~~~ Konstrukce prostoru s hmotou ~~ Euklidův prostor ~ Geometrické řešení Pythagorovy věty ~ Matematické řešení Pythagorovy věty ~~ Perspektivní prostor ~ Pythagorova věta v perspektivním prostoru – geometrie a výpočet ~~ Převod bodů z diskrétního do perspektivního prostoru ~~ Zhodnocení
~~~ Speciální teorie relativity v diskrétním a perspektivním prostoru ~~ Zpomalování času při pohybu ve spojitém časoprostoru ~~ Grafy ~ Minkowského graf ~ Souměrný graf v Euklidově časoprostoru ~ Souměrný graf v diskrétním časoprostoru ~ Souměrný graf v perspektivním časoprostoru ~ Převod časoprostoru perspektivního do Euklidova ~~~ Vyhodnocení souvislostí ~~ Svět tvořený zážitky, bez hmoty, je virtuální realitou
Obr. 1. Pythagorova věta ve čtvercové síti.
1. Konstrukce prostoru s hmotou
1.1. Euklidův prostor
1.1.1 Geometrické řešení Pythagorova věty
Prostor je vybavený čtvercovou sítí, proto je všech devět trojúhelníků stejné velikosti (obr. 1). Součet obsahů trojúhelníků označených 1, 2, 3 a 4 je roven obdobnému součtu trojúhelníků 1‘, 2‘, 3‘ a 4‘. Věta a2 + a2 = u2 zde, v geometrii, prokazuje svou platnost.
1.1.2. Matematické řešení Pythagorovy věty
Příklad:
Obr. 2.a Čtverec a=1
Obr. 2.b Čtverec u=1
Zadám čtverec racionální strany a (obr. 2.a). Pak úhlopříčka vychází vždy iracionální.
Zadám úhlopříčku racionální délky u (obr. 2.b). Pak strana čtverce vychází vždy iracionální.
Následně usuzuji, že není vlastností čtverce, že by jeho úhlopříčka byla zásadně iracionální délky.
Obojaký výsledek výpočtů vlastností čtverce nabízí, že Euklidova geometrie je sice platná, jenže nepopisuje náš svět. Některé výpočty jsou bezvýsledné, ačkoliv s jiným zadáním je tatáž délka racionální. Matematika zaručuje, že výpočet iracionálního čísla nikdy neskončí racionalitou.
1.2. Perspektivní prostor
Je vhodné vrátit se do základnější informace o světě. Organismus získává ze všech pěti smyslů nejvíc bitů informací zrakem. Přitom optika stěží kde sleduje geometrii zrakového zážitku. Viz Nikolaj Ivanovič Lobačevskij.
Řešení (obr. 3)
Obr. 3. Převod lineárního měřítka v kvadratické.
V dalším se ukáže, že v perspektivě má smysl uvažovat prostor s oddělenými, nelineárně cejchovanými posicemi. Jsou buďto zaplněny hypotetickými nejmenšími informatickými body anebo jsou prázdné. Tyto body pak tvoří hmotu – látku a pole.
1.2.1. Pythagorova věta v perspektivním prostoru – geometrie a výpočet
Přechodem na kvadraticky rozmístěné souřadnice se změní rovnice, aniž by se změnilo rozložení objektů v prostoru. Kvadratická rovnice Pythagorovy věty se transformuje na lineární: a+b=c. Pak iracionální čísla, vždy nepřesné velikosti, lineární rovnice neumožní.
Obr. 4. Kružnice r=4 v perspektivním prostoru s bodem A [xA, yA].
Příklad (obr. 4)
Platí lineární rovnice s racionálním výsledkem.
Kdežto v Euklidově prostoru s lineárním cejchováním os by kružnici této velikosti patřil poloměr r=2.
Zadanému bodu xA=1 by vycházela iracionální yA=√3.
Occamova břitva doporučuje omezit počet výjimek – zde jí jsou iracionality.
Při uvážení Occamovy břitvy přesněji popisuje náš svět zrakový smysl – perspektivní vnímání. Oproti názoru na rozložení hmoty v Euklidově prostoru.
Obr. 5. Převod obsahu diskrétní databáze do perspektivy.
