Zhruba před půl rokem jsem se mylně domníval, že transformace skončila. Že kdo měl postoupit, ten postoupil, a teď už je na každém, jak si s dalším vývojem poradí. Jak už to tak bývá na naší omezené úrovni poznání, pravda to byla jen částečně. Dnes už vím, že skončila pouze určitá fáze. Odpadla vnější, zřejmá a viditelná podpora z duchovních světů, aby se změnila v podporu vnitřní. Kdo chce nyní najít, musí hledat pouze uvnitř sebe, ve svém srdci. Pomoc, radu a světlo, které ukáže kudy dál, tam každý může najít, jenom je to obtížnější.
Co to je vlastně hlas srdce? Jak se poslouchá a kdy mluví srdce a kdy něco jiného? Co jsou naše touhy, přání a co je cesta, která vede k poznání a ke které jsme se zavázali před svým narozením? Není to jen tak a já nyní více chápu, proč jsme se v minulých letech učili používat intuici, porovnávat svoje pocity a vypínat hlavu prostřednictvím meditací. Dřív to bylo snazší, protože signál byl silnější, jasnější. Je jednoduché zvládat zkoušky, když víme, že jde o zkoušky. V současnosti je situace o mnoho složitější. Tlak sílí a vše se zhušťuje. Musíme se rozhodovat rychle, věcně a bez většího váhání postupovat dál.
Zkoušky nejsou na první pohled zřejmé a přesto je naše reakce na ně o tolik důležitější. To proto, že jak postupujeme vpřed, obrovsky vzrostl potenciál našich myšlenek. Ano, právě teď tvoříme svojí realitu, naše myšlenky se realizují neskutečně rychle. Byl jsem k tomuto fenoménu vždycky trochu skeptický a zas až tolik jsem tomu nevěřil, ale poslední půl rok mě podal přesvědčivé důkazy. Máme nyní schopnost vytvořit svými myšlenkami krásný život plný radosti a štěstí, budovat ho a pečovat o něj, stejně jako ho během jedné vteřiny celý zničit, roztrhat a poslat do pekel.
Myšlenka sem, myšlenka tam, říkal jsem si vždycky, v tom množství se to ztratí, zas taková energie to není… Vážení čtenáři, JE. Trvalo mi skoro tři čtvrtě roku turbulencí, propadů, kolísání a přešlapování, než jsem pochopil, že to, co se mi děje, není tím, že je „něco“ ve vzduchu, či mi snad nepřejí planety, ale tím, že uvnitř sebe sama pochybuji, nevěřím a nevím, co vlastně chci. V momentě, kdy mi tohle konečně došlo, se všechno změnilo. Našel jsem svůj střed a klid v duši i mysli. Není to ještě dokonalé, je to čerstvé a ještě budu zkoušen, ale mluvím o čirém štěstí, které není závislé na ničem zvenčí. A to je, myslím, nyní hodně důležité.
Naše štěstí nezáleží na ničem zvenčí. Zdůrazňuji to právě v této době, kdy se zdá, že „už to vypuklo“ a kdy jsme denně bombardováni médii, situacemi v zaměstnání a zkouškami v rodinách, v mezilidských vztazích. Každý by chtěl trochu klidu a aspoň pár dní normálního léta, ale to prostě není možné. Přijměme to, zapomeňme na svět jaký byl. Nyní se musíme přizpůsobit. Čím dřív, tím lépe a bezbolestněji pro nás. Otevřeme svá srdce, uvědomme si, co je v životě důležité a nenechme se strašit tím venku. Máme tu sílu vytvořit si ráj na zemi a Stvořitel to po nás žádá.
Do svého života si přitahujeme jen to, co je v nás a s čím rezonujeme. Budete sami překvapeni, jak pokora, srdečnost, upřímnost a laskavost právě teď funguje. V běžných situacích se dostanete vždy k pozitivně naladěným lidem, vše vyřídíte hladce nebo zažijete příjemné setkání s někým, s kým prohodíte pár zajímavých slov, která vás obohatí. Nepřijímejte svět takový, jaký se vám snaží nacpat média. Je to všechno jenom klam. Neztrácejte víru a nezatracujte lásku v srdci jako pohádkové blouznění. Pohádky fungují. A vy právě teď tvoříte svůj život, svůj svět. Svými myšlenkami a svou vírou!
Daniel Adam Balušek
