- Magazín Gnosis – Hledání Světla, příspěvky čtenářů - https://hledani.gnosis.cz -

Zhodnotí čas vědecké výsledky?

Náš milý svět je tu bez příčiny a náhodou jsme v něm i my? Hmota obklopuje naše vědomí a my ji vnímáme pěti smysly. Jestlipak jejich vyhodnocení přivede materialismus k ateismu anebo k idealismu? Připomenu objevy, které toliko podporují názor na promyšleně vytvořený svět.
 

Energie

slunecni-paprsky-nahledPůvodně fyzika zdůrazňovala spojitost: „příroda nezná skoků“. Světlo sledujeme jako souvislé paprsky – když zamlžené ovzduší, mezi větvemi stromů, zviditelní pásy letící sluneční energie. Takový pohled byl snad důvodem někdejšího velkého překvapení v roce 1900?

E. Planck (1858-1947) vnesl, do nového 20. století, zásadně nový výpočet. Určil – vypočítal světlo jako proud částic. Jak dál, když už dřív bylo vysvětleno jinak, jako vlnění? Avšak vlnou ať jsou i částice předepsané velikosti a hmotnosti, proč ne. Takže fotony ať letí jako vlnící se klubíčka; taková představa.

Nedůvěra vědců snad byla podložená jejich váháním nad vytvořením Vesmíru. Souvislý proud energie, peřej vody, bláto anebo skála, to ať vzniklo samo od sebe. Tehdejší výpočetní zákony řešily především chování světa kolem nás, makroskopicky.

Ale svět, složený ze spočítatelných základních kousíčků – kvant – fotonů? Přírodní účinky bývají plynulé – sledovalo tehdejší vědění a i později. Energie se do určitých, odpočítaných množství stanovila sama? Žádné „dvacetři deka, můžu to tak nechat?“ Nýbrž neuvěřitelně promyšlený – tedy záměrný vznik světa!
 

Atom

Atom je dělitelný; to bylo obdobné částicové překvapení tehdejších dob! J. J. Thomson (1856-1940) popsal atom s elektrony, které měly být jádrem atomu.

Později E. Rutherford (1871-1937) upřesnil atom, v důsledku pokusů, jako jádro obklopené elektrony. Mikroskopický model chvályhodně navázal na makroskopický – krouživý pohyb elektronů, v podobnosti se sluneční soustavou. Proč však elektrony nevyzařují energii, když stále mění směr svého pohybu?

Ve 20. letech N. H. Bohr (1885-1962) dál promyslel, co s částicemi v atomu. Elektrony ať krouží kolem jádra jenom ve vypočítaných – dovolených drahách. Atom změní energii – vyzáří či přijme – vždy s přeskokem elektronu na jinou předepsanou dráhu. Opět sestava hmoty, jež nabízí její promyšlenou stavbu!? Fyzikové nedůvěřivě přijímali sofistikovaný model. Snad se nadaný Bohr zbláznil? [1] Ne, později v USA, spolu s J. A. Wheelerem (1911-2008), vypracoval model jaderného štěpení.

Následovaly další vědecké poznatky, jež ukázaly sestavu a funkci atomu ještě mnohem náročnější. Odmítly, překonaly souvislé kruhové dráhy kolem jádra.

Kvantová mechanika vnesla názory: kacířské, jak nová fantasie. Jako relativistické zpomalování času. Nebo jak dávný nápad – pevná Země krouží kolem Slunce. Neuvěřitelné. Australci nespadnou dolů? Člověk vyskočí a dopadá na stejné místo! Copak točící se Zeměkoule nepopojede pod jeho nohama?

Vědecký génius novověku [2]:

„Newton chápal dějiny jako neustále pokračující Boží teofanii (zjevení Boha). —

Newtonova fyzika je pevně zakotvena v jeho náboženství, s trochou nadsázky by se klidně dalo říci, že Newtonova fyzika je matematicky vyjádřeným náboženským přesvědčením, a přesto jí to není ke škodě.“

 

Superpozice

Pojem superpozice sděluje, že jedna fyzikální veličina má několik současných hodnot – například ať je to rychlost. V superpozici mají být jen ty fyzikální veličiny, jež zrovna nepozorujeme. Opět fyzikální zpochybnění, zda vesmírná látka je či není jen nehybnou mrtvou hmotou. Nabízí, že ke svým neustálým proměnám byla promyšleně sestavená.
 

Idealismus

Hledá věda základ světa anebo promyšlený základ světa? Je-li konstrukce Vesmíru promyšlená, pak byl nejprv projektovaný; tudíž co může být za ní?

Nabízí se – nevyhodnocujeme-li souvislosti, pak důkladně nehledáme základ světa, ačkoliv ho nacházíme.

Duchovní poznání podkládá svět nejvyšší Podstatou, jejíž myšlení má vytvářet vše, co se vyskytuje. Jak hmotu, tak naše vědomí sama sebe. A tím dovoluje i nečekané chování klastrů vody, sestavovaných z „myslících“ molekul [3]. Nepravděpodobné, nemožné? Nové vědecké poznatky stále přibývají; podpoří zvláštní poznatky o vodě?

— v knize Peter Woit popisuje situaci v amerických vědeckých ústavech, kde jsou jednotliví vědci vystaveni velmi konkurenčnímu prostředí. Woit upozorňuje na tendenci mnoha zejména mladých vědců být od počátku co nejkonformnější a bez kritických úvah se připojovat k „hlavnímu proudu“ vědeckého bádání, aby v boji o zdroje snáze přežili. Lidé s neobvyklými názory a teoriemi, kteří se nedrží aktuální „módy“, jsou v konkurenčním prostředí brzy vytěsněni na okraj, nebo zcela vyloučeni ze systému. [4]

Není to idealismus, který by dnes vedl civilizaci ke zničení, ke krachu světa.
 

Teorie relativity s plastickými horninami

Einstein potvrdil Lorentzovy přeměny časů, hmotností a délek, jež nastávají při pohybu a to veškeré hmotě. I tvrdé kamení je lorentzovsky elastické.

Vůči Einsteinovým přístupům tehdy vznikl výrazný odpor. Méně však byla diskutována podvědomá příčina odporu vůči relativitě. Když žula i rula jsou gumové, pak by svět měl být virtuální realitou, měl by našim smyslům dávat jen zážitky. Například první vůči druhému má měnit svou délku a stejně tak druhý vůči prvnímu.

Nabízí-li nám svět hmotu jako zdánlivou skutečnost, čím je ale podložena? Je snad příčinou, proč vlastnosti světa závisí na rychlosti pohybu, skrytá Informatika? Zásobováním našich smyslů, kterými nám působí na vědomí.
 

Důvěra smyslům

Našich pět smyslů zakládá hmota, ta, kterou smysly ověřujeme. Znovu: našich pět smyslů nám poskytuje tatáž hmota, kterou svými smysly ověřujeme? Ano, smysly jsou podložené hmotou, jejíž informaci pak uvěříme. Ostatně, „máme smyslové zážitky, co je však za nimi, nevíme“ – Ernst Mach (1838-1916).

Cizí člověk nám chce odprodat výherní los a tvrdí, že vyhrál terno. Můžeme snad bez ověření hned kupovat? Ne, až z nezávislého zdroje ověříme jeho tvrzení. Podobně pět smyslových údajů o hmotě nerozhoduje, zda je za nimi hmota anebo Informatika tvořící Virtuální Realitu. Nutno ověřovat jinak než svými pocity.

Předpokládat hmotu jako příčinu našich smyslových zážitků – považuji za neobhajitelné. Prostorové rozložení hmoty lineárně nebo zakřiveně, to ať prokazují výsledky výpočtů. Výpočetní výsledky – jenže ony převážně chybí.
 

Iracionální čísla

„Iracionální čísla musí být vždy aproximována pomocí racionálních. Když je ocelová koule uvedena do pohybu, pak je nekonečně větší pravděpodobnost, že její rychlost bude dána iracionálním číslem. Nemůžeme nikdy doufat, že budeme schopni popsat přesně, jak se prohání uvnitř hracího automatu.“ [5]

Proč by vlastně přesnost výsledků matematických výpočtů měla být důležitá? Zaokrouhlené číslo, z nekončícího bezvýsledného výpočtu, nepopisuje konstrukci světa? Vždyť je to nakonec příjemnější, nepřesnost si zvolit na přání. Opravdu je to výhodou iracionálních čísel, užívaných k výkladu světa?

Výplata 24.400 korun? Zaokrouhlíme na 24.000, rozhodne zaměstnavatel. Výplata 24.400 korun? Zaokrouhlíme na 20.000, rozhodne jiný. Výplata 25.000? Zákon poručí – zaokrouhlíme směrem nahoru anebo dolů.

Lze se setkat s jedním i druhým hodnocením detailu. V něm prý je skrytý buďto ten Dobrý – anebo…. Co hlavního – současné poznání onen Absolutní Detail nedoceňuje. Onen zbytek, který odděluje zaokrouhlený výpočetní výsledek od přesného.

Matematika své různé postupy nabízí [6], ale až fyzika z nich vybírá metody, jež potřebuje a beze zbytku obhájí. To zvětšuje důležitost fyziky. Uvažuji, že by měla vědomě zvažovat zásadní smysl všeho hmotného, co jenom je. Což je dnes docela opomíjeným úkolem vědy.

Přesné výpočty nabízí nelineární geometrie, daná perspektivním vnímání hmoty v prostoru [7]. V ní je geometrie s matematikou v souladu. Jediná kvalita geometrické úsečky s jediným druhem číselného popisu.
 

Možné důsledky perspektivní geometrie v její nabídce světové Virtuální Reality

Podporuje pozdější Newtonův příklon k náboženství, po přechodu od vědecké práce,
a také přístup Komenského, jenž za kdekterým odstavcem vzpomínal Boha.

Objasní se následek Gándhího dlouholetých ušlechtilých postupů. Bez boje zajistil Indii nezávislost. Jenže k tomu bylo potřeba, aby budoucnost neurčoval silný politik se starým koloniálním přístupem ke světu. Tehdejší Indii pomohla nepravděpodobná absence Brita ve vládě: Churchillova prohra ve volbách roku v červenci 1945. Ačkoliv během 2. světové války byl velmi oblíbený, hned po jejím skončení musel ustoupit jinému politikovi. [8]

Pragmaticky lze zdůvodnit skrytý smysl, proč bylo třeba, aby nacistický vůdce zázračně přežil víc atentátů.

Objasnění postupů, které dosud jen pohádkově přisuzují člověku zdraví či invaliditu, bohatství či hladomor.

Zdůraznění příčiny, proč dbát budoucnosti a třeba i pro naše pravnuky.

Jednou vysvětlí důsledek, jenž vyplynul z porozumění pražských posluchačů tvorbě geniálního hudebního skladatele, jenž měl kolem sebe dva skladatele – bratry, seriozního a rozmarného. Ale to už je dávno.

Zdůrazní výběr, zda chceme být uživatelem nebo programátorem světa. Zvířatům vládnout anebo – jinak.

Čeští vojáci pátrali po teroristech a podíleli se i na útocích na ně. Naváděli letouny na důležité cíle, přivolávali vrtulníky ke zraněným kamarádům, ale i k nemocným dětem horalů. S váháním poručík S. přiznává, že ho při kanonádě napadlo: „Co tu vlastně dělám?“ [9]

 

Zhodnocení

Vlivy smyslových vjemů, jak působí na naše vědomí, neprozrazují podstatu Vesmíru. Studujeme záření hmotné hvězdy svýma očima, pomůžeme si hmotným dalekohledem či přijímačem elektromagnetického záření, skrze směrovou anténu, ale stále zůstáváme jen u působení na naše vědomí.

Záření obrazovky se principiálně liší od svého zdroje, od hmoty složitého přístroje. Zkoumáním zážitku světla, působícího na naše vědomí, neobjevíme sestavu televize.

Podobně hmotným zkoumáním zážitků hmoty neobjevujeme, co tvoří její základy; odkud se berou všechna ta vlnění, nejmenší neutrina. Skrytou soustavu, která podmiňuje zážitky naší hmoty, takto nenacházíme. Našemu stupni poznání odpovídá přístup, dle něhož zážitky hmoty tvoří aparát odlišný od naší hmoty, skrytý „duchovní mechanismus“. Vědomí Vyšší Bytosti.

