Kontrolní centrum CERN. Autor fotografie: Torkild Retvedt, licence CC BY-SA 2.0

Triliony voltů jsou násilně pumpovány do obrovské, 27 km dlouhé, mega-cívky, zabírající území mnoha kilometrů čtverečních, v níž při plném výkonu dochází k jevům za hranicí lidské představivosti… Zbláznili jsme se zcela?

Sami víme, jak nebezpečný může být mobilní telefon, jak škodlivé záření např. produkuje v dosahu 1-1,5 m od sebe – a to je jen malá primitivní krabička. Co teprv obrovské zařízení LHC – jaké jen ono může mít efekt – to zřejmě nikoho moc nezajímá, nehledě na možné výsledky jeho šílených experimentů, kdy si, skryti v útrobách země, hrajeme na Boha a ohýbáme čas a prostor.

Jaká je to nezodpovědnost! Souhlasí s tím lidé, aby zde v tajnosti, pod jejich příbytky, probíhala činnost hrstky podivínských vědců zcela odtržených od reality, která může klidně zničit náš svět?

Překvapuje mě, že se proti těmto sebedestruktivním hrátkám skoro nikdo nestaví, ba snad ani nevyslovuje. Nikomu nevadí, že se tímto ďábelským dílem prakticky smějeme Bohu do očí? Co může být životu a křesťanské pokoře vzdálenější než tento elektronický kolos z drátů, magatun kovu, napájený teravolty ničivé elektřiny z atomových elektráren? Kam se poděla láska k přírodě, životu a světu, kam pokora, když jsme ochotní zaprodat to vše za to, abychom se mohli pyšnit tím, že máme „hadronový urychlovač“?

Kvůli podobné neuváženosti a pýše zajisté zahynula pyšná Atlantida a dávné lidstvo, jak se píše v Bibli. Bezuzdná namyšlenost lidského pokolení může jít daleko, ne však přes všechny meze. V bodě největší pýchy nastává pád. Chceme rozbít „Boží částici“ za každou cenu – nevadí nám, že při tom může vzniknout černá díra, nebo jiný výtvor schopný zničit vše živé.

Desetitisíce lidí pracují na tomto projektu za miliardy dolarů, aby celému světu přivodili zkázu. Jak výmluvné! Nikomu nevadí, co se zde děje? Neznepokojuje nikoho, kam až se technika dostala a jak velký díl si bere z našich životů? Už nyní si nárokuje rozhodovat o našem žití nebo bezživotí. Kontroluje nás na každém kroku, hlídkuje nad našimi hlavami… A nyní chceme spustit tento gigantický elektromagnet v srdci naší země?

Kam se poděli všichni střízlivě uvažující lidí, všichni křesťané a věřící v Boha? Proč neprotestují proti tomuto výtvoru z dílen temnoty, které má uvrhnout náš svět do propasti? Proč za stejné peníze nestavíme pomník Bohu – např. katedrály a chrámy, nýbrž raději kolos z kovu, ohně, síry a mědi – pomník slávy samému Ďáblu. Zřejmě jsme ztratili poslední zbytky sebekontroly – svědomí a pokora před nás přesahující silou jsou nám pro smích. Snad v tomto přetechnizovaném a dráty protkaném světě zůstává i něco dobrého a alespoň špetka lidského rozumu.
 

Ladislav Zelinka