mapa stránek || vyhledávání

Klimatická změna: od vědeckých poznatků k politickému řešení

Dne 5. listopadu v dopoledních hodinách se konala panelová diskuse o klimatických změnách. Nejprve měla akce vědecký charakter, později to mělo tendenci se zvrtnout k nepolitickým ambicím.

Nejdůležitějším pro mě jednoznačně bylo zhruba desetiminutové vystoupení českého zástupce IPCC a pracovníka Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Radima Tolasze, Ph.D., i když vlastně pouze v jednoduchosti shrnul vědecké poznatky, které jsou v podstatě už delší dobu známy. Nicméně projev měl svůj smysl, protože pan Tolasz se zaměřil na to nejdůležitější či na často diskutovaná podtémata.

Fotku jsem pořídil přímo na místě činu.

Fotku jsem pořídil přímo na místě činu.

Co všechno v těch deseti minutách zaznělo? Bylo toho poměrně dost. Pan Tolasz jasně podotkl, že v poslední době průměrná globální teplota stagnuje, respektive její růst se zastavil, přičemž připomněl, že z hlediska klimatologie se jedná o nepodstanou informaci, neboť z pohledu minimálně třiceti let, který je zpravidla doporučován jako nejmenší stanovený časový úsek pro hodnocení stavu klimatu, nemá velký význam na tom lpět. Zdůraznil, že modely pracují s více než třicetiletými průměry.

Osobně současné stagnaci nerozumím, protože po nastudování věděckého článku z fb stránky NASA Climate Change jsem zjistil, že po vyplnění mezer satelitním měřením pauza prakticky zmizí. Buď jsem něco opomenul nebo zkrátka měření z meteorologických stanic je považováno za standardní metodu, i když v některých částech světa měření neprobíhá. Nicméně vzhledem k pravidlům metod klimatologie není potřeba stagnaci příliš rozebírat. Něco i v tomto smyslu tam zaznělo.

Zmínil se též o překroucení faktů ohledně přibývání ledu v Antarktidě. Upozornil, že pozorujeme nárůst plovoucího ledu, avšak kontinentální celek dlouhodobě ubývá.

Dále naznačil, že můžeme pozorovat jakési anomálie počasí i v Evropě. Zmínil například minulou teplou zimu způsobenou změnou albeda a tryskového proudění. Tato část je jistě složitější a vzhledem k časové tísni nebylo možné vyložit podrobnosti. Předpokládám, že šlo spíše o takový vědecký doplněk.

Projev byl dokonale propojen se všemi základními poučkami, součástí projevu bylo i povídání o důležitosti nejistot, budoucí charakteristice klimatu, vstupních hodnot v modelování klimatu, atd. Určení míry nejistoy je jedna z nejdůležitějších metod v klimatologii. Toto diskutéři často opomíjejí, protože právě metoda o nejistotách je důležitou součástí důvěryhodnosti.

Vzhledem k politickým otázkám bylo potřeba také krátce shrnout globální cíle. Klimatolog opakovaně vysvětloval, že cíl nepřekročit oteplení o dva stupně Celsia je jednou z mnoha variant. Také naznačil svůj skeptický pohled na přehnané závazky EU. Hovořil o důležitosti snižování emisí v globálním měřítku. Jinými slovy je důležité přemýšlet o zastavení růstu a pak dále postupně, třeba i časem, vymýšlet další vhodný postup. Konstatoval, že si dovede představit nižší cíle, které mohou mít větší smysl až v momentně zapojení dalších klíčových států. To může přinést mnohem větší efekt.

Na to ale reagoval stínový ministr životního prostředí prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. tím, že čtyřicetiprocentní závazek snížení emisí se týká pouze EU. Bohužel pan Moldan není liberální ekonom, takže vidí výhody pouze pro budoucnost ve spojitosti opatření se zvýšenými riziky extrémního počasí. Myslím si ale, že vysoké státní dluhy a ekonomické zaostávání není ani v kontextu se změnou klimatu vůbec žádnou výhrou, naopak! Je důležité jednotlivé kroky promýšlet hlavně právě s ohledem na liberální politiku. To je pro mě zásadní věc. Proto je mi obecný názor pana Tolasze, a dalších, sympatický. Není potřeba přehánět.

Během projevu se promítaly jednotlivé základní vytypované grafy, které vše dokládaly. Když jsem se dozvěděl, že se o vědeckých poznatcích bude mluvit pouhých deset minut, byl jsem zklamaný. Jenomže kupodivu se do toho času vešlo tolik, že jsem určitě i zde v tomto článku něco vynechal.

Potom už akce probíhala v jiném duchu, v environmentálním. To byla ta část, která mě už nebavila.

V úvodu jsem napsal, že to mělo tendenci se zvrtnout k nepolitickým ambicím. Myslím si, že to tak je, protože se tam obhajovala politika EU a chválilo se mnoho projektů, mezi něž patří například program Zelená úsporám. Neměl jsem moc sil to poslouchat, ale vydržel jsem. Z toho, co v současné době liberálové obhajují, tam nezaznělo vůbec nic. Prostě konec, liberální politika neexistuje. Přitom liberalismus je základem svobody a prosperity, na to by se mělo v otázkách o změnách klimatu klást velký důraz.

Logika environmentalismu spočívá v tom, že prioritou budoucnosti je ochrana klimatu a to nám má přinést prosperitu. To není politika, to je aktivistický ambicionismus.

Pokud se opatření nebude propojovat s liberální politikou v reálném čase a nebude se brát zřetel na svobodu jednotlivce a prosperitu, myslím si, že to můžeme rovnou zabalit.

Dodatečně pro pořádek dávám odkaz na zmíněnou akci:
Klimatická změna: od vědeckých poznatků k politickému řešení
 

Petr Hlinomaz
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
 

hodnocení: 2
hlasů: 1
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference