Před dávnými časy jsem si umínil, že musím za každou cenu rozlousknout, jak to vlastně s tou teorií globálního oteplování je. Odhodlání přijít věci na kloub mi zůstalo až dodnes. Proto z pochopitelných důvodů jsem začal také v daném čase vyhledávat dostupné informace v knihách.

Nemám sice nějak zvláště velkou sbírku, ale podařilo se mi nashromáždit slušné množství, které však zatím dokážu bez problému přenést z jedné místnosti do druhé, aniž bych se vracel.

V knihách lze najít mnoho informací. Bohužel nemám u sebe žádnou odbornou knížku, která by se věnovala problematice změny klimatu do hloubky. Mám na mysli detailní popis a vysvětlení různých příčin. Abychom mohli dělat nějaké závěry, je potřeba umět zdůvodnit průběhy jednotlivých klimatických dějů.

Ze své sbírky zmíním alespoň některé:

Skromná a cenově dostupná knížka „Racionálně o globálním oteplování“ od Miroslava Kutílka je klasická zajímavá knížka, která problematiku popisuje skeptickým a neobjektivním způsobem. Bohužel autor je v určitých pasáží příliš zaujatý a nejