanky.Tech studanek tam bylo vice,ale nemam poneti jestli tam jeste dnes jsou.Kdyz jsem videl jak se v okoli plundruji jesenicke lesy,atk pocitam ze ze studanky zbyly jen vyjete koleje od traktoru.

      Dost uz tlachani,jdu tvorit nejake hodnoty.Hezky den Vendo.

      Martas

  2. Velmi pěkný a užitečný článek, pane Vendo. Souzním a z pozorování pozoruji. Již v 80.letech minulého století jsme se na fakultě dozvídali informace o přeměně některých oblastí jihu Moravy v polopoušť. Jezdím pravidelně již 40 let na Plumlovsko, což je jistě doba, která snese srovnání a potvrzuji stálý úbytek vody. Je to jednoduché, protože ještě před cca deseti lety se nestávalo, aby ve studni na dědině nebyla voda. A teď je to otázka určitého období každý rok.
    “Ubývá míst kam se chodívalo pro vodu..”
    https://www.youtube.com/watch?v=yhbotOIZrAg

    1. Díky za souznějící názor. A také odkaz na písničku Hradišťanu.

      Asi před 15ti léty jsem vařil pro cca dvacet studentů ze Španělska. /vegetariánů a vegetariánek /. Fascinovalo je, že máme v létě tak zelenou krajinu, trávu, lesy. Byli ze Sevilly a jejich léto je tam vyprahlé, vše prý zežloutne. Když pršelo, nechali se všichni sprchovat pro ně opravdu vzácným deštěm.

      Mne fascinuje jezero Bajkal. Kdybych se chtěl ještě někam daleko podívat, tak určitě do této části Sibiře, a to začátkem léta.

      viz.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezero_Bajkal

      Pěkný večer.

      Venda

    2. Pane weissbachu, nějak mi to nechce reagovat na Váš příspěvek, tak ho zkopíruji :”weissbach { Není pochyb, že masivními zásahy do krajiny, což trvá ve větším měřítku u nás již od 50.let minulého století a způsoby zemědělského obhospodařování, regulací vodotečí a melioracemi, budováním dopravních sítí a zpřístupňovacích stezek se snižuje absorpce půdy a schopnost krajiny zadržovat vodu. Naopak se zvyšuje rychlost odvodnění, povrchový splach… }”

      K vodě obecně :
      Katastrofální sucha byla i v minulosti – sucha a neúroda obilí byla 1947 v Českolovensku. Už jsem uváděl, že množství srážek ČR roste 1961-2013 , z čehož neplyne, že půda a studně nemohou vysychat hlavně vlivem vyšší teploty a výparu.
      http://zmeny-klima.ic.cz/CR-teploty-15-let-a-1961-2013/CR-teploty-a-srazky-1961-2013.jpg
      Tolik diskutované větší odtoky z krajiny by se musely projevit větším průtokem řek, což jasné není. V Praze Chuchli dnes 26.6.2014 teče 49 m3/s. viz
      http://www.pvl.cz/portal/SaP/PC/
      , průměr roční Vltavy v Praze je kolem 160 m3/s. Do Rožmberka v roce 2002 přitékalo asi 700 m3/s, což je zhruba roční průměr průtoku Labe v Hamburku.
      http://zmeny-klima.ic.cz/povodne-vltava/Labe-Decin-prutok-1852-1988.jpg
      http://www.vitejtenazemi.cz/pict/voda_cs/main/obr_b218.jpg
      http://www.vitejtenazemi.cz/pict/voda_cs/main/obr_b219.jpg

      Vysychání během několika desetiletí má postihnout u nás jižní Moravu
      http://zmeny-klima.ic.cz/zmeny-srazek/zmeny-srazek-maly.jpg

      Odkaz pana Vendy
      http://svobodnenoviny.eu/25-sokujicich-faktu-ze-se-na-zemi-rapidne-snizuji-zasoby-vody/
      nerozlišuje vodu a virtuální vodu ( dovoz a vývoz virtuální vody v potravinách), prostě je to tak trochu klimatický Blesk ( bod č. 7).
      Virtuální voda viz třeba
      http://zmeny-klima.ic.cz/ledovce-a-klima/ledovce-1-dil/index.htm
      2/3 vody používáme na pěstování a výrobu potravin
      Z čerpání vody celkem 4430 km3/rok zemědělství čerpá 2880 km3/rok. Dostupný odtok je 12 500 km3/rok, tedy asi čerpáme asi 35 %.
      Nezpochybňuji odkazy na FAO a jiné odborné odkazy.
      Souhlasím, že voda bude zásadní problém a možná už je. Nejvíce vody spotřebuje zemědělství, je třeba cílená kapková závlaha rostlin, suchu odolné obilniny ( ano i ty GMO pro sucho vyšlechtěné, což je možná odpověď na bod 3). Bod 16- cenový index masa USA na maximu- možná, ale FAO viz
      http://gnosis9.net/index-fao.php
      Index masa od svět 1990-2103 je nejvyšší 2010-2013 a cenový celkový index nejvyšší v podstatě od 2007. Reálné ceny potravin, ale byly nejvyšší kolem 1974. viz
      http://gnosis9.net/snimky/home_graph_3.jpg
      data viz
      http://www.fao.org/fileadmin/templates/worldfood/Reports_and_docs/Food_price_indices_data.xls
      Venda sem zavedl zajímavé hledání významu podle počtu výsledků Google – přes miliardu mají : auto, PC a USA
      Vede zřejmě *html s asi 25 miliardami, a písmenko A -asi 13 miliard, počítače si pracují za nás a časem přijde otázka, jestli bude třeba naše práce a když tak jaká…..Vodu a jídlo nám asi PC nevyrobí…

    3. Pane Pardále,
      pokud proti sobě stojí objektivní zkušenost /suché zahrádky a prázdná studna/ na jedné straně a měření podle nichž voda neubývá a neodtéká, pak je někde chyba.
      Samozřejmě zde hraje roli i charakter srážek. Pokud dnes významnou část srážek tvoří srážky přívalové, kdy během relativně krátkého období dejme tomu několika dnů spadne tolik, co za měsíc, pak je sice celkové množství srážek plus minus stejné, ale voda se nezadržuje v půdě, ale odtéká po povrchu. Co je podle Vás příčinou lokálních povodní?
      O změnách krajiny a jejich vlivu na vodní režim psal již ve 40.letech například Bohuslav Svoboda.
      Ze své denní praxe za posledních 30 let /lesnictví/ vidím, jak se změnil vodní režim. Vyschlá půda podobně jako suchá houba absorbuje vodu mnohem hůře a ten povrchový odtok je viditelný.

    4. Pane weissbachu, nejsem ve sporu s tím, že voda steče z betonu a střech , že les a louky jsou třeba. V jihozápadním pohraničí jsou od hranic kilometry až 20 km bývalé staletí obhospodařované půdy, nyní ponecháno jako louky, tzv. pastviny s 1 kus hovězího na km2, u krajů se neseče, křoviska a džungle postupují, vodu to zadržuje líp jak pole s kukuřicí, ekologové jásají nad broučky.
      Jezdím na kole nebo chodím do lesa skoro každý den. Les letos vyschlý na troud, řeka je jak potůček. Před pár lety (ne 2002) na tom samém místě místě hektarové bažiny z obou stran silnice, na silnici pár dní půl metru vody ( po tání sněhu, ten letos nebyl). Takže různě, a to i v poslednch letech. Lesů máme víc jak před 100-150 lety, je otázka jakých, kromě sežrané Šumavy to pořád je les, který vodu zadržuje. Dřív se z lesa odvezlo všchno a dalo se tam chodit v keckách. Dnes se odvleče všechno na štěpky, takže problémy s lesem a s vyluxovanými živinami pro něj v mechanizaci přístupných částech ještě čekají. Les neudrží víc jak 100 mm srážek, zbytek steče jako po linu.
      Povodně byly vždycky, viz historická data a grafy jsem dal na

      http://zmeny-klima.ic.cz/povodne-vltava/index.html

      Povodně v Praze nad 2000 m3/s průtok Vltavy
      1600-1700 povodně 4x, 1701-1800 povodně 8x, 1801-1900 -povodně 6x, 1901-2013 povodně 4x, z toho 3x po roce 2000.
      Chápu rozhořčení lesníka, jak se starat se o les při změně vlastníků postupně soukromé, státní, JZD, rozdrobené soukromé. Máme les jako dědictví statku, s bratrem to máme ze svých současných bydlišť celkový součet 100 km. Předepisuje se výsadka smíšeného lesa se smrkem tam, kde byly staleté borovice. Tomu nerozumím. Břízy se do borového podrostu chytí samy a listí zlepší půdu. Není nic krásnějšího v přírodě jak vzrostlý borový les s borůvkami. Les je srdeční záležitost a často srdce pláče.

    5. Musím s Vámi souhlasit. Od roku 1996 máme nový lesní zákon, postupně doplněný, který stanovuje závazná kriteria hospodaření. Zažil jsem za tu dobu postupně jak se dobře míněná ustanovení změnila v pravý opak a přešla tak ze záměru ochránit do nesmyslné buzerace.Ale to je na dlouhé povídání, ostatně stejně jako stav našeho zemědělství, který zmiňujete. V lesích dnes již nevládnou lesníci, ale manažeři ze zcela jiných oborů dosazení svými politickými protektory. Tisíce natažených rukou si žádají maximalizace zisku a tomu se přizpůsobuje vše. O loukách ležících ladem je škoda mluvit…

    6. Občas tam také nahlédnu. Otec víc jak 30 let měřil vodu pro ČHMÚ.

    1. Není pochyb, že masivními zásahy do krajiny, což trvá ve větším měřítku u nás již od 50.let minulého století a způsoby zemědělského obhospodařování, regulací vodotečí a melioracemi, budováním dopravních sítí a zpřístupňovacích stezek se snižuje absorpce půdy a schopnost krajiny zadržovat vodu. Naopak se zvyšuje rychlost odvodnění, povrchový splach…

    2. Proč se voda neudrží v krajině, na to již se přišlo.
      Třeba i “narovnaná” koryta potoků, potoky bez meandrů. Asfaltové silničky, po staru svážnice v lesích, po kterých déšť vesele odtéká či pole plná kukuřice, která nedokáže zadržet příval deště. Fakt i to, že jaksi /podle mého názoru/ teď dlouho neprší, půda vyschne a ztvrdne a když pak přijde rychlý déšť, tak téměř vše je učiněno pro to, aby “vletěl” do koryt regulovaných potoků, rychle z krajiny pryč. Fakt je, že se to teď snaží ti, co mají zdravý rozum to změnit. Staví se suché poldry, které mají vodu zadržovat. Silničky v lesích mají po nějakém stu metrech šikmé odvody do okolní svazčité půdy a vodu, která teče po silnici tak vrátí do lesa.

      V tom Španělsku, které jsem tu vzpomněl, mají snad i dvojitou kanalizaci, odpadní a dešťovou. Dešťovou vodu používají na splachování WC /?/. V každém případě ale vodou dnes příliš plýtváme.

      Na venkově, kde jsem měl v jedné vesničce tři tety, měli v minulosti dvůr se suchým záchodem, nad hnojem, plný dvůr slepiček. Časem se hnůj vybral, vyvezl na pole. Dnes, u všech tet je vydlážděný dvůr, voda odtéká do kanalizace, žádné slepičky, záchod splachovací. Inu, pokrok.

      Na jedné straně je vyšší spotřeba, to je fakt. Na druhé straně je méně vody v krajině, to je také fakt. I když mohou být srážky v úhrnu stejné /téměř/.

      Paradoxně, když občané ve městě začnou šetřit vodou z vodovodu, musí vodárny / dnes rakouská firma / zdražit, protože náklady má pořád stejné, resp.ty se zvyšují s vyššími cenami vstupů, třeba PHM?

      Letošní zima bez sněhu = vláhy – vodu pro spodní pitnou vodu, pro prameny, nijak nezajistila nebo neposílila. Jak dlouho se vsakuje voda do hloubky, z které ji pak pracně z vrtů čerpáme a jaký plošný sloupec prosáklé zeminy to musí být, aby došel až do těch patřičných hloubek?

      Dík za případnou odpověď.

      Venda

    3. Doporučuji knihu Pravdomila Svobody “Napojme prameny” i když bude pravděpodobně těžko k sehnání. Je to skutečná perla a určitě byste ji ocenil…
      To je spíše otázka pro geologa. Závisí na složení půdy, struktuře, tvaru krajiny, tlaku vody. Voda se většinou zadržuje v horských oblastech, kde jsou také největší srážky, pak stéká do přírodně vytvořených nádrží /pramenišť/, v nižších polohách částečně proniká do hlubších vrstev, kde vytváří podzemní jezera, zásobárny spodní vody. Úbytek spodní vody nemusí být nutně pro danou oblast způsoben nedostatkem srážek, ale tím, že se naruší přítok, nebo otevře odtok v místech, kde se voda dosud zadržovala. Největší zdroje podzemní vody mají původ ještě v dobách ledových.

    4. Funguje to tak, že jsou občané za svou spořivost odměněni stálým zdražováním. Čím více ušetříte, tím více to dorovnáme zdražením… Podobně jako u elektřiny atd. Snahu kontrolovat a omezovat spotřebu vody, tak jak je to v plánu nelze chápat jinak, než jako prostředek k ovládání, protože kdo dnes při těch cenách plýtvá vodou? Kdo by si to mohl dovolit?

    5. Pro Vendu a wiessbacha. Cena pitné vody se skládá z velké části, řekněme 90 % z fixních nákladů nezávislých na množství prodané vody. Čím víc budeme šetřit, tím bude pitná voda dražší, i kdyby na tom nikdo nevydělával,což se o nadnárodních vlastnících říci nedá.
      Za 20 let ce snížila spotřeba vody 2x a cena se zvýšila (dohromady se točným) asi 100x. Spořeba pitné vody je u nás kolem 150 l/os/den, na rodinu řekněme 0,6 m3/den, čili asi 220 m3/rok. Město postaví za EU dotace čističku + bioplynku a pak se zjistí, že je to spojeno se smlouvou o tom, že cena vody+ stočného se bude navyšovat o 5% ročně a je ouvej, hlavně pro vesnice v téže vodovodní síti, které z bioplynky nemají nic a kde voda z JZD vodovodů byla i zadarmo.
      Martas300 píše, že vodné+ stočné na Floridě je asi 10$/1000 galonů = 10$/3,78 m3= 200 Kč/3,7m3 , čili 53 Kč/m3. Zase jsou ti imperialisti na tom líp.
      Cena elekřiny se zvyšuje také, ale méně -závisí to na mnoha okolnostech, fixní náklady u výroby elektřiny nejsou tak vysoké %, vlastní palivo je drahé.
      Spodní voda ubývá všude v “civilizovaném” světě a její náhrada se nerýsuje. Čerpáme bez možnosti náhrady i u nás hlubinnou ledovcovou Dobrou vodu ( bez dusičnanů) starou až 16 000 let.
      Snížení hnojení u nás synterickými hnojivy a zmenšení pesticidů ( svět až 1,5 kg pesticidů/osobu/rok !) se vytváří podmínky pro obnovení čistoty přirozených pramenů. Problém je i v tom, že se táhne povrchová voda desítky kilometrů z říčních přehrad ( Želivka pro Prahu, Landštějn, Římov atd). Tím se odstavují domácí studny, které potřebují pro čistotu stálý odběr, ne jen v létě v době největšího nedostatku na zahrádku. Domácí pitná voda může potřebovat darling a třeba i odlučovač manganu, a to jsou velké peníze.
      Pohraničí se meliorovalo za velké peníze, staré chátrající spodní vodoteče napomáhají odvodu vody a navíc jsou zdrojem dusičnanů.
      Co bychom chtěli, jedno písmenko v diskuzi na internetu je skoro zadarmo.

  3. Ve výčtu toho, proč voda odtéká rychleji z krajiny jsem zapomněl uvést obrovské plochy různých supermarketů, parkovišť, střechy hal, montoven, zkrátka zastavěných a vyasfaltovaných kilometrů čtverečných, které spolehlivě odvádí vodu do kanalizace a ta do potoků a řek a rychle pryč!

    Vím, že starší lidé / jako já / mohou být až velmi otravní vzpomínáním. Ale v dětství, v čase od června do září, byly deště teplé. Prostě zapršelo, jako děti jsme zmokly a zůstaly v mokrém venku a hned jsme zase uschly. Dnes dva – tři dny předem hlásí ochlazení, možná deště, pak se ochladí a zaprší-li, tak to bývá často velmi studený déšť.

    Ale sláva za ten dnešní.Spadlo asi 10 mm. 1 x týdně bych to bral.

    Venda

  4. Zdravím. Děkuji za článek. + Přidávám.:

    Modlitba za vodu – Jan Skácel

    Ubývá míst kam chodívala pro vodu
    starodávná milá
    kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
    a poutníci skláněli se nad hladinou
    aby se napili z dlaní

    Voda si na to vzpomíná
    voda je krásná
    voda má
    voda má rozpuštěné vlasy
    chraňte tu vodu
    nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

    A přiveďte k té vodě koníčka
    přiveďte koně vraného jak tma
    voda je smutná
    voda má
    voda má rozcuchané vlasy
    a kdo se na samé dno potopí
    kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

    Voda je zarmoucená vdova
    voda má
    voda má popelem posypané vlasy
    voda si na nás stýská

    Modlitba za vodu – Hradišťan
    http://www.youtube.com/watch?v=T0eqMIOBR-0

    & K vodě slané -> Námořníci bez lodí …
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10534821118-namornici-bez-lodi/21356226464/

  5. Súdruhovia, vy sa zaujímate len o obyčajný chlast – vodu na pitie. A nikto tu nespomernul najvzácnejšiu vodu zo všetkých vôd . Svätenú vodu, ktorá sa sice nedá piť, ale odháňa všetkých ,,zlých”. Ale táto informácia je bez záruky…

  6. S vodou, o vodě, bez vody……. je potřebná jako vzduch a přesto se dá obchodovat. A je léto a voda je v kurzu ! Jsou mezi námi lidmi tací, kdo získají od vlád požehnání vodu vyvážet. Proč ne, když se na tom svět domluví. Voda je jeden ze základů pro život. Ale oni to chtějí udělat jako job! Pro sebe, pro i svoji nenasytnost, zisky, peníze, moc, majetek. Chápete, vodu, na jejímž “stvoření” nemají žádný relevantní podíl ??!!

    Několik odkazů :

    http://svobodnenoviny.eu/isis-a-basar-assad-vedou-valku-o-vodu/

    http://www.cez-okno.net/clanok/voda-z-vodovodu

    http://svobodnenoviny.eu/iluze-regulace-ceny-vody-a-zisku-koncernu-aneb-lide-mlcte-a-platte/

    Venda

  7. Voda. Jaká zdánlivá samozřejmost. A přesto jsou úvahy, že ji je /bude/ nedostatek a že se bude kvůli ní i válčit / tedy, pokud se již neválčí /.

    Zatím je však realita, která z ní činí, na jedné straně strategickou surovinu, na druhé straně podnikání a tím i zisky…. . V neposlední řadě obojí pak přináší i možné ovládání lidí.

    Pan Radek Novotný je expert.
    Doporučuji jeho článek zde :
    http://tadesco.cz/radek-novotny-privatizace-vody-cr-byla-pokoutna-nemravna-dostali-se-role-psu-obojku-2-dil/

    Ukázka “life story”:
    Pojďme se podívat na váš osobní příběh. Co vás vedlo k tomu, že jste se do vodárenské problematiky pustil? Co se dělo poté? Jak vypadá v současnosti vztah mezi vámi a lidmi, kteří vystupují za zahraniční koncerny?

    Já jsem do vodárenského odvětví vstoupil paradoxně na straně koncernů. Moje firma „Compas Capital Consult (CCC)“ začínala jako obchodník s cennými papíry a postupně se zaměřila na akvizice, fúze a vstupy strategických investor. Ale ne tak, že někdo fabriku koupí, rozparceluje, vytuneluje a zavře. Díky tomu jsem měl jasno o tom, co to je a co není strategický investor. Když v roce 2001 má firma organizovala veřejnou obchodní soutěž pro VaK Prostějov, tak jsem z nabídek koncernů zjistil, že se o žádné strategické investory nejede. Dělali jsme organizačně-právní servis, ale ptali se nás, na náš názor na nabídky. Zjistil jsem, že přichází subjekty, které si z okresní vodárny chtějí vytáhnout všechna zisková aktiva. Tím chce nahradit v monopolní pozici okresní VaK, který se pak stane zcela závislý na koncernu. Prostě z firmy, která ovládá monopol, se stane slupka zcela závislá na koncernu. Nabídky koncernu v Prostějově odmítli. Vzhledem k této zkušenosti jsem vodárenství bral jako velkou příležitost se prosadit jako poradenský subjekt měst a obcí, které si chtějí zachovat vliv na vodu a na to, kde končí peníze vybrané za vodu od lidí.

    Pokud strategický partner, tak to musí být opravdový investor, a pak spolupráce s cizinci špatná není. Vezměme například Škodu Mladá Boleslav. Ta by tu teď již nebyla, kdyby strategického investora neměla. Jako tu dnes není LIAZ a Praga. Investor musí nabídnout rozšíření trhu, rozvoj a především ochotu investovat.

    Proto, abych měl o oboru vodárenství hodnověrné informace a mohl se zorientovat, jsem koupil akcii každé vodárny v ČR. Mohl jsem díky tomu přijít na valnou hromadu, mohl jsem se ptát, měl jsem legitimní právo požadovat vysvětlení k podání dotací, či doložení něčeho, co někdo tvrdí. Poté, vybaven daty zevnitř vodáren, jsem udělal rozbor všech vodáren v České republice. Svou analýzu českého vodárenství jsem v roce 2002 poslal na ministerstvo zemědělství, financí a vnitra. Nebyla pro koncerny a anti-politiky pozitivní. Za měsíc na to mi u domu shořelo auto. V tu chvíli jsem pochopil, že jsem na správné cestě. Já jsem totiž v podstatě napsal: Pozor, někdo se nám snaží ukrást vodárny, podívejte se na to! Ta analýza samozřejmě neskončila jen na ministerstvech. Dostala se i do jiných rukou a přišla první gangsterská akce proti mě, kterou se mě pokusili zastrašit.

    Mám rodinu a žiju zde, a pokud poté, co jsem popsal pravdu, přichází gangsterská praktika, tak nemůžeme ustupovat. Je třeba se bránit, jinak nás zlo sežere. Takže jsem napsal další analýzu, doložil fakta, vytvořil web, začal informovat lidi a zastupitele, a začal jsem jako CCC vodárny po celé republice bránit poradenstvím, zasíláním informací, předkládáním dotazů a soudní cestou. Začali se na mě obracet zastupitelé, ti rozumní se ptali a předávali mi materiály. Běžel řízený proces tunelování vodáren – Zlín, Kladno, Hradec Králové, Prostějov… až do roku 2006. Pak se o to pokusili v Náchodě, a to byl zlom, kdy se nám podařilo tunel zastavit. Bylo kolem toho hodně práce, ale rozum zvítězil nad manipualcemi a korupcí.

    V okamžiku, kdy přijeli nahaněči koncernů v audinách na jednání starostů a „hadi v oblecích“ začali starostům vykládat, jak to bude fantastické, když předají monopol vody koncernu, jak poroste cena vody jen o inflaci a jak zajistí dotace, tak se starostové menších obcí začali ptát: “Prosím vás, kde tedy ta cena vody roste o inflaci?” -“V Olomouci.” -”Já tady mám tabulku srovnání a tady neroste o inflaci. Ani jednou nerostla o inflaci.” -”To jsem vám řekl špatně,” a vytáhli jinou tabulku. Starostové vytáhli druhou moji tabulku a řekli: “Ne, tam taky nerostla o inflaci.” -”Aha, ona teď neroste o inflaci, protože ona ta města chtějí větší nájem, aby měla na pokrytí nákladů.” -”Ale to jste nám neříkali. Vy jste nám říkali, že roste jen o inflaci.” -”No, ona roste o inflaci, ale když města potřebují víc, tak ne…” A starostové pochopili, že jim lžou. Pak začali s dotacemi, to bylo druhé téma, které otevřeli. -”Takže kde žádáte o dotace? Vy jste poskytovatel dotací?” A tímto stylem je v podstatě svlélkli do naha a zjistili, že ta namalovaná paní až tak krásná není.

    Starostové pochopili, že to celé je slušně řečeno “fligna” a “limuzíňáci” odjeli s nepořízenou. Starostové se semkli a na místě se dohodli. Žádný provozní model, žádný prodej akcií, voda zůstane v rukou starostů a obcí. Byla to práce na rok a půl, kterou mi nikdy nikdo nezaplatil. Starostové byli rádi, že mají servis, a já jsem byl rád, že se našli rozumní lidé a mám precedens, že se tunelu lze ubránit.

