Mnoho slov bylo napsáno. O tom, jak špatné, často zdraví škodlivé potraviny se dostávají na náš stůl. Také jsem toho na toto téma napsal dost, dokonce jsem měl snahu založit občanské sdružení za kvalitní české potraviny, byla mi přislíbena podpora agrární komory. Doufal jsem, že vám lidem není lhostejné, co sami jíte, co dáváte k jídlu svým dětem a vnukům. Vše skončilo na vašem nezájmu, tak se nemůžete divit, že si koupíte třeba:
Novinky.cz – Oplatky a trubičky prodávané v Česku obsahují zdraví škodlivé tuky
Zamýšlené sdružení mělo vyvíjet tlak na vládu k zavedení jistých normativů kvality prodávaných potravin. Mimochodem, za komunistů jsme měli nejpřísnější normy, co se složení potravin týká, užít při výrobě posypovou sůl znamenalo pro viníka stanout před soudem a vyslechnout si obžalobu ve znění – ohrožení zdraví a životů občanů, za to byla odměna stejná, jako za obecné ohrožení – 3 až 8 let nepodmíněně.
Jde v první řadě o politickou vůli, možná i korupci, že jsou na českém trhu takové potraviny v prodeji a české politické scéně je lhostejné, jaké „potraviny“ se na trhu objevují.
Lhostejné jsou tyto věci nejen politické scéně, lhostejně jedná i ČOI. K čemu byla zákonem navýšena pokuta ze 3 na 5 milionů, když nejvyšší udělená pokuta byla do té doby 300 tisíc? Osobně mám s prací ČOI špatnou zkušenost. Jde o můj podnět ČOI, že v obchodním řetězci Albert v krajském městě Ústí nad Labem prodávají květák vykazující hnilobu (začernalé skvrny). ČOI provedla kontrolu až po týdnu a konstatovala, že moje stížnost se nezakládá na pravdě, při jimi provedené kontrole bylo vše v pořádku. Nakonec jsem mohl být rád, že na mě nebyla podána žaloba za pošpinění dobrého jména.
To, že lze občanům zajistit kvalitní potraviny, ukazují příklady ze zahraničí. Zákaz prodeje potravin, které obsahují tuk s více než dvěma procenty transmastných kyselin, platí v Dánsku, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku a na Islandu, připomněl dTest.
Není to tolik o cenové dostupnosti potravin, jak tvrdí mnozí kompetentní. To je sprostá lež, v zemích na západ od našich hranic, v Německu, Francii a jinde, jsou ceny potravin srovnatelné při mnohem vyšší kvalitě. Potraviny, které jsou vyráběny za hranicemi ČR pro český trh, jsou tlakem obchodních řetězců vyráběny z nekvalitních surovin a náhražek. Ze slovenského zpravodajství: Coca-Cola pro rakouský trh je slazena cukrem, pro Slovensko a zřejmě i pro Česko pochybným umělým sladidlem.
A jak docílit cenově dostupnější kvalitní potraviny? Stačí, aby v ČR byla regulována obchodní marže (zisk). Vždyť je to víc jak ostudné, když obchodní marže často překračuje 100%.
To, že lze vyrábět kvalitní chutné potraviny bez náhražek, konzervantů a dalších přísad, dokazuje obrázek z privátního řeznictví s vlastní výrobnou. Prodavačky vždy usměvavé a ochotné vyhovět zákazníkovi, prodejna čistá a voňavá, jen škoda, že nemůžete ochutnat. Myslím, že by nebylo nemožné domluvit s majitelem řeznictví Landa nějakou akci.
Pokud vám není lhostejné, co jíte vy a vaše děti, nechcete sobě a dětem přivodit karcinom tlustého střeva z chemicky upravených odpadů a náhražek za drahé peníze, je nejvyšší čas konat. Proč myslíte, že v posledních letech přibývá nemocných právě s karcinomem tlustého střeva?
V problému potravin můžeme dokázat hodně, ale pouze v případě, že nás bude dost velké sdružení. Pokud chcete kvalitní a nepředražené potraviny pište na můj mail berossos@seznam.cz.
Vladimír Berossos
http://berossos.blog.cz/
