Čeljabinský meteorit byl doprovázen průletem velkého asteroidu, který byl Zemi nebezpečně blízko! Zhruba o pouhý dvojnásobek průměru Zeměkoule, 10x blíž než Měsíc!
Další meteorit vytvořil velký kráter v Nikaragui příštím rokem – a k tomu asteroid prolétl blízko Země. Netrefil nás jen o trojnásobek průměru Zeměkoule.
Jenže svět se zajímá o cesty na Mars a o možnost těžit suroviny na Měsíci. Ochrana je opomíjená.
Čeljabinsk 2013
Meteorit vybuchl nad Čeljabinskem dne 15. února 2013, časně ráno [13]. Rozbitá skla zranila na 1.200 lidí. Střepy vznikly opožděným nárazem vzduchu, když lidé přes okno překvapeně pozorovali velkou záři ve výšce. Slovo náhoda nabídne nesouvisející děje, kdežto zde je srozumitelná návaznost: výbuch a rozbitá okna. Kdybychom neznali pružný vzduch, pak dva zmíněné jevy – záře výbuchu a rozbitá okna – by nám asi byly podivnou náhodou.
A kromě čeljabinského meteoritu, téhož dne, kdesi vysoko proletěl padesátimetrový asteroid „2012 DA14“. Ne moc daleko: mezi Měsícem a Zemí, byl nám vzdálený pouhých 27.700 kilometrů. Dva příbuzné jevy, to ale byla náhoda!?
Astronomové věděli o velkém asteroidu „2012 DA14“, kdežto nevelký čeljabinský meteorit nebyl předem zpozorovaný! Skála rozměru asi 20 metrů zůstala neviděná, protože se k Zemi přibližovala směrem od Slunce. Jiné zprávy doplňují, že změnu její trasy směrem k Zemi měl způsobit právě asteroid „2012 DA14“.
Již rok předtím byl tento velký asteroid „2012 DA14“ poprvé pozorován, při svém přiblížení Zemi. Roku 2012 jeho průlet nebyl Zemi nebezpečný, byl od nás 7x dál než Měsíc. Amatérští astronomové ze západní Evropy jej objevili snad jako první. Vědci pak správně vypočítali k jeho následnému průletu datum 15. února 2013, to už s nevelkou vzdáleností od Země [14]. Níž, než létají spojové družice.
Čeljabinský pád meteoritu byl zachycen na videu víckrát; z různých směrů [15]. Některé názory sdělovaly, že byl jakoby sestřelen; videozáznamy nabízejí takový důvod jeho rozpadání na kusy ve výšce nad 30 km [16].
Zemi před dopady údajně chrání neznámá technika. Máme nevěřit poznatkům vědce Valerije Uvarova? Tuším, že jeho sdělení k Tunguzskému meteoritu (1908) nebylo komentováno či ověřeno dalšími znalci, alespoň podle zdejších zdrojů [17]. Lhostejnost je zdůvodnitelná současným vývojem světa, ve kterém převažují naše sobecké přístupy. Vždyť pokud se žabě zvyšuje teplota vody v hrnci postupně, ničeho si nevšimne. Doplatí na to. Kdežto působivým způsobem bývá rázné předání silné zprávy.
Čeljabinsk 1949
Ostatně, už před desítkami let byla oblast Čeljabinska terčem podobného dopadu – bylo to provázané?
Překvapivé je, že oblast Čeljabinsku už podobnou událost v minulosti zažila. 11. června 1949 v 8 hodin a 14 minut dopadl na Zem meteorický déšť dvaceti částí meteoritu Kunašak, který byl rovněž roztříštěn při vstupu do atmosféry. Z nalezených částí bylo vypočteno, že meteorit vážil 200 kilogramů. Jeho části jsou součástí sbírek Ruské Akademie věd a občas jsou řezy z meteoritu nabízeny k prodeji sběratelům.
Na rozdíl od pádu meteoritu v roce 2013 nedošlo 11. června 1949 k velkým škodám. Menší část meteoritu rozbila střechu budovy, ale nebylo hlášeno žádné zranění. Informace o meteoritu Kunašak byly publikovány například v moskevském zpravodaji, 6/1957 (Stálá komise pro meteority Mezinárodního geologického kongresu). Bylo to zřejmě poprvé, co se objevily informace o meteoritech nalezených v Rusku po 2. světové válce. [18]
Obec Kunašak je centrem okresu v Čeljabinské oblasti. Všimněme si, že předchozí čeljabinský meteorit nikoho nezranil. Jenže doba pokročila, roku 2013 už bylo 1.200 zraněných lidí. Bude i nějaké příště?
Časový rozdíl mezi asteroidem a meteoritem, roku 2013, byl jen 15 hodin. Sleduji časovou návaznost – synchronicitu mezi průletem vzdálenějšího asteroidu „2012 DA14“ a menšího meteoritu nad Čeljabinskem.
Následující sdělení dál zvyšuje důležitost propojené události. Čeljabinský meteorit byl druhým největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od dopadu Tunguzského meteoritu v roce 1908 [19]. Hmotnost Čeljabinského je udána 12 000 tun a průměr až 20 metrů [20].
Synchronicitu mezi míjením Země nebezpečně blízkým obrovským asteroidem a meteoritem nepovažuji za náhodu. S největší pravděpodobností to byla přichystaná souvislost, návaznost.
Anonymně zasahovat asteroidu do jeho dráhy, to by bylo stěží přijatelné. Vždyť pozemští vědci již dřív změřili jeho budoucí dráhu. Kdežto nepředvídanému neviděnému Čeljabinskému meteoritu odhaduji, že byl určený ke vzniku časové návaznosti. Jeho dráhu a čas příletu změnili všestranně vyspělí mimozemšťané? Dovolím si málo pravděpodobnou návaznost považovat za varování od vyspělých civilizací: nepodceňte ochranu své oběžnice ve Sluneční soustavě!
Následný případ ze Střední Ameriky nabízí souvislost.
Střední Amerika následovala Čeljabinsk
Další návaznost. Sleduji, jak k ní přispěl opět časově provázaný děj následujícího roku. Když předchozí trknutí na Urale nás netrklo! V Rusku roku 2013 byl časový rozdíl mezi asteroidem „2012 DA14“ a čeljabinským meteoritem jen 15 hodin. Časová návaznost.
Hned příští rok, dne 7. září 2014, Zemi míjel jiný asteroid a jeho dráha byla Zemi vzdálená o pouhý trojnásobek jejího průměru 12.700 km. A v Nikaragui, 13 hodin předtím, dopadl meteorit, který vytvořil nemalý kráter. Jen odhaduji, že v posledních staletích se – například v zemích Visegrádu – tak silný dopad nevyskytl.
Nikaragua podrobněji
V neděli 7. září 2014 ve 14:18 středoevropského času se přiblížil Zemi asteroid „2014 RC“. Jeho minimální vzdálenost 40.000 km přibližně odpovídá výšce spojových družic.
Dál sleduji návaznost, k naší škodě – nehodnocenou. V noci ze 6. na 7. září 2014 v nikaragujské Managui dopadl meteorit. Vzniklý kráter měl hloubku 5,5 metru s průměrem 12 metrů. Zaměstnanec Jet Propulsion Laboratory se vyslovil:
„Nikaragujská událost se odehrála plných 13 hodin před největším přiblížením asteroidu 2014 RC, takže se domnívám, že obě události spolu nesouvisí.“ [21]
První shoda – čeljabinský meteorit byl časově vázaný na asteroid „2012 DA14“.
Druhá shoda po roce – managuiský meteorit časově vázaný s asteroidem „2014 RC“. Můžu souhlasit se zámořským vědcem, že z astronomického hlediska oba objekty spolu nesouvisí. Jistě se nevytrhl menší z většího. Ale jako výkřik varujícího promyšleného Osudu?
Další návaznost
Dva zdvojené úkazy jsou spojeny navíc i třetí shodou. První časová návaznost v Rusku, druhá v Nikaragui a poslední návazností jsou mi následné roky 2013 a 2014.
Pokud by nešlo o blízké roky 2013 a 2014, nýbrž například o 11. a 21. století, o třetí shodě bych neuvažoval. Nýbrž zde tuším třetí trknutí nás, pozemšťanů.
Ještě shoda
Nad Sibiří došlo k dosud neobjasněné explozi ohnivé koule dnes nazývané Tunguzský meteorit. V roce 1984 následoval tzv. Čulymský bolid, který překvapivým způsobem zopakoval dráhu Tunguzského meteoritu. [22]
Zopakování dráhy je zarážející. Chod Vesmíru je promyšlený, ať už tomu pomáhají bytosti ve hmotě, jakou máme i my, nebo bez ní. Spíš tyto druhé nám zasahují do reality?