    Byl to zlom. Po odmítnutí v Náchodě přišlo odmítnutí tunelu na Pardubicku, Trutnovsku, Mladoboleslavsku, potom v Kroměříži, Přerově …a tak dále. To byl první velký úspěch v mém příběhu, který začal tím, že jsem od roku 2002 poskytoval nějaká data a servis.

    Mezitím jsem zažil obrovskou zkušenost s “fungováním” státní správy. V roce 2003 jsem byl požádán, zda bych nebyl součástí meziresortní komise pro vodárenství, ve které bylo šest ministerstev a Fond národního majetku. Cílem bylo zpracovat analýzu českého vodárenství. Tak, jak teď spolu sedíme my, tak jsem ministru financí Sobotkovi vysvětloval, jak se mezi vodu a lidi instalují soukromé penězovody. Pochopil, že je třeba to zanalyzovat a poté navrhnout pro stát správné řešení. Požádal mne, abych v komisi působil jako koordinátor. Výsledkem měla být analýza reálného stavu. Ukázalo se, že zájem řešit negativní dění kolem vodáren má jen ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. Naopak to vypadalo, že zástupcům ministerstva zemědělství je úplně jedno, co se s vodárnami děje – “nic nejde, nic nemáme, nic nevíme, nemáme data, nemáme přístup, nejsme schopni zajistit”. Ministerstvo životního prostředí, se snažilo dostat do republiky dotace a vědělo, že musí splňovat podmínky EU, o nichž jsem hovořil. Jsem přesvědčen, že koncerny mají na ministerstvech své lidi. Ti nevystupují ve prospěch koncernu otevřeně, ale úplně stačí, že nic nedělají. ………..

    Mnohem více článků je zde:
    https://pravdaovode.cz/author/radek-novotny/

    Vzpomněl jsem si, že Venda tu kdysi napsal o vodě. Vyhledal jsem to a opět mne potěšilo jeho psaní o vodě – úryvek zde:

    “V neděli večer jsem se vrátil ze slovenské Oščadnice. Je to podhorská vesnice s mnoha penziony, sjezdovkami, tedy hlavně s „průmyslem“ pro zimní rekreaci. Věřící občané si tam po válce vybudovali křížovou cestu. Na jejím začátku je malá, opravdu malá studánka, kde naplnit pet lahev o obsahu litr a půl mi pak trvalo více jak čtyři minuty. Na lavičce u ní seděl jeden starý pán. Opálený, shrbené postavy, pamatující na budovatelské nadšení farníků, kteří se touto vodou při nelehké práci na své stavbě cesty občerstvovali…; trpělivě čekal, až se jeho pěti litrový kanystr této, pro něj zázračné vody, naplní. A já s ním. Povídal, že dříve jí teklo mnohem více. Dnes, a také v minulých létech, se však stává, že pramínek vysychá… Konstatoval tím pokorným uznáním, jako že Bůh dává, ale i bere. Povídal také, že nepije nic jiného, než tuto vodu. Poválí ji v ústech, prohřeje a s vděkem a pokorou polkne malý doušek do svých starých útrob…, a myslí přitom s láskou na Boha, na Ježíše Krista a na Pannu Marii. Zeptal jsem se ho, ač jsem tušil jeho odpověď, jestli se zajímá o mistrovství světa v kopané. Řekl něco ve smyslu, že spánek je mnohem sladší než med, a to bylo vše. A ke „své“ vodě ještě dodal, že na jeho každodenní malou procházku čeká i jeho stará kočka. Naleje decinku do její misky. A jak prý si pomlaskává.”

  8. V právě probíhající diskuzi pod jiným článkem si někteří zdejší lidé objasňují své vztahy, foukají si bolístka a nebo přidávají do svých ran trošku soli či si vzájemně nabízejí cukříček.

    Povšimnul jsem si jednoho staršího článku, který sem napsal před čtyřmi léty Venda. Zde: https://hledani.gnosis.cz/voda/ Článek vyznívá až poeticky a diskuze je vedena k tématu. Před rokem – v srpnu – jsem se také k němu vrátil; velmi aktuální je ale i dnes !

    Tady je odkaz na článek, kde starosta Poličky má obavy a je v něm popsán jistý zákaz: https://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/na-policsku-plati-zakaz-brat-vodu-na-zalevani-i-myti-aut-20180809.html

    Včera jsem byl upozorněn, že již nebudu i v našem městě moci brát vodu z potoka, tedy potůčku, ještě lépe, asi půl metrové strouhy, která po původním potoku šíře 1,5 metru zůstala, na zalévání zahrádky.
    http://www.moravskatrebova.cz/cs/aktuality/zakaz-odberu-povrchovych-vod.html

    Bydlím v paneláku. Osm poschodí, šest vchodů. V jednom baráku malá vesnice. Běží pračky, myčky, splachujeme, myjeme se, pijeme. Inu, vymoženost dnešní doby.

    Ale co se stane, když voda nebude. Přijede cisterna a nějaký orgán nám dá vodu na příděl, pouze na pití a vaření. Čím splachovat záchod – osm poschodí – na každém patře tři byty. Nejbližší potok kilometr, ale již vodu brát nesmíme. To bude docela masakr, jak říká dnešní mládež. Blízký lesík na vykonání potřeby v přírodě tak 600 metrů. Ta propojenost je ale větší – problémy v restauracích, na benzinkách, ve školách, školkách…. .

    Ještě vzpomenu na jeden nedávný článek: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sucho-v-Cesku-Bude-hur-Na-vesnicich-dochazi-voda-problem-ceka-i-mesta-Hrozi-nam-vystehovavani-rika-odbornik-540908

    V loňském roce jsem sem napsal článek na tentýž problém, tenkráte nebyl tak úplně bolavý. Odkazy od experta pana Radka Novotného stále fungují a jsou alarmující. Např.: https://pravdaovode.cz/
    Dá se namítnout, že je to o distribuci, majitelích, provozovatelích. Ano, na konci je však ten kohoutek, kterým si tak automaticky pouštíme vodu ke své spotřebě.

    Jak na to, aby se voda opět objevila a podporovala v přírodě život? Zpráva z okolí.
    https://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/rosnicka-je-bez-zivota-plati-tady-prisny-zakaz-koupani-20180807.html
    Zatím jde “jen” o ryby. Příště mohou být zprávy zcela jiné.

    Církve by mohly konat při poutích obřady modlení se za déšť, sloužit mše svaté. Vědci by mohli pomoci s tím, co dělat, aby se tvořily na obloze ty správné dešťové mraky.

    Jdu do našeho malého vodního světa. Celou noc se tam voda čistí přes pískové filtry a tak je její kvalita, na rozdíl od rybníků, ještě perfektní. Děti tam výskají, v bufetu mají pivo, kofoly, modré tříště a nanuky…..i balenou vodu. 1/3 litru za dvacku.

  9. Jo, byl to nářez. Koupaliště plné. Ještě i s vodou bez sinic. Když jsem odcházel, již nebyla tak čistá, jako po ránu. Inu, lidé se proti paprskům slunce mastí, pak to spláchnou a nanovo. A trocha chloru, či co to tam dávají, byla také cítit.

    To sucho a horko je již úmorné. Co bych za to dal, kdyby se pomalu zatáhlo a začal šumět déšť, třeba jen celou jednu noc. A pak čtyři dny hezky a zase osm hodin deště. Ještě by snad mohly v září začít růst houby?!

    Tady je další zajímavost k vodě – troška až takové poezie, když se to představím /bobr jo, ale narovnaný potok ne !! /: https://www.krajskelisty.cz/ustecky-kraj/20224-sucho-bobri-zeleny-muzik-a-kaluze-misto-rybniku-komentar-stepana-chaba.htm?utm_source=plss&utm_medium=5arts&utm_campaign=bsb

    1. A ještě nějaká další historka z natáčení by nebyla? Biathlon (to je ten kreténismus s flintou na lyžích, fotbal (to je ten kreténismus s mičudou) máme zdárně za sebou, teď je zas na řadě bobr. Doufám že ne dámskej.

  10. Včera večer mi volal známý, že “získali” s celou rodinou při koupání v jednom /zanedbaném/ rybníku docela kruté následky. Inu, řečeno stručně, vedlejší efekty špatného stavu vody. Tady je pár mouder hydrobiologa Jindřicha Durase, který se domnívá…..za současným stavem stojí zejména zanedbávání péče o vodu. V případě, že bychom k ní přistupovali správně a zodpovědně, by ani současné počasí takové následky nepřineslo. “Sucho a horko je hodně tvrdá prověrka ekosystému. Tohle počasí nemilosrdně říká, jaké ty nádrže opravdu jsou. Říká nám to, že v péči o vodu máme značné rezervy,” říká Duras.

    Za přemnožením sinic vidí velké množství fosforu, které se přes čističky dostává do řek a rybníků. Řešení by podle Durase mohlo být zvýšení schopnosti zadržovat vodu v přírodě a ve městech a zlepšení čištění odpadních vod.

    Některá města si to začínají uvědomovat, problém však vidí stále v zemědělství. “Tam to aktuálně nevypadá, že by se něco měnilo. Všichni pořád kupují stroje na obhospodaření velkých ploch. My ale ty obrovské plochy potřebujeme zmenšit,” říká Duras.

    V souvislosti se zvýšeným výskytem sinic se mluví především o zákazech koupání a účincích na člověka. Mění však i přírodu. “Sinice jsou v přírodě 3,5 miliardy let, jsou naprosto normální složkou. My jsme ale do přírodní rovnováhy sáhli tím, že jsme je překrmili fosforem, a ony ovládly vodní ekosystémy. Mění se tím druhová pestrost a charakter rybníků nebo přehrad. Sinice vedou k biologické a ekologické degradaci vodních ekosystémů,” dodává Duras.

    Kdo by chtěl obětovat cca 20 min. může na konci článku shlédnout video.
    Celé zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/sinic-je-nejvice-za-posledni-roky-muzeme-si-za-to-sami-rika/r~c282cc669bed11e8b5b20cc47ab5f122/?

    Dnes se má již trochu ochladit. S kamošem Vendou jdeme do lesa zjistit stav jedné studánky, potažmo lesního, osvěžujícího potůčku.

    Pro Honzu přátelská rada. Zkuste se poradit se svým lékařem na optimální dávce jódu pro Vás.

    1. voda je její zadržování v přírodě?
      Každý, kdo utrhne byť jen jedinou houbu v lese, narušuje možnost jejího zadržení v přírodě.
      Každou kapičku vody z houby příroda potřebuje.
      Pro Vás tedy přátelská rada – netrhejte houby. Ničíte přírodu.

    2. Matko, houby se netrhají. Kdo je trhá, to je houbařský barbar.

    3. ad. Anonym 11.8.2018 (11:49)
      Matko, houby se netrhají. Kdo je trhá, to je houbařský barbar.

      Vídala jsem řadu utržených hub, nikoliv posbíraných….

    4. AuV dnes odejel a je mimo internet. Dovolím si pod mým článkem a jeho informacemi se na něco Vás optat. AuV dal odkaz na článek hydrobiologa pana Durase. Tento jistě vzdělaný muž píše :”Za přemnožením sinic vidí velké množství fosforu, které se přes čističky dostává do řek a rybníků. Řešení by podle Durase mohlo být zvýšení schopnosti zadržovat vodu v přírodě a ve městech a zlepšení čištění odpadních vod.” Matko, Vy z toho odvozujete tuto Vaši úvodní otázku, cituji Vás: “voda je její zadržování v přírodě?” Není to trochu podivné konstatování? Pan Duras přece píše o přemnožení sinic a naznačuje i řešení. A Matko, Vy sem ještě přinášíte následně po Vaší otázce zcela jistě originální řešení : “Každý, kdo utrhne byť jen jedinou houbu v lese, narušuje možnost jejího zadržení v přírodě.” !!!!! /předpokládám, že jde v té Vaší větě o vodu, ne o tu houbu/ Doporučuji Vám, zajděte do lesa, najděte houby / za tři týdny u nás, na Drahanské vysočině spadl asi 1 mm srážek na m2 a tak pokud najdete nějakou houbu, tak bude pěkně suchá/ a prohlédněte si, kolik kapiček vody v sobě houba má a kolik jich a jak vlastně může příroda z houby zužitkovat. Matko, ještě jeden dotaz. Komu jste dávala tu přátelskou radu “…netrhejte houby. Ničíte přírodu.” – panu Durasovi či autorovi příspěvku panu AuV?

      Pěkné odpoledne.
      Václav Žáček

    5. ad. Venda pro Matku 11.8.2018 (15:08)

      To byla jen přátelská rada pro AuV.
      Že jí Vy, nebo AuV nerozumí, ani rozumět nechce, není mou záležitostí.

      Pokud budou mít lidé přístup do lesů, pokud budou (ne)fungovat čističky (a vlastně vše), tak jak fungují, pokud bude veškerá voda sváděna do rour, pokud budou lidé kopat do hub,….eh, to vše je již za námi. Ekosystém je zničen. Naprosto. Je-li možný bod zvratu a obratu? Ale prosím Vás, za peníze v Praze dům. Pokud zničení byť jen jedné houby, jednoho pramene, jednoho stromu,… přináší zisk,… a zatím je co kácet, trhat, ničit,… ejhle, větvičku si již lidstvo podřezalo, bod zvratu možný není. Již se lidé dusí díky jakémusi ozónu. Pokud je ochrana přírody jen hubou a proti přírodě – je konec.

    6. A ještě P.S.
      Pokud neznáte Malého prince, přečtěte si jej. Pan autor již tehdy říkal, že přežije maximálně 5 – 6 lidí.
      I díky těm, kdo skutečnost nechtějí vidět a dále ničí. Hlavně sami sebe.

    7. Matko,

      lamentace nad zkázou lidstva nic neřeší, jen vše zhoršují.
      Ostatně, jediný výbuch sopky dokáže ekosystém poničit tak, jak to celá naše republika neudělá za deset let – a přesto si s ním příroda poradí.

      Wabi Daněk má v jedné písni verš: Vzteky vysušení, jako troud…
      Voda v duchovním významu znamená emoce. Kdo to ví, ten má okamžitě odpověď na otázku, proč je někde zoufalé sucho, jinde zuřivá voda a někde ostrůvky pohody.

      Pokud do duchovna vysíláme sobectví, hněv a gaunerství, nic lepšího se nám v hmotě nemůže vracet (protože v duchovních projektech se tvoří hmotné výsledky). A tak, jako každý organismus ovlivňují jednotlivé atomy, tak i globální ekosystém ovlivňují jednotlivci. Což znamená: Člověče, řeš, co řešit můžeš. Navíc s tím, že osobní pohodu v duši nikomu nemůže rušit globální ekosystém.

      Jinými slovy, i v celkově negativní atmosféře fungují ostrůvky sil dobra a ty mají schopnost se spojovat a sílit. Stačí se zapojit. (Bez jakéhokoli: ale…)

    8. Sopky jsou i dobré, bez nich by život nebyl. Dále ta lamentace nad zničenou přírodou, je jinými slovy lamentace nad tím, kolik žije na planetě lidi! Určitě by planeta neměla takové problémy, kdyby lidí nebylo takové množství, dokázala by se snáz regenerovat. Chce je snad někdo omezovat? Co může pomoci, jsou nové technologie.

    9. Čističky odpadních vod jsou schopny fosfor odstraňovat. Horší je, když kolem rybníka je 50 prakticky plně obývaných a zařízených chat. Bezfosfátové prací prášky jsou běžné, horší jsou myčky nádobí a jejich super přípravky pro vysoký lesk jako blesk. Splachy hnojení z polí se do vodotečí dostávají a tím napřed do rybníků, pak řek. Nehledě na to, že rybníky se hnojí kvůli velkochovu ryb. Bahno rybníka je zásobárnou živin a je historií rybníka. Samočištění přes Dafnie už nestihá.
      Odpadní voda jde do kanalizcí a čističek z velkých nových čističek jde minerálně velmi čistá voda, horší jsou desinfekční sajrajty , hormonální antikoncepce, změkčovadla platů ( bisfenol A), běs jsou pesticidy. Stříká se i v lese poražené dřevo proti kůrovci.
      Znám rybník brčálově zelený nad 700 m nad mořem, nad ním 10kmx 10 km lesa a civilizace žádná. Takže ono to tak jednoduché není.

      Výklad vlivu fosforu ve vodách, hlavně rybnících.
      http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/je-vubec-mozne-aby-byla-v-rybnicich-cista-voda

      heslo
      fosfor v čističkách vod
      http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2016/prispevky/312.pdf
      https://voda.tzb-info.cz/vlastnosti-a-zdroje-vody/7128-vhodne-technologie-recyklace-fosforu-z-povrchovych-a-odpadnich-vod

    10. ad. JK Matko, lamentace nad zkázou lidstva nic neřeší,….
      To není lamentace. To je konstatování skutečnosti.
      Jen jsem vzala do hrsti hlínu z našeho pole a pak z pole obdělávaného družstvem.
      A buďte si jist, že ten náš malinkatý ostrůvek zdravější půdy se v tom obrovském pouštním písku, neschopným udržet vodu, naprosto ztratí a nic k dobrému neovlivní.
      Jo a nedávno jsem na jednom takto obdělávaném poli viděla – no, jak se to jmenuje – vír, který se točí a zvedá hlínu do vzduchu,…. na pohled krásné, že ano. Tož jsem si tu krásu eroze užívala.

    11. ad. … Stačí se zapojit…..
      No to jó, vysázela jsem pár borovic, smrčků, katalpu, cedr, thuje, …bohužel, nejsem schopna to uzalívat. A některé z těch stromů padnou, protože místo, kde jsem je zasázela, obec prodala na stavební místa,… Navíc tato obec , tedy správa majetku města, umí kácet v době, kdy jsou na stromech v hnízdech ptáčata,… a můžete se zapojovat a protestovat jak chcete.

    12. ad. Pardal 12.8.2018 (19:20)
      Další otázkou jsou asi i antibiotika. Netuším, kolik jich projde přes čističky do koloběhu.
      Lidé se pak diví, proč přestávají léky účinkovat, ženy – tedy nejen lidské samice – nejsou schopny otěhotnět,….

  11. Jsem rád, že AuV po roce zase otevřel starší článek “VODA” autora V.Žáčka. Ze dvou důvodů. Voda je jednak stále aktuální a v těch vedrech si to uvědomuje snad každý. Ten druhý připomíná, že u samotného článku byla velmi slušně vedená diskuze, a to k věci samotné. Přidávám sem jednu mapu a myslím, že měsíc srpen ke zlepšení situace nic pozitivního s vodou nepřinese:
    http://www.intersucho.cz/cz/mapy/zasoba-vody-v-pude/?pageimage=imageSmall&pageimagenode=2651

    Za sebe přiznávám, že sem na stránky gnosis již nechodím často. Diskuze se pod některými články zvrtne zcela jinam a často do osobní roviny. I teď v této otevřené diskuzi k vodě zde napíše jeden člověk o kreténismu biatlonistů a fotbalistů ???? Zase to chce vést někam jinam, znevážit, možná “povzbudit” někoho k dalším vzájemným osobním výpadům. Je mi líto provozovatele těchto stránek, že se tu dějí takové až nepřátelské diskuze – dokonce pod články s ryze duchovní tématikou. Viz. článek paní Júlie Sellers.

    Zdravím všechny lidičky, kteří jsou schopni vést slušnou diskuzi k věci a vzájemně jeden druhého třeba jen obohatit.

    1. @ – jeden člověk

      Netušíte jakou jste mi udělal radost. Mezi těma všema žvanilama a expertama na kde co, na kdejaký hovno, ať už jde o cokoli, je tady “jeden člověk”. Kéž by nás bylo víc…

      @ – Zdravím všechny lidičky

      Ježíšikriste!, – lidičky – to je panečku slovní sračka na entou, žlutá zimnice a infantilní jazyk huhňavých debilů, zachraň se kdo můžeš. Jsem rád a děkuji Bohu, že jsem “jeden člověk”.

    2. …lidičky, dušičky,….
      ano, poznala jsem jednu takovou ucaprtanou dušičku mezi lidičkama,
      která mne svými energiemi málem udusila, ….
      Zajisté, dokud jsem byla človíček, dušička, lidiček, nebo když dodnes jsem,
      umím druhého také dusit…..

    3. @ – I teď v této otevřené diskuzi k vodě zde napíše jeden člověk o kreténismu biatlonistů a fotbalistů ????

      A není snad nedostatek vody (míněno globálně, tedy nejen v Česku) důsledek kretésnismu a idiocie víry v nekonečný růst?

      Svět ani lidstvo už dávno nelze zachránit, ale určitě je možné individuálně minimalizovat škody. Je k tomu třeba dvou věcí: nenechat ze sebe dělat blbce. A nedělat blbce z druhých, neboť to není slušné. Že věci jsou, jak jsou, neznamená, že jsou správně. Věci jsou, jak jsou, nesprávně zpravidla proto, že na tom někdo vydělává. A zůstávají takto, i když se to ví. Než se snažit změnit věci k lepšímu je totiž jednodušší pokusit se z daného stavu pro sebe také něco vytřískat. Podstatou kontinuity špatnosti je její samozřejmost. A podstatou samozřejmosti je kontinuita. To, co máme za samozřejmé, je při bližším ohledání vesměs ubohé, nicméně té ubohosti jsme uvykli a nic z toho, co máme za samozřejmé, blíže neohledáváme. (Ivan Hoffman)

      Flexibilní značí ohebný, přizpůsobitelný. Flexibilní společnost znamená, že naprosto vše v ní se ohýbá a přizpůsobuje potřebám ekonomického systému, potřebám vydělávání a utrácení. Teprve až budeme stoprocentně flexibilní, konečně pochopíme, že právě vydělávání a utrácení je veškerým tajemstvím nejdůmyslnějšího systému v lidských dějinách. Kdo by v něm snad chtěl hledat více, bude zaručeně brzy předstižen zdatnějšími, výkonnějšími, lokajštějšími, cyničtějšími – prostě flexibilními.(Jan Keller)

  12. Milý pane Krbče. Jsem rád, že jste nakoukl a možná si přečetl můj starý článek a i diskuzi. Přítel AuV to tu po roce opět otevřel a přidává své odkazy. Situace s vodou je nyní alarmující a lepší to již asi nikdy nebude.

    Nad směrováním diskuze pod některými články se již nijak nepozastavuji. Utrácet drahocenný čas nad ničím, to je nerozumné a zbytečné. Mám dokončeny dva články, ale nechce se mi je sem na gnosis dávat. Proč bych to měl dělat? Reakce většiny tu diskutujících lidí jsou, hledám slovo, divné. Psal jsem a diskutoval sedm roků a prožil tu i zajímavou diskuzi a získal i mnohé podnětné informace.

    Milý pane Krbče, více Vám napíši mailem a i ty články Vám pošlu k přečtení.

    Mějte se hezky a sem tam nakoukněte i na gnosis. Někdy se tu objeví i dobrý přístup a snaha o pochopení.

    Václav Žáček

    1. @ – Reakce většiny tu diskutujících lidí jsou, hledám slovo, divné.

      Myslel jsem si, že když někdo dělá něco divného, je to divné. Teď vím, že jsou to lidé, kdo nazývá další podivnosti podivnostmi. (Paul McCartney)

    2. Hmm – k tomu -…… Teď vím, že jsou to lidé, kdo nazývá další podivnosti podivnostmi. (Paul McCartney)
      Honzo, kdo by to měl být jiný, když ne lidé? Papoušci, vepři, snad motýli?

    3. Vendo, to jsou věci:”Reakce většiny tu diskutujících lidí jsou, hledám slovo, divné. Psal jsem a diskutoval sedm roků a prožil tu i zajímavou diskuzi a získal i mnohé podnětné informace.”
      Takže jste obecně znechucen úrovní diskuze, která Vám dala i podnětné informace. Jestli to nebude tím, že pár přitakáválků Vám ty podněty nedalo.

    4. Pardale, napsal jsem panu Krbcovi mj. větu :”Nad směrováním diskuze pod některými články se již nijak nepozastavuji.”

      Příklad pro mne divné diskuze je pod posledním článkem paní Julie Sellers. Je ale možná, že pro Vás je /byla/ podnětná.

      Tady pod článkem k vodě byla diskuze k věci. Teď by se mohla zvrtnout zcela jinam, ale do té již nepůjdu.

