Po předchozím článku jsem si uvědomil, že jsem nenapsal vše, co jsem chtěl. Velice zajímavá diskuse se může vést ohledně zvyšování tropických nocí v souvislosti s pražským tepelným ostrovem.
Diskuse by ale asi moc nikam nevedla, pokud nemáme k dispozici patřičná data jako důkaz. Je to úkol pro odpovědnou osobu, která má k důkazním materiálům přístup a pracuje s nimi. Je potřeba předložit stoupající trend tropických nocí ze všech stanic na našem území a porovnávat.
Po předchozím článku jsem si uvědomil, že jsem nenapsal vše, co jsem chtěl. Velice zajímavá diskuse se může vést ohledně zvyšování tropických nocí v souvislosti s pražským tepelným ostrovem.
Diskuse by ale asi moc nikam nevedla, pokud nemáme k dispozici patřičná data jako důkaz. Je to úkol pro odpovědnou osobu, která má k důkazním materiálům přístup a pracuje s nimi. Je potřeba předložit stoupající trend tropických nocí ze všech stanic na našem území a porovnávat.
Myslím si ale, že bych se mohl pokusit s tím polemizovat. Není to snadné. Musím se opřít o nějaké poznatky, které bych mohl alespoň zhruba vědět.
Pokud postupně stoupl během padesáti let počet tropických dní a zvyšuje se jejich intenzita v podobě zvýšeného počtu tropických vln, je možné, že s tím také souvisí i zvýšený počet tropických nocí. Tropické dny se u nás vyskytují v létě, často také na jaře a bývají i méně často v září. Na jaře a na podzim však většinou přes noc teploty výrazně klesají. V létě, obzvláště v červenci, jsou podmínky pro výskyt tropických nocí nejpříznivější, protože je v tuto roční dobu sluneční svit nejintenzivnější. Postupem v čase se skutečně statisticky zvýšil počet tropických nocí. Často se ale jedná o hodnoty, které stoupají jen mírně nad 20 °C. A Praha není výjimkou.
Během přiznivých podmínek se vyskytují tropické noci na celém území hojně a hlavní město nějak speciálně nevybočuje. Jsou-li tedy v Praze, bývají i v jiných oblastech. Pokud nebývají v žadné oblasti, v Praze také ne. Výskyt tropických nocí je tedy závislý na povětrnostní situaci. Tepelný ostrov může pouze situaci zesílit, ale podle mě je dost slušná pravděpodobnost, že vliv tohoto efektu na zesílení teploty během noci nebude až tak velký, jak si mnozí myslí. I brzy po ránu a v dopoledních hodinách na jiných stanicích začínají teploty rychlým tempem růst, stejně třeba jako i v Praze – v jiných stanicích mimo hlavní město dokonce ještě víc. V průměru může stanice Praha-Klementinum vykazovat nejvyšší počet nocí nad 20 °C během určité doby, ale nemyslím si, že by v tomto případě to bylo nějak zvláště statisticky významné oproti jiným stanicím v přirozeně teplejších lokalitách. Pro Prahu tedy platí to, co platí celorepublikově. Zvýšil se počet tropických dní, ale stále se jedná spíše o výjimečné noci, i když v některém roce se mohou vyskytovat častěji.
Připadá mi logické souhlasit se stagnací zesilování působení tepelného ostrova v souvislosti se stanicí Praha-Klementinum. V jiných částech Prahy ale tento efekt zesilovat mohl, tam ale zase třeba se neměří dostatečně dlouhou dobu. Podle všeho by pražský tepelný ostrov neměl mít zásadní vliv na vvývoj tropických nocí, spíše zesiluje situaci o nepatrné hodnoty. V noci často teplota klesne natolik, že bez příznivých podmínek nedochází v době rozvinutého městského tepla k výraznému nárůstu. Pražský tepelný ostrov prostě by neměl být příčinou nárůstu tropických nocí.
Vyplývá z toho snad, že je zbytečné ve městech sázet stromy? Na základě klimatologických vyhlídek určitě ne. Městská zeleň dokáže značně zmírnit pocit z horka. Je to jeden z nejlepších nápadů, jak zpříjemnit lidem život ve městě během dlouhých horkých epizod. Zároveň si uvědomuji, že příliš mnoho stromů ve městě může způsobit i různé náhodné nehody. V minulém roce v létě se Prahou prohnaly min. dvě významné bouře, které zapříčinily zlomení velkých větví a vyvrácení stromů. Pražské parky utrpěly velké škody. Obnova do původního stavu bude stát velké úsilí a dost peněz. Když tedy předpovědi počasí naznačují prudké bouře, lidé by s tím měli počítat. Horší samozřejmě jsou pády větví a stromů podél silnic a na náměstích, kde je hustá doprava a koncentruje se tam hodně obyvatel. Proto snad by bylo lepší sázet pevné a spíše nízké stromy (na krajích ulic snad ani raději ne, protože na takových místech nejvíce zesiluje nárazový vítr) – a to hlavně na klíčových místech, tak aby občané z toho neměli více škod než užitku.
Vyšlo v médiích:
Hledá se, jak ochladit města
Teplotní minimum v Klementinu nepadlo 15 let
Praha se otepluje
Doplňující obrázky:
1. ČHMÚ
2. Turbolence, z archivu dne 20.10.2013
Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/