Klimatologové nedávno pečlivě schvalovali znění 5. zprávy IPCC o současných změnách klimatu. V pátek 27. září bylo k dispozici Shrnutí celé zprávy. Kompletní podrobnější informace jsou oficiálně dostupné od pondělí 30. září.
Sdělovací prostředky informace samozřejmě překroutily, což má za následek nepochopení ze strany široké veřejnosti. Celý problém spočívá v tom, že klimatologie je specifický náročný obor, přičemž téma současných změn se stalo populárním a často diskutovaným. Je jasné, že média, veřejnost a politici nebudou problém studovat do hloubky. Bohužel se obávám, že bez hlubšího náhlednutí do oboru snad ani není možné, aby se veřejnost seznámila se zprávou seriózně. Čím to je?
Zpráva je odborným materiálem, který klade důraz na správnou interpretaci. Běžné sdělovací prostředky prostě nebudou toto pravidlo nikdy respektovat, protože chtějí oslovit velkou masu lidí. Odbornou interpretací by to asi moc dobře nešlo. Vědci neustopí, a ani nemůžou, protože správnou interpretací vyjadřují přesnost – i v případě odhadů a nejistot, nebo-li paradoxně řečeno „nepřesnosti“. To se nikdy nezmění a nikdy ani nemůže. Přesně to je problém současné doby – a nejenom v případě interpretací klimatologických výsledků založených na sbíraní dat a informací. Všechny určité zájmové skupiny chtějí oslovit co největší část lidské populace, musejí se přizpůsobit podmínkám, pokud chtějí uspět. A i když zpočátku to berou jako dočasné přizpůsobení, stává se potom z toho zřejmě deformace na celý život. Pokud veřejnost nebude mít zájem o seriózní vědu, nemohou očekávat odproštění vědy od financování vládami.
Předchozí vydané zprávy včetně nového Shrnutí pro politiky jsou jakýmsi důkazem, že klimatologové s velkým úsilým dokážou být, co se týče např. příčin změn v klimatu, jednotní. Výsledky naznačují určité nejistoty a přiznávají různé nedostatky, což pochopitelně vytváří prostor pro optimističtější varianty, tzv. zdravý skepticismus. Nemám na mysli agresivní útoky na celkové zprávy či shrnutí 5. zprávy, ale skeptický pohled, který je skutečně na místě, protože ani v případě většiny klimatologů není zájmem občany strašit katastrofickými scénáři. Klimatologové mezi řádky naznačují, že je potřeba brát v úvahu všechny různé varianty. Nejistota nemusí vždy hrát do karet skeptikům. To si právě kimatologové dobře uvědomují.
Ve všech článcích v médiích byla zmiňována hlavně 95% jistota klimatologů v příčinách změn. Popletly však pravděpodobnou jistotu s pravděpodobnou mírou zapříčinění oteplování lidskou činností, která se pohybuje od 50% více. Za všechno oteplování prostě člověk nemůže! To vyvolalo u čtenářů odpor, obzvláště, když je média v podstatě směřovala k tomu, že se musí jednat pouze o skleníkové plyny, přitom zde je myšleno veškeré působení člověka na klimatický systém. Všechny informace budou dostupné na stránce ipcc.ch. Hodně informací bylo z předchozích zpráv vybráno a přeloženo do češtiny. Např. tento dokument: http://www.ped.muni.cz/wphy/projekty/klima/stanoviskoavcr.pdf
Ve svém článku „Klimatické změny a literatura“ jsem zapomněl se zmínit o jedné klíčové knize, kterou jsem si omylem založil mezi knihy pojednávající o astronomii. Je to veřejnosti dostupná kniha přeložená do češtiny s názvem „Globální změna klimatu“ od Vicenta Barrosa. Vicente Barros vystudoval meteorologii a učí klimatologii na Fakultě exaktních a přírodních věd v Buenos Aires. Napsal mnoho odborných prací o klimatologii. Publikoval do vědeckých časopisů a v roce 2011 spolupracoval na jedné z kapitol Třetí zprávy IPCC. Kromě vědecko populárních knih je právě dobré si pro doplnění přečíst i tuto. Kniha je přehledná, odborná a relativně jednoduše psaná pro všechny, které věda zajímá.
Klimatologové ukazují, že v posledních třeceti letech došlo k celkovému oteplení. V krátkém shrnutí pro Infomet.cz klimatolog a český zástupce IPCC Radim Tolasz napsal:
„Poslední tři dekády byly každá globálně teplejší než dekády od roku 1850. První dekáda 21. století je od roku 1850 nejteplejší. Na severní polokouli je třicetiletí 1983-2012 nejteplejší za posledních 1400 let.“
To je důležité zjištění, protože, ačkoliv zhruba 10-ti letý trend oteplení stagnoval, tak se jedná o velmi teplé období, které je jasným důkazem dlouhodobých změn. Asi bychom měli hovořit o zbržďování globálního oteplení dlouhodobou chladnou Pacifickou dekádovou oscilací. Naznačuje se, že po tomto cyklu může následovat výrazné oteplení. Takže výroky o tom, že globální oteplování neexistuje, nejsou zřejmě příliš správné. Abychom mohli mluvit o ochlazování, musel by dlouhodobý trend vykazovat jednoznačný pokles, což se neděje. Spíše pozorujeme období stabilní stagnace s krátkými vzestupy a poklesy.
Ten, kdo si prohlížel dlouhodobý trend vývoje globální teploty, si mohl položit otázku, co vlastně mohlo zapříčinit takové dlouhodobé vzestupné oteplení? Jaký přírodní faktor to mohl způsobit? Změny slunečního záření od začátku průmyslové éry, které pozorujeme, jsou příliš malé. Sopečná činnost taktéž. Další známé přírodní faktory působí na klima krátkodobě a nemohou zapříčinit takové dlouhodobé výrazné oteplení. Vždyť ani chladná Pacifická oscilace nedokáže výrazně snížit trend tak, aby dlouhodobě klesal. (Zatím to tak vypadá.)
Co se týče predikcí do budoucna, zaujala mě věta od V. Barrose: „Existuje tolik ‚emisních scénářů‘, kolik je kombinací faktorů způsobujících emise.“ Veřejnost si prostě neuvědomuje, že těch možných scénářů v závislosti na koncentracích skleníkových plynů je opravdu hodně. (Taky jsem byl překvapený.) Proto klimatologové zveřejňují tak široký teplotní rozptyl. Nikdo nemůže vědět, který scénář se naplní. A krom toho, není pochopitelně možné si myslet, že klimatické modely dokážou předpovědět přesný vývoj globálních teplot. Není v silách klimatologů, aby mohli určit přesný vývoj všech faktorů, které na klimatický systém působí. To je prostě opravdu nesmysl. Proto není možné vynit klimatology, že modely přesně nekopírují období podložené měřícími přístroji.
Nejsem odborníkem na meteorologii a klimatologii, dokonce je sporné nazývat se amatérem, protože někteří amatérští vědci jsou borci, což já se opravdu k nim řadit nemohu. Nicméně se o téma zajímám, a vzhledem k tomu, že média naprosto ignorují správný výklad a vůbec se neobtěžují na nic odkázat, tak jsem se k tomu chtěl vyjádřit.
Zdroj: Globální změna klimatu – Vicente Barros
Shrnutí pro infomet od R. Tolasze: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1380275694
Článek o chládné Pacifické oscilaci: http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2013090002
Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
