mapa stránek || vyhledávání

Naše vláda, područí, přísaha věrnosti jiným kruhům…, co si o tom myslet?

Můj stručný příspěvek vznikl na základě vlastní zkušenosti. Ale od počátku. Na pozadí aktuálních problémů, které zavánějí až válečným nebezpečím – Ukrajina + otázka imigrace z islámských zemí a Afriky – zůstává k řešení i opačný trend. Tvůrčí SPOLUPRÁCE států a národů, která by měla vše nebezpečné zmírnit a vytyčit si zcela jiné cíly, než je konfrontace.

První otázka, proč tomu tak není – cítí se někdo ohrožen, že by „nějaký“ světový mír a spolupráce lidí na zachování a zkvalitnění života přinesla některým omezení zisků? Asi ano.

AIIBNedávno pronikl do podvědomí lidí takový nový náznak opačného trendu, než jakým je válčení, nový až grandiózní projekt. Předesílám, že mírový. Je jim tzv. HEDVÁBNÁ STEZKA a s ní související dobrovolná účast státu i ve finančním propojení, v tzv. AIIB – Asijská banka pro infrastrukturní investice.

Mnoho lidí se nad tím určitě zamýšlí, víc je však těch, kteří tzv. řeší válečné konflikty. Mimochodem, přemýšlejí nad následky a příčiny jsou jim zcela jedno – hlavně je to tak u politiků, kteří se snaží „dožít“ své volební období. Ale zpět k tomu velkému projektu.

Jsem již jen pasivním členem KDU-ČSL, ale zcela jasně jsem se přes Parlamentní listy optal místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka, mimochodem, předsedy této strany, na objasnění, na jeho názor:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/jak-se-v-tom-orientovat-83304

Kopíruji:

Jak se v tom orientovat?

Místopředsedo vlády,

jsi vzdělaný muž. Prosím o pomoc při orientaci v zahraniční politice. Jeden americký novinář a publicista napsal: „Příklad Velké Británie, která jako jedna z prvních oznámila, že se připojuje k Asijské bance pro infrastrukturní investice (AIIB), následovala Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemí a Německo. Dokonce i poslední bašta amerického neokonservativismu v Asijsko-tichooceánském regionu, Austrálie, jak předpokládá novinář, bude získána Čínou.“

Může ČR, a má na to vůbec finance, udělat tentýž krok? Uvažuje se o tom v naší vládě a nebo jsme s některými státy střední a východní Evropy takovými chudáky, že nemáme vůbec šanci?
A nebo nám stačí, že tam budou např. evropské státy, které vlastní = mají banky na našem území /Nizozemsko, Francie, Německo…./?

Děkuji za odpověď a příjemné svátky v kruhu rodinném.
Václav Žáček, člen KDU-ČSL

Odpověď

7. 4. 2015 14:46:04 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Ahoj Václave, o tom nic nevím, to ti asi spíše zodpoví ministr financí.

Bělobrádek

(Malé objasnění – s tímto dnes vlivným člověkem se znám již několik roků, byl mým nadřízeným – proto to vzájemné tykání)

Přiznám se, že mi tato odpověď od člena vlády nestačila a zeptal jsem se ještě jednou, již konkrétněji:

http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/otazka/AIIB-Asijska-banka-pro-infrastrukturni-investice-83552

AIIB-Asijská banka pro infrastrukturní investice

Díky bratře předsedo za odpověď. Jako člen strany jsem chtěl znát tvůj názor. Bohužel, budu se muset, podle tvého doporučení, obracet mimo naši stranu. Zvykl jsem si, že ani na vnitřní diskuzi KDU-ČSL jsi neodpovídal. Já ti položil celkem 24 dotazů, které zůstaly bez odpovědi.

Víš, které státy se přihlásily k AIIB? Aby ses nemusel ptát ministra Babiše, tu je máš. Austrálie, Rakousko, Ázerbajdžán, Brazílie, Dánsko, Egypt, Finsko, Gruzie, Maďarsko, Island, Izrael, Kyrgystán, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Tchaj-wan, Turecko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, Spojené Království /UK/.

