Dopad (1). V astronomii
Dopad (2). Americká Nikaragua navázala na Čeljabinsk
Dopad (3). Souhrn nezvyklých souvislostí meteoroidů
Dopad (4). Odkud Čeljabinský meteorit vypustili
Poznatky a názory k Čeljabinskému meteoritu zde byly zveřejněné ve čtyřech dílech. ~ Smysl textů spočíval v názoru ke dvěma navazujícím jevům, s odstupem jednoho roku (2013, 2014). Byly vysvětleny jako záměrné varování od cizích civilizací – co nás čeká, a čemu se proto máme bránit. ~ V dalších dílech navazuji vědeckými názory, že ničivá kometa se vrací pravidelně. Byla příčinou malé doby ledové – triasu. A nyní se zřejmě blíží čas jejího návratu.
OBSAH
1. Doba ledová
2. Překvapení na 1.200 let. Dopad komety způsobil malou ledovou dobu
3. Zdůvodnění zásahu Země kometou
3.1 Nanodiamanty
3.2 Požáry
3.3 Potopa světa
3.4 Kaňon
3.5 Vyhynutí zvířat
3.6 Zánik kultury Clovis
3.7 Jaderná zima
1. Doba ledová
Doba ledová je obdobím, kdy je pevnina pokrytá ledem ve velkém rozsahu. A to jak severní, tak jižní zemská polokoule. Na mořích velké ledovce nevznikají. Hladiny klesnou, protože ledovce vážou vodu na obrovských územích. Mívají výšku až i jednotek kilometrů. Jejich éry bývají odděleny desítkami tisíc let. Na Zemi se objevovaly ve všech časech.
Věda rozděluje uplynulý čas na období
| Název období | od – do minulosti (miliony let) |
| Prvohory | 541 – 252 |
| Druhohory | 252 – 66 |
| Třetihory | 66 – 2,6 |
| Čtvrtohory | 2,6 – 0 |
Poslední ledová doba trvala asi 90 tisíc let. Sílila před 27 až 18 tisíci lety, s vrcholem před 21.000 až 19.000 lety. Pak se velmi rychle oteplilo. s.121
(Všechny odkazy na stránky, např. s.121, patří knize Grahama Hancocka, viz na konci: Odkazy [30].)
Dnes ledovce zabírají až 10 % pevnin, při největším zalednění to bylo 28 %. Z poslední doby ledové se dochovaly vrstvy zalednění: Grónsko, Antarktida – jejich nejstarší led má staří až 250.000 let. Ještě starší led mizí, protože neustále ujíždí do moře. [wikipedia.cz]
2. Překvapení na 1.200 let. Příčina malé ledové doby
Po skončení velké doby ledové nastaly příjemné teploty, někdy vyšší než známe v průměru dnes. To bylo v době před 15.000 lety ± několik tisíc let.
Jenže před 12.800 roky se znovu ochladilo – jen na nedlouhou éru. Tato malá doba ledová (mladší trias) trvala v době před 12.800 roky až do 11.600, kdy se rychle oteplilo. Časový údaj 12.800 věda určuje s přesností ± 150 let. s.117
Podstatné změny počasí na začátku a na konci mladšího triasu se uskutečňovaly během 10 let, jak určují údaje ledovcových jader v Grónsku.
Příčina návratu tepla před 11.600 lety není známá. Mohl to být prach z velkých výšek, jenž se usadil. Také se uvádí možnost – Zemi dostihl kometární prach, jenž zdůvodní skleníkový jev.
V severní Evropě se rozmohly nové druhy stromů. Konec zimy nastal po celé Zeměkouli.
3. Zdůvodnění zásahu Země kometou
V dalších kapitolách popisuji poškození Země v malé době ledové. Hodnověrné zdůvodnění určilo příčinu – následky nárazu komety do Země. Svými úlomky zasáhla různé části světa: Severní Ameriku, Evropu i přes Atlantský oceán, 50 milionů km2. Epicentrem nárazu měla být severní Amerika, a v ní Kanada. s.80
3.1 Nanodiamanty
Nálezy nanodiamantů, různě po světě, poukazují na dopad komety na Zem. K jejich vzniku je potřeba prudkého nárazu a tlaku, vysoké teploty. Bývají dokladem důkladného nárazu komety nebo planetky.
„Sklovité a kovové materiály v usazeninových vrstvách se mohly vytvořit pouze za teplot přesahujících 2.200° C, a proto je nemohlo způsobit nic jiného než srážka Země s velkou kometou.“ s.96
3.2 Požáry
Části komety dopadly na Zem a způsobily požáry na obrovských plochách. Vyhubily mnoho tvorů, včetně zničení flory – jejich zdrojů potravin. Také zánik indiánské cloviské kultury. s.79
Kouřové saze mohly být příčinou následného ochlazení – zavinit „jadernou zimu“.
Možnou příčinu upřesňují vědci J. Kennett, A. West a R. Firestone:
Ve větších vzdálenostech by průlet velmi rychle letícího, velmi žhavého tělesa způsobil extrémní požáry, který by zničily lesy a pastviny, připravily tak býložravce o zdroj potravy a zapříčinily vznik dřevěného uhlí, sazí, toxických plynů a popela. s.83
3.3 Potopa světa
„Po srážce s velkými úlomky komety se Zemí, (jak naprosto přesvědčivě ukázali vědci studující takovouto událost v mladším triasu před 12.800 lety), — dopad na ledový příkrov vyvolal globální povodeň.“ s.206
Zdroje knihy [30] jednoznačně dokládají, že svět poznal biblickou potopu. Z bible však nevycházejí. Poznatky, jež předkládali vědci J. Kennett, A. West a R. Firestone vědecká většina dlouho odmítala, jak už to tak bývá.
„Geologové se shodují na tom, že Severní Amerika byla v závěrečném tisíciletí poslední doby ledové zcela jistě postižena katastrofickými povodněmi.“ s.47
Závěrečným tisíciletím poslední doby ledové byla doba před rokem 11.600; tehdy končila. Trvala 1.200 let. Zde konkrétní názory:
Randall Carson: „Odhaduji, že minimálně 4 úlomky – každý z nich mohl mít tak 800 m v průměru, možná víc – narazily do Kordillerského a Laurentinského ledovcového štítu trochu jako výstřel z brokovnice a způsobily okamžité tání v masivním měřítku.“ s.77
„Hunt se domníval, že relativně malý objekt, půl km v průměru, by dokázal vytvořit kinetickou energii dostatečnou k tomu, aby rozpustila zhruba desetiny severoamerického ledovcového štítu a vyvolala tak katastrofickou povodeň. — na povrch ledovcového štítu mohlo dopadnout větší množství dvoukilometrových objektů. Mají-li pravdu, rozsah následných povodní musel být takřka nepředstavitelný.“ s.106
„Severní Ameriku pokrýval po větší část období, trvajícího 100.000 let, hutný ledový příkrov, místy až 3 km silný, který se ale náhle někdy v době před 15.000-11.000 lety rozpustil.“ s.49
Obrovské tání s povodněmi následně zvýšilo hladiny světových oceánů a moří. To nakonec vedlo ke změně globálního klimatu naší planety, nejspíš spolu s „jadernou zimou“.
3.4 Kaňon
Dlouhá léta byl odmítaný geolog Harlen J Bretz (*1882), který roku 1928 popsal vznik kaňonu Grand Coulee.
„V kaňonu Grand Coulee to vypadá, jako by nějaká nevyzpytatelná síla, možná ruka samotného Boha, vzala dláto s ostřím širokým několik kilometrů, je divoce zarazila do země a vyryla rýhu s kolmými stěnami, hlubokou mnoho desítek metrů a téměř 96 km dlouhou. Toto „dláto“ ovšem nebylo z oceli, nýbrž z ohromného množství valící se divoké vody plné štěrku, která ale tekla jen několik týdnů – byla to voda Bretzovy potopy. Široká přes 5 km. — Takováto situace nemá obdoby. — Erozí bylo narušeno a přemístěno minimálně 40 km3 čediče.“ s.63
Jenže věda se štítívá poznatků, jež sama neobjevila. Geologie dbala svého názoru – co vidím, to je. Trvala na klidném vývoji Země, kdežto katastrofální potopu nechtěla uvažovat – vždyť se shodovala s popisem v bibli. Ujišťovala, že obrovský kaňon vznikl dlouhodobým tokem vody. Naopak Geolog Bretz dlouho usiloval o prosazení názoru na vznik kaňonu náhlým náporem obrovského množství vody.
„Bretz nebyl náboženský dogmatik: ´Vše, co viděl na své pouti horkým, suchým, pustým světem Scablands, ukazovalo — na to, že se náhle daly do pohybu obrovské masy vody, které bleskově odplavily sprašovou svrchní půdu a poté se zařízly hluboko do čedičové skály pod ní.´“ s.50
Randall Carson popisuje posun obrovských balvanů v Americe:
„Povodeň — přinesla s sebou tisíce kusů ledovce velikosti ropného tankeru, ve kterých byly zamrzlé kusy skály velké jako dům. — Když potom povodeň ustoupila, roztály a balvany tam zůstaly ležet —.“ s.68
Zde konkrétně k Evropě:
„Studie poskytuje první přímé důkazy, že údolí kanálu La Manche vytvořila obrovská povodeň.“ s.111
3.5 Vyhynutí zvířat
V době ledové žili ve střední Evropě také jeskynní medvědi, mamuti, nosorožci a obrovití daňci – srstí chránění proti chladu.
Na Sibiři v posledních staletích lidé nacházeli zmrzlé mamuty, když tál dávnověký sníh a led. Jejich smrt tehdy přišla náhle, jak o tom svědčí ještě čerstvá potrava v tlamě. A také kvalita mamutího masa, které bývá „čerstvé.“ Zvířata i lidé je jedli.
Příčinou náhlé smrti bylo zmrznutí ve sněhu, jenž v obrovském množství zasypal Sibiř, do mimořádné výšky. Jistě měl hodně nízkou teplotu a k tomu se uplatnila jeho větší tepelná kapacitu, než má studený vzduch. Mamut zasypaný během několika sekund až nad hlavu, o teplotě odhadem -60° C, pochopitelně přestal žvýkat. Už jen vnímal a zahynul nejspíš do jedné minuty. Ostatně lidé pod lavinou sněhu zahynou obvykle udušením. Vyjímečně se udává, že zvířata byla také fyzicky zraněná masou takřka naráz spadlého sněhu.
Mamutík Juka
Byl nalezený v roce 2010 kus od ústí řeky Kondratievo [-] na jižním pobřeží Laptěvova moře. Zvíře uhynulo asi před 28.000 lety [-] (nekalibrované radiokarbonové datování – asi před 34.300 lety) ve věku 6-9 let (soudě podle stupně vymazání podkladových zubů) [-]. [Мамонтёнок_Юка]
Nejstarší DNA na světě patří mamutovi. Je stará 1,2 milionu let
„— nejstarší DNA, jakou kdy vědci objevili. DNA se v čase rozpadá a degraduje. Proto je 1,2 milionu let stará, nesoucí informace o životě, tak vzácná.Nově objevený genetický materiál byl získán ze zubů tří mamutů, kteří zůstali zamrznutí v sibiřském permafrostu. — nejde o stejný druh mamutů, ale o vzájemně blízce příbuzné, leč evolučně odlišné druhy. — Dva z těchto vzorků jsou starší než milion let, což posouvá hranici zachovalé DNA dál do minulosti.“ [Nejstarší DNA, mamut]
Tyto dva nálezy tedy nenasvědčují, že by tato zvířata zahynula po dopadu uvažované komety před 12.800 lety.
Také je otázkou, z jaké doby jsou mamuti, kteří se po dlouhé době dodnes stávají potravou i lidem. Maso by nevydrželo tisíce let dobře poživatelné, v dalším cituji. Článek také hledá příčinu promrznutí půdy do hloubky mnoha set metrů.
To, že je maso z nich poživatelné, také vypovídá o tom, že neleželo v permafrostu desetitisíce let, jak se nás pokoušejí přesvědčit. Katastrofa, která zmrazila mamuty, se musela stát celkem nedávno, před 300 – 500 lety. Vtip je totiž v tom, že i ve zmrzlém stavu maso i jiné organické látky ztrácejí své vlastnosti a mění se. To, že se mikroorganismy nemohou v takovém masu rozvíjet kvůli nízkým teplotám, ještě neznamená, že samotné molekuly bílkovin se pod vlivem času a nízkých teplot nerozpadnou. [31]
Nakonec k americkému světadílu:
V průběhu mladšího triasu vyhynulo minimálně 35 druhů severoamerických savců.
Většina jihoamerické megafauny, jež prosperovala v období před mladším triasem, vyhynula také před 12.000 lety, tj. před koncem mladšího triasu. s.100
Zmínky o obrovských zvířatech v mýtech, — nejsou dílem fantazie, nýbrž jde o očitá svědectví, týkající se mnoha druhů velkých zvířat, která žila v Severní Americe před začátkem mladšího triasu (12.800), ale vyhynula někdy koncem tohoto období asi o 1.200 let později. s.47
3.6 Zánik kultury Clovis
Indiánská cloviská kultura zmizela z archeologických záznamů během mladšího triasu před 12.800 až 11.600 lety. s.79
Wikipedia udává tolerantněji, před 13 tisíci lety až 9.000 lety. Indiáni vyráběli propracované kamenné zbraně – kopinaté hroty oštěpů, nože z pazourku, buližníku nebo jaspisu. Byli předky asi 80 % současných indiánských domorodců.
Důkazem vlivu komety je uhlík, jehož vrstva vznikla zhruba před 12.800 ±150 lety spolu s nanodiamanty, iridiem a dalšími částmi. Nachází se těsně nad cloviskými nálezy v osmi sídlech. Ve stejném období i v Belgii.
3.7 Jaderná zima
Výbuchy jaderných bomb by mohly vymrštit množství prachu, který by zůstal velmi vysoko a tím by bránil průniku slunečního záření. Jenže dlouhodobou zimu může zavinit prach, aniž by k tomu bylo potřeba války. Ochlazení Země na dobu 1.200 let se podobá jaderné zimě.
Odkazy
[30] Boží mágové. Zapomenutá moudrost ztracené civilizace – Graham Hancock. Vyd. Metafora s. r. o., Praha 2016. Přeložil Alexandr Neuman. Orig. Magicians of the Gods. Nakl. Coronet, Velká Británie 2015
[31] Ještě jednou o permafrostu – 7.8.2018
Bohumír Tichánek
https://www.tichanek.cz/
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/uzivatel/tichanek/blogy
Poslední články autora:
