Po skončení první světové války se Evropa stala „duchovním spáleništěm“. Její tisíciletá vedoucí idea křesťanství byla v rovině respektování vědomostními elitami v troskách. V důsledku toho se v tomto civilizačním duchovním vakuu začaly formulovat tři „náhradní“ světonázory. Na Západě převládlo nenápadně a stále se ještě do hávu tolerantního křesťanství zahalující náboženství zlatého telete neboli vševládných peněz. Z pudu sebezáchovy si „uctívačství peněz“ ponechalo masku demokracie. Tato forma správy státu dávala alespoň určitou pojistku ve vztahu ke Spravedlnosti. Tou pojistkou je právo veta voličů!

Jasnovidný Winston Churchill tento způsob správy státu pregnantně vyjádřil slovy: „Demokracie je špatný způsob vlády, ale nic lepšího není!“ Měl pravdu, protože dokonalý způsob správy státu, tj. poznávání hmotných rozměrů reality vědou a duchovních rozměrů reality (etiky) náboženstvím blízkým Bohu, nebylo v daném stavu civilizace možné. Nebyl pro to ani dostatečný vědecký fundament, ani Bohu, vnímavému jako Podstata světa, dostatečně blízké náboženství.

Vedle tohoto agnostického okruhu civilizace vyrostly přímo satanem vedené dva jiné civilizační okruhy. Jeden ateisticko-komunistický, druhý nacistický. Na základě znalosti duchovních zákonů by si měl každý duchovní člověk vypočítat, že vojenské střetnutí všech těchto okruhů je nevyhnutelně dáno logikou dějin i božími zákony! Satan je přece z podstaty věci organizátor válek a utrpení lidí. Činí tak proto, aby „zásobil“ temný astrál (peklo) energií k jeho existenci. Ta do temného záhrobí přitéká ve formě energie z předčasných smrtí lidí, nenávistného myšlení a duševního utrpení obecně.

Bytosti temného záhrobí (démoni) nemohou totiž přijímat vyzařování energie ke své existenci z jasu Boha a nejjasnější Bůh Podstata světa by energii k existenci záhrobního pekla nikdy nevyzářil! Dárce života nám lidem dává energii jak tělu (skrze DNA), tak duši (skrze rodinu) „věnem“. Člověk je dostává propůjčeno proto, aby s nimi správně hospodařil. Jak toto věno krásně popisuje Ježíš v podobenství o půjčce různého počtu „denárů“. Na konci života ovšem člověk musí vrátit Dárci života ony energie, rozmnožené nebo nerozmnožené. Podobenstvím o denárech popsal kdysi Ježíš formou alegorie možnost a povinnost duchovního vzestupu duše, a tím smysl jeho života na zemi. Jestliže propůjčenou vitalitu a inteligenci člověk nevyužije nebo použije ke zlu, její energie „propadá“ satanovi a odchází „obrazně dolů“. Jinak řečeno, „živí peklo, temné záhrobí“. Proto je pro o vzestup usilující lidi dobré si uvědomit neodvratitelný dopad zákona:

Jakmile se v zemích a národech rozmohou ve větší míře satanské mocenské principy a přístupy vládnutí, tj. nacionalizmus a ateizmus, propuknutí válek, utrpení a masových předčasných smrtí je neodvratné! Obnovuje se jimi harmonie stvoření nebo jinak řečeno je vykonávána Spravedlnost.

Se vznikem ateistického bolševického bloku a nacistického bloku se stala zvěrstva další světové války neodvratnými. Aby si tyto satanské soustavy připravily podmínky k válce, začaly zbrojit. Tím došlo k posunům v poměru velmocenských sil v Evropě a na světě.

Jak snad již bylo pochopeno, vznik prvorepublikové ČSR podnítily síly vítězných velmocí Anglie a Francie. V učebnicích to bylo zdůvodňováno sice „naplněním práv na sebeurčení národů“, ale skutečnost byla odvozena od mocenských her.

Jakmile se ale Adolf Hitler v Německu se stal tak silným, že se nemusel bát akce Francie, o Anglii zaměstnané v koloniích ani nemluvě, začala mít česká vládnoucí a vědomostní elita obavu. Hitler se ani netajil tím, že rozpoznal ČSR jako „mateřskou letadlovou loď“ Západu a židobolševizmu ve střední Evropě. Že tedy bez její likvidace nemůže o jakékoliv úspěšné expanzi kamkoliv uvažovat. V tomto aspektu částečně prozřetelný prezident Beneš se proto snažil zajistit smlouvami existenci státu jak mohl, třeba i spojením s „čertem“ (SSSR).

Kvůli těmto aktivitám nemohl Hitler od počátku postupovat přímo. K zničení ČSR zvolil tedy postup, založený na západní sofistikou deklarovaném „právu národů na sebeurčení“. Žádal jej tedy i pro německy myslící občany v ČSR. Snadno si odhadl, že když padne profrancouzská „malá dohoda“ (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko) a politickou hrou podpoří nepříčetnou politiku polského státu, (nepříčetností proslulou dodnes,) dostane předválečnou ČSR a jeho zdroje zadarmo. V krizových předmnichovských dnech v hovorech „od stolu“ generálům říkal:

„Znám Čechy, Srby a Poláky z Vídně! Srbové a Poláci se neohnou, ty musíme zlomit silou. Ale Čecha nezlomíš! Když je tlak, ohne se. Jakmile ale tlak povolí, šlehne zpět! Západ je degenerovaný a za Čechy bojovat nepůjde.“

A v dikci této politiky přišel „obchod“ s mírem v Mnichově. Duchovně slepí západní politici vydali Hitlerovi svoji „východní frontu“. Sám Hitler se po mnichovských jednáních vyjádřil:

„Jsem znechucen, s jakými politickými a osobnostními nulami jsem v Mnichově musel jednat!“ (Daladier, Chamberlain)

Výše popsané je obecně známo. Co bylo z výuky dějin vypuštěno, je zásadní chyba české mocenské elity a prezidenta Beneše! Měli si úpadku Západu všimnout včas a na „osudem“ nasměrovaný děj se lépe připravit! Jak? Tak, aby národ byl nastávajícími evropskými mocenskými zápasy co nejméně poškozen! Tzn. od roku 1933 měla být pro obranu národa připravena varianta B, tj. včasné ponoření se elity „do neviditelna“. I s eventuální alternativou ve formě „ proněmecké“ garnitury. Háchův a Eliášův pokus o zmíněné bylo nouzové sebeobětování jmenovaných vlastenců pro národ. Učinili to nepochybně proto, aby Hitlerovu zuřivost odvrátili jinam. Nedostatečná Benešova předvídavost byla ovšem také zákonitá. Nebyl dostatečně duchovní, tím nebyl dostatečně intuitivní vůči impulsům vůdčích duchů národa.

Benešova nedostatečná intuitivnost byla trvalá a dost škodlivá. Projevila se dále třeba tím, jak naletěl německé zpravodajské hře a „prásknul“ Stalinovi údajný vojenský puč proti němu. (Poprava Tuchačevského a generálů.) Za války v roli „znalce osoby“ Stalina chybně vylíčil Rooseweltovi budoucí vývoj v SSSR. Naštěstí v září 1938 prezident na intuici dal a nenechal propuknout beznadějnou válku, kterou si tehdy přáli lidé s černou nitkou i u nás.

Po válce vyšlo najevo, že Hitler Čechy tak nenáviděl, že si válku osamocených Čechů, opuštěných i Slováky, přál spustit jako „vojenské cvičení naostro“. Dokonce v Mnichově vyčetl Mussolinimu, že „konferenci“ svolal a dal tak možnost Čechům „stáhnout se do předem připravených pozic“. Hitler v konfliktu s osamělými „evropskými českými válečnými štváči“ plánoval, že v rámci vojenských operací kromě vojáků vyvraždí 100 tisíc českých inteligentů. Touto jako vojenskou operací degraduje zbytek národa na otroky, kteří odpracují vzniklé škody. Zločinecky geniální Hitler nepochyboval o tom, že k tomuto výkonu práva na sebeurčení sudetských Němců bude mít klid ze strany západních velmocí i od Stalina. (Jako za varšavského povstání o pět let později.)

Prezident Beneš tedy před válkou, za války i po ní leccos zkazil. Jednu zásluhu o český národ ale skutečně má. Tu, že zabránil ztracené a krvavé válce s půl milionem mrtvých v roce 1938. A to je tak velká zásluha, že si mírně kladné dějinné hodnocení zaslouží.

Jakmile se Hitler zničením ČSR zbavil nebezpečí „druhé fronty“, rozhodoval se jak dál. Západní tupohlavci si mysleli, že se otočí a zaútočí na SSSR. Jenže Hitler byl natolik satanem inspirovaný, že odhadl, že v dané rozloze a při fatalistickém založení ruských vojáků je to nesmírně obtížný úkol. A že až bude jako skoro vítěz vyčerpán, zaútočí Západ, aby se všeobecným vítězem pod heslem „dva jednou ranou“ stal on! A rychle se dohodl s druhým satanistou Stalinem na rozdělení východu na pět let formou „paktu o neútočení“. A následně jednou ranou dobil celou západní Evropu mimo Británii.

Bylo v té době formou boží pomoci evropským národům, že se v Anglii ministerským předsedou stal intuicí vedený Winston Churchill. Teprve nyní dostal satanskou intuicí vedený Hitler odpovídajícího protihráče. Jenže Winston byl v katastrofické situaci a stál na prahu totální prohry. Té mohly zabránit jen úspěšné operace tajných služeb, odhalujících další tahy wehrmachtu. A tyto operace se dařily jen částečně. Podařilo se sice rozluštit kód enigmy, ale kontinentální zpravodajské hry anglická rozvědka totálně prohrávala. Dokonale jí je „kazil“ další genius zla satanista Reinhard Heydrich. Naštěstí pro Anglii jej Hitler, který když se přesvědčil o jeho mimořádných schopnostech, jmenoval říšským protektorem v Čechách.

Měl ke jmenování dva důvody. Zpravodajský ten, že správně tušil, že Angličané zanechali v Česku skrytou síť, „zpravodajskou kapelu“. Její zničení byl první úkol, který měl Heydrich splnit. (Poprava Eliáše a skupiny kolem agenta A54.) A druhý úkol, znemožnit „smějícím se bestiím“ rozvracet víru německých vojáků na dovolené z fronty ve vítězství na Východě. Jak mi vyprávěl otec a děda, jakmile Hitler zaútočil na Rusko, ihned věděli, že prohrál. Pouze se divili, že z počátku to Němcům na východě až „ moc dobře šlo“. (Děda znal Rusy z první války a věděl, zač je tam „války loket“.)

Nálada v Protektorátu se vpádem do Ruska masově a bez jakéhokoliv domlouvání zásadně změnila. Intuice národa se probudila neboli duchovní strážci aktivovali třetí oko! Tuto změnu nálady ihned sděloval Hitlerovi další satanista K.H. Frank. S tím, že je nutné Čechům „zmrazit“ úsměv a že on je toho schopen. (Myslel si, že jej Hitler jmenuje protektorem.) Jenže Hitler potřeboval k oběma výše uvedeným akcím schopného vykonavatele, nikoliv primitivního vraha Franka. Proto poslal Heydricha!

Jenže tím otevřel šanci dosud neúspěšné a zoufalé anglické rozvědce. Geniální zločinec Heydrich ji dosud přehrával ve všech jejích zpravodajských hrách a český agent A54 byl jediným jejich úspěchem. Požádala proto Churchilla, a ten Beneše, o provedení atentátu na Heydricha. Každý musel tušit, i Beneš, jaké to bude mít následky pro řadové Čechy. Proto se nepochybně z počátku bránil. Ale když mu Churchill mezi čtyřma očima řekl, že on sám mu zaručuje, že když se atentát zdaří, budou Češi sedět při poválečném uspořádávání Evropy u stolu vítězů, emigrant Beneš s tušenými oběťmi souhlasil. Zavolal generála Moravce a dal mu rozkaz „Antropoid“! Atentát se zdařil, následky v Protektorátu byly strašlivé, řádění sudetských Němců rovněž, ale v tom okamžiku se v Anglii emigrant Beneš stal prezidentem Benešem a Mnichovská dohoda byla Anglií anulována. Opět se stal zázrak, již zmizelá Československá republika vstala z popela! Doslova jako „pták Phoenix“ z ohně a popela Lidic! Jen slepý může nevidět boží mlýny.

Poprava Reinharda Heydricha, kromě jiného autora konečného řešení židovské otázky, nebyla žádnou místní událostí nebo epizodou, jak si dodnes materialističtí analytici dějin bez intuice myslí. V odvrácené straně stvoření, v boji andělů s démony, šlo už tehdy o výsledek vylodění v Normandii. Kdyby byl v roce 1944 Heydrich jako šéf kontrarozvědky SS živ, jako genius zla by prohlédl anglickou zamlžovací vyloďovací hru v Normandii. Wehrmacht by Spojence v roce 1944 po vylodění zatlačil do moře! To by mělo katastrofální alternativní následky na další průběh války. Protáhla by se. V důsledku toho by americké atomové bomby dopadly koncem roku 1945 na Německo! (První úspěšný výbuch sděloval prezident Truman Stalinovi, aby jej postrašil, na konferenci 1945 v Postupimi.)

Za to, co jsme my Češi vytrpěli za heidrichiády, by nám tedy měli být vděční nejen Francouzi (Heidrich měl po pacifikaci Čechů odjet jako zmocněnec do Francie), ale zejména Němci!!! Představte si, jak by vypadalo Německo po bombardování atomovými bombami! Z uvedeného je zřejmé, jak významný pro Evropu je „český magický prostor“ s jeho duchovními strážci a těmi z Čechů, kteří jsou ještě schopni, neobluzeni materializmem, intuitivně vnímat „zákulisí“ viditelného jeviště dějin.

Z výše popsaného lze odvodit tři zákony, z nichž intuitivní člověk může trvale odciťovat směr chodu Spravedlnosti dějin:

• Zdánlivá malá zevní událost, když jsou za ní skryty neviditelné jemnohmotné „nitky“ duchovního zápasu, má, aniž souvislosti lidé postřehnou, vždy za následek dalekosáhlé historické dopady. Podstata „poučky“: malé příčiny, velké následky!
• Nezaviněná oběť (Lidice) vždy volá k Bohu o Spravedlnost a nikdy není nevyslyšena!
• Správně vykládat skutečný význam běhu dějin nemůže ateista neboli člověk, který se odmítnutím existence odvrácené strany reality sám vzdal intuice. (Např. typ bádalíka Sisyfos, který popírá existenci akašické kroniky proto, že tam sám nemůže vejít.)

 

Předchozí články:
Očišťování rodových a národních kořenů (18.8.2014)
Očišťování národních kořenů odstraněním deformací výkladu dějin (25.8.2014)
Příchod křesťanství k nám a kníže Václav (2.9.2014)
Úsilí císaře Karla IV. o udržení zbytku gnostického rozměru křesťanství (4.9.2014)
Husitství a reformace jsou projevem hroucení přesvědčivosti křesťanství (16.9.2014)
Třicetiletá válka a Bílá hora (30.9.2014)
První světovou válkou skončila definitivně éra křesťanské Evropy (29.10.2014)
Existenci vyšší Spravedlnosti dokazuje vznik i pád první republiky (16.11.2014)
 

Josef Staněk