K napsání této mé krátké úvahy mne inspiroval docela burcující článek, který byl nedávno zveřejněn na internetu: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7594. Má název a podtitul:

Za marťanským životem s bombami proti bunkrům

Společnost Explore Mars navrhuje pátrat po životě na Marsu s projektily inspirovanými bombami proti bunkrům. Namísto bunkrům plných nepřátel budou prorážet nehostinný povrch Marsu.

Člověk rozumný – Homo sapiens – se postupně vyvinul, byl sem, na planetu Zemi dosazen, kolonizoval ji…, lze vymyslet mnoho postupů a teorií, filosofovat, jak se sem tato bytost, my lidé, dostala. Faktem téměř nepopíratelným je, že tu žije.

První otázka – jak tzv. „svoji“ planetu obecně chápe? Postupem doby, a teď myslím zcela nedávné, kterou již máme zdokumentovánu, se člověk na své planetě „rozpínal“. Objevoval nové kontinenty, ostrovy a pokud tam narazil na nějaké jiné, původní obyvatelstvo, většinou je zlikvidoval anebo si je „ponechal“ na podřadnou práci. Pro uklidnění svého svědomí přinášel těm domorodcům kupříkladu nové náboženství či zcela nové choroby a snažil se vymýtit z nich jejich život v blízkém kontaktu s přírodou, který kvalifikoval až jako nějakou formu pohanství. Příkladů je známo mnoho, což nelze asi popřít.

Postupem doby někteří lidé získávali i pocit určité rasové či náboženské nadřazenosti a dokazovali svoji novou rozpínavost, která v nedávné minulosti stála životy mnoha milionů lidí. A stále existují skupiny lidí, kteří si zřejmě myslí, že planeta je jejich a mají ji jen jako prostředek pro své vlastní zisky, zbohatnutí, a to v takové míře, o které se dřívějším knížatům a hrabatům ani nezdálo. Někteří „lidé rozumní“ se stále cítí pány světa a jejich systém rodinných klanů je zřejmě detailně tak propracován, že v nich jsou tato tzv. práva silných děděna a další a další následovníci pokračují v ovládání a hromadění. Jinými slovy v devastaci, ve vysávání zdrojů, bez ohledu na to, že těch rapidně ubývá. Půda je nemocná, ovzduší a vody jsou znečištěny, vše to základní v biosféře planety se dostává na samou kritickou mez únosnosti, jejíž překročení může znamenat definitivní konec života člověka jako druhu.

Druhá otázka – proč ten Mars? Již i tam chce člověk zcela násilně zkoumat, jestli tam existuje život?! Kdo dává lidem právo, aby bombardoval naprosto „cizí“ planetu? Hospodin říká v knize Leviticus, kapitola 25, verš 23:

Země se nesmí prodávat natrvalo. Země totiž patří mně a vy jste u mě hosté a přistěhovalci.

Člověk rozumný se zdá býti, s přihlédnutím k postupu svého vývoje, že spěje k totálnímu zblbnutí, anebo také k silnému egocentrickému pocitu, že je snad nějakým skutečným pánem tvorstva. Není, ale bohužel si to mnoho lidí myslí!
 

Václav Žáček /Venda/