Během 4,54 miliardy let vývoje klimatu na Zemi bylo několik období teplejších než dnes. Ale co se týče „nedávné“ minulosti, průměrná globální teplota je nyní vyšší, než tomu bylo po většinu uplynulých 11300 let.

Vědci shromáždili desítky teplotních záznamů z několika studií, včetně údajů z vrtných jader sedimentů na dně jezer a moří, a také z ledovců. Z kombinace údajů ze 73 záznamů, které se časově překrývají, vědci rekonstruovali průměrné globální teploty od konce poslední doby ledové.

Rekonstrukce teplot za posledních jedenáct tisíc let ukazuje, že globální průměrná teplota rostoucí od konce poslední doby ledové se ustálila zhruba mezi lety 7550 a 3550 před naším letopočtem. Po tomto období globální teploty klesaly až do „Malé doby ledové“ (zhruba v letech 1450-1850). Následně se teploty opět zvyšovaly, nejprve pozvolna a pak velmi rychle. (Pozn.: Nutno se na to dívat pohledem teplotního trendu, protože teplotní vývoj v minulém století vykazoval značnou variabilitu během jednotlivých dekád.)

Kolísání teplot od konce poslední doby ledové, která byla důsledkem faktorů, jako jsou změny ve sklonu zemské osy, vědci vysvětlují přirozenou variabilitou. Minulé století bylo zajímavé tím, že z celého vymezeného období dlouhého 11300 let průměrná globální teplota vystoupala z téměř nejchladnější úrovně na nejteplejší. (K tomu je nutné dodat, že se začátkem 21. století ještě min. nepatrně oteplilo.) Během stejného období se zvýšily emise tepelnou energii absorbujících skleníkových plynů, které jsou produkované lidskou činností. (Pozn.: Musejí se brát v zřetel pozitivní a negativní zpětné vazby.)

Vzhledem k nejistotě odhadů teplot v období starověku vědci došli k závěru, že v posledním desetiletí byly průměrné globální teploty vyšší, než tomu bylo nejméně po 75 procent času během posledních 11300 let. (Zdaleka ale nejde jenom o vysokou úroveň průměrné teploty, ale i o změnu teploty vzhledem k časovému období.) Nedávný vzestup teplot je tak prudký, že ve srovnání se zbytkem vymezeného období je na konci grafu patrná téměr svislá čárá. (Pozn.: Takto vypadá analýza krátkého období nárůstu teplot od 20. století. Náhlý nárůst je vzhledem ke krátkému období mimořádným teplotním skokem, který nemá za posledních 11300 let obdoby. Není tedy zdaleka důležitá přesná hodnota, zda-li bylo dříve tepleji nebo nikoliv, ale hlavním ukazatelem změny je charakter teplotního vývoje. Bohužel anomální období jakožto období postižené antropogenním oteplením je příliš krátké, proto je to takto podáno. S tím se nedá nic moc dělat.)

A co budoucnost? Vědci používají k predikci scénáře emisí skleníkových plynů, které jsou uvedené ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Očekává se, že do roku 2100 bude pokračovat prudký růst, a to bez ohledu na to, který emisní scénář je brán v úvahu. (Pozn.: Čtenář musí pochopit, že se jedná o standardní metodu analýzy delšího období, kdy „náhlý nárůst“ se projevuje i přes krátkodobé ustálení teplot či dokonce ochlazování.)

Ve srovnání s předchozími horkými obdobími v minulosti naší planety byla v posledních 10 tisíci letech průměrná globální teplota relativně stabilní a nízká. Nyní je však teplota nejvyšší nejen ve srovnání s nedávnou minulostí – obdobím uplynulých 11 tisíc let, během kterého se rozvinula moderní lidská civilizace, ale pravděpodobně i s mnohem delším obdobím. (Pozn.: Jedná se však stále o odhady a není možné trvat na přesných údajích. Jak jsem již zmínil, mnohem důležitější je charakter teplotního vývoje. Myslím si, že bohatě stačí hrubý odhad.)
 

Odkaz Fyzická geografie doporučuji prostudovat. Bez znalostí shrnutých na této webové stránce není možné se k tématu stavět skepticky. Každý klimaskeptik tohle musí bezpodmínečně znát. Bez základních pouček je kritika pochopitelně nesmyslná.
 

Podle článku, který vyšel 17.9.2014 na NOAA/Climate.gov přeložil, upravil a poznámkami doplnil Petr Hlinomaz, redigoval Libor Kukliš.
 

Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/