Tato otázka je poměrně velkým oříškem, protože nejprve je nutné vědět, co vlastně termín „klimasteptik“ znamená. Bohužel v současné době se takto tituluje kde kdo, takže bych se nedivil, že v tom má leckdo hokej.

Určitě bude dobré začít tím, že uvedu na pravou míru několik věcí z falšované klimaskeptické kuchyně. Vím, člověk si to nesmí tak brát, ovšem všímá si toho dost lidí a dokonce tomu pak i věří.

Nedávno vyšel na vzdělávacím portále „Osel.cz“ článek Vítězslava Kremlíka o Antarktidě. Nepochopil jsem, proč se tomu říká vzdělávací portál, a už vůbec ne, proč se tím ještě autor navíc chlubí. Zajímavý humor. O co vůbec jde…

Autor si opakovaně pod hlavičkou termínu „klimaskeptik“ přivlastňuje vědecké poznatky, které vyplývají z vědeckého výzkumu. V článku tvrdí, že globální oteplování není globální. Jinými slovy se najde řada míst, kde se výrazně neoteplilo, nebo dokonce i ochladilo. Věřte tomu, že tento poznatek nemá s klimaskeptismem nic společného, to je prosím pěkně všeobecně známá věc už dávno.

„Globálního neoteplování“ si lze všimnout na teplotních mapách, které se prezentují např. i ve vědeckých zprávách IPCC. (Autor zmiňuje ve svém článku pouze Antarktidu, zřejmě mapku anomálních teplot nikdy neviděl.) Spojovat to s klimaskeptismem je hloupé. Navíc mnoho falešných klimaskeptiků neví, co to vlastně globální oteplování znamená. Jen tak pro úplnost – globální oteplování pojednává o průměrné globální teplotě, nikoliv o regionální variabilitě. Zkrátka pan Kremlík nejdříve pohrdá vědeckým výzkumem, ale poté si přivlastní zjištěné poznatky, které v jeho vyjádření klimaskeptici obhajují. Obhajovat, že se na celé Zemi neoteplilo, to chce mít v sobě opravdu velkou dávku „exhibicionismu“.

Falešní klimaskeptici si také rádi pohrávají s pojmy a chtějí je mezi sebou zaměňovat, přitom každý termín má nějaký svůj význam. Dohadují se, zda-li je správnější používat termín „globální oteplování“ nebo „globální klimatická změna“. Těžko jim asi vysvětlíte, že jde o dva různé pojmy.

Tak a teď se konečně dostávám k jádru problému. Co vlastně ve skutečnosti termín „klimaskeptik“ znamená. Není to nic nového, v seriózních knihách se o tom píše, ale přesto tento pojem v původním významu vyšuměl. Pokusím se to vysvětlit.

Termínem „klimaskeptik“ se označovali lidé, kteří nějakým způsobem byli kompetentní a měli schopnost se seriózně vyjadřovat k vědeckým výsledkům. Měli by to být tedy klimatologové, ale výzkum se týká více vědeckých disciplín, takže to mohli být vědci s různým zaměřením, kteří z nějakého vážného důvodů měli připomínky. Dost možná mohlo jít často o technické úpravy, o kterých má význam diskutovat pouze v uzavřeném kruhu vědeckého bádání.

Potíž je v tom, že termín „klimaskeptik“ vznikl v dobách, kdy kolem změn klimatu bylo poměrně dost nejasností. V současné době se výsledky zpřesnily a klimaskeptik v pravém slova smyslu se bude hledat obtížněji, přesto věřím, že lze takto označit ještě poměrně dost vědců. Často jde o přístup a týká se to především technických detailů či přípomínek, které nejsou pro veřejnost důležité. Většinou by se měl termín týkat těch vědců, kteří na tom pracují a je to jejich živobytí. Pokud si dovolím spekulovat, dovedu si představit například takto označit české klimatology Radima Tolasze a třeba i Jana Pretela – a určitě i další… Také dánský ekolog Bjorn Lomborg by se dal takto označit, ale snad pouze v tom, kde se vyjadřuje k problematice boje proti klimatickým změnám. Skutečný a seriózní klimaskeptik by v žádném případě neměl příliš vybočovat od klimatologických tématik a měl by se vyjadřovat v souladu s vědeckými poznatky. Rozhodně k nim nepatří Christopher Monckton, Luboš Motl a třeba i Václav Klaus, atd., atd.

Možná kroutíte hlavou nad tím, když jsem jmenoval i Václava Klause, protože ten je označován za zarytého klimaskeptika. Já si myslím, že je to pouze uměle a neodborně udělený titul, protože pan Klaus je liberální ekonom a je jasné, že v oblasti opatření má mnoho negativních připomínek. To je vlastnost liberála, ale s klimatem pan Klaus nemá vůbec nic společného.

Bohužel termín „klimaskeptik“ se stal oblíbeným a zlidověl. To by snad ani nevadilo, ale je velice znepokojivé, když místo věcných argumetnů v oblasti klimatologie naopak této vědní disciplíně se záměrně škodí a vůbec se nerespektují pravidla základních postupů. Správně by méně všímavý čtenář nebo divák neměl vůbec poznat, zda se jedná o klimaskeptika nebo nikoliv. Klimaskeptik v pravém smyslu slova příliš nevybočuje od klimatologie a používá správné interpretace. Politická orientace zde nemá hrát žádnou roli.

Musím tedy konstatovat, že velká většina lidí vydávajících se za klimaskeptiky vytvořila něco, co se dá nazvat spíše karnevalem nebo šaškárnou.

V čem se tedy klimaskeptici nemýlili? Ti falešní se mýlí neustále, u těch pravých jde hlavně o serióznost vědy a upřesňování různých technických detailů… Je to ale jenom označení, to v podsatě neznamená tolik, protože vědec by skeptický být měl, obzvláště, když existuje mnoho nejistot.
 

Petr Hlinomaz, 11.8.2014
http://hlinomaz.blog.idnes.cz