Na úvod – není myšlena tma jako nevědomost.

Mnoho lidí neví, že lze strávit dobrovolně pár dní v absolutní tmě. Zadá-li si však zájemce do vyhledávače „léčení tmou“ nebo „pobyt ve tmě“, objeví se již poměrně velká nabídka možností, které se i u nás nyní zájemcům nabízejí. Na různých webových stránkách je pak detailně popsáno – proč, za jakým účelem a mnoho praktických rad a zkušeností od různých účastníků.

Z praktického pohledu – kdo si tento experiment může dovolit? Pohled finanční = mít cca 4 až 8 tis. korun na ten základ, tj. cestu do místa, kde je pobyt umožněn a přímé náklady pobytu poskytovatele této služby. Obětovat také na to svůj čas, dovolenou, odloučení, kdy nemohu, lépe řečeno, dobrovolně nechci komunikovat s vnějším světem a spolurozhodovat o nějakém např. rodinném životě. Odpojit se. Z mé vlastní zkušenosti pak je důležitá motivace. Určitě se nepřihlásíte na kurz potápění do např. exotického Egypta a jeho Rudého moře, když ještě vůbec neumíte plavat. Tedy i motivace pobytu ve tmě vyžaduje předpoklad určitého záměru.

Takový první je, že se vyrovnáte s tím, že budete sedm dní a nocí o samotě a že se nebudete tmy bát. Víte, v jakém prostoru se objekt nachází – zpravidla to je v přírodě. Ještě za světla poznáte svoji místnost a zařízení, kterým budete disponovat. Ve tmě však můžete svoji ložnici najednou procítit jako neomezený prostor; a nebo naopak, jste stísněni tímto neviditelným a uzavřeným prostorem.

Někdo určitě v tom předpokládaném zklidnění o odpojení se vidí příležitost pro dání si „svých všedních věcí do pořádku“; takový útěk před okolnostmi svého života a nastolení snad i ideálních podmínek, kdy si mohu sám a v klidu promyslet, co a jak dál budu po návratu dělat.

Třetímu motivu vévodí snaha zájemce o prohloubení např. své relaxace, koncentrace a meditace, kdy jde o nový rozměr jeho cvičení k prohloubení duchovní zkušenosti v jiných podmínkách, než které nabízí všední život se svými starostmi (i radostmi).

Čas ve tmě a při tom, že nemáte žádné povinnosti, nabízí zcela jiný „rozměr“. Můžete výrazně zaspat, či ani nevíte, že jste zalehl ke spánku příliš brzy a nebo váš den začne vstáváním v neobvykle časnou hodinu. A zase to nevíte. Dokonalá tma je fenomén. Dobrovolně vyřadíte jeden z nejdůležitějších smyslů fyzického těla, kterým je zrak. Ten přináší svému majiteli jednu ze zásadních možností pro poznávání světa a komunikaci s ním. Zrakové vjemy následně zpracovává mysl. Před spánkem doma, ve své posteli, zhášíme světlo a zavřeme oči. Tma se dostaví a je to signál pro usínání. Tady, v absolutní tmě, můžete mít oči otevřené jak chcete, nevidíte nic. Stejně ale i zde, chcete-li spát, oči zavřete. Jde zřejmě o automatický reflex, kdy naše rozhodnutí spát zapojí po zavření víček nervovou soustavu, která nás tak připraví a „uloží“ ke spánku.

Mnohem silnější účinek by měl pobyt ve tmě tehdy, když bychom vyřadili i sluch. Ne izolací stěn, podlahy a stropů, ale hlavně nějakou formou ucpání uší tak, aby k nám nepřicházel žádný slyšitelný podnět ze světa.

Další, co by přineslo zcela jiný prožitek pobytu ve tmě, by bylo naučení se zvládat očistné půsty již předem, např. od jednodenních až po týdenní a ten „černý“ týden uplatnit jako opravdový půst, zdůrazňuji, že očistného charakteru s pozitivním působením; a s pitím pouze čisté vody. Tím bychom vyřadili další smysl, chuť.

Čich je u lidí poměrně zakrnělý a v podmínkách, které by tento upravený – vylepšený pobyt nabízel, by byl téměř vyřazen.

Pátý smysl, hmat, vyřadit v těchto podmínkách nelze.

Téměř naprostý ideál, kdy dojde k vyřazení všech smyslů a tím i vjemů člověka, nabízí pobyt ve flotačních – plovoucích nádržích. Tady zkušenost nemám, i když mi o ní jeden člověk před pár dny vyprávěl. Ale to je jiné téma.

Proč o vyřazení smyslů takto píši? Pobyt ve tmě, jen s nepoužíváním zraku, zanechává totiž ostatní smysly v činnosti, a to např. pro můj účel – ideál, může být rušivé. Ideálem z mého pohledu je něco jako být zcela „bez těla“, bez pocitů tepla, chladu, oděvu na těle, tlaku na hýždě pří sedu, účinku gravitace při lehu, chuti a vůně jídla a nevnímat zvuky z vnějšku – ptáky, štěkot psa, traktor na vzdálené silnici či hukot letadla v nočním tichu. Všechny rušivé smyslové vjemy navozují vzpomínky či představy a rozvíjejí nechtěnou práci mysli. Ideálem je zůstat jen ve vztahu mysl-duše-vědomí. V indických filosofických zdrojích poznání lze narazit na zdánlivě jednoduchou sanskrtskou definici „SAT-CHIT-ANANDA“. Kde Sat je existence, Chit je vědomí a Ananda je blaženost. Nejde však o nějaké rozpojení se, oddělení se na jednotlivé složky, ale naopak o úplnou Jednotu v těchto třech stavech. Ideálem je získání takové úrovně existence /tělesné i mentální/, kdy plné vědomí prožívá blaženost bytí a směřuje, a časem docílí, úplného poznání sebe sama, své podstaty duše, v nekonečném Bohu.

S podobným cílem jsem sám prožil ve tmě mnoho zajímavých zkušeností a v brzké době si je opětovně prohloubím.

Odkaz, který může inspirovat k prvnímu kroku zkusit to:
http://probuzeni.blogspot.cz/2013/12/dunkelterapie-lecba-tmou-7-dni.html
 

Václav Žáček