Dovolím si ještě dva dotazy.

Myslíš si, z názvu této banky, že tam nebudou žádné prostředky pro vědu a inovace, tedy pro tvůj rezort?

Znáš, ve svém omezeném vnímání světa, jaké významné mírové infrastrukturní projekty, ten přívlastek mírový zdůrazňuji, se v rámci AIIB chystají?

Václav Žáček, člen KDU-ČSL 

Odpověď

15. 4. 2015 11:27:47 – MVDr. Pavel Bělobrádek Ph.D., MPA

Nazdar Václave, jak vidíš, na dotazy reaguji zde, emaily, FB a twittrem, což považuji za dostatečné. To nevím. To nevím, neznám.

A opět můj údiv, možná i pochopitelný. Místopředseda vlády, který má ve svém referátě výzkum, vědu, inovace, neví, nezná. Tento grandiózní projekt bude přece zaměstnávat i vědecké kapacity, projekční a výzkumné ústavy… atd.

Pro ilustraci tu dávám odkaz na více informací ze dvou článků – jen krátký úvod do problému. Samozřejmě, že si každý dokáže najít další a další zdroje.

Hedvábná stezka – gigantický projekt

Čína je zemí jiného řádu čísel – její finanční rezervy se blíží hranici čtyř bilionů dolarů. Když jsem řekl, že by se Evropská unie měla podílet na pekingské vizi hedvábné cesty, měl jsem na mysli podílet se na plánovaných investicích. Změnit přístup dřív, než nám opět ujede vlak. Oněch 60 miliard dolarů je jen startovací investice. Čína zažívá zlaté ekonomické období. Její HDP od zavedení prvních ekonomických reforem v roce 1978 vzrostlo třicetinásobně a z poměrně zaostalé Říše Středu se během dvou generací stala největší ekonomika světa. Aby si Čína tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu, oživuje bájnou Hedvábnou stezku, která spojovala Čínu s Evropou.   

Dle nedávno zveřejněného akčního plánu si Peking od tohoto projektu slibuje, že „díky rozvoji států ležících na obou stezkách, suchozemské a mořské, dojde ke změně světového politického a ekonomického prostředí“. A nejen to, Si Ťin-pching na ‚Boao Forum for Asia‘ prohlásil, že jeho země očekává, že během pouhých deseti let roční objem přepraveného zboží přesáhne 2,5 bilionu dolarů.

Velké mlčení

Tak už opravdu nevím co si mám myslet. Mainstreamová média zarytě mlčí o největším gigantickém projektu všech dob a místo něj nám oznamují, že schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 22 miliard korun a je dvakrát vyšší než vloni. Jak jej snížit to už neříká nikdo.

Přitom to chce pouze jedno. Stačí se zapojit do čínského projektu AIIB a vstoupit na obchodní Hedvábnou stezku.

V ČR se nad vstupem do gigantického čínského projektu rozprostírá zlověstné mlčení.
Mnoho Západních zemí pochopilo význam spolupráce na tomto mírovém projektu a stali se zakládajícími členy AIIB.

My se členy AIIB nestali a připravili jsme se tak o možnost spolurozhodovat o pravidlech, projektech a zvýhodněných investicích za miliardy USD.

Vzorní vazalové a chytré Západní zeměhttp://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/hedvabna-stezka-giganticky-projekt.html

A ještě další zdroj (mimochodem, pan Emil Kalabus píše velmi kvalitně):

Zakládající členové AIIB budou ovládat investice na Hedvábné stezce

Půjde Evropa po čínské Hedvábné stezce, nebo se smíří s podřízeností USA?

Čínská banka úspěšně rozkládá transatlantické spojenectví.

Hedvábná stezka byla dlouhá síť obchodních tras, které procházely napříč celou Asií ze Středomoří do Číny a Indie, představovala také informační a kulturní most mezi Evropou a Dálným východem.

Přestože v češtině se pro tuto obchodní trasu více vžil termín Hedvábná stezka, správnější označení by asi mělo znít Hedvábná cesta, protože jednotlivé karavany, které se po ní pohybovaly, čítaly obvykle stovky i tisíce lidí. Navíc také v ostatních jazycích se používají ekvivalenty slova „cesta“ (něm. die Seidenstrasse, angl. Silk Road, rus. Шёлковый Путь, šp. la Ruta de la Seda).

Do AIIB se hlásí národy, které chtějí kráčet po Hedvábné stezce

Proti vůli USA se mnoho zemí EU přidalo mezi zakládající členy asijské investiční banky AIIB. Zájem po Maďarsku vyjádřilo i Polsko, Česko zatím možnost zvažuje. V očích Washingtonu je nová instituce pákou Pekingu pro rozšiřování jeho hospodářského vlivu ve světě a konkurence Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB), kterou vede Japonsko. AIIB je nástupní stanice na Hedvábnou stezku. Kdo je členem AIIB bude spolurozhodovat o obřích investicích.

Nevyhovující podmínky MMF

V r. 2010 byl za podpory administrativy prezidenta USA Baracka Obamy rozpracován balík reforem struktury vedení MMF. Předpokládalo se, že zástupci skupiny BRICS dostanou takový počet kvót hlasů, který by spravedlivě odrážel jejich přínos do světové ekonomiky. Tento návrh reforem Kongres USA zamítl, protože většina republikánů pochybuje o nutnosti mezinárodní finanční spolupráce, a kromě toho, by tyto opravy posílily pozice Číny a oslabily pozice Washingtonu.

Tento příklad je příznačný, protože odpovídá pozici, kterou vypracovaly USA vůči Číně: od r. 2005 vyvíjel Washington na Peking neustálý nátlak, vyzýval „k odpovědnosti“ a dokonce označil Čínu za „globálního bezhlavého jezdce“. Odmítnutí reformovat MMF prohloubilo rozpory, a stalo se jasné, že USA si nechtějí rozdělit moc s ČLR.

Čína je unavena čekáním na to, že ji bude poskytnuta větší pravomoc v mezinárodních bankách, takže si vytváří vlastní příležitosti po celém světě. Je zapojena do vytváření rozvojové banky BRICS, alternativy SWIFTu, budování kanálu v Nikaragui konkurujícímu Panamskému kanálu, a nyní vévodí nové Asijské infrastrukturní rozvojové bance (AIIB).

Na slavnostním zakládacím ceremoniálu v Pekingu 24. října 2014 bylo 21 zemí, které podepsaly společné memorandum o vstupu do AIIB: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam. S malým zpožděním přistoupila k memorandu Indonésie – v prosinci 2014. Austrálie a Jižní Korea ustály extrémní tlak ze strany USA a v březnu oficiálně také přistoupily k AIIB. Přihlášku podal i Hongkong a ukázalo se, že členem bude i Tchaj-wan, ovšem jako Čínský Taipei.

Velký průlom nastal na počátku března, kdy George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie.

Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… K dnešnímu dni má AIIB 57 zakládajících členů.

http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/zakladajici-clenove-aiib-budou-ovladat-investice-na-hedvabne-stezce.html

 

Ještě jeden můj všeobecně pojatý dodatek, který považuji za důležitý. Jedná, lépe, mělo by se jednat na naší planetě o mír, o řešení problémů lidstva domluvou, projekty, která zaměstnají lidi, odstraní hlad, dají lidem zdroje pitné vody? A nebo se svěřit „jestřábům“, obchodníkům s válkou, kterým záleží jen na zisku? A co naše vláda? Kam nás vede?

 

Václav Žáček /Venda/
 

hodnocení: 4.7
hlasů: 15
Tisk Tisk

321 komentářů

    1. Tvl. nekrm furt toho trolla. Ty nepoznáš mimoně, Alzheimera?

  1. Čína se vyzná a její význam bude růst, i když někdo může tvrdit opak.
    Z článku – odkaz dole:
    „V červenci 2020 podepsaly Írán a Čína strategickou dohodu o spolupráci na období 25 let. Na oplátku dostává Čína z Íránu zlevněný plyn a ropu – ve skutečnosti je o 30% levnější než tržní sazba. Odhaduje se, že Čína souhlasila s vložením přímých zahraničních investic ve výši 280 až 400 miliard do íránského ropného, ​​plynárenského a petrochemického průmyslu v rámci 25letého programu spolupráce. Peking a Teherán mají navzdory svým politickým rozdílům (v Číně vládne komunistická vláda a Írán islámská teokracie) společný cíl vzdorovat unilateralismu USA.

    Čína využívá Írán jako páku vlivu v regionu a Írán využívá Čínu ke zmírnění svých ekonomických obtíží. Odstoupení USA od jaderné dohody však toto sblížení podpořilo a upevnilo, což Trump a jeho tvůrci politik nepředpokládali. 25letý program spolupráce představuje spolupráci na všech úrovních a je politickým přeorientováním. Tato spolupráce umožňuje Teheránu poněkud obejít americké sankce.

    Díky 25letému programu spolupráce se Írán stal strategickým průchodem iniciativy Belt and Road pro propojení západní Číny a střední Asie s Tureckem a evropskými trhy. Sino-íránská spolupráce je však zpomalena sankcemi, protože transakce jsou blokovány. Americké sankce vůči Íránu, pokud vezmeme matný pohled na ambice Pekingu, také doufají, že čínský ekonomický rozpínavost omezí.“

    Povšimněte si – iniciativa Belt and Road postupuje drobnými krůčky!!

    Zdroj: https://www.globalresearch.ca/us-sanctions-against-iran-allowed-china-to-penetrate-its-influence-deeper-into-central-asia/5737605

    1. Vendo, na jedné straně předstíráte, že jste spirituální člověk a druhé straníte Číně, jejíž komunistická vláda spiritualitu popírá. Vždyť komunistický materialismus není s vírou ve Stvořitele nijak slučitelný. Obávám se, že nejste „ani ryba ani rak“, že jste naprosto nekonzistentní. Kdybyste se alespoň přiznal, že jste komunista a že vaše názory o karmě jsou prachobyčejným šméčkem, že víru jen předstíráte. Nikde jinde jsem se nesetkal s takovým pokrytectvím.

      Čínská vláda provádí perzekuci křesťanů. V kostelích montuje kamery a monitoruje, kdo tam chodí – používá zařízení na rozeznávání obličejů. Následně se křesťanům mstí krácením jejich příjmů. Tato vláda rovněž odstraňuje kříže z kostelů. Čína v praxi realizuje, co George Orwell popsal v románu 1984. https://www.krestandnes.cz/cina-po-cele-zemi-instaluje-kamery-neposlusnym-krestanum-saha-na-penize/ https://www.krestandnes.cz/cina-za-prvnich-sest-mesicu-roku-odstranila-z-kostelu-pres-900-krizu/

        1. Vendo, váš článek obsahuje to, co tisklo za totality Rudé právo – nezasahovat do vnitřních záležitostí jiného státu. V daném případě se totalitní Čína ohrazuje proti angažovanosti Západu ve věci perzekuce jejích národnostních a náboženských menšin komunistickou stranou. Je to podobné jako když váš soused bude bít svou manželku a když se jí zastanete, řekne vám, že nemáte zasahovat do vnitřních záležitostí jejich rodiny. Necháte ho, aby ji umlátil k smrti?

          Kde se ve vás bere ten cynismus? Vám opravdu nevadí hrůzy, které se v Číně znovu dějí? Vždyť s komunisty máte zkušenost a víte že v naší zemi způsobili smrt cca 8000 lidí.

      1. ad – Nikde jinde jsem se nesetkal s takovým pokrytectvím.

        Není to tak dávno, kdy jste si pomlaskával, jak máte k Vendovi blízko.

        1. Ano. Jedna věc je žvanit a druhá věc je konat. A jen skutky hovoří.

  2. → Jedna věc je žvanit a druhá věc je konat. A jen skutky hovoří.
    ___________________ SVATÁ PRAVDA!
    Ach jak lacině a směšně zní: Ano, přiznávám, mýlil jsem se.
    Ale na Gestapu to možná zabere.:-) PájaVé vo tom ví určitě svý.:-)))

  3. → Ano, přiznávám, mýlil jsem se.
    _____________ Pozdě chlapče, pozdě. Jednou si se zmýlil a zaprodal, tak následky si holt nes, soudruhu!

  4. Čína umí předpovědět? Nebo si jen na něco hraje? Především, Čína ví, co dělá!! A to je důležitější, než na našem malém českém pokakaném dvorečku kout pikle, chvilku hlasovat tak či onak, chvilku se s někým kamarádit, chvilku pomlouvat. :https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-vyvinuli-system-pro-predpoved-pandemie-odhadl-kdy-bude-lip-144083#source=hp&seq_no=5&dop_ab_variant=519601&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=nBNduTRwRn4-202102251133&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz V samém závěru odkazu se píše – „Počet ohlášených nakažených na celém světě překročil 110 milionů, více než 2,4 milionu lidí zemřelo. Systém předpokládal, že i kdyby bylo 70 procent světové populace naočkováno do konce minulého měsíce a nedošlo by k ovlivnění účinnosti vakcín, pandemie by i přesto trvala čtyři roky. Počet ohlášených nakažených na celém světě překročil 110 milionů, více než 2,4 milionu lidí zemřelo. Systém předpokládal, že i kdyby bylo 70 procent světové populace naočkováno do konce minulého měsíce a nedošlo by k ovlivnění účinnosti vakcín, pandemie by i přesto trvala čtyři roky.“ Co na to naše věda, nemyslím česká, ale ta západní?

    1. Přečetl jsem si jeden dokument na tzv. konspiračním webu. Zdalipak tam vyloženě lžou?

      Fakt je, byť to nelze dokázat, že úroveň Tibetu, jako součásti Číny, šla nahoru. Zdalipak by to bylo za dřívějšího režimu. Tuším jeden fakt. Kdyby tam USA měla před datem vpádu Číny /jinak pomoci Číny/ do Tibetu svoji vojenskou základnu, rakety, letiště a tak, mimochodem je to velmi strategické oblast, nadmořská výška a tak, tak by malí mniši měli bezva americké žvýkačky.

      Takhle s Čínou tam šla životní úroveň dost nahoru, že ?

      https://www.czechfreepress.cz/asie-a-pacifik/co-ne-vime-o-tibete-aneb-proc-nevyvesovat-tibetske-vlajky.html

      Dobrou noc.

      Alois

  5. Setkal jsem se tu s mnoha až nenávistnými projevy k Číně /potažmo i k Rusku/. Chápu, že jsou mnozí lidé, kteří prostě budou směřovat tam, kam jde tzv. většina. Spíš bych ale řekl, kam jdou úplatná média a kam vedou lidi typu „plastelína“.

    V mém článku k Číně jsem si všímal spíše vztahu ČR k tomu, co Čína nabízí.

    Dnes dávám odkaz na článek, kde je vysvětlen postoj USA k Číně, přesněji, jejich vzájemné vztahy. A když jsem si to pozorně přečetl, tak bych se musel fakt podivovat, jak mnozí lidé jsou svojí nenávistí k Číně až zaslepeni :

    Dobré počtení – https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-hon-na-cinskeho-draka.A210228_120825_p_zahranici_wag

    Václav Žáček

Diskuse byla ukončena.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference