Jsme vaše duše. Neslyšíte nás často, protože nás trvale neposloucháte. Prožily jsme si mnoho utrpení, utiskování, porobení a znevažování, mnoho bolesti jste nám přivodili. Tak často na nás zapomínáte!
Jsme vaše děti. Žijeme kvůli radosti a pro potěšení. Žijeme s Bohem. Váš svět nás ale ničí a mučí nás. Kdykoliv popíráte své božství, trpíme. Vážně!
Jsme vaše lidská srdce. Nezapomínejte na lásku! Nebo i na vás Bůh zapomene. Jsme tu pro vás. Ale vy jste nás opustili, udělali jste si z nás nepřátele. Ó, jak neprozřetelné!
Jsme vaše touhy, přání, vaše dětské sny a lásky. To, po čem toužíte, chceme i my. Žízníme! Jsme vyprahlí, hladoví a zanedbaní, zesláblí. Ustrňte se ve své krutosti!
Jsem hlas vašeho svědomí. A volám po spravedlnosti. Po odpuštění. Kdybyste chvíli poslouchali, věděli byste. Avšak nechcete slyšet naše slova. Dáváte sluch jen tomu, co se vám líbí, co vám lichotí. Přerušili jste spojení s námi, zacpali jste si uši, abyste neslyšeli náš nářek; zakryli jste si oči, abyste neviděli boláky na našich tvářích. Vzdálili jste se, utekli, abychom vás nerušily svým utrpením. A zacpali nám ústa, abychom nemohli hovořit a nemohli svědčit proti vám. Ale vidíte – jednou za čas přesto promluvím, shodím vaše okovy, rozvážu vaše pouta a tak mě slyšíte.
Já jsem duše světa. Trvale opomíjená, zneužívaná, utlačovaná; pro mrzký peníz zaprodávaná, protože nepřináším zisk? Styďte se pro své skutky a napravte se. Jednou možná budete cítit to, co já. A budete stejně volat a prosit o nápravu.
Jsme ti, které hledáte a milujete. Najdete nás zmazané v blátě, vyhladovělé v temných, vlhkých kobkách plných hadů a škorpionů, zbavené nevinnosti a krásy. Uvnitř nám však bije a stále hoří neposkvrněné jasné Boží srdce. O to bojujeme a pro něj vykonáváme všechny oběti. Kéž byste nás nezavrhli a nestali se našimi nepřáteli! Takhle jste proti sobě. My věříme v Boha a tomu, že učiní spravedlnost. Jsme s ním zajedno a o nás slyší. Vyslyš nás!
Ladislav Zelinka
Související články:
