„Globální oteplování od roku 1997 bylo podhodnoceno o polovinu“

Po vydání první části páté zprávy IPCC jsme mohli očekávat mnoho reakcí. Nyní se vědci pokoušejí výsledky zpřesnit. Nová studie britských a kanadských vědců ukazuje, že globální oteplení v posledních 15 letech bylo značně podhodnoceno. Důvodem jsou nedostatky v měření, týká se to zejména Arktidy. Pokud se přidají chybějící mezery pomocí satelitního měření, trend oteplování se více než zdvojnásobí. Doplněním údajů tolik diskutovaná „pauza v oteplování“ prakticky zmizí.

Získání celosvětové průměrné teploty z dat meteorologických stanic je známý problém: existují mezery v datech, zejména v polárních oblastech a částech Afriky.

Pokud se některé oblasti vyvíjejí odlišně od celosvětového průměru, ve výsledku se může globální teplotní trend značně změnit. To byl během posledních 15 let případ Arktidy, která „zahřeje“ teplotní křivku mimořádně rychle (satelitní snímky ukazují viditelný úbytek mořského ledu). Tento problém byl analyzován a bylo to potvrzeno různými autory v odborné literatuře.

„Arktická díra“ je hlavním důvodem v rozdílu mezi daty.

Vzhledem k přirozené variabilitě musíme počítat s tím, že trendy založené na krátkodobých záznamech jsou velmi citlivé na zadání začátku a konce období. U dlouhodobých klimatických trendů však tato citlivost nehraje zásadní roli. Ukazuje se to na příkladu srovnání dvou období: míra oteplování v období za posledních 15 let (1998-2012, 0,05 [-0,05 až 0,15] °C za desetiletí), které začíná ovlivňovat silný klimatický jev El Niño, je menší, než je sazba vypočtená od roku 1951 (1951 -2012, 0,12 [0,08 – 0,14] °C za desetiletí).

Po vyplnění mezer v údajích trend ukazuje hodnotu 0,12 °C za desetiletí, což přesně odpovídá dlouhodobému trendu uvedenému IPCC.

Opravené údaje (tučné čáry) ve srovnáním s neopravenými (tenké čáry). Teploty v posledních třech letech byly trochu vyšší, v roce 1998 o něco nižší

Trend 0,12 °C na první pohled překvapuje, protože se očekávalo, že tento trend po vyplnění mezery bude mít hodnotu blízkou údaji GISS, tj. 0,08 °C za desetiletí. Tento rozdíl samozřejmě byl dále analyzován. Bylo to způsobeno tím, že NASA neprovedla implementaci dat přesnějších povrchových mořských teplot. Tato metoda byla zavedena loni pomocí HadCRUT dat (to byl přechod z HadSST2 na HadSST3). Autoři to vysvětlují podrobněji v jejich rozsáhlé práci s předloženými podklady.

Tento článek je přeložen a sestaven na základě níže uvedeného zdroje. Je velmi důležité si článek v originále prostudovat, neboť tam naleznete mnoho dalších vědeckých argumentů.

Zdroj: RealClimate – Global Warming Since 1997 Underestimated by Half

Na závěr si dovoluji připojit tento dekádní graf, který však s touto prací přímo nesouvisí. Uvedl jsem ho jako příklad ukazující vyhodnocení růstu anomálie průměrné globální teploty během každých 10 let. Tento graf neukazuje podrobný vývoj průměrné globální teploty během jednotlivých dekád, je určen k vyhodnocení dlouhodobých změn a změn mezi všemi dekádami.