Někteří lidé se mohou dostat do situace, kdy se zúčastní např. besedy, při které vnímají názory svých spoluobčanů na nějaké zajímavé téma. Může jim být i jóga, které je známá spíše jen jako nějaké tělesné cvičení, někdy prý až moc štíhle (vychrtle) vypadajících cvičenců. Stalo se mi to a byl jsem na schůzi s pár věřícími lidmi a byl také přítomen jejich pan farář ŘKC. Řeč přišla na můj koníček, jógu, a pan farář, již starý pán, přednesl posléze zcela jistě nepřipravenou přednášku a v ní toto téma ze svého pohledu rozebíral. Jak jóga působí na lidi? Je-li to Satanovo dílo?! Neměl pro jógu, ze svého možná „omezeného“ pohledu, žádná slova chvály.
Stále více mám však, jako amatérský cvičitel, pocit, že příznivců jógy je každým rokem více a současně i klesá jejich věkový průměr. Mladí lidé pochopitelně upřednostňují dynamické cvičení, kde cítí až „rozkoš“ z možností svého těla, ze souhry svalů, vytrvalosti, zpravidla v činnostech, kde mohou být i vítězi. Z životních situací však přicházejí i období stresu, a tam nebývají ani mladí lidé nikterak imunní; stres působí nezávisle na vůli a někteří i v józe vyhledávají pomoc.
Tzv. jóga, kterou lidé v mnoha a mnoha kurzech nyní navštěvují, však bývá většinou určitým typem protahovacího cvičení, které má za hlavní úkol uvolnit tělo na úrovni svalů a pohybového aparátu. Často se jí také říká, z pohledu svého účinku, zdravotní cvičení. Působení jógového cvičení na psychické úrovni je učeno v menším měřítku. Stále více se však i projevuje vliv aplikace dýchacích technik. Tak se nenápadně dá přiblížit ke zcela novému cvičení. O tom ale později.
První dva stupně jógy, JAMA a NIJAMA, značí pro zájemce určitou přípravnou fázi. Každý by měl předem vyhodnotit své schopnosti, poznat a identifikovat sám sebe. Jsou v nich obsaženy příkazy a doporučení pro přístup a konání, stručně toho, co člověka vylepší, když si uvědomí, co dělá špatně či kam se nasměrovat k lepšímu chápání světa s dopadem na svoji psychiku. Zjednodušeně řečeno se za tím skrývá takové „desatero“ pro etické a morální chování a jednání jednotlivce. Jednáme-li podle požadavků těchto dvou úvodních stupňů, máme pak něco, co je nutnou výbavou pro další cestu.
Bez aplikace zásad JAMy a NIJAMy vskutku nejde úspěšně pokračovat. Pro další navazující stupně jógy je to předpoklad, stav, na který se navazuje. Fotbalista, kdyby neznal pravidla svého sportu, bude třeba umět fantasticky ovládat míčovou techniku, ale fotbal nebude moci hrát. A tak ten, kdo by nechtěl znát a uznávat tyto výchozí zásady v józe a řídit se jimi, může snad ještě vykonávat tělesná cvičení, jako třetí stupeň, ale to jen zpravidla v úrovni a kvalitě, kterou jde nazvat spíše nějakou akrobacií; a ta má s posláním a cílem jógy moc málo společného. EGO takového člověka se posílí jeho „viditelným“ uměním a zvládnutím pozic, které však nejsou prožívány vědomě, s dynamickou a statickou částí, se zklidněním v zaujatém tvaru konečné pozice, uvolněním a následném prodýchání. HATHAJÓGA, tedy avizovaný třetí stupeň cesty jógy, připravuje mj. tělo adepta na výdrž v pozicích, které jsou potřebné pro další vývoj v navazujících krocích.