Věda nesděluje, jaké skryté postupy určují zpomalování času – při každém pohybu hmoty. Souvislosti hledám v samotné konstrukci aparátu, jenž tvoří vlivy na naše vědomí. Aparátu, který není z naší hmoty.

Matematizace rozložení hmoty do Euklidova nebo do zakřivených prostorů bývá bezvýsledná. Zpochybňuji nabídku komiků Šimka a Grossmana z konce 60. let – větu platnou pro každou dobu: „á na druhou plus bé na druhou rovná se cé na druhou.“

Lze promýšlet přeměnu Pythagorovy věty v řešitelné: a + b = c.
 

*   *   *

Literatura, odkazy

[1] Převratné objevy fyziky. Od Galileiho k Lise Meitnerové – Thomas Bührke. Academia 1999, s.158. Překlad Ludmila Eckertová dle 3. opraveného vydání Mnichov, 1998

Rutherfordova skupina tušila, že Bohr možná objevil předpoklad pro vytvoření nového způsobu popisu přírody. Německá fyzikální elita v Gottingenu se však k tomu stavěla skepticky až odmítavě. Bohrovi to sdělil bratr Harald, který se krátce po své promoci dostal do nejvyšších sfér matematiky. Matematik Carl Runge prý dokonce vyslovil podezření, že se tento vysoce inteligentní mladík snad zbláznil.

[2] Newton – poslední mág starověku – Irena Štěpánová. Nakl. Karolinum, Praha 2012, s.67

[3] Vyjít ze své neznalosti. Napijme se

Již přes deset let se popisují následky, jež má lidské myšlení na vodu. A také vliv hudby na ni.

[4] Anti-popularizace teorie superstrun – Roman Šulc. Časopis Vesmír, leden 2013

[5] Šíp času – Peter Coveney, Roger Highfield. Oldag, Ostrava 1995, s.338

[6] Je bůh matematik? – Mario Livio. Vyd. Argo/Dokořán. Praha, 2010, s.150. Překlad Petr Holčák. Orig. 2009

Do konce 19. stol. již Cantorovy a Dedekindovy názory na svobodu matematiky přijala většina matematiků. Matematika tím změnila svůj původní cíl být nástrojem hledání pravdy o přírodě a začala usilovat o konstrukce abstraktních struktur – systémů axiomů – a o hledání všech logických důsledků těchto postulátů.

[7] Rozkošná Maja v geometrii

Anebo je svět zdánlivou skutečností, danou informacemi našich pěti smyslů. Nejpřesnější smysl – zrak je vstupem do virtuální reality? Následně šálivá hinduistická Maja nepotřebuje Euklidův prostor s matematickými iracionalitami, nýbrž užívá jen geometrie perspektivního vnímání. Tam lze vzdálenosti počítat s úplnou přesností, bez iracionalit. Někdo nás nabádá – „Vaše nelogická mysl není schopna chápat ty nejjednodušší věci a spoléhá se na chybnou matematiku a čísla. Je to součástí genetického naprogramování vašeho druhu.“ Je hmota nebo není – jsou jen vjemy hmoty?

[8] Časopis Mladý svět č.26/1999/s.46, R. K.

„Zdálo se mi, že jsem zemřel“, svěřil se svému lékaři lordu Moranovi, když mu vyprávěl o nepodařené noci. „Zcela jasně jsem viděl, že moje mrtvé tělo leží zahalené do bílého sukna na stole v prázdné místnosti.“ Sen si vyložil jako předtuchu neúspěšných voleb.
Volební porážka přišla 26.7.1945. Do té doby neprohrála konzervativní strana tak citelně jako v létě 1945. Churchill byl zdrcen. Dost dlouho jako by to vůbec nemohl pochopit. Pro mnohé je to ostatně hádankou dodnes.

[9] Mladá fronta dnes, 16.11.2004

[10] Nikomu nevěř – máš otce! – youtube 4⅓ min.

Někde daleko roste moje dcerka,
Po všechny ty roky beze mě.
A na dvoře ji škádlí děti:
Kde je tvůj otec? Nemáš otce.

 

Bohumír Tichánek
 

Poslední články autora:


Hodnocení článku