Poslední navázání, jen navázáníčko
Poslední čtvrtou souvislost, ovšem jen málo výmluvnou, sleduji v numerologii. Nauka, uznávající promyšlené vedení Země, přiřazuje číslo 4 Zeměkouli. Upozorním na významné jevy, jež nastaly v letech
1984 – Čulymský bolid sleduje dráhu Tunguzského meteoroidu,
1994 – Shoemaker-Levy – ukrutná salva meteoroidů na Jupiter,
2014 – Nikaragua, případ popsaný tímto článkem. Tedy roky křesťanského letopočtu zakončené vždy čtverkou.
Meteoroidy směrované plánovaně
Obvykle podceňujeme souvislosti, jež nesouhlasí s našimi názory. Předchozí 1. díl připomněl neuvěřitelné náhody, kdy během let padaly meteority opakovaně na Lajićův dům v Bosně.
Podobně zničení dvou střech ve městě, v rozmezí 11 let:
V dubnu 1971 se v městečku Wethersfield v americkém státě Connecticut ocitl šestikilový meteorit v obývacím pokoji, v němž spalo několik lidí, aniž je probudil. I tento případ byl fotograficky zdokumentován v National Geographic. Zajímavý je navíc tím, že skoro přesně o 11 let později (1982) dopadl jiný tříkilový meteorit ve stejném městečku a to jen o tři bloky dál – a znovu do obývacího pokoje, kde tentokrát způsobil jen hmotné škody. s.320
—
K pádu jiného relativně velkého meteoritu, který po sobě rovněž zanechal jámu, mělo dojít 21.11.2009 v JAR, poblíž hranice s Botswanou. Opět to potvrzuje mnohokrát pozorovaný fakt, že impakty během historie rády atakují téměř stejná místa planety. s.310 [23]
Možnosti
Neznalý člověk odmítne vlivy skrytých civilizací tím, že ta naše je nezná. Je to od něho nedůvěřivost nebo důvěřivost? Opatrně nedůvěřujeme nečekané záležitosti. Pošetile důvěřujeme vlastní neznalosti.
K jakému následku vedou výše popsané návaznosti? Náhodnost více opakovaných dopadů meteoritů do stejného místa je vyloučená, tvrdím nejen já. Existence mimozemšťanů a jejich pokročilá technická možnost – měnit dráhu meteoritů – je snad vyloučená? Není.
Orientujme – dokažme orientovat – světové „onautiky“ a k tomu potřebný průmysl ve prospěch ochrany Zeměkoule před nebezpečím z kosmu! Z pásů planetek může být nečekaně vymrštěno těleso, jež zamíří k Zemi! Vzájemně jsou ovlivňovány gravitačními vlivy, jež počítáme. Jenže po srážce s jiným tělesem svou dráhu podstatně změní. Takže současné výpočty, jež odmítnou srážku s asteroidem „Apophis“ v roce 2029, stěží co zaručují!
Srozumitelná je potřeba rozmístit pátrací sondy po Sluneční soustavě a dál potom konkrétní aktivitou ochránit Zeměkouli před určenými planetkami, kometami a meteoroidy vůbec (pevné částice, pohybující se vesmírem). Je to přednější, oproti dosažení Marsu pozemšťany.
Kdyby něco v potřebném směru určil sjezd dávné politické strany, natotata by byla činnost k záchraně… vyhlášena. A jak moc opožděně dnes?
Raketa společnosti SpaceX vynesla z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii modul, který zamířil k planetce Didymos, aby nárazem do jejího menšího souputníku ovlivnil trajektorii tohoto binárního systému.
Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl podle expertů oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit, a tím i ovlivnit trajektorii dvojplanetky.
Binární systém Didymosu pro Zemi nyní nebezpečí nepředstavuje. Byl pouze vybrán k otestování možnosti ovlivnit trajektorii potenciálně nebezpečných těles pomocí kinetické energie. [24]
Málo je pokročilá světová „onautika“. K největší známé lidské kosmické aktivitě – mezinárodní kosmické stanici (ISS) – bývala jedna výhrada. Že nemalou část činnosti několika „onautů“ zabírá především její chod; opravy a údržba.
Při návštěvě hvězdárny na Kleti roku 2007 jsem slyšel názor ohledně „onautik“ – že pět roků by stačilo na přípravu likvidace nebezpečí, odchýlení planetky. Prý i pouhé 2 měsíce? Jenže od zjištění planetky do ohrožení Země to může trvat méně než 8 měsíců:
— dlhoperiodické kométy.