Každému bodu v diskrétním prostoru lze najít v „kontinuálním“ perspektivním prostoru bod se stejnými souřadnicemi a vzdáleností od počátku (obr. 5).
Například bodům C [2, 3] v obou grafech patří i stejná vzdálenost od počátku, 5. V diskrétním prostoru je vždy počítaná na pravoúhlé kroky.
Tato spolupráce bodů obou prostorů nabízí, že i perspektivní prostor je nespojitý.
1.4. Zhodnocení
Nabízí se, že všechny údaje o světě jsou uskladněné v diskrétní databázi a každý tvor dostává do svého zrakového vnímání jejich perspektivní zpracování. Počátkem je mu to místo, kde se právě tělesně nachází.
Vzdálenostem mezi posicemi se nabízí Planckova délka.
Iracionality překážejí popisu konstrukce našeho Vesmíru. Geometrická vzdálenost je vždy konečná, ale nekončící výpočet ji nevystihuje. Nabízí se, že vlastnosti téže veličiny, v matematice racionální nebo iracionální, kdežto v geometrii perspektivního prostoru vždy racionální, jsou v rozporu. Pak Euklidův prostor není popisem našeho světa.
2. Speciální teorie relativity v diskrétním a perspektivním prostoru
2.1. Zpomalování času při pohybu ve spojitém časoprostoru
CITACE: Einsteinovská kontrakce byla odvozena pouze užitím základních postulátů TR a nemůže být proto vyložena pomocí třeba atomární teorie hmoty. Je třeba ji chápat jako cosi, co je zcela prvotním jevem a co již nelze vysvětlit pomocí jednodušších jevů. Speciální teorie relativity – Horský, Jan, UJEP Brno, SPN 1972, s.24
Podle Lorentzových transformací se zpomaluje čas při každém pohybu. Zatímco hledání ve spojitém časoprostoru nenachází k tomu důvod (vznikl postulát), jinak v diskrétním časoprostoru, který podkládám generátorem pulsů. Tento diskrétní časoprostor není přímo přístupný lidským smyslům.
Pulsy časové základny podkládám jak čas, tak pohyb. V diskrétní databázi má posice určená pro uskladnění informatického bodu obsah 1 bit.
Bodem zde rozumím informaci 1 bitu o obsazení prostorové posice. Diskrétní časoprostor nepřevádím do hypotetického Euklidova prostoru (viz výš), nýbrž rovnou do perspektivy, kterou vnímají lidské smysly.
2.2. Grafy
2.2.1 Minkowského graf
Původně bylo potřebné zdůraznit nový poznatek o omezení rychlosti pohybu.
Obr. 6. Minkowského graf.
Obr. 7. Souměrný graf Euklidova časoprostoru.
Teorii relativity vyhlásila rovnocennost času a délky. Tu ukazuje souměrný graf (obr. 7). Svislá osa pro čas a vodorovná pro délku dráhy. Zvedání polopřímky Minkowského grafu je zde nahrazeno rostoucím průměrem časoprostorové kružnice.
Navrhnutí časoprostorové Euklidovské kružnice:
{1} Lorentzova transformace t = t0/sqrt(1v2/c2)
{2} Převod do rovnice kružnice (v/c)2 + (t0/t)2 = 1
v… proměnná rychlost sledovaného objektu [m/s]
t… proměnný relativistický čas [s]
t0… čas objektu bez pohybu [s]
c… rychlost světla [m/s]
Obr. 8. Souměrný graf diskrétního časoprostoru.
2.2.3. Souměrný graf v diskrétním časoprostoru
Uvážím využití 20 generovaných pulsů PE (obr. 8).
Stojící postava využívá všechny jako časové zt [PT]. Foton na vodorovné ose všech 20 PE mění v pohyb z1 = 20 PL. Kosmoplán letí poloviční rychlostí světla, ovšem diskrétního prostoru. Střídá využití zl = 10 PL a zt = 10 PT.
PE… pulsy zdroje (z)
PT… pulsy časové
PL… pulsy délkové
Obr. 9. Souměrný graf perspektivního časoprostoru.
2.2.4. Souměrný graf v perspektivním časoprostoru.
Délkovou perspektivu známe z každodenního pozorování okolí. Zde navíc spekuluji o čase, jako veličině rovněž podléhající perspektivě. Tento postup volím ve snaze vyzkoušet vlastnosti souměrného perspektivního časoprostoru.
Zakreslený perspektivní časoprostor opět vybavil tři objekty – postavu, kosmoplán a foton počtem zdrojových pulsů z = 20 PE.
Obr. 10. Názorné odečtení vlastního času tělesa.
Speciální teorie relativity, ve své spojitosti, současnost neuvažuje. Zde naopak, čtvrtkružnice souměrného časoprostoru ukazuje současnost objektů, jež na ní leží.
Ať Země je bez pohybu, kdy postava na ní má čas t=3 s, kdežto ostatní objekty, jež také vyšly ze společného počátku souřadnic, mají vlastní čas pomalejší.
Souměrný graf poskytuje názor na zpomalování času při pohybu tělesa, a to smyslům přístupný (obr. 10).
2.2.5. Převod časoprostoru perspektivního do Euklidova
Převod perspektivního časoprostoru do Euklidova značí přechod do našeho obvyklého vyjadřování.
Obr. 11. Diskrétní časoprostor.
Obr. 12. Euklidův a perspektivní časoprostor.
Obrázek 11. ukazuje, jak se všechny objekty vzdalují od svého společného počátku časoprostoru. Zelená šikmá úsečka by správně měla být nahrazená 20 oddělenými body, jak by se patřilo v diskrétním časoprostoru.
Obrázek 12. užívá dvě měřítka.
Přímo na osách je cejchování nelineární – pro perspektivní časoprostor. Svislá časová osa tp má jednotky [s2]. Délková vodorovná osa lp·300.0002 má jednotky [km2].
Cejchování os Euklidova lineárního časoprostoru tEu [s], lEu·300.000 [km].
Perspektivní časoprostor se vyvaruje iracionalit. Například 20 PT postavy v perspektivním značí tp = 2 s2, kdežto v obvyklém euklidovském časoprostoru tEu = √2 s. Tamtéž měřítko 10 PE tvoří 1 sekundu a nebo 300.000 km.
3. Vyhodnocení souvislostí
3.1. Svět tvořený zážitky, bez hmoty, je virtuální realitou
Tato modelová práce v 1. kapitole odmítá Euklidův prostor. Protože jej má čím nahradit, pak nabývá takové odmítnutí na důležitosti. Nevyvratitelný perspektivní zrakový prostor používá výhradně racionální čísla (jako jsou 4, nebo ½, nebo -3,44). Nepotřebuje vymýšlet nová čísla (iracionální – S. Stevin *1548).
Pak se mi svět jeví jako vytvořený našimi zážitky, za nimiž není hmota.
3.2. Svět podložený časovou základnou, byl nutně sestrojen mimořádně pokročilou civilizací
Zpomalování času při pohybu lze vysvětlit teprve zavedením pulsací, jež ovládají každý bod hmoty.
Popíšu funkci tří raket. Horní nevyletěla, takže její zdrojové pulsy PE se všechny mění na čas. Lidé v ní stárnou nejrychleji. Prostřední raketa přeskočí při každém druhém pulsu. Takže se vzdaluje místu startu a stárnutí je zpomalené.
Ve třetí, spodní raketě, její hodiny ukazují zastavený čas. Poletí mimořádně dlouho, než se objeví časový puls PT. Rychlosti světla však nedosáhne.
Obr 13. Tři vesmírné koráby v různých rychlostech pohybu. Čísla v korábech značí jejich diskrétní „čas“ – počet pulsů nevyužitých k translaci. Součet dvou čísel, nad korábem, počítá dosud proběhlé pulsy. Diskrétní „čas“ v pulsech není časem v sekundách.
Zvolené postupy zdůvodňují zpomalení času při pohybu. Nutně Vesmír byl vytvořen myšlením, jež vstupuje do velkých hloubek poznání. Naší civilizaci dosud vzdáleným.
Dosud si zakládáme na získávání hmoty a ovládání lidí – namísto našich lidských vlastností.
Bohumír Tichánek
https://www.tichanek.cz/
https://vasevec.parlamentnilisty.cz/uzivatel/tichanek/blogy
Poslední články autora:
