Po některých mých předchozích příspěvcích, týkajících se většinou pohledu na člověka z tzv.duchovní stránky, nabízím dnes ryze materiální téma s úvodem v nepatrně širším pohledu.

Z osmi planet v naší sluneční soustavě má jen ta naše, v pořadí třetí, takové podmínky, které umožňují, že na svém povrchu, ve vodách, v podzemí i v ovzduší se nachází život. Pokud si představíme naši kulatou planetu řítící se rychlostí cca sto tisíců kilometrů v hodině v mrazivém vakuu vesmíru na ustálené dráze kolem své hvězdy, kolem Slunce, a představíme-li si, že je tomu tak již miliardy let a ještě tomu tak zřejmě nějaký dlouhý čas i bude, nezbývá než konstatovat, že se jedná o zázrak.

My lidé, myslíce si o sobě, že jsme vrcholem stvoření, a na naší planetě není vskutku jiný živý tvor, který se nám může po stránce rozumu, paměti a tvůrčích schopností rovnat, si však dokážeme tuto naši modro-zeleno-bílo-žluto-hnědou kouli svojí každodenní činností docela dost vědomě ničit.

Před mnoha lety, kdy tu byl počet obyvatel výrazně nižší než dnes, nebyl problém, aby se v případě nějaké přírodní katastrofy, avšak většinou lokálního rozsahu, přestěhovala nepostižená část populace někam jinam. Na Zemi bylo totiž dost „prázdno“, milióny hektarů půdy, lesů a vodních ploch, které byly postupně objevovány, osídlovány a využívány, daly populaci podmínky pro svůj růst. Ta si zabírala i přírodní bohatství, zpracovávala je a s jejím vývojem a pokrokem rostla i průvodní destruktivní činnost. Dochází-li však nyní k zásadním změnám a poruchám, které přináší civilizace, k narušení ekosystémů, atmosféry, zdrojů pitné vody, sumárně biosféry umožňující život, není možné se již ve větším měřítku nikam přestěhovat!

Pokud někdo sledujete vývoj společnosti, budete možná se mnou souhlasit, že stále více vědců všech možných oborů důrazně varuje. Před čím? Před námi samými, před činností nás, celého lidstva. A tak ten náš zázrak z úvodu by mohl celkem přirozeně i skončit…?!

Součástí zdravého životního stylu, který by planetě lidí mohl pomoci k uzdravování, může být i vegetariánství – které však, ke škodě obyvatel, není nikterak rozšířeno. Kolik je v tom vyspělém světě, plném civilizačních vymožeností, techniky, zrobotizované výroby a zábavního průmyslu, vegetariánů? Dvě až čtyři procenta…?? Dovolím si tu proto přednést možná nové, často i překvapující, ale také alarmující či zcela nepříjemné informace. Na úvod však pár slov, kterými vymezím některé pojmy obecně užívané:

1) slovo vegetariánství má kořen z latinského „vegetus“, tj. čerstvý, čilý, zdravý, žijící, životný. Z toho je patrno, že potravina, jakou je např. maso zabitých zvířat, tyto přívlastky již nemá. Každý zabitý živočich, jeho krev, svalová hmota-tedy samotné maso a vnitřní orgány, se záhy po smrti začínají kazit, začíná jejich biologický rozklad nepopulárně zvaný hniloba.

2) vegetariáni se dělí z pohledu používaných potravin na:

• lakto-ovo-vegetariáni – mají za základ stravy ovoce, zeleninu, obilniny, luštěniny, mléčné výrobky a vejce
• lakto vegetariáni – vynechávají z předchozího výčtu vejce
• vegani – ti nejedí nic z živočišných výrobků (tedy ani mléčných, ani vejce)
• frutariáni – konzumují pouze semena a plody – ořechy a ovoce
• vitariáni – jedí syrovou stravu, nic, co se vaří, dusí, peče, prochází varem, povětšinou naklíčenou stravu jako vysoce životnou
• také je zde skupina makrobiotiků; makro značí velký, bios je život, jejich snahou je docílit prodloužení života, ale nejsou to vegetariáni – masem v jejich jídelníčku jsou ryby a ostatní dary moře – mají hodně obilné stravy, většinou ignorují mléko a vejce

3) Určitě ještě do úvodních informací patří důležité srovnání člověka a masožravců, a to z pohledu fyziologie! Pro zjednodušení nazvěme člověka plodožravcem a srovnávat jej budeme s typickým masožravcem z říše šelem:

• zuby – člověk má krátké stoličky a řezáky, šelma dlouhé trháky – žádné řezáky ani stoličky
• čelist – u člověka je pohyblivá i do stran (kvůli žvýkání), masožravec pohybuje čelistí jen vertikálně
• sliny – člověk má alkalické, obsahující ptyalin pro trávení škrobů, masožravec má kyselé a žádný ptyalin
• žaludek – zatímco člověk má podlouhlý a prohnutý, šelma má kulatý vak
• žaludeční kyseliny – člověk má málo kyseliny solné a pepsinu, šelma 10 až 20x více
• střeva – 12x delší než délka trupu u člověka a mnoho klků a velký povrch, masožravci jen 3x delší než trup a žádné klky a malý povrch
• játra – neprodukují u plodožravců urikázu; šelmy naopak ji musí mít k odbourávání kyseliny močové
• vitamín C – organismus člověka si ho neumí vyrobit, tedy nemá žádný vlastní, zatímco šelmy produkují svůj vlastní tělesný vitamín C
• ruce – člověk má prsty k trhání plodů a ovoce – šelmy mají drápy k trhání masa a k usmrcování
• pot – člověk se ochlazuje potem kožními póry, masožravci nemají kožní póry a ochlazují se prostřednictvím jazyka

4) Co asi mínil Hippokrates svým známým výrokem – „Ať je jídlo tvým lékem, a lék tvým jídlem“?

Existuje bezpočet odborných i populárních knih a publikací o kladném ovlivnění lidského zdraví vegetariánskou dietou. Ať už jsou o větším příjmu vlákniny, zlepšujícím a urychlujícím vyměšování rozkladných, zdraví škodlivých a často i jedovatých látek z organismu, podporujícím lepší využití vitaminu C a snižujícím průnik škodlivin (zvláště těžkých kovů) z potravy do organismu, snižujícím riziko rakovinného bujení, apod., či ať je v nich popsáno lepší zásobení vitamíny, nebo snížení příjmu bílkovin, zvláště zvířecích tuků (zvyšujících riziko cévních onemocnění) a rakovinotvorných látek (dusitany, dusičnany, škodlivé produkty rozkladu živočišných těl aj.), či jsou o důležitém snížení kalorické hodnoty potravy doprovázené i udržením tělesné hmotnosti v optimálních mezích…!

Volně uvedu stručně některé pozitivní vlivy vegetariánského způsobu života. Je jich více, ale ty nejdůležitější se týkají např.:

EKONOMIE, EKONOMIKA (hospodárnost, úspornost). Chov hospodářských zvířat, zpracování jejich mrtvých těl na potravinářské produkty, jejich skladování, transport a distribuce jsou velmi neekonomické. Lze srovnat ceny čisté bílkoviny rostlinného původu (ať např. z obilovin, nebo z luštěnin – zvláště pak ze sojových bobů, nebo jiných semen) s cenou potravinářsky využitelné bílkoviny získané z těl zvířat, která je násobně, a to i více než desetkrát, vyšší (v závislosti na kvalitě a ceně masného produktu).

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – velkochovy zvířat působí nepředstavitelné a obrovské škody na životním prostředí. Zředěné exkrementy (kejda) všech druhů chovaných zvířat, racionálně nevyužitelné pro jejich obrovské množství, jsou zhoubou pro hydrosféru (t.j. vody povrchové i podzemní) a přenašečem chorob. Při jejich rozkladu vznikající oxid uhličitý a zvláště metan jsou příčinou skleníkového efektu a následujících klimatických změn s důsledky mnohdy katastrofálními. Vegetariáni se nezúčastňují tohoto neracionálního jednání a odmítáním jeho produktů kladně ovlivňují životní prostředí.

PŘIROZENÉ CHOVY ZVÍŘAT – zvířata chovaná ve velkém počtu na omezeném prostoru naprosto nemají možnost projevit své přirozené chování. Jejich psychické utrpení se, samozřejmě, nebere v úvahu, neboť zvíře jest tvorem zcela bezprávným. Lakto-ovo vegetariáni (na rozdíl od veganů, jejichž filosofie je důslednější), konzumující zvířecí produkty, by je opět měli pořizovat výhradně z ekologických zemědělských chovů.

Je ještě nejméně jednou nutné velmi silně zdůraznit, že jedině promyšlenou ochranou naši planety, jako dárkyně našeho života, si skutečně můžeme ochraňovat svoje životní podmínky. Co nám pomůže, když budeme jako jednotlivci jakž takž zdraví (ty civilizační choroby přijdou až po naší padesátce), když se však postupně začne měnit k horšímu situace v zásobování pitnou vodou, v dostupnosti potravin, energií a že této vyspělé civilizaci států přestane nejen růst HDP, jak je dnes velmi populární ve slibech – zvláště politici s tím musejí přicházet na trh nejméně před volbami – ale že nás začnou zmítat sociální nepokoje, oprávněné nároky hladovějících miliónů lidí, decimovat nás nemoci a k tomu všemu se mohou změnit, jako důsledek předchozího stylu života, který se dnes vyznačuje jednoznačným a bezohledným drancováním přírody, i klimatické podmínky, tedy naše samotná planeta! A není to nic nepředstavitelného, kdyby se na určitý časový úsek stala pro lidi hůře obyvatelnou. Jen tak mimochodem, nemyslím si, že zbytkům života, formám, které by tu zůstaly, by neexistence člověka nějak vadila. Zvláště proto, že člověk není základní potravinou pro žádný druh zvířete!

Již více jak miliarda lidí trpí ve světě hladem a podvýživou a ročně umírá z těchto důvodů na 40 milionů lidí, převážně dětí. Lidstvo poskytuje nemalé finanční dary obětem různých přírodních katastrof, zemětřesení, vln tsunami, hurikánů aj. – to jsou však přírodní živly o jejichž vzniku a rozsahu účinků zpravidla předem nevíme. Ale potřebné množství potravin, které bychom měli mít pro to, aby přestali lidé umírat hladem, to dnes umíme nejen spočítat, ale zemědělství je umí vypěstovat. Proč to ale ve skutečnosti nejde?

Bohaté země kryjí svoji spotřebu masa nákupem ze zemí tzv. 3. světa. Jen samotné Německo v r. 1991 dovezlo z Brazílie na 10 600 tun hovězího masa, což je při výtěžnosti cca 80 kg masa cca 106 tis. ks poraženého dobytka. Každý den se v USA zabije na 100 000 ks dobytka (i drůbeže) pro potravu. Tj. zhruba 8 000 000 kg masa. Na druhý den opět, třetí zase atd. Tedy nutná je denní produkce 8 mil. kg. Pro produkci 1 kg masa se žaludkem zvířete „ztrácí“ 7 až 16 kg obilnin nebo luštěnin – průměr 10 kg x 8 mil. = 80. mil. kg obilí, tj. jeho úroda z mnoha tisíc hektarů. K tomu nutno připočíst velkou spotřebu vody, energie a pracovní síly včetně pohonných hmot. Každé jedno masité jídlo nepřímo obsahuje 12 až 15 úplných pokrmů z obilovin, luštěnin a zeleniny. Odborníci odhadují, že na pozemku, kde se „vyprodukuje“ jedna tuna hovězího masa, je možno za stejnou dobu vyprodukovat 10 až 20 tun plnohodnotné potravy, vhodné pro přímou lidskou spotřebu. Z každých 100 kg sušiny požité skotem se vrátí pouze jen asi 4 až 16 kg v podobě masa, tedy účinnost 4 až 16%. V USA se pěstuje ovoce a zelenina na 9x menší výměře, než mají pozemky pro výrobu sena. Živá kráva poskytne za svůj život člověku průměrně 15 440 porcí jídla – pro 400 lidí to je téměř 39 obědů; z jedné zabité krávy lze však vyrobit jen asi 400 porcí 20 dkg steaku, tedy těchto 400 lidí by mělo jen jeden oběd!

Masožravec potřebuje pro svoji obživu asi 4x více zemědělské půdy než vegetarián. Na výrobu masa a dalších živočišných produktů bylo jen v USA potřeba 90% veškeré zemědělské půdy; zbývajících 10% sloužilo pro výrobu ostatní rostlinné stravy včetně tabáku a bavlny.

Dobytek pro účely výroby masa se většinou pase – na rozdíl od mléčných krav – a velká stáda způsobují nejen vypasení trávy, ale i erozi půdy, ze které se časem stává polopoušť. Brazilské deštné pralesy musí ustupovat především a právě pastvinám a je tu poměrně přesný odhad, že od r. 1960 bylo vypáleno a vykáceno na 25% plochy deštných pralesů – vegetace, která dodává do systému planety kyslík! Není to alarmující? Odhaduje se, že každý 100 gramový hamburger vyrobený z hovězího masa chovaného na těchto pastvinách zničí téměř 5 m² životodárného pralesa! Ještě před 100 lety byly velké půdní přebytky, nyní již je půdy naprostý nedostatek.

V Evropě se pro krmení vepřů používá obilnina – maniok. Dováží se sem z Thajska, kde se v průběhu 80. let minulého století jeho pěstování zvýšilo 80x. Ještě v r. 1979 bylo Thajsko pokryto ze 72% tropickými pralesy – v roce 2000 jsou pralesy již jen na ploše 14% území. Ročně ale v této zemi umírá kolem 50 tisíc dětí na podvýživu. Paradox – velkopěstitelé a mechanizace pěstování zde = málo práce pro většinu lidí v zemědělství a přesto, že vyrábí krmivo pro vepře Evropanů, sami hladoví?!

Další cenu, kterou musíme zaplatit za pojídání masa, je ničení našeho životního prostředí. Odpad z porážek je jedním z hlavních zdrojů způsobujících znečištění vodních toků. Zatímco na vypěstování 1 kg obilí je třeba pouze 16 litrů vody, k výrobě 1 kg masa potřebujeme nejméně 2500 až 6000 litrů vody. Větší masný podnik potřebuje pro svůj provoz stejné množství vody, které by stačilo k zásobování města o 20 tisících obyvatel! Opět pohled do USA, kde se více než polovina veškeré spotřeby vody využívá v rámci chovu zvířat pro porážku. To je také důvod, proč jídelníček masojedů je 14-krát náročnější na spotřebu vody než jídelníček vegetariánů. To není všechno. Nejen, že strava ze zvířat je neefektivní. Těch 9 miliard pozemních zvířat, která se ve Spojených státech chovají, vylučuje 130-krát více exkrementů než celá lidská populace USA – to není překlep, opravdu 130 krát! A narozdíl od těch lidských, neexistují na exkrementy od zvířat kanalizace a čističky. Je to hmota, která se bakteriemi, hormony, antibiotiky a pesticidy jen hemží. Prostě a jednoduše, jedná se o toxický odpad, který je největším zdrojem znečištění vody v USA. Obdobně je tomu samozřejmě i v Evropě a jiných částech světa.

Ekonomika říká masu jasně NE! Ochrana přírody také nechce produkci masa! Počty umírajících jen na následky hladu jsou také jednoznačné. A CO SAMOTNÉ ZABÍJENÍ ZVÍŘAT? Namítneme-li, že my je přece nezabíjíme, mohu odpovědět – ano, máme na to najaté řezníky, nájemné vrahy. „Kdyby stěny jatek byly ze skla,“ řekl Paul McCartney, člen Beatles, „každý by byl vegetarián.“

Nedávno proběhla akce zdražování vajíček! Pojďme se stručně podívat, jak ve „vajíčkových továrnách“ vznikají. Nosnice, které tam jsou chovány, tráví celý život namačkané v drátěných klecích jen o něco málo větších než zásuvky, které jsou naskládané na sobě ve skladech spolu s desetitisíci dalších ptáků. Podmínky jsou tak příšerné, že jejich nohy často zarůstají do drátů, na kterých stojí. Třetina ptáků utrpí zlomeninu nohy v tlačenici s ostatními ptáky během bolestivé cesty na jatka, která často pro ně obnáší několik dnů bez žrádla a bez vody a často vede skrze všechny možné extrémy počasí. Jedno vejce představuje 34 hodin utrpení pro nosnici, o cestě nákladním autem na jatka a samotném zabití nemluvě. Mnoho milionů ptáků – samců čeká smrt udušením nebo jsou rozemleti. Pro výrobce vajec jsou tito ptáci přebyteční a nejsou ani chováni na maso.

A co ostatní zvířata z živočišné výroby – tj. kuřata, prasata, krůty, dojnice a krávy chované na maso? Jsou geneticky manipulována a jsou jim podávány preparáty, aby rychleji rostla. Jsou oddělována od svých rodin hned po narození a jsou znetvořována bez umrtvení. Zobáčky kuřat se odřezávají horkým nožem. Býčci a samci prasat jsou kastrováni. Krávám se rohy z hlav doslova vytrhávají. Prasatům se vytrhávají zuby kleštěmi a ocas je uťat. Všechna bez rozdílu trpí mentálně i fyzicky, protože jsou nucena žít trvale v malinkých prostorech, bez možnosti konat podle svých přirozených tužeb a potřeb, bez naděje na únik. Jsou přepravována bez jídla a bez pití k pekelné smrti. Dojnice a jiná zvířata, která již nejsou schopna chůze, jsou vyvlečena ven z náklaďáků, přičemž jim jsou často zlomeny další kosti. Jsou zabíjena tím, že se pověsí hlavou dolů a vykrvácí z podřezaného krku, často jsou přitom stažena z kůže a porcována ještě zaživa – ještě při vědomí. „Kdyby stěny jatek byly ze skla, každý by byl vegetarián.“ Nechci zacházet do dalších, možná pro někoho až nechutných detailů.

Uvádím často údaje z USA a poslední bude o organizaci ADA – Americká dietická asociace. Slučuje více jak 70 tis. členů, z 75% registrovaných dietologů, reprezentujících široké spektrum profesních činností a zájmů jako je veřejné zdraví, výživa sportovců, léčebná výživa, dietní poradenství, management stravovacích služeb v obchodě, nemocnicích, restauracích, zařízeních dlouhodobé péče, školství a dále z vědeckého výzkumu. Tato renomovaná organizace, spolu s Kanadskými dietology vydala v roce 2003 toto své základní stanovisko, které vychází z více než 250ti odborných a fundovaných prací na toto téma a zní:

„Názorem Americké dietické asociace a Kanadských dietologů je, že správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná prevenci i léčbě různých nemocí.“

A aby zaznělo i něco z naší malé ČR, uvádím část ze základních údajů České společnosti pro výživu a vegetariánství:

Vegetariánství přispívá ke snížení agresivity u jednotlivců i celé společnosti, především svojí filosofií nenásilí a neubližování a tím, že z humánní výživy vylučuje maso, jehož opatřování a konzumace k agresivitě přispívá.

• vegetariánství jako způsob výživy přispívá k zdravotní prevenci neinfekčních chorob hromadného výskytu (např. rakovina, srdečně cévní choroby, obezita, cukrovka)
• přispívá k ochraně životního prostředí, především povrchových a podzemních vod, které jsou znečišťovány zředěnými exkrementy z velkochovu zvířat všech druhů
• přispívá k ochraně půdy a potravinového řetězce tím, že nejsou znečišťovány chemickým hnojením a biocidními látkami, užívanými pro dosažení rostlinné nadprodukce, která je potřebná k zajištění krmiv pro jatečná zvířata
• přispívá dále i ke snížení spotřeby elektrické energie, která je nadměrně spotřebovávaná při výrobě produktů živočišného původu
• přispívá ke snížení utrpení zvířat způsobeného nepřirozeností jejich chovu a velkozabíjení, které násobí a prodlužuje zážitek ze smrti
• vegetariánství přispívá k rozvíjení mravních hodnot, především úcty k životu a neubližováním bezbranným.

Vegetariánství z pohledů, které tu ještě nezazněly:

• velmi důležitý je aspekt eticko-náboženský, kdy lze z velkých náboženských knih a učení dokumentovat kladné postoje k vegetariánství ve všech významných světových náboženstvích. Tady je namístě uvést k doplnění výčet známých osobností, které byly vegetariány:

  Sokratés, Platón, Aristotelés, Hippokratés, Buddha, Mohamed, Lao-c‘, Ježíš, sv. František z Assisi, Hegel, G. B. Shaw, Darwin, Newton, Edison, Matka Tereza a mnoho dalších. To byli humanisté, filosofové, vědci. Jméno Dave Scott – vyhrál obávaný triatlon „železného muže“ na Havaji (3,8 km plavání, 180 km jízda na kole, maratonský běh), v úmorném vedru, a to 6x za sebou. Lérající Fin Nurmi – nejúspěšnější běžec na dlouhých tratích všech dob. Získal 9 zlatých medailí, 22 světových rekordů – v době kariéry byli oba vegetariáni.

Pedagogové vědí, že učit se od slavných jedinců, velikánů lidského rodu, je doporučováno. Závěrem tu ocituji výroky několika slavných osobností s přáním, abychom se pokusili nad sdělenými informacemi zamyslet a zvážit náš postoj k vlastním stravovacím návykům. Vegetariánství nabízí vysoce humánní, moderní a zodpovědný přístup k životu.

„Nastane čas,“ řekl Leonardo da Vinci, „kdy lidé budou pohlížet na vraždění zvířat stejně jako dnes pohlížejí na vraždění lidí.“

„Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší naše šance na přežití více,“ zněl závěr, ke kterému dospěl Albert Einstein, „než evoluce k vegetariánské stravě.“

L. N. Tolstoj řekl, že „vegetariánství je kořenem lidskosti“.

Osvícený Ind a velká duše Mahátma Gándhí řekl, že: „kvalitu společnosti lze posuzovat podle toho, jak zachází se svými zvířaty.“

Veliký humanista a teolog Dr. Albert Schweitzer (na fotografii) ve svém projevu při přijetí Nobelovy ceny míru řekl toto: „Soucit, ve kterém veškerá etika musí mít svůj kořen, může dosáhnout plné rozvinutosti a hloubky jen tehdy, pokud obsáhne všechny živé tvory a neomezí se pouze na lidské pokolení.“

Současný známý teolog Thomas Berry definoval naše téma takto: „Vegetariánství je způsob života, ke kterému bychom měli směrovat všichni kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot.“

Lidé byli vegetariáni, jak čteme v první kapitole 1. Mojžíšově: „Bůh řekl: ‚Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“ (1:29).

Buddha řekl před mnoha tisíci lety: „Nepodceňuj zlé skutky v domnění, že rozplynou se a nic se nezmění. I džbán na vodu se padajícími kapkami vody naplní. A ty nevědomě v sobě po troškách hromadíš zlo. Nepodceňuj dobré skutky v domnění, že z nich nic nevzejde a nic se nezmění. I džbán se padajícími kapkami rosy naplní. A ty se moudře po troškách naplníš moudrem.“
 

Čerpáno ze stránek „Ochránci hospodářských zvířat“: http://www.ohz.cz/
Stránky Vegetarián.cz: http://www.vegetarian.cz/
Česká Vegetariánská společnost: http://www.vegspol.cz/
 

Václav Žáček