      Jen tak pro zajímavost, inspiroval jste mne k otevření, namátkou, diskuze pod mým jedním starším článkem. Diskutovali tam opět k tématu, tedy neznechutili mne – Karel, Jaromír, LM, Vahrion, Jiří Muladi, proton, Rudolf, Lubko, b.tichánek, Martas 300 – ti již nediskutují. Z těch “stálic” tam diskutovali ještě Degon, Hvězdička, matka a Matrix. Vy, Pardale, jste tam kupodivu nebyl, ale Vám mohu říci, že s Vámi jsem vždy diskutoval rád, byl jste pro moje poznávání materialistického přístupu přínosem.

      Ta moje věta “Reakce většiny tu diskutujících lidí jsou, hledám slovo, divné.” se týká posledních pár příspěvků jiných autorů, kde se výchozí článek stává jen jistou platformou pro výměnu postupně až osobních výpadů, až urážení.

      Ale vůbec mi nevadí, když toto někdo nechápe.

      Povšimněte si prosím jednoho faktu. 9.8. sem dal AuV dva příspěvky k tématu voda, sucho, vedra….. .Reakce Honzíka – biatlon, fotbal, kreténismus a rádoby vtipná poznámka k bobrovi. A pak Matka, jistě v dobré víře, sem přináší trhání hub a kapičky vody z nich pro přírodu. A již by to jelo, anonym objasňuje o trhání hub,i já jsem po matce požadoval nějaké vysvětlení.

      Pak vstoupil velmi slušný člověk, troufám si říci jeden z nejstarších diskutujících tady pan Krbec a reakce na něj….Honza a již by opět jely jeho hovna a sračky….. ? Když by se toho tedy někdo chytil.

      Chápete prosím, proč to píšu? Někdo si původní článek a diskuzi, kterou otevřel AuV nepřečte a jede v reakcích na různé obraty, slovíčka od jiných…..a čeká, kdo a jak se chytí. A to pro mne není přínosné.

      Přeji pěknou neděli.
      Václav Žáček

    5. Vendo,
      diskuze je prostě dynamická. Když budete v rodinném kruhu diskutovat o tom, že oběd byl vynikající, nutně se musíte dostat na jiná témata, než byl původní obsah ( zde obsah článku). Diskuze je reakce na to, co říká někdo jiný, jinak jsme u kolovrátkové diskuze : Je horko. To je hic. Určitě přes třicet. A odpoledne bude ještě víc.
      Souhlasím, že by se mělo diskutovat jako po nedělní obědě, bez napadání a urážek. Hranice mezi vtipností, napadáním, arogancí a sebestřednosti je hodně individuální, vždycky se může něco nelíbit.
      Já jsem většinu života potřeboval rychle reagovat na různá témata i mimo můj obor, takže po takovém diskuzním tréninku se člověk s větší odvahou pouští na tenký led, kde není pevný v kramflecích, konec není moc vidět. A hlavně se naučí včas tenký led opustit.
      Což je slabina většiny diskuzí a nejen zde.

  13. Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“

    1. Liško, toto – “Lidé? Je jich myslím šest nebo sedm. Je tomu mnoho let, co jsem je spatřila. Kdo ví, kde jsou. Vítr jimi povívá. Nemají kořeny a to jim velice vadí.“ je tajuplné sdělení. Můžete mi to, prosím, trochu objasnit? Díky.
      Václav Žáček

    2. Vendo Liška to vyňal z malého prince, také je tam, řeč je pramenem nedorozumění jak lze pozorovat, kvůli některým hnidopichům.

    3. A, maličkost, ten anonym, který děkuje Matrixovi jsem byl já.

    1. podotek:

      Zvířata nepokládáme za morální bytosti. Ale myslíte, že ona mají nás za morální? Obávám se, že zvířata pokládají člověka za bytost jim rovnou, která ale nejvýš nebezpečným způsobem přišla o svůj zdravý zvířecí rozum. (Friedrich Nietzsche)

    2. Na to by odpověděl nejlépe Paul McCartney, ten ví, že jsou to lidé, kdo nazývá další podivnosti podivnostmi. O mne tady vůbec nejde.

  14. @ – O mne tady vůbec nejde.

    Velkej omyl s naprosto fatálními důsledky! Nikdy se neptej, komu zvoní hrana. Tobě zvoní.

  15. @ – Jestli to nebude tím, že pár přitakáválků Vám ty podněty nedalo.

    Marná sláva, čeština je jazyk ftipný. Přitakáválek, to je přímo lingvistická perla. Fakt že jo a smekám.

  16. Tak jsem se vrátil z návštěvy.

    Ještě sem k vodě přidám takovou viac menej proklamaci :

    NFPOV: Voda je dar a s darem se nekšeftuje
    PRAVDA O VODĚ A VODA LIDEM
    Pravda o vodě v ČR: Voda přestala být spravována jako veřejná služba a tím se zájmy občanů dostaly na poslední místo. Na první místě jsou zisky koncernů a překupníků. Toto musí skončit, jinak se nedoplatíme a budeme žít v Koncernistánu. Proto činím kroky k vrácení vody a všeho co s ní souvisí, do vodáren v rukou měst/státu. Proto vznikl projekt PRAVDA O VODĚ a proto jsme založili Nadační fond PRAVDA O VODĚ.
    Strategická surovina v rukou cizinců vede k tomuto: Voda je drahá jako na západě, přestože příjmy lidí přitom nejsou ani poloviční. Prioritou již není čistá voda a obnova trubek, ale zisky v zahraničí.
    Voda je život a náš život, ani život našich dětí, do rukou zahraničních koncernů rozhodně nepatří.
    Voda je pro stát tím, čím krev pro člověka. Vodu si umíme prodávat sami, koncerny k tomu nepotřebujeme.
    Voda bude čistá a cena za ní rozumná, pokud peníze vybrané za vodu skončí v obnově trubek a ne v daňových rájích.
    Vody je dost pro lidskou potřebu, ale nedostatek pro lidskou chamtivost. Miliardy za vodu končící na účtech cizinců nejsou prioritou občanů ani státu ČR.
    / více v projektu “Pravda o vodě” /

    A konec k vodě. Zase až za rok.

    Co jsem se všechno dozvěděl, co to spojení s myšlenkou na vodu u různých lidí přineslo, pro mne naprosté novinky?

    Tak Honza např. – to je ten kreténismus s flintou na lyžích. To je prý podle něj biatlon. Honzíku, bacha, zapomínáš na lyžaře – běžce, který má tu flintu na zádech. Není přidělaná na lyžích. Jen kretén by si myslel, že lyže závodí /střílí z flinty / samotné.

    Matka – objasnila vztah mezi trháním hub v lese a tím i narušení zadržení vody v přírodě. Díky, alespoň to bylo k té vodě.

    Matka – Napsala, že ekosystém je zničen. Chtěl jsem se zeptat v jakém rozsahu – 5, 20, 65, 70 %? Ne, podle ní nekompromisně a NAPROSTO. Ale mohla byste se matko podívat třeba sem a pak nás fundovaně poučit, jak to opravdu to naprosto myslíte : https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m

    Honza – řadí nás všechny “Mezi těma všema žvanilama a expertama na kde co, na kdejaký hovno, ať už jde o cokoli, …… .” Ano, přidá ještě pár ne svých citátů a je za hvězdu. Hosana synu Davidovu!

    Honza – nedostatek vody je důsledek kreténismu a idiocie. Tady by se mohl asi řádně rozvyprávět, na to pan Honza má.

    Pardal – přináší nádherné slovo – přitákávalci a obohacuje jazyk český údajnou perlou.

    . . . . . . . . . .

    Milí diskutující, k vodě to ode mne stačilo. Vendovi se omlouvám, že moje otevření diskuze po roce způsobilo různá /mírná/ nedorozumění. Ale v důsledku i pobavení a nakonec i poučení. Jak píše Pardal – nedělní diskuze po obědě a její nastíněné parametry. Kdo by se chtěl ještě více vyřádit, může jít diskutovat i pod kvalitní článek pana Libora Kukliše zde: https://magazin.gnosis.cz/horke-leto-roku-2018-teplotni-rekordy-na-severni-polokouli/

    Pěknou neděli a pondělí všem. Pokud by mi snad chtěl někdo něco sdělit, prosím, budu rád, ale dnes a ani zítra již na PC nebudu.

    1. AuV,
      * jestli si myslíte, že nějaký nadační fond pravda o vodě něco změní – tak se pletete. Kdyby ta domněnka nebyla smutná, byla by směšná.
      * ten, kdo vybírá peníze za vodu a za stočné – nemá žádný zájem na tom, aby vracel vodu zpět tam, odkud odtekla a třeba i přes čističku byla z obcí vyvedena. Přece nebudou platit přečerpávací stanice, které by vodu vracely tam, kde byly zničeny vybudováním kanalizace prameny vody,…. To by se jim nevyplatilo. Jestli v to doufáte, tak s tím hodně rychle přestaňte. Stejně tak – samotné trub´ky vodu nevyčistí k její prvotní podstatě. To je holý nesmysl.
      * Ovšem další záležitostí je, že i kdyby někdo měl zájem vodu vracet přečerpáváním, že voda se dříve odpaří, a není co přečerpávat. Tsss, prý hynou ryby, že rybáři nedodávají vodě pomocí vrtulí kyslík. Nesmysl, točila by se tím jen voda bez kyslíku.
      * vody již není dost ani pro lidskou spotřebu. A je nesmysl, že pitná voda se současně používá i jako voda užitková. Chybí rozdělení, protože výroba pitné vody je příliš drahá na to, aby se jí plýtvalo na vodu užitkovou.
      * co se týká hub – nemáte co sbírat, že ano. Bez vody Vám vyschne i to podhoubí. Nelžete si, že to nesouvisí. I ty houby vytváří v lese (nejen) nějaké přirozené prostředí. Tak ho neničte. Viděla jsem dost zbytečně rozkopaných (jako že “utržených”) hub. Jó, lidé jsou mlsní a netuší, jaké kovy v houbách jsou. Dobrou chuť.
      * Jděte do háje s  přesným určením % zničeného ekosystému. Podívejte se kolem sebe.
      Kolik ještě funguje pramenů vody, studánek,…. tam, kde dříve bylo plno živých pramenů, není ani jeden (Hojná voda v Novohradských horách, u nás též,…)
      Tak si nehrajte na procenta. Jak to chcete obnovit?
      * s wikipedií na mne nechoďte.
      * ano, nedostatek vody je důsledkem kreténismu a idiocie. A že to vidí Honza a Vy ne? Odhoďte růžový brejličky.
      Kreténismem a idiocií je, když poukáži představiteli města na to, že v naší národní přírodní památce jsou káceny zdravé stromy, je mi odpovědí pokrčení rameny, že s tím nic nenadělám. Jed idiot a kretén takto může odpovědět a zbavit půdu zdravých, byť náletových stromů, které však rostly a byly schopny zadržet alespoň trochu vláhy. Ale dle ochranářů je třeba vrátit toto území do původního stavu, tedy polopoušť vznikne velmi rychle, i když zde již velmi dlouho bylo prostředí jiné.
      Jen kretén a idiot neví nic o tom, že je hloupost lpět na tom, co kdysi bylo a ničit poslední ostrůvky příjemnějšího prostředí jak pro lidi, tak i pro zvěř a zničit další studánku…..
      A vězte, že ničí a kácejí tak rychle, že člověk nestačí vzít řetěz a jít se byť k jednomu jedinému stromu přikovat. Kde jsou ty nadace, tyjící z neštěstí přírody?

      * Něco Vám sdělit? Zbytečné.

    2. Matko,
      v Novohradských horách je odedávna na Hojné Vodě kamenné koryto s trubkou tekoucí pramenité vody přímo u silnice a na Dobré Vodě asi 1 km odtud je volně přístupný kohout pramenu rovněž přímo pod kostelem. Kde by jinde byla voda, než tam, kde jsou nad tím kilometry čtvereční lesa.
      Zdravé stromy se kácely vždycky, před 200 lety bylo lesa všude méně, polí více, kácelo se kvůli výrobě skla a jako hlavní palivo. Smrk 130 let patří pokácet, většina je uvnitř shnilá asi tak 2 m. Padne stejně. Náletové břízy- usychají listy už teď, do podzimu dost daleko, životnost břízy je tak 60 let a využití takřka jen na palivo. Borový les snáší sucho, ale sám se neobnoví. Borový les s borůvkami je něco, co se přírodě povedlo stejně jako pěkná mamina s dítětem.
      Ochranáři mají nejradši zarostlou džungli, bordel náletů všude, kde byly dřív louky. Vadí jim i nepůvodní rostlina thuje v plotě. Mají na to pětistránkové elaboráty.
      Do lesů se vozí kilometry hrubých kamenů na cesty a nejsou peníze na odbahňování rybníků, a když tak se obloží kamenem, aby se proinvestovaly EU peníze. Neumíme vyhrabat rybník, smíchat s odpadní dřevní hmotou a zabalit to do pytlů na kompost do zahrádek, na to musí být investor a zisky zahraniční.
      Ochranáři mají neradši na půl zarostlý rybník rákosím, užitek malý, ani ekologický, protože čistá voda potřebuje čisté dno.
      Horší je, že profesor vysoké lesnické školy v diskuzi televizi hlásá, že stoleté stromy patří pryč, jsou jako pumpy, které vysávají z krajiny vodu. Ale na každý 1 metr živého kořene stromu je 1000 m vláken hub, které zadržují vodu. Jezdím každý den na kole, lány 3 metrové kukuřice vysávají taky hodně plochou listů, stín pod nimi žádný. A nezadrží vláhu na poli žádnou.
      Divíme se, že se namnožily sinice. Jsou to jedny z nejjednodušších organismů, nejstarších a tedy nejodolnějších, přežily všechna geologická období, přežijí i kontaminace půdy a vod, stříkání polí a lesních pasek Roundupem a dalšími pesticidy. Složitější organismy jsou úspěšnější, ale nezvládají tak dobře změny podmínek.
      Houba ( hřibovitá) se má vytrhnout a důlek zamáčknout. Uříznutá houba nepomůže, zbytek hnije a škodí v podhoubí. Houby, které sbíráme, vodu v lese neovlivní, všude se strojově nadělaly stoky, aby se do lesa mohlo s mechanizací, stoka je za deště jak potok a les nedrží vodu. Přehrady v lesích, kde 2 fůry kamene pro hráz zadrží 3 fůry vody při povodni jednou za několik let jsou neekologické, ale je tam řádná informační EU cedule. U střediskových obcí by měla být u lesa průtoková půl hektarová nádrž, kde se dá koupat. Taky zabrání náhlé povodni na návsi. V rybnících plných bahna se koupat nedá. Na tom se toho moc nevymyslí.

    3. ad.
      Pardal 12.8.2018 (23:27)
      Ano, z toho pramene u kostela jsme také brali vodu, prý je díky obsahu minerálů, či rud léčivá.
      V lese kolem Hojné vody, někde kolem Kraví hory mne kdysi provázela 80ti letá bylinkářka, která tam vyrostla. A já byla nadšena, jak se tam daří stromům, bylinám,… vše rostlo tak, jak jsem to u nás v “polopoušti” nikdy, ani v dětství, neviděla.
      Jenže paní mne upozornila na to, že v době jejího dětství, před cca 80ti lety, tam na každém kousku tekl pramen vody, byla studánka,… a my nepotkali již ani jeden pramínek vody. Byla z toho velmi smutná, že les, který ji vyléčil z velkých zdravotních problémů, již vlastně není funkční.

      Co se týká kácení stromů – zajisté, dnes se bez toho neobejdeme, jenže před několika desítkami let se u nás kácelo, zmizely tam prameny vody a dodnes, i když stromy již hodně povyrostly, se prameny znova neobjevily. Takže kde se stala chyba?

      Měla jsem napsaný komentář, bohužel jsem si ho smazala. Tak snad jen ještě – člověk, který stromům rozumí, nebo vidí, cítí, co mu stromy říkají, strom, se kterým hovoří, nikdy nepokácí. A také – pokácet mateční strom, znamená zkázu velkého množství nepokácených stromů,….

      Ale je to celý komplex chybiček, které se mohou změnit v lavinu zkázy.

      A ještě – ona bylinkářka hledala také léčivky, a smutná byla z toho, že jejich síla již není mnohde léčivá vřesy, borůvky, břízy,… poblíž cest svou sílu již ztratily úplně a jejich síla není léčivá, naopak, jejich energetická spirála jde proti životu.

      Jo a bahno v rybnících – čím méně je vody, tím menší tlak na bahno dole, tím více případných škodlivých, nepřečištěných látek se dostává z bahna do vody, tím méně kyslíku,… tak mi to bylo řečeno, že samočisticí schopnost rybníky ztrácejí….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference