Jestliže se zlo zlem přemáhá, rozmnožuje se.
Inspirovaná Božena Cibulková – text tučným písmem. Úryvky z knihy: Slovo Kristovo [1]
Jestliže i šlechetný počne činit nešlechetnosti, pak běda člověku. Z toho vzchází velké tresty rovné sodomským trestům.
Ilustrační obrázek Jestliže se zlo zlem přemáhá, rozmnožuje se. Kdo silné a vlivné zlo zastaví v jeho pronikání člověkem a Zemí, kdo mu odejme sílu, ponese za ně tresty? Pokud nebudou lidé přemáhat zlo dobrem, nebude zlo vypuzeno z člověka ani ze Země, to vězte.
Zákon jsem nevyhlásil lidem nadarmo. Kdo jej nenaplní a určený čas vyprší, bude připojen k temným duchům, aby jim pomáhal a ve zlu s nimi žil, ztratil jméno člověk. [1]
Toto je velmi silné sdělení. Nestačí spoléhat na příští životy, na budoucí překonání současné nízké úrovně a pozdější vzestup. Tak jako je člověk omezený délkou svého života, určený čas platí i pro společnost! Celé civilizaci hrozí pád dolů a pak eony věků nedostane možnost vzestupu svých jednotlivců. Bylo by nemožné vtělovat se na hmotnou oběžnici a tím růst. Soudobý Ježíš sděluje existenci časové hranice!
Zákony a skutečnosti Vesmíru prakticky neznáme. Alespoň naše civilizace je nezná, obvykle se neznale chová. Ba dokonce má odvahu tvrdit, že morální zákony vestavěné do Vesmíru žádné nejsou. Odsuzuje ty státy, které se snaží dodržovat zákony, dané náboženskou tradicí. Dítě sebere něco, co mu nepatří, co ho láká, ale pak nese nepříjemné následky. Bývá snad i příjemné „v bezpečí“ sledovat kruté televizní záběry, ale zrovna tyto zlé epizody nás kazí.
Celému lidstvu se dosud přibližuje rozhodující pád dolů.
Svou neznalostí rozhodujeme, kam svět jde. Další vyzbrojování nevede k trvalému míru na Zemi, ale naopak. Neznalost je podložená tisíciletými dějinami křesťanství – někdy to byly zmatky nad zmatky. Jedny zásady se hlásaly, ale jiné uskutečňovaly. Ještě i v 18. století bylo křesťanství náboženstvím ohně a meče.
Ten, kdo se hlásí ke mně, ale nežije, jak já ukládám, rovná se bezbožníkům, ale hřeší víc než oni.
Varujte se, varujte nešlechetných skutků! Do hluboké temnoty vrhají ty, kteří je činí. Kdo v temnotě žijí, jsou pyšní. Jejich pýcha není jen povyšováním nad jiné. Je jiná, těžší než hluboké a velké viny. Vychází z toho, že onen člověk neví, že jeho život je mu k záhubě a ne ke cti. Nezamýšlí se nad sebou, protože ho obklopuje temnota a on v ní nevidí své skutky v pravé podobě. Myslí si, že činí dost a že je v mé milosti již proto, že ve mne uvěřil.
Ti, kteří víru vůbec nemají, mají aspoň naději, že ji mohou ještě obdržet, prokáží-li v životě platné služby bližnímu. Ale ten, kdo víru má a žije jakoby ji neměl, tomu bude odňata na dlouhý čas. Následky toho nelze si na Zemi představit.
Mystika Květoslava Minaříka doporučuje uznávat jen to, co je logické. Ověřovat rozumem. Kdežto spoléhat na vykoupení z potíží, jen pro zbožnění jednoho člověka, zde nedoporučuje ani sdělování Boženy Cibulkové [1]. Je snad možné žít milion let jako kámen?
Zážitek politikovy manželky:
Na stavbu železnice za války přiváželi zajaté Němce. — Němci nám na domě pomáhali dělat novou střechu. Má sestra, taková maličká, modrooká, blonďatá – stále poutala jejich pozornost. Jednou, když jsme si hrály na dvoře, jsem náhle zahlédla, jak k sestře přistoupil Němec a natáhl ruku, aby ji pohladil po hlavičce. Srdce se mi sevřelo strachem. Skokem jsem byla u ní a strhla ji k sobě. A teprve pak jsem na něj pohlédla. A tu jsem viděla, že ten Němec pláče. Víte, mě to šokovalo!
Vzpomínám, znovu a znovu přemítám o těch citech, které mne tehdy ovládly, které se zmocnily nás všech v těch strašných létech fašistického vpádu. Přemýšlím o příšerné tragédii milionů lidí, kteří se ničím neprovinili. [14]
Dnešní stav potřebuje mnohem vyšší aktivitu lidí, kteří se ničím neprovinili. Český národ je svým duchovním základem vedený k chvályhodné mírnosti a smířlivosti. Na druhé straně, při zlém napadení rodiny, bude otec svou rodinu, své děti, chránit, i kdyby měl útočníka ubít.
A co s člověkem, který Vašemu dítěti dává drogy? Hledět dlouhodobě smířlivě na chybující vedení lidské společnosti není v pořádku. Nebývá potřeba poštvávat na nositele špatných přístupů včelky, vosy a sršně. Nýbrž klidně, ale účinně jim denně připomínat, co má být jinak.
Obvykle nám však stačí, že jen vegetujeme. S plným stolem a nádrží, a s mnoha programy. Proč se dostávat do nesnází, proč dávat najevo, že existujeme?
Právě proto! Také pro to, co naznačují i stránky českého internetu, zhruba:
Náboženství s vírou v existující bytosti nám nepomůže ~ Osobní odpovědnost je to, co po staletí chybí. Rozhodně chybí dnes, kdy už většinu z nás vrchnost k pasivitě nevybízí. ~ Píše se, že kdesi jsou naplánované naše nepředstavitelné konce – dokonce až vytvoření souboru záporných světů, mimo naše chápání.
Člověk má velkou moc, aniž o tom ví. Koho on ve své chvále a úctě vyzdvihne, je upevněn ve svém titulu a moci víc, než byste mysleli, a to i za takových okolností, že si některý duch tituly a moc přivlastňuje neprávem. Nevíte, jaké řády platí pro svět jiných duchů. Není ještě vhodný čas k tomuto vědění. Ale tolik vězte:
Komu člověk vzdá i nenáležející oslavu, úctu a čest, ten se stává jeho pánem a může zasahovat do jeho života více či méně podle toho, na jakém stupni vědomí a znalostí je onen člověk.
Duchové využívají i zneužívají možnosti ovlivňovat člověka. Snaží se jej získat pro sebe a pak tvrdě ovládat, jím upevnit svá místa a postavení ve světě duchů. Běda člověku, který upadl do moci duchů pobloudilých, mluvících lživě a šalebně, neboť na dlouhý věk je jejich služebníkem, aniž o tom ví.
Znám vzpomínku ženy, které nový řád kdysi poškodil úroveň života. Přesto se roku 1953 zamyslela – pod vlivem československého rozhlasu: „Co teď s námi bude, když Stalin zemřel?“ Neustálý obdiv k pyšnému sovětskému vůdci byl nazván kultem osobnosti. Pak ale sama sovětská společnost, po několika letech, našla sílu v N. S. Chruščovovi, pojmenovat a odmítnout předchozí zločiny.
Srozumitelný obojaký bývá vliv neosobních sdělovacích prostředků – médií. Avšak citovaný úryvek duchovního činitele se víc týkal nesprávné pocty – vůči některým z jiného světa.
Bohumír Tichánek
http://www.tichanek.cz/
Literatura:
[1] Slovo Kristovo. Podle duchovního poznání napsala Božena Cibulková v letech 1955 – 1965. Nakl. Gemma89, Praha 1995
[14] Žít znamená doufat – Raisa Gorbačova. Agentura Pikolo, 1991, s. 26