I kdyby se však žák jógy nedostal již dále, i kdyby „jen“ pravidelně cvičil osvojené sestavy, bude toto cvičení obrovským přínosem nejen pro zmíněné svaly a klouby, ale i pro vylepšení práce vnitřních orgánů. Ty se při normálním sportu, např. při kopané, nevnímají. V HATHAJÓZE však lze pracovat vědomě na úpravě a vylepšení činnosti ledvin, jater, posilovat funkci žlučníku, slinivky, štítné žlázy, lymfatických drah, sleziny, srdce, plic atd. Příliš složité by se teď mohlo jevit nějaké povídání o práci se základními energiemi, HA a THA, tedy slunečním a měsíčním aspektem energií, které ale jsou vždy tu!
Čtvrtou částí jógy je již zmíněné zkvalitnění dýchání. To je bezesporu základem našeho života. V Indii se v jogínské praxi počítá život na nádechy a výdechy, samozřejmě, že nikdo neví, kolik jich při zrození obdržel. Proto se dech v józe učíme náležitě prohlubovat, využívat plně kapacitu plic, navíc ji rozšiřovat, dýchat vědomě, hluboce a dosáhnout tak určité harmonie. PRÁNAJÁMA JÓGA přináší požitek z umění vyprázdnit plíce, i v těch málo „větraných“ horních částech, a z jejich opětovného naplnění a využití energie z dýchání vzduchu, a tím i využití věčné vesmírné síly, prány. Tu dostáváme do těla i stravou a nápoji, nejvíce však právě dýcháním.
Zdravé nekuřácké plíce mají růžovou barvu a dokáží předávat krvi kyslík a současně spolehlivě odvádět zplodiny, které vydechujeme. Cvičení dechová, jak lze tuto část jógy stručně nazvat, se provádí v určitých pozicích a tu lze uvést návaznost na předchozí cíl tělesného cvičení, kdy se učíme zvládnout např. pevné pozice rozmanitých sedů. V nich se pak cvičí několika minutová dechová cvičení. Rovná páteř, uvolněnost fyzického těla, kondice tzv. druhého srdce, tj. bránice a zklidnění mysli, to jsou jen některé základní předpoklady úspěšného zvládání této prospěšné techniky.
Prohloubení dechu přináší na úrovni těla i mysli zklidnění a prohlubuje také náš spánek, který je u lidí aplikujících jógu, zdravým a plně osvěžujícím. Samozřejmě, že jak tělesná, tak i dechová cvičení se provádějí ve vyvětraných místnostech; není však nad to, zacvičit si v přírodě a být tak v doteku se zemí a nemít žádnou překážku v působení např. slunečního záření na náš organismus.
Pátým stupněm začíná jóga na tzv. duchovní úrovni. Předchozí čtyři stupně mohou přinést poznání harmonie, poznání etiky a morálky, zdravé a pevné tělo, které „umí“ dýchat a síly kosmu a přírody, které umíme rozvádět po celém těle, uvnitř i vně. Až nyní se dostávám k vysvětlení sanskrtského kořene slova jóga. Je jím slovo „JUDŽ“ a jeho hlavní význam je znovusjednocení, spojení… …s čím? Jogín usiluje o výstup do vyšších oblastí, mimo fyzickou úroveň. Své tělo tu ponechává v některé z meditačních pozic a s ovládnutou myslí obrací proud své pozornosti a posléze vědomí dovnitř a vzhůru. Neříkal snad Ježíš něco o hledání Boha uvnitř chrámu lidského těla?
O technikách, které toto „umí“ zase příště. Prozradím jen, že jóga hledala v dávné minulosti moudro o podstatě a smyslu světa, o místu člověka ve stvoření a svým vývojem stále přináší lidstvu, pokud bude nabídku akceptovat, to, co pracně již věky hledá. Cituji pana Květoslava Minaříka:
„Týká se spojování schopnosti uvědomění a myslícího principu s žádoucími kvalitami přírody za účelem proměny vrozených hodnot bytí v hodnoty duchovní. To se má projevit rozvojem transcendentního uvědomění a povznesením mysli nad všechen smyslový svět, který nás tísní svým sansarickým charakterem.“
(z knihy "Pataňdžaliho jógasútra")
Vysvětlivka – sansáro – věčný koloběh zrozování a umírání.
(pokračování)
Václav Žáček
