Úvod
Orgie značí nevázanost. Energii můžeme využít na neobhajitelné účely; nevázaně. Řídíme své motorové vozidlo někdy jen tak, vyjížďka pro zábavu? Slovník nabízí ke slovu „orgie“ také „vzrušené náboženské obřady, výstřední zábava“.
Dostatek energie má být tou základní potřebou každé civilizace, tvrdí současné poznání. Ale nebývalo to jinak? Hlavně se ubránit šelmám. Dřevo na ohniště – to přece roste samo. Ale vyjít z jeskyně – šavlozubí tygři nebo smečky šedých vlků měly převahu.
Elektřina, uhlovodíky
■ Elektřina – na dotek nebezpečná, ale potřebná. Na topení a svícení, chod spotřebičů – počítače, mobily, motory praček, výtahů a různé další spotřebiče pod střechou. Pod širým nebem to bývá často osvětlení a pohon vozidel, traťových i silničních. A veškeré hospodářství…
■ Palivo pro pohon strojů – benzin, nafta, plyn. Závisí na zásobárnách pod zemí. Stvořitel věděl, co a jak. Těžené uhlí prý nepochází z lesů, zničených převratnými katastrofami. [1] Nevíme, jak na Zeměkouli. Mohl být vznik ropy nachystaný i na jiných oběžnicích, lidem, co ještě chodí do civilizační školky? Naše pokračující těžba Zemi neškodí nebo naopak? Povrch Země se může srážet, scvrkávat; žádné prospěšné změny při dlouhodobé těžbě nelze očekávat. Gaia může ztráty ropy i plynu doplňovat, ale stěží tempem, kterým je bereme. [2]
Elektrická energie
Již ve 30. letech minulého století byly parní stroje, v elektrárnách, nahrazované točivými turbinami. Vývojem byl překonán dávný vynález, kdy písty ve válci kmitaly sem-tam. Rozhodla větší účinnost turbíny daná přeměnou pohybové energie (horké letící páry) na elektrickou. Později bylo uhlí nahrazeno jiným zdrojem tepla – atomem.
■ Jenže k atomovým elektrárnám se nám dostává upozornění. Současné pozemské využití atomové energie? Je to, jako kdybychom shodili z 2. poschodí klavír a pak obdivovali jeho krásný zvuk: třísknutí přetržených strun při dopadu na zem. Krach doprovázený rachotem bortícího se dřeva.
Prostě, podstatu hmoty ještě neznáme a tak užíváme energii asi jako vzdálená země. Kdysi dávno dostala tamní vesnice Zetor. Co s ním? Jezdil dokola a čerpal vodu; nahradil osla.
Bude lepší zapomínat na:
~ zabírání půdy,
~ handrkování se sousedními státy (Švýcarsko kdysi zamýšlelo stavět jadernou elektrárnu hned vedle hranic s Rakouskem, v Rüthi – méně než kilometr od rakouské hranice),
~ spotřebu betonu na chladicí věže pro obíhající vodu, množství oleje na mazání kdečeho v elektrárně (udává se, že v 19. století stěží se vyskytly alergie u lidí. Snad souvisí i s mikroskopickými kapkami oleje ve vzduchu, nejvíc z automobilové dopravy),
~ nevyřešené uskladnění využitého paliva (uranové tyče vydávají stále hodně tepla, což ztěžuje jejich skladování na potřebná staletí).
~ a další potíže, nebezpečí, jež věda nepopisuje. Záření odděluje…
■ Vodní elektrárny na přehradách nebo aspoň jezech. Jen několika státům na světě podstatně pomáhají vodní elektrárny – Norsko, Rakousko.
Jez na Labi v Pardubicích má generátor o jmenovitém výkonu téměř 2 MW, v provozu dává o třetinu méně. [3]
Brněnská přehrada s výkonem 3,1 MW, avšak nemá potřebný průtok vody pro neustálý provoz. [4]
Česká republika potřebuje výkon přibližně 10.000 MW. K tomu naše větrné či sluneční elektrárny nestačí. [5]
Jsou i další zdroje energie, ale o žádném se neví, že by byl dobrou možností pro současnost a budoucnost. Bioplyn, horká voda na Islandu. Generátor, poháněný šlapáním do pedálů…
Co dál?
■ Materialismus dbá jaderné energie a sní o jaderné fúzi. Tedy o uvolnění energie bez ukrutně velké nebezpečné radioaktivity, jež dlouhodobě přetrvává. Ovšem k fúzi patří těžko řešitelné souvislosti obrovských teplot a tlaků.
■ Kdežto studená fúze má poskytovat energii za pokojových podmínek. V březnu 1989 takový nečekaný úspěch ohlásili dva vědci. Pokus pak ověřovali i další, jenže s málo srozumitelnými výsledky. Nakonec byl postup zavržen jako neprokázaný, daný nepřesným měřením. Jenže on se objevil v původně nadějném devítkovém roce: 1 + 9 + 8 + 9…
Vědecké a mimovědecké
Skryté poznání dbá mimovědeckých nabídek. Čteme o nových zdrojích energie, jenže – odkud ji brát? Jaké je její podstata? Nevíme.
■ Nevadí – po dlouhé desítky let nebyla fyzika vybavená postupem, který by spočítal souvislosti předávání tepla v pístovém parním stroji. A přece stroje fungovaly.
■ Anebo naopak – vybádaná, vypočítaná jaderná energie – jako využitelný zdroj? Ne, teoretickým fyzikům nebyla představitelná. Něco tak nebezpečného. A přece ji použili nejprve vojáci, pak i nahradila uhlí v elektrárnách.
■ U nových kýžených zdrojů čisté energie zcela jinak. Ani podstata, ani konstrukce. Princip není všeobecně známý, a také přístroje na výrobu energie z prostoru, z bodu nula, nejsou v prodeji. Ani věda, ani marketing. [6]
Všehomírná sdělení srozumitelná již dnes
Vesmír ať zahrnuje všechny bytosti ve hmotě. K těm neviděným, mimovesmírným, se později vracíme i my. Po opuštění hmotného těla odejdeme, svým vědomím sama sebe, do Všehomíra. Tam získáme nové…
Skryté zdroje upozorňují, jak v budoucnosti ohodnotíme současné zdroje energie. Ať už závislé na teple, nebo ty, jež ovlivňují životní prostor ryb. Později se nám budou jevit, pro svou jednoduchost, podobné objevu kola nebo ohně.
Co je srozumitelné, námi podceňované:
■ Využití energie Měsíce – jeho tlaku a tahu v přílivové elektrárně. Ta využívá vodní energie; buďto proudění nebo rozdílných výšek hladin. Tedy turbiny nebo plováky. V různých místech Zeměkoule se výšky přílivu a odlivu hodně odlišují, mohou být až 15 metrů. Před desítkami let takovou vybudovala Francie, později Jižní Korea, výkony asi 250 MW. Sovětský svaz chystal, zřejmě jen zamýšlel, přehrazení Penžinského zálivu, což by poskytlo obrovský výkon: 87.000 MW. Dál nutno posoudit, zda ta která dodává energii celý den, nebo méně. [7.a]
Velká města ležící při pobřeží by mohla být napájená čistou energií. Jak rozměrnou přehradu pro turbiny nutno v moři postavit? Moc. Ovšem docela bezpečnou, oproti jaderné energii. [7.b]
Geotermální elektrárna na Islandu.
Využívat geotermální energii by šlo nejlépe na místech, kde je žhavá magma nejblíž povrchu; nabízí se oblast mnoha sopek v Tichém oceánu a Island. [8]
Otázkou je, jak pomalu teplo z hloubky postupuje. V hloubce 5 km je už hodně tepla i pro využití parních strojů. Jenže k tomu patří i varování. Není to jen nebezpečí pro zaměstnance. Ale i naše oběžnice má v různých hloubkách ložiska vody, plynu a připomíná se i celistvost maziva břidlice. Z toho plynou možnosti nebezpečného zemětřesení.
Využití tepla tímto postupem už lidé zkoušeli, a skutečně se narušení podzemí nevyplácelo. Vyskytly se otřesy z podzemí poškozující stavby na povrchu. [9]
Namísto vodní páry můžeme vzít jiný prostředek. Vodu nahradit kapalinou s nižším bodem varu. Pak by stačilo vrtání do menších hloubek, nižší teploty a přece by vznikal plyn – pára pro pohon turbín.
Všehomírná sdělení k budoucnosti
Výroba energie
Magnetický motor je nabízený náhradou dosavadních zdrojů energie, které používáme. Jeho principem má být střídání tahu a tlaku. Energii bere z prostoru, takže nahradí i baterie a akumulátory – vždy připraven.
S tím pak souvisí rozvody elektřiny, které se mají týkat nejvýš městských čtvrtí. Jeden větší zdroj pro celý blok domů, nebo malý zdroj pro domek – to ukážou až nápady a výsledky pozemských vynálezců a konstruktérů.
Tento pokles důležitosti rozvodu elektrické energie má být pro budoucnost velmi podstatný. Malá doba ledová – tu dovedou prorokovat i vědci a to kvůli proměnlivému záření Slunce. O severní Americe čteme už po léta, jaká tam bývají náročná zimní období. V některých oblastech množství sněhu, vánic a vichřic, jež přeruší dodávky elektřiny. Kromě obvyklých letních hurikánů.
Zřejmě kolem roku 2030 se má zkracovat letní období. Porostou možnosti lyžování? Stěží, sdělení navíc popisují mimořádné bouře, které mohou trvat celý měsíc.
Je to snad vliv lidské průmyslové činnosti? Ne, předávané poznatky upozorňují na obrovské sopečné výbuchy minulosti, které způsobovaly větší změny počasí oproti našim emisím uhlíkového plynu. Kdežto škoda je předvěkých zdrojů – ropy, plynu, které jsme spotřebovali, a to kvůli poškození Země těžbou. Ta se dodnes využívá ponejvíc na výrobu tepla, například pro spalovací motory kolových vozidel i letadel.
Současné elektrárny předávají vyrobenou energii dálkovými vedeními na desítky i stovky kilometrů. K tomu potřebují veliké statické stroje – transformátory s převodem napětí z elektrárny, obvykle 6 kilovoltů, nahoru až i na 1 MV. Vysoké napětí přenáší na dálku stejnou energii, ale s menšími ztrátami.
Některým z nás se nelíbí štíhlé krásné větrníky – zdroje elektřiny, a přitom nehledíme na hrůzu spoutání krajiny vysokonapěťovými vedeními. Tisíce kilometrů. Takový rozvod elektřiny není jednoduchý, poškodí ho vichřice i námraza. Kolik ptáků, letadel a vrtulníků již do nich narazilo – velký smutek z toho kdysi měl i představitel ČSSR. Kolik dětí kdy vyšplhalo na stožár se zlými osudovými výsledky.
Další nevýhoda – při přetížení společné sítě se může odpojit příliš velká část území, výpadek (blackout) zasáhne i několik států společně.
Budoucnost
Můžeme se obávat týdny trvajících vichřic. K tomu mrznoucí déšť, jenž znemožní i chůzi. Jindy by teploty mohly poklesnout na zcela neobvyklé hodnoty a spolu s uragánem potom mohou mnoho lidí připravit o život. Sníh mají lidé poznat na místech, kde dosud nebyl.
Přitom tyto změny, dané zodpovědnými Bytostmi, nejsou pro nic za nic. Dané, podporované či určované zřejmě Gaiou, Agregory… Podle vědy je v oceánech bohatší život při nižších teplotách vody. Proto Gaia může chystat nízké teploty ovzduší a vod, jistě v promyšlené spolupráci se Sluncem. Jak chystat, zázrakem?
Kdysi před sto lety Božím zásahem. Později – Stvořitelovým fyzikálním nachystáním. Částice vzduchu mají náhodný pohyb. Rozumím – pohyb řízený dle potřeby. A záměry s „náhodami“ zařídí potřebné změny teploty, proudění vzduchu, atd. Snad takhle to může být.
Vyjmenovaným nesnázím i hrozbám máme čelit právě budoucím zavedením výroby elektřiny magnetickým motorem. Zanikne propojování obcí s rozvodnými stanicemi, s užitím elektrických vzdušných vedení.
Pitná a sladká voda
Dostatek sladké vody, a nejen pro potřeby domácnosti, to se má zajistit odsolováním mořské vody. Ne destilace, ne ohřev s odparem a sražením páry na vodu. Způsobem dosud neznámým.
Kdepak bychom v době počínající polovodičové revoluce 60. let očekávali, že technika se přiblíží výrobě polovodičů, jež tvoří třeba jen několik atomů. Věda již dlouho pracuje se stále menšími částmi hmoty. Odsolování má souviset s nanotechnikou. (Předpona nano: 10-9 = miliardtina). Nanorobot se bude napojovat na rozpuštěnou sůl s užitím magnetismu. Zmagnetovanou sůl pak má odstraňovat silný elektromagnet. Zbude sladká voda. K tomu navíc: takto upravená voda má mít léčivé účinky.
Závěr
Jsou tyto nápady, které popisuji, opisuji, pohádkově nedosažitelné? Nebo získáváme tajemství, jež nám nepřísluší? Zdroj samotný upozorňuje, že všechny předávané nápady již někdo na Zemi hledal, přemýšlel o takových řešeních.
Někdy věda zpochybňuje duchovní poznání tím, že ono používá termíny, které předtím věda zavedla. Například pojmy energie, DNA, atd. Ale to je právě příklad dle předchozího odstavce. Nejprve musel hledající předvoj, věda, něco takového najít, vynalézt a až potom skryté Bytosti se k tomu vyjádří, nasměrují naše usilování. Jenže pokud takové Bytosti nesmějí být, pak se jejich přínosy částečně ignorují. Žádná státní policie proti Bytostem nezasahuje? Pak ale působí vědecká autocenzura. Prozatím nekonečná práce.
Je zajímavé, že jeden objev se současně objeví na více místech Zeměkoule. Dokonce kdysi na své patentové úřady přišli Evropan a Američan ve stejný den, se stejným objevem. Taková nadbytečnost bývá vhodná, aby poznatek nezanikl. Vždyť máme svobodnou vůli – sami vybíráme z nabídnutých myšlenek chytře nebo naopak.
Slavný americký léčitel Edgar Cayce mluvil o velkých katastrofách, jež byly chystané na poslední třetinu 20. století. Nestaly se, lidstvo se polepšilo. Výtrysk příznivých záležitosti začátku 60. let se sice postupně utlumoval, ale Zeměkoule už zůstala v klidu.
Možná byl jedním z nejkrásnějších a třeba i nejdůležitějších příkladů sblížení politického Východu a Západu společný let kosmických lodí. Na 24 hodin se tehdy propojilo americké Apollo a sovětský Sojuz se svými posádkami. Řeč jim zajišťovala jen trochu porozumění – Američané měli mluvit rusky a Sověti anglicky.
O Zeměkouli zajisté víme velmi málo. Například v USA v hloubce 350 km objevili podzemní jezero roztaveného uhlíku. Vědci užitím seismických snímačů zjistili jeho rozlohu 1,8 milionu čtverečních kilometrů. To odpovídá čtverci o straně asi 1400 km. [10]
Čelit v přibližující se budoucnosti přírodním živlům, poklesu teplot, to lze chápat ve prospěch lepší budoucnosti celé Zeměkoule.
Odkazy:
[1] Ropná špička jen rafinovaný podvod – 6.1.2017 Jsou uhlovodíky obnovitelné a ropná špička jen rafinovaný podvod?
„Uhlí které dnes těžíme je pevná a křehká látka. Zprvu ale musela být kapalná, protože uprostřed dvoumetrových slojí nacházíme včleněné takové věci, jako jsou jemná křídla nějakého hmyzu či listy rostlin. Neponičené a naprosto zachovalé, s tím, že každou jejich buňku vyplňuje naprosto stejné uhlí jako to, v němž jsou uloženy. Tvrdé křehké uhlí ale nemůže proniknout do jemných listových buněk aniž by je zničilo. Takže tato látka kdysi zjevně byla řídkou a postupně tuhnoucí tekutinou.“
[2] Rozhovor s profesorem Vladimírem Kučerovem: Vzniká zemní plyn nebiologicky? – 12.02.2010
Kučerov: Nejnovější výzkumy na ropném poli Romaškino, jednom z největších ropných polí v evropském Rusku, ukazují, že se objevuje nová ropa. A existuje jediný zdroj pro tento jev – ve velké hloubce. Není možné tuto skutečnost vysvětlit pouze tzv. „horizontální migrací“. Neexistuje ani biologický zdroj. Není sporu o tom, že do Romaškina přitéká nová ropa a že pochází z velkých hloubek.
[3] Zdymadlo Pardubice – Elektrárna dosahuje pouze 65% plného výkonu. Maximální hltnost je na hranici 51 m³/s a její výkon maximálně okolo 1250 kW.
[4] Brněnská přehrada – výkon 3,1 MW
[5] CEPS – graf pro údaje, po 1,5 hodiny
[6] WM magazín
Jiří Matějka: O volné energii, vynálezech a pokusech, jsme psali v časopise WM magazín – ročník 2002-2004. Z našich pokusů a zjištění byl závěr ten, že volná energie musí fungovat, ale něco zásadního, a přitom jednoduchého, nám asi uniká…
[7.a] Energie mořské vody
Největší přílivová elektrárna na světě Sihwa leží v Jižní Korei. Byla spuštěna v roce 2011 a celkovým výkonem 254 MW překonala doposud největší přílivovou elektrárnu na řece Rance ve Francii. Ještě větší přílivová elektrárna by mohla vzniknout přehrazením ruského Penžinského zálivu. Měla by výkon 87 GW, ale o praktické realizaci tohoto projektu se zatím neuvažuje. — Mořské proudy jsou sice pomalejší než vítr, ale nesou mnohem víc energie díky hustotě vody. Na její využití pomýšlí USA, Japonsko a Čína.
[7.b] Plovoucí přílivová turbína O2 od Orbitalu je nejvýkonnější na světě – Stanislav Mihulka
26.04.2021. Nová turbína O2 společnosti Orbital Marine Power vytěží z energie přílivu 2 MW.
[8] Hlubinné projekty geotermálních elektráren – Ing. Jan Tůma, 4. září 2017
— čerpat energii pomocí tzv. superkritické vody se pokoušejí na Islandu projekty IDDP —
[9.a] Čeští specialisté na „umělá zemětřesení“ hlídají těžaře po celém světě – 22. dubna 2021
Známý příklad je v tomhle ohledu Švýcarsko. — Tam došlo ke dvěma událostem. V roce 2006 se objevily otřesy na projektu v Basileji. Tam měli vrt hluboký cca 4,5 kilometru, a právě práce na něm způsobily zemětřesení s magnitudem zhruba 3,4. Došlo k tomu v důsledku vytváření tepelného výměníku hydraulickým štěpením, tedy trháním horniny natlakovanou kapalinou. A pak o několik let později, v roce 2013, došlo k problémům na dalším projektu v St. Gallenu.
[9.b] Geotermální experiment u Basileje skončí, způsobuje zemětřesení – 11. prosince 2009
Při experimentu byla vehnána voda pod vysokým tlakem do 5 km hlubokého vrtu. Projekt známý pod označením „dolování hlubinného tepla“ měl výhledově poskytovat dostatek vody ohřáté v hlubinách Země na pohon elektrárny dodávající elektřinu pro 10.000 domů a teplo pro 2.700 dalších. Experiment s „topnými“ vrty byl dočasně pozastaven v roce 2006 po prvním nečekaném zemětřesení, které způsobil. Od té doby v oblasti došlo k dalším otřesům půdy, i když menším. Manažeři experimentu se již v roce 2006 za všechny potíže omluvili. Projekt s rozpočtem 80 milionů švýcarských franků (1,3 miliardy korun), který subvencovala švýcarská vláda, dosud vyčerpal 56 milionů franků (asi 955 milionů Kč).
[10] Vědci varují před záhubou. Objevili něco velmi zvláštního – 1. června 2017
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