Predstavujú nebezpečenstvo i preto, že doslova sa zjavujú z ničoho nič. Dlhoperiodickej kométe môže jeden obeh po orbite trvať viac jako 2.000 rokov, a preto se vyskytujú i také kométy, o ktorých niet v historických záznamoch zmienky a ktoré by sa mohli pohybovať po dráhe ohrozujúcej Zem. Vzhľadom na dnešné sposoby pozorovania by od lokalizácie takejto kométy až po jej srázku so Zemou mohlo uplynúť najviac ak 250 až 500 dní. [12]
Neověřitelné – ověřitelné
Synchronicita – návaznost neponechává souvislosti ladem, hledá jejich zdůvodnění. Zatímco slabinou vědy je nedůvěřivost, alternativní poznání naopak přijímá a zpracovává i poznatky stěží ověřitelné. Mnohdy nebývá snadné uvěřit zjištěním z duchovních směrů, ale totéž potkává i vědu. Přednáška australského lékaře ve 20. století, kdy kolegy tehdy nepřesvědčil o příčině žaludečních vředů – mikrobech v žaludku. Nebo to byly neuvěřitelné poznatky o Vesmíru, z bohatýrských dob einsteinovské fyziky. Někdy sami objevitelé nevěřili v brzké technické využití svých výsledků.
Šikovní lidé mohou přicházet do cizích zemí a dělat z tamních lidí zaměstnance. Ale někteří cizinci se vměšují jen jinotajně. O civilizacích, odlišných od pozemské, vědí i někteří vrcholoví politici.
Vědecké přístupy požadují opakovatelnost jevů, pokusů. Jenže ve styku s bytostmi, neobsaženými v našem hmotném 4D světě, opakování nezajistíme.
[
] K zemi hleď! – Film vede kritiky k názoru, že má být náhradním tématem za oteplování Zeměkoule. Jenže, mimovědecká upozornění jsou jednoznačná a zvolené filmové téma je tedy výstižné!
Česko-Slovenská filmová databáze, další názory: 1 2 3 4-Monbiot, George
Zdroje
[12] Kozmické kolízie – Dana Desoniová. Vyd. Slovenský spisovateľ, Bratislava 1998, s.108. Překlad V. Krupa (Orig. Cosmis Collissions – Dana Desonie, NY 1996)
[13] Odkud přiletěl čeljabinský meteorit. Co víme po třech týdnech – 9. března 2013
[14] K Zemi míří asteroid o síle jaderné pumy! Vědci čekají, hrozí nebezpečí? – 17. 3. 2012
[15] Mnoho videozáznamů o pádu meteoritu – také počítačový model letu, rozpadu a dopadu čeljabinského meteoritu
[16] Vypadá to, že padající vesmírný objekt byl roztříštěn mysteriózním zásahem
Správy očitých svedkov naznačujú, že staroveké „Zariadenie“ na vysokej technologickej úrovni vo vzdialenej oblasti Sibíri je zodpovedné za vystrelenie riadenej plazmovej, guľovitej zbrane, ktorá zničila v roku 1908 meteorit nad Tunguzkou. Celková sila explózie prekonala kombináciu sily výbuchov atómových bômb zhodených na Hirošimu a Nagasaki viac ako 2.000 krát!
1853. Ruský výzkumník Sibiře R. K. Maak píše v knize Viljujský kraj, že nedaleko břehu přítoku řeky Viljuj je v zemi utopený obrovský měděný kotel, ze kterého vystupuje pouze jeden okraj, ale rostou v něm stromy.
[18] Meteorit zasáhl Čeljabinsk i v roce 1949. Jeho části vážily 200 kilogramů – odkaz nyní nefunkční
[18.b] https://ru.wikipedia.org/wiki/Обсуждение:Катавский_болид – Katavský bolid. Katav-Ivanovský, Čeljabinská oblast, 9.4.1941
[19] Čeljabinský meteorit druhý největší po tunguzském meteoritu
[20] Výbuch čeljabinského meteoritu byl 30krát silnější než bomby v Hirošimě
[21] Existuje souvislost mezi průletem asteroidu 2014 RC a víkendovými bolidy?
[22] Údolí smrti (2) – Mackerle Ivan, 30.09.2016
[23] Země jako vesmírný terč. Minulost a budoucnost srážek Země s vesmírnými tělesy – Jiří Jiránek. Vyd. Euromedia Group, k. s. – knižní klub. Praha 2012
[24] NASA zahájila misi DART zaměřenou na planetární obranu. Nárazem chce změnit dráhu planetky – ČRo, 24.11.2021
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
