Zbývá již jen necelý měsíc do zahájení XXII. zimních olympijských her v ruské Soči. Tato v současné době jedna z největších megashow již není dávno jen tím, co by mělo tvořit její základ. Nejde tam již jen o samotný sport, góly, body, časy či medaile. Je sice fakt, že tisíce sportovních fanoušků z mnoha států a miliony u televizních obrazovek budou napjatě sledovat určitě hodnotné výkony sportovců a sportovkyň z celého světa. Ale je také fakt, že olympijské hry jsou již mnoho let okázalým projevem určité síly a také úrovně hostitelské země, která se snaží připravit takové podmínky, které tu ještě zkrátka v minulosti nikdy nebyly! Překvapit, nadchnout a nakonec chce také každá vláda pořadatelské země, získat i uznání nejen obyvatel domácích, ale i např. získat politické body pro další volby.
Super moderní architektura sportovních hal, stále nákladnější a dokonalejší technická vybavení sportovišť, k tomu zajištění komfortu sportovců, z nichž je značné procento až modlami s obrovskými příjmy a tedy velmi náročných, starostlivost o novináře a pracovníky médií, o hosty z řad politických reprezentací významných států, šéfů vlád či prezidentů, ale i těch obyčejných diváků, kteří si mohou tuto nákladnou podívanou dovolit. Tyto hry přinesou velmi moderní dopravu do vzdálenějších sportovních areálů, modernizují se letiště pro zvládnutí náporu leteckých spojů, nákladné je i zajištění pestrého stravování, rozšíření kapacity ubytování a nakonec i společenské vyžití. A k tomu všemu jako věrný souputník pak hry doprovází komerční reklama, a to na všechno! Na jedné straně je to tedy obrovská zábava i zážitek, vždyť sport má především bavit, na druhé straně však toto vše nese s sebou až astronomické finanční výdaje, ale také i příjmy.
Na internetu lze nalézt mnoho aktuálních údajů:
Odhaduje se například, že tyto zimní hry budou stát přes 50 miliard dolarů, tedy pětkrát více než původní odhady olympijského výboru a více než dvojnásobek nákladů předchozích her v Londýně. ZOH v Soči tedy budou nejdražšími olympijskými hrami v historii.
Zatím se na olympiádu kvalifikovalo 87 zemí. Vstupenky budou stát 15-26 tisíc korun.
Tradiční olympijská štafeta se zapálenou pochodní prodělává nyní nejdelší pouť v historii zimních her, měří 65 tisíc kilometrů. Však je Rusko stále ještě největší zemí světa. Olympijskou pochodeň si poprvé předali i ruští kosmonauti Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij při výstupu z Mezinárodní vesmírné stanice. Olympijská pochodeň se také poprvé podívala na palubě atomového ledoborce (50 let Pobedy) na severní pól, také na nejvyšší horu Evropy Elbrus i do nejhlubšího světového jezera Bajkal. To vše je součástí reklamní kampaně, a ta právě vrcholí!
Zajímavostí jistě i potěšující je to, že Škoda Auto (chtělo by se napsat, že naše značka) bude hlavním dodavatelem vozů pro OH v Soči. Z hlediska sponzoringu je to nejvyšší kontrakt v historii Škody. Flotilu prý bude tvořit více než pět set vozů, a to modely Superb, Yeti a nová Octavia třetí generace. Auta jsou určená pro sportovce, VIP hosty a funkcionáře.
Informací lze najít opravdu mnoho a budou narůstat, zrovna tak i počet hodin, které fanoušci stráví u televizorů. Lze proto do přímořského města Soči popřát upřímně to nejlepší možné počasí a velký úspěch her.
Nelze si však nevšimnout jednoho velmi nepříjemného faktu, kterým je nedaleký Střední a Blízký Východ jako ohnisko stále živeného a reálně živého napětí. Blízkost téměř stálých a stále i podporovaných konfliktů náboženských, politických a také bojů o vliv na poli udržení si či získání nového vlivu v oblasti důležitých surovin, jakými jsou ropa a zemní plyn. To vše ve mně vzbuzuje obavy, zda průběh her může být zcela bezkonfliktní! Dávám tu odkaz na Wikipedii a připomenutí letních her v bavorském Mnichově, kdy poprvé byly řešeny důsledky tenkráte ještě málo používaného termínu terorismus! Šlo v něm „jen“ o zcela „zastaralé“ řešení neshody mezi Palestinou a státem Izrael, kdy zajatí sportovci se stali rukojmími a kdy měli být propuštěni až po propuštění politických vězňů. A bohužel, skončilo to střelbou a mrtvými na straně sportovců i teroristů.
Více na odkaze – Mnichovský masakr olympiády v roce 1972
Dnes, po více jak čtyřiceti letech od těchto neblahých událostí, které významně narušily setkání mládeže a sportu pod pěti kruhy, je však svět naprosto v jiné pozici. A určitě se nenachází ve více mírumilovné době. Pro nás, obyvatele tehdejšího Československa, bylo tehdy pár let po sovětském mocenském zásahu a již se tu naplno rozjížděla tzv. normalizace. Pro Západ to však bylo málo podstatné. Železná opona byla pevná a spolehlivá a Západ budoval své sociální státy a blahobyt. Začínala se naplno rozbíhat rozvinutá společnost poválečného konzumu. Válka USA ve Vietnamu měla ještě tři roky do svého konce, ke kterému pomáhalo významné hnutí lásky hippies spolu s dalšími pacifisty. Dnes se dá říci, že se na horké půdě Vietnamu střetávaly nejen zbraně Východu a Západu, ale tyto dva systémy se tu „přetlačovaly“ o světovou moc.
Olympijské hry v roce 1980 se konaly poprvé v zemi socialistického tábora, v Moskvě, a studená válka mezi mocnostmi již „jela“ naplno. Americký prezident Jimmy Carter se rozhodl bojkotovat olympiádu v Moskvě na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu. A tzv. Východní blok to US „oplatil“ již za další čtyři roky. Olympiádu v Los Angeles bojkotoval Sovětský svaz a také čtrnáct jeho spojenců včetně Československa. Jako důvod byl uveden nedostatek bezpečnosti sportovců na hrách.
Dnes však pouze několik stovek kilometrů od Soči probíhá naprosto horká válka – odpalují se tam rakety, střílí tanky, děla, raketomety, bombarduje moderní letecká technika. Na blízkých mořích jsou desítky moderně vyzbrojených válečných lodí těch či oněch spojenců. Zabíjeni jsou nejen vojáci ale i civilisté. To je Sýrie, kde opět jak Rusko, tak i Západ pomáhají „svým“ stranám konfliktu. Rozbitá je Libye, nic pevného není v Egyptě či Izraeli a v neposlední řadě se radikalizují boje o moc v Iráku.
Svět islámu je totálně v chaosu. Arabové ústy svého jednoho prince z vládnoucích kruhů chtěli „uplatit“ Rusko, aby se již více pro Sýrii neangažovalo. Nedaleké Turecko je překladištěm zbraní, horká půda je v Kurdistánu. To celé se ale přenáší i do hornatého Kavkazu, a tak i do samé blízkosti Soči. Nedávné pumové útoky v ruském Volgogradě s mnoha zabitými a zraněnými lidmi s prosakujícími spekulacemi, že za útoky stojí právě islamisté, a také „přísliby“ různých skupin radikálních islamistů, že „půjdou v zájmu své věci“ až do Soči, to vše nevěstí nic dobrého.
Ruský prezident použil vůči teroristům opravdu silná slova. Po útocích ve Volgogradu řekl, že „teroristy“ v Rusku anihiluje. Amerika nabízí Rusům pomoc proti teroristům, která bude možná přijata. Zimní olympiáda bude zahájena v Soči již 7. února. Tohle černomořské letovisko je na západním okraji pohoří Kavkaz, kde si povstalci chtějí vybudovat svůj islamistický stát. Šéf ruského olympijského výboru řekl, že nic víc se pro bezpečnost sportovních her nedá udělat, protože všechna možná opatření už byla učiněna. A ruské síly v Soči byly již minulý čtvrtek uvedeny do bojové pohotovosti a asi 37 000 lidí (věřím, že dobře vycvičených) je teď na místě, aby zajistili kompletní bezpečnost všech účastníků olympiády (informace čerpány ze zpráv např.: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3345-bezpecnostni-poplach-v-jiznim-rusku-jelikoz-tam-nachazi-mrtvoly-v-podminovanych-autech/)
To, že svět nežije v příliš přátelském naladění, dokazuje i postupný bojkot slavnostního zahájení zimních her. Naposledy tuto významnou událost, nejen sportovní, ale i společenskou, kdy se neformálně setkávají hlavy států světa, bojkotovala např. Angela Merkelová, premiérka vlády Německa, která se odmítla zúčastnit slavnostního zahájení her v čínském Pekingu. Do Soči však již nepojedou prezidenti USA, Francie a Německa a také premiér britské vlády. Zatím jedinou vrcholnou političkou, která sdělila důvody své neúčasti na hrách v Soči, byla eurokomisařka Viviane Redingová: „Určitě nepojedu do Soči, dokud se bude s menšinami zacházet způsobem jako podle současných ruských zákonů.“ Že by práva homosexuálů byla tou pravou příčinou?
Rusko je již dlouhou dobu obkličováno silami NATO. Jak jinak si vysvětlit snahy Západu, které již od počátku devadesátých let minulého století získávají za „mísu čočovice“ podporu pobaltských států a států bývalého východního bloku. Snaží se vklínit také do střední Asie a v neposlední řadě chtějí být doslova „na dvorku“ Ruska, na Ukrajině. Rusko však odolává a snaží se všechny problémy řešit mírnější, diplomatickou cestou. Nebýt jeho politiky, zdánlivě umírněné, ale i nekompromisní, tak by po nedávném neujasněném použití chemických zbraní v Sýrii již mohla probíhat daleko brutálnější válka s přímým zapojením třeba i armád NATO na jedné straně a armád Ruska popř. Číny na druhé. Co by to znamenalo, to je snad soudnému člověku jasné.
Obyvatelé krajin s náboženstvím radikálního islámu jsou často před děním ve svých zemích přinuceni prchat a hledat azyl u těch bohatších. Evropa je však již plná problémů s novými a novými uprchlíky. Také se však projevuje větší a větší zfanatizování s náboženským motivem, kdy i žena dokáže „položit“ život po výbuchu na svém těle nainstalovaných výbušnin. Kdo prošel kontrolami na například velkých mezinárodních letištích, ten poznal, jak nepříjemné, ale i důsledné jsou tyto až osobní prohlídky. A nyní si představme, že do Soči budou přijíždět stovky aut, autobusů, vlaků a přilétat stovky letadel, na sportoviště a po městě budou chodit tisíce návštěvníků. Stovky bezpečnostních rámů, rentgeny a další technická zařízení! Uhlídají to? Bude těch cca 37 000 členů ochrany her stačit k tomu, aby setkání sportu, mladých lidí, proběhlo bez jakýchkoliv konfliktů?
Za sebe říkám, že mám skutečně velké obavy. Kdo by byl označen za viníka nějakých atentátů? Nějací anonymní útočnici roztrhaní výbušninou či hostitelé? Upřímně držím Rusům palce a přeji si, aby zimní olympijské hry skončily úspěchem. Již i proto, že jejich současná politika je trnem v oku některým vlivným skupinám světa, které přes politiky chtějí stále více moci.
Václav Žáček /Venda/
