
Něco pro milovníky hokejek. Bez pořádného adrenalinu není žádný sport. Zdroj: Climate.gov
Vědci shromáždili desítky teplotních záznamů z několika studií, včetně údajů z vrtných jader sedimentů na dně jezer a moří, a také z ledovců. Z kombinace údajů ze 73 záznamů, které se časově překrývají, vědci rekonstruovali průměrné globální teploty od konce poslední doby ledové.
Rekonstrukce teplot za posledních jedenáct tisíc let ukazuje, že globální průměrná teplota rostoucí od konce poslední doby ledové se ustálila zhruba mezi lety 7550 a 3550 před naším letopočtem. Po tomto období globální teploty klesaly až do „Malé doby ledové“ (zhruba v letech 1450-1850). Následně se teploty opět zvyšovaly, nejprve pozvolna a pak velmi rychle. (Pozn.: Nutno se na to dívat pohledem teplotního trendu, protože teplotní vývoj v minulém století vykazoval značnou variabilitu během jednotlivých dekád.)
Kolísání teplot od konce poslední doby ledové, která byla důsledkem faktorů, jako jsou změny ve sklonu zemské osy, vědci vysvětlují přirozenou variabilitou. Minulé století bylo zajímavé tím, že z celého vymezeného období dlouhého 11300 let průměrná globální teplota vystoupala z téměř nejchladnější úrovně na nejteplejší. (K tomu je nutné dodat, že se začátkem 21. století ještě min. nepatrně oteplilo.) Během stejného období se zvýšily emise tepelnou energii absorbujících skleníkových plynů, které jsou produkované lidskou činností. (Pozn.: Musejí se brát v zřetel pozitivní a negativní zpětné vazby.)
Vzhledem k nejistotě odhadů teplot v období starověku vědci došli k závěru, že v posledním desetiletí byly průměrné globální teploty vyšší, než tomu bylo nejméně po 75 procent času během posledních 11300 let. (Zdaleka ale nejde jenom o vysokou úroveň průměrné teploty, ale i o změnu teploty vzhledem k časovému období.) Nedávný vzestup teplot je tak prudký, že ve srovnání se zbytkem vymezeného období je na konci grafu patrná téměr svislá čárá. (Pozn.: Takto vypadá analýza krátkého období nárůstu teplot od 20. století. Náhlý nárůst je vzhledem ke krátkému období mimořádným teplotním skokem, který nemá za posledních 11300 let obdoby. Není tedy zdaleka důležitá přesná hodnota, zda-li bylo dříve tepleji nebo nikoliv, ale hlavním ukazatelem změny je charakter teplotního vývoje. Bohužel anomální období jakožto období postižené antropogenním oteplením je příliš krátké, proto je to takto podáno. S tím se nedá nic moc dělat.)
A co budoucnost? Vědci používají k predikci scénáře emisí skleníkových plynů, které jsou uvedené ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Očekává se, že do roku 2100 bude pokračovat prudký růst, a to bez ohledu na to, který emisní scénář je brán v úvahu. (Pozn.: Čtenář musí pochopit, že se jedná o standardní metodu analýzy delšího období, kdy „náhlý nárůst“ se projevuje i přes krátkodobé ustálení teplot či dokonce ochlazování.)
Ve srovnání s předchozími horkými obdobími v minulosti naší planety byla v posledních 10 tisíci letech průměrná globální teplota relativně stabilní a nízká. Nyní je však teplota nejvyšší nejen ve srovnání s nedávnou minulostí – obdobím uplynulých 11 tisíc let, během kterého se rozvinula moderní lidská civilizace, ale pravděpodobně i s mnohem delším obdobím. (Pozn.: Jedná se však stále o odhady a není možné trvat na přesných údajích. Jak jsem již zmínil, mnohem důležitější je charakter teplotního vývoje. Myslím si, že bohatě stačí hrubý odhad.)

Graf ukazuje odchylky globální teploty během posledních 11300 let ve srovnání s historickým průměrem (1961-1990). Fialová křivka představuje odchylky roční průměrné globální teploty, světle modrý pruh naznačuje statistickou nejistotu. Šedá křivka zobrazuje teploty za posledních 1500 let a vychází z nezávislé analýzy. Zdroj: NOAA/Climate.gov

Pravděpodobný vývoj globální průměrné teploty za posledních 540 milionů let. Zdroj: Wikimedia Commons, Fyzická geografie, autor grafu: Glen Fergus, licence CC BY-SA 3.0
Odkaz Fyzická geografie doporučuji prostudovat. Bez znalostí shrnutých na této webové stránce není možné se k tématu stavět skepticky. Každý klimaskeptik tohle musí bezpodmínečně znát. Bez základních pouček je kritika pochopitelně nesmyslná.
Podle článku, který vyšel 17.9.2014 na NOAA/Climate.gov přeložil, upravil a poznámkami doplnil Petr Hlinomaz, redigoval Libor Kukliš.
Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
Pane Hlinomazi, klimaskeptici po zprávě IPCC 2013 se věnují osobním útokům, prostudovat tuto zprávu nemají čas.
Za 30 let se může teplota zvýšit až o 2°C a dosáhnout kritické hranice. Může, ale nemusí. Za 30 let může dojít ropa. Může, ale nemusí. Emise CO2 pak ale budou klesat ( zásoby ropy lze odhadnout na 42 let, plynu na 163 let auhlí na 420 let).
http://21stoleti.cz/blog/2014/09/22/zmena-klimatu-prijde-za-30-let/
Srovnání průběhu teplot a ppm CO2 za 650 000 let z ledovcových vrtů bylo už v letité Lomborgově knize Zchlaďte hlavy.
http://zmeny-klima.ic.cz/lomborg-zchladte-hlavy/CO2-a-teplota-antarktidy-behem-700milionu-let-maly.jpg
Teploty z ledovcových vrtů jsou v dobré shodě s ppm CO2 ppb CH4
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Atmospheric_CO2_CH4_Degrees_Centigrade_Over_Time_by_Reg_Morrison.jpg
Koncentrace ppm CO2 během 540 milionů let od kambria
http://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide_in_Earth's_atmosphere#mediaviewer/File:Phanerozoic_Carbon_Dioxide.png
ukazují velké nejistoty v určení. Nízká hodnota ppmCO2 byla v karbonu a počátkem permu, vysoké v jurském a křídovém období.
Oteplení v období PETM v období zhruba před 55 miliony let asi na 5 milionů let nebylo tak prudké jako dnes globální oteplování. PETM oteplení nemá na grafu ppm CO2 odpovídajcí odezvu, předpokládat lze velké emise CH4 ( vulkanické jevy mohly spustit vlnu tsunami uvolňující metrah z podmořských klatrátů).
Lomborgův graf
http://zmeny-klima.ic.cz/lomborg-zchladte-hlavy/CO2-a-teplota-oceanu-behem-70-milionu-let-maly.jpg
má významné maximum ppm CO2 před 60 miliony let směřující k 3 000 ppm CO2, což nemá graf z Wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide_in_Earth's_atmosphere#mediaviewer/File:Phanerozoic_Carbon_Dioxide.png
Klimatu jsou věnovány stránky
http://zmeny-klima.ic.cz/
zařadil jsem spíše soubory grafů z různých zdrojů
http://zmeny-klima.ic.cz/sklenikovy-efekt/index.html
http://zmeny-klima.ic.cz/globalni-teploty-12000-let-2011/index.htm
zde je vidět i zlom teplot v Mladším Dryasu
http://zmeny-klima.ic.cz/gobalni-oteplovani-rychle/index.htm
Obnovil jsem ve formátu .PDF své stránky původně na gnosis9.net a umístil je na
pardalnet.wz.cz.
Ke klimatu jsou
http://pardalnet.wz.cz/PDF/37-globalni-otepleni-1-dil-cely.pdf
http://pardalnet.wz.cz/PDF/38-globalni-otepleni-2-dil-cely.pdf
http://pardalnet.wz.cz/PDF/42-45-Voda-na-Zemi-ledovce-1-a-2-dil.pdf
Také texty k vyhynutí mamutů jsou částečně o klimatu
http://pardalnet.wz.cz/PDF/39-Mamuti-neandrtalci-doba-ledova-1-dil.pdf
http://pardalnet.wz.cz/PDF/40-Mamuti-lovci-nebo-klima-2-dil.pdf
http://pardalnet.wz.cz/PDF/41-Mamuti-datovani-kly-zuby-3-dil.pdf
Koukám, že jste neztrácel čas. ;-)Nejprve prostudovat základní poučky a pak teprve zprávy IPCC …
Moje ranní nevědecká a neglobální vzpomínka, která možná podporuje to, že se otepluje, přesněji, počasí se v posledních rocích tak nějak vyrovnává. /na počasí, které jsem prožíval si již pamatuji spolehlivě nejméně 55 roků, i když jsem si nevedl žádný deník záznamů/.
Zimy bývaly delší, studenější, s více sněhem, s dlouho trvajícími mrazy. Spolehlivě zamrzlo např. v lednu a mráz odcházel až začátkem března / malé oblevy samozřejmě existovaly, ale neznamenalo to, že sníh zmizel a kvetly by sedmikrásky-chudobky /.
Léta byla teplejší a sušší, běžné bylo období kupř. s třemi týdny bez deště, s jasnou oblohou od rána do rána a třicítkami – starší mu říkali žňové počasí.
Jaro přicházelo pozvolněji a nepřecházelo nijak extrémě do letních teplot např.v dubnu-květnu, což se nyní někdy / a docela často / děje.
Podzim přinášel pozvolné zklidnění, babí léto, deště-plískanice a na jeho konci přicházely holomrazy / zamrzly rybníky pro bruslení / a sníh napadl již až na promrzlou půdu. /to bylo asi „opatření“ přírody proti škůdcům v zahrádkách – dnes si škůdci vesele přečkávají zimu pod vrstvou sněhu v nezmrzlé půdě/.
Hlavně však, že počasí ještě přináší pro naše zeměpisné pásmo možnost úrody obilovin, brambor, ovoce a zeleniny / a dalších plodů /. Nemusí tomu tak být pořád.
Venda
Včerejší zpráva:
http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/102877-zeme-je-v-kriticke-situaci-cim-je-lidstvo-ohrozeno/
Venda
A pro změnu dnešní :
http://www.reformy.cz/zpravy/10-zpusobu-ktere-nam-rikaji-ze-klimaticky-summit-osn-neni-o-klimatu/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=10-zpusobu-ktere-nam-rikaji-ze-klimaticky-summit-osn-neni-o-klimatu
Venda
Jsou to žvásty, nic víc.
Mohou být, snad i jsou, ale ti pánové mají výnosný job a Vy a pan Pardal tam bohužel nejste.
Venda
Děkuji za přínosný příspěvek.
v zájmu pestrosti podkladů…., aneb, každou chvíli i klimatu někdo mluví!
http://www.reformy.cz/zpravy/vatikansky-ministr-zahranici-obvinuje-lidstvo-z-klimaticke-zmeny/?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=vatikansky-ministr-zahranici-obvinuje-lidstvo-z-klimaticke-zmeny
Venda
ad: v zájmu pestrosti podkladů…
Hmm, tak „pestrost podkladů“. To jsou panečku věci. Já tomu říkám hovna. Zájmy pak nemíním kommentovat už vůbec. Na co taky. Kdo chce vidět, ten vidí.
http://www.blisty.cz/art/74886.html
A ještě led. Má nějaký vliv na klima a nebo naopak, klima ovlivňuje led?
Odkaz na naše domovské stránky :
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2014090006
Venda
Někde jsem četl něco jako definici /přesně si již nevzpomínám /, že věda je klíčem k naší době. Je magnum opus doby. Zachrání nás skutečně praktické a aplikované vědy? A nebo paradoxně podlehneme přírodě, jejíž jsme součástí ?
Další odkaz rozšiřující rozmanitost lidského snažení, ve kterém můžeme vidět i „záchranu“, pomoc pro dnešní civilizace ??
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/4847-jde-konecne-o-vynalez-s-velkym-v-ktery-nahradi-ropu-slunecni-energii
Venda
Stará dobrá fotovoltaika. Potíž je v akumulaci energie v době, kdy nesvítí nám nejbližší hvězda:) A to se tedy zatím těžce nedaří. Takže pouhé zlevnění výroby fotočlánků energetické potřeby lidstva nespasí.
Ano nejsem, není tam zřejmě ani autor článku z reforem. Vlastně…proč bych tam nemohl být? Vy tam jste? :-)
Nemyslím to nijak ve zlém. Naopak. Jsou lidé, pro něž to je „živnost“. Jsou lidé, kteří z vlastního dobrovolného zájmu se tomuto fenoménu a jeho objasňování dobrovolně věnují, jako třeba Vy. Jsem velmi rád, když mluvou, v termínech, kterým rozumím, se to objasňuje. Také tuším, že mnozí jiní dokáží i při mnohem menších znalostech se na tom pěkně živit / přiživovat/.
Díky za pochopení.
Venda
Ok., v pohodě. Ono nejde úplně tak jenom o znalosti, ale o přístup a soudnost. Dost věcí by mělo napadnout každého, i když se o meteorologii a klimatologii nezajímá.