V dnešní době, kdy masmédia na nás chrlí spousty esoterického materiálu, mnohdy pochybné úrovně, se astrologie u mnohých řadí mezi obskurní a šarlatánské „pavědy“. Je to částečně pozůstatek dialektického marx-leninského světonázoru, i když poznatky špičkových vědeckých pracovišť tuto pseudo-filosofii dávno smetly ze stolu. Částečně k tomuto předsudku bohužel přispívají i sami astrologové – tento článek bych chtěl tedy pojmout jako informaci pro ty, kdo si chtějí alespoň částečně ujasnit, o co v této oblasti lidského konání vlastně jde. Pro zájemce o důkladnější poznání daného oboru bych doporučil spíše studium astrologie v některé specializované škole, doplněný rozborem alespon(?) 300 až 500 horoskopů. Pouze toto Vám dá základní představu o tom, co astrologie je a není.

Začnu na první pohled poněkud neobvykle; hologramy. Kdo z vás někdy viděl klasický hologram, tedy onu skleněnou desku, na které je nanesena fotocitlivá vrstva s exponovaným holografickým obrázkem, tak možná ví, co se stane, pokud tuto desku rozřízneme napůl a znovu aktivujeme polarizovaným světlem obrázek, který je na ní exponován. Na obou půlkách se znovu objeví kompletní holografický obrázek. Sice může být trochu zkreslený, ale je na obou. Jak je to možné?

A to ještě není všechno! Když si prohlédnete se zvětšením nějaké obrázky s fraktální geometrií, ať už PC grafiku, nebo například zvětšené krystaly ledu, zjistíte, že se tam znovu a znovu opakují ty samé vzory. A s časem je to stejné. I on v sobě nese větší či menší cykly, které se opakují stále dokola. Menší cykly mají tedy jistou podobnost či analogii k větším, kterých jsou součástí, což se s výhodou používá třeba v astrologii, kdy se z jednoho základního horoskopu derivují dílčí časově omezené horoskopy. V podstatě časové sub-hologramy svých větších kolegů.

Prvotní zdroj, který je tvůrcem tohoto nižšího časoprostorového vesmíru, založeného na hmotě, a tedy i jeho základního vzoru, se stejně jako hologram rozdrobil do jednotlivých mini-vzorů, které v nějaké analogické formě tento prvotní vzor opakují. Tyto mini-vzory mezi sebou interagují, čímž se jejich tvar modifikuje, což se pak zpětně přenáší i na prvotní vzor, a přes něj i na ostatní mini-vzory. Tak se šíří vesmírem zkušenost jednotlivých částeček Prvotního Stvořitele – zdánlivě oddělených, a tedy schopných individuální a tím pádem originální zkušenosti. Toto je tzv. „metabolizmus vesmíru“, neboli způsob, jak se živí Prvotní stvořitel.

I náš Vesmír je ve skutečnosti jeden z mnoha velkých časoprostorových hologramů. A největší Superhologram, časový i prostorový, ze kterého se derivují všechny ostatní, je Prvotní zdroj. Proto se asi říká, že vesmír má podobu stojícího člověka. :@)

Jak vyplývá z uvedeného, koncepce fraktálů platí nejen pro prostor, ale i čas, který je s ním provázán. I ten se drobí na sobě podobné menší úlomky – cykly, které v různých modifikacích opakují pohyb Prvotního zdroje. Cykličnost je základní vlastností Kosmu. Pokud tedy některý z patřičně znalých Proroků starých či nových časů potřeboval něco předpovědět, stačilo se podívat do kronik o určitý počet let zpět. Bylo to vidět hlavně u různých potentátů, o jejichž „dvojnících v čase“ existovaly historické záznamy v podobě dějin různých říší. Tyto cykly jsou tedy jakýmsí „jízdním řádem“, který je záhodno brát v potaz. Pravda, dnes už tento determinismus není tak silný, neboť máme daleko více svobody volby; naše DNA, a její kvantové napojení na astrologické vlivy se mění. Jízdní řád zůstává, ale některé jízdy už nejsou „povinné“ ;-)

Tuto techniku analogických cyklů používal například i Nostradamus, který pak klasickou astrologii měl jen pro zpřesnění a popis události tak, aby čtenáři jeho Centurií, až je v budoucnu budou dešifrovat, měli nějaké vodítko. Jeden učenec v Indii, jehož jméno bylo Bhrigu, známý spíše pod jménem Vashisa (myslím, že tam byl králem), dokonce kdysi založil jakousi databázi, kam zájemci přinášeli ukládat informace o jejich osudu (a následně jejich pozůstalí o konci jejich života), vědouc, že „o patro vejš“, v dalším cyklu, se tam dostaví jeho dvojník, aby se poučil jak nejlépe nakládat s časem, který mu byl dán. V době, kdy cykličnost dějin byla samozřejmostí, nikoho nenapadlo prát se s osudem a vnucovat se na nějaký post v době, kdy podle prožívaného cyklu měl už dávno jít do dža… V dnešní době, zasažené církevním učením Eschatologie (učení o lineárním vývoji dějin) by se řeklo – poněkud nepraktický postoj…

Té databázi se dnes říká Palmová knihovna, a je jasné, že se tam nikdy nedostaví někdo, jehož „kolega“ tam nebyl již na začátku. Podobná databáze by se jistě hodila i nám, jen je třeba začít shromažďovat informace z minulosti svých rodů. V tomto ohledu má výhodu každý, kdo vlastní údaje o svých předcích hodně dozadu – nějakou kvalitní kroniku. Většinou ji mají příslušníci šlechtických rodů. Ti samozřejmě v mnoha případech o tomto jevu věděli; takže si tu práci dali. Jen o tom z různých důvodů mlčeli (kdo by chtěl skončit na hranici, že…).

A co jsou zač ti dvojníci? To jsou jen paralelní „výběžky“ nadřazeného vzoru; čehosi, co nás přesahuje, a čeho jsme součástí (pojmenováno např. Duše). Když provedeme tzv. regresní terapii, můžeme tyto paralelní existence zažít, a tvrdíme pak, že jsme viděli naše minulé životy. Ale to nejsou naše životy (Josef Novák tu bude jen dnes, a ne za 1053 let, před 362 lety či v jiném cyklu). Jen se samozřejmě přes naše napojení nahoru navzájem ovlivn?ujeme, směrem dozadu i dopředu, „v dobrém i zlém“, v čase i prostoru. Ale těch výběžků může být více i v jednom a témže čase! Takto tedy ono TO získává data o tom samém zážitku s různými odstíny danými časovým, geografickým a civilizačním posunem jednotlivých „skenerů“. Pro TO nahoře čas ani prostor neexistuje.

Takže žádné karmické dluhy, tresty, ani odměny, jen vzájemná snaha jednotlivých „výběžků“ jeden druhého postrčit výš, vlastním prožitím a uvědoměním si svého dílu evoluce, a sdílením těchto informací s ostatními. Pokud tedy něco ve svém životě úspěšně vyřešíme, pomáháme tím řešit podobné věci i ostatním „našim“ verzím. Smrt, jako i jiné synchronní události, je pro všechny tyto výběžky simultánní. Daná multi-entita je stažena zpět, a znovu vysazena v jiné formě do jiných dimenzí… Až toto je teprve jiný, tedy příští život, i když zdaleka již nemusí být „náš“. Platí také, že čím delší cyklus v čase, tím přesnější naše osudová kopie – tak, jako grafický hologram má větší i menší výběžky, podobné sobě navzájem, tak i čas má menší a větší cykly; čím větší cyklus, tím větší jejich vzájemná podobnost. Zjednodušeně lze říci, že menší paralely lze pozorovat už i u našich sudých předků – prarodičů, jejich prarodičů, atd…

Lze tyto cykly nějak charakterizovat? V podstatě, tak, jako chodíme do různých typů škol, které se dělí na třídy, tak i v životě v časoprostoru máme jednotlivé cykly, kde se inkarnujeme jakoby v časové souslednosti, a po odžití určitého počtu cyklů – tříd té které školy, vystoupíme, neboť nás místo základky čeká střední či potom vysoká škola. Taktéž s jednotlivými stupni. Každý člověk je „projit“ určitým počtem cyklů, a když uzrál na to, aby se dostal o úroveň výš, přijde závěr Velkého cyklu, kdy ti, kdo jsou zralí, mohou udělat onen velký skok. U jednotlivců jsou jednotlivé cykly kratší, u celého lidstva jako nadřazeného většího vzoru jsou cykly delší.

Jak tedy astrologie vypadá v praxi?

Základ všeho je tzv. Radix, neboli kořen. Je to horoskop narození, jehož konstelace jsou zásadní pro derivaci dalších dílčích horoskopů. Obsahuje potenciál, který člověk pro tento život má, a lze z něj odvodit období aktivace těchto potenciálů. Pro výpočet jsou důležité datum, čas a místo narození, tzv. Nativita. Čím přesnější čas máme, tím přesnější může být divinace ze strany astrologa.

Protože daný horoskop mohou mít i jedinci, kteří se narodili na vedlejším porodním stole ve stejný okamžik, je jasné, že radix je spíše než pomůckou k věštění budoucnosti informací o cestě, která nás čeká, a o výbavě, kterou jsme si na tu cestu vzali. Přirovnal bych to k závodní dráze. Astrolog vám řekne, s jakým autem se závodu zúčastníte, kde na vás budou na cestě čekat náročná místa a chytáky, a jak se zrovna vaše auto hodí pro ten či onen terén. Takže kdy radši zpomalit, kdy naopak šlápnout na plyn, jak poznat, že medvěd, kterej nám zkřížil cestu na horské cestičce, je jen papundeklovej…

Pro lidi, narozené na tom samém místě ve stejný čas, např. jednovaječná dvojčata zrozená císařem, platí, že do závodu vstupují se stejnými auty, startují ve stejný čas, a čekají je tedy ve stejné době podobné zatáčky a výmoly. To je vše, co mají společné. Rozdíl je ale v tom, kdo v každém z těch aut sedí. Každý závodník je jiný, a to je to jediné, co vám nikdo nezmapuje. Celkový objem konstelací, i když je jednou daný, má totiž velký rozsah kombinací, a tak můžeme z každé situace získat či ztratit. Někdo tedy jede opatrně, jeho kolega se vybourá za první zatáčkou, další ani nenastartuje. Každopádně máme alespoň výhodu toho, že mapa zobrazuje naši cestu včetně překážek, jejich významu, a doby, kdy k nim dorazíme. Bohužel nás to nikoho (včetně toho Nej… astrologa) nezbaví nutnosti daným procesem projít. Pouze máme výše uvedené výhody – určitá odlehčení. Je to málo, nebo hodně?

Nutno na tomto místě trochu odbočit a vysvětlit, jak se nejlépe stavět k predikci, byť spíše té z kartářského řemesla:

I ten nejlepší astrolog, znalý vašeho stavu či situace, či kartář vám jen poukáže na potenciál a nejpravděpodobnější verzi budoucnosti, jak se jeví při současném nastavení vašeho postoje či směru cesty! Ale právě proto, abychom to mohli ovlivnit, pokud nám taková perspektiva nevyhovuje, volíme různé predikční techniky; tedy abychom se takovým perspektivám vyhnuli, či alespoň zmírnili jejich dopad. Nebo je, pokud nám vyhovují, posílili. A to vše v optimální době, kdy časové uzly mají nejvíce energie – v synchronních oknech.

Stará známá poučka říká, že jak se na svět díváme, takový ho vidíme. Kvantová fyzika k tomu dodává, že už tím, že danou událost pozorujeme, už ji měníme. Lidská mysl je součástí Mysli Tvůrce, a tedy už úsudek k nějaké situaci, kterou pozorujeme, ji pozmění. Takže potencionální budoucnost, která se nám zobrazila ve výkladu, je už automaticky změněna tím, že jsme se ji dozvěděli, a udělali si o ní představu. Lhostejno jakou. Proto další výklady, které bychom později k danému tématu udělali, už automaticky zobrazí pozměněnou verzi budoucnosti!! Už jsme prostě přehodili vyhýbku.

Tedy, je možno říci, že jakákoliv technika, kterou jsme nahlédli do „budoucnosti“, je subverzivní (podvratná). Už tím, že ji použijeme, tuto budoucnost měníme, a to skrze postoj, který jsme k ní zaujali. Ostatně i stará proroctví pro tento čas byla míněna spíše jako varování, či návod, jak v této době změn uspět. Věštby ve stylu Pána osudu „Stane se!“ tedy nejsou relevantní. Pokud je někdo na vás takto vybalí, tak už ani nečekejte na konec, a raději jděte pryč. Potkali jste jen dalšího zlatokopa, prodávajícího většinou strach a manipulaci s vaší svobodou. Může sice poukazovat na úspěch svých predikcí, ale je to jen tím, že klienti byli slabší osobnosti, a nechali se ovlivnit jeho predikcemi jako něčím, co je jednou dané, a už to nelze změnit. Pak je opravdu naprogramoval, ale pokud to bylo nějakým destruktivním stylem, jde mu to na vrub se všemi důsledky. A to především pokud takto zmanipuloval více lidí, nebo z nich dokonce udělal nějakou sektu obdivovatelů svého ega, a obklopil se jimi. Vždy je třeba nechat klientovi svobodu volby, a všechny možnosti, které jsme odhalili v souladu s významem nějaké situace, mu sdělit. Od toho tu jsme. Kterou cestu si zvolí, už záleží jen na něm. Zaplaťpámbu… :@)

Nyní musím uvést pár poznámek k jevu, který bohužel v této době postihuje celou naši společnost – je jím konkurenční myšlení. I sám Darwin na sklonku života přiznal chybu, když tvrdil, že příroda se vyvíjí přes konkurenční boj. Naše současné nastavení konkurenčního boje je nepřirozené. Příroda nekonkuruje, ale kooperuje!

V astrologii se tento neblahý jev objevuje v řevnivosti jednotlivých praktiků, s tím, že čím siláčtější a poučnější pózy vůči konkurenci, tím je dotyčný shledán více kvalitním a žádoucím na poli boje o klientelu. Koho si takovým postojem přitáhne, je jasné. Milovníky obskurní esoteriky a drbů. Tento politování-hodný jev se většinou týká začátečníků (sic!), kteří si svou nejistotu kompenzují agresivitou. Pokud volíte vstřícný (kooperující) přístup, jste „měkáč“, skrývající slabost. Podobné (z)jevy, které do astrologie nepatří, škodí nejen spolupráci, která je mnohem produktivnější než „soutěž“. Toto nechť si příslušní kolegové-aspiranti zapíšou za uši! Kydat špínu na práci svých kolegů nikomu neprospěje – a už vůbec astrologii – pokud jim o ni někdy vůbec šlo. Příslušný borec by možná udělal lépe, kdyby se šel realizovat do jiné branže, kde se byznysu neplete do cesty slušnost. Jinak, dříve se horoskopy (skutečné kvalitní rozbory) vypracovávaly jen pro osoby, které stály na společenském žebříčku ve významných pozicích, kde bylo důležité mít možnost posuzovat různé záležitosti z pohledu vyššího řádu. Z „matky všech věd“, kterou provozovali povolaní odborníci, se tak dnes udělal byznys, kde jde o to prodat zboží – každému, kdo si zaplatí. I s průvodními „tržními“ jevy.

Paradoxně, stejně nemůže nikdo z astrologů svým kolegům konkurovat. Je to jako s portréty; pokud vemete deset kvalitních malířů-portrétistů, a necháte je namalovat portrét jedné osoby, všimnete si dvou věcí:

1. na všech obrazech se spolehlivě poznáte.
2. každý z těch obrazů bude úplně jiný.

S horoskopy je to podobné. Astrologie je umění, a jako takové bude v práci astrologů odrážet jejich specifický osobní přístup. A tvrdit, že jen můj portrét je ten jedinej správnej, a zakládat Malířské komory, mající za úkol váš vkus fosilizovat jako vzorový na věky, je už v dnešní době poněkud komisch… Měřítkem kvality je jen výpovědní hodnota pro klienta.

Vraťme se ale k postupům při práci astrologa. Jakmile tedy máme zpracován a vyložen Radix, můžeme přistoupit k termínovým horoskopům, např. Ročním, Půlročním, Progresním, Lunárním apod… Mapují z různých úhlů jednotlivé úseky života. Roční začíná v období, kdy Slunce dosáhne ve Zvěřinci stejné polohy, jako byla v Radixu. Počítá se zde s korekcí precese SVP (synetického jarního bodu), takže málokdy, hlavně ve starším věku, se „Ročák“ uzavře v den narozenin; spíše o den později. Navíc se zde uplatní i další odchylky v pohybu nebeských těles.

V okamžiku uzavření ročního horoskopu je jeho konstelace odrazem dění v celém roce, i když se daná témata mohou udát třeba v prvních měsících nového solárního roku (právě zde tedy platí ono známé „Jak na nový rok, tak po celý rok“), a, jak vyplývá z výše uvedeného, to, co zmapuje termínový horoskop, je jen potenciál, a téma, o co jde, a kdy je zmapovaný uzel v čase pro to či ono optimální.

Základní zmapování současné situace je součástí výkladu Radixu, či chcete-li Nativity. Jiné termínové horoskopy se pak mohou zpracovávat speciálně pro dané období.

Další často požadovanou technikou je astrokartografie. Vychází z předpokladu, že pokud jsou významné planety či prvky horoskopu v základních osách horoskopu, jejich vliv se ještě zvýrazní. Protože ne každý má tuto podmínku splněnu, je možno přepočítat horoskop na jiné zeměpisné souřadnice – jakoby se klient narodil v ten samý čas, ale jinde. Pomocí speciálních map je možno nalézt takové místo na světě, kde jsou požadované polohy splněny (občas se ovšem dané místo nachází uprostřed oceánu :-)).

Jiná používaná technika je například partnerská astrologie – tzv. Synastrie. Odhalí vzájemné souvislosti mezi partnery, případně body, kde lidé budou mít třecí plochy, ale tedy i největší příležitost k růstu, a kde naopak hrozí stagnace. Řeší vzájemnou kompatibilitu partnerů, respektive co si dotyční mohou navzájem nabídnout.

Občas se také může stát, že klient neví přesně hodinu narození. Pro tyto případy je možno použít některé rektifikační techniky, založené například na tom, že v okamžiku významných událostí dotyčného klienta lze často nalézt pohyb některých astrologických prvků přes základní osy horoskopu AS-DS, MC-IC a jiné body, jejichž poloha je citlivá právě na čas narození.

Z výše uvedeného je zřejmé, že horoskop je mapa, která pomáhá nalézt v čase optimální body pro rozpoznání a řešení nejrůznějších situací. Je však třeba mít zpracován základní rozbor Radixu, abychom věděli, s čím máme tu čest se vlastně potýkat. Je zároveň nutno vědět, že horoskop není univerzální prostředek pro řešení problémů pro všechny události a pro každého, kdo si ho objedná. Někdy jsou vhodnější spíše jiné techniky, zvláště u přecitlivělých nebo příliš fatalisticky zaměřených osob. Jak jsem již uvedl, má člověk vždy více možností (byť často problematických), jak s danou situací naložit. Takže znovu zdůrazňuji: všechny výsledky astrologických analýz jsou jen potenciály, které se mohou uskutečnit, nebo je jim možno zabránit, v případě nějakého rizika. Důležité je jen správně určit, co je co, neboť často se k nám příležitost dostaví zamaskovaná jako ztráta.

Vesmír nám posílá jen bonbóny, ale musíme je před použitím rozbalit.

A cílem astrologie je pomoci vám při tomto rozbalování.

Přeji hezký den.
 

Bohumil Lipka
http://chiron.wz.cz/

Zdroj: http://chiron.wz.cz/prilohy/astro.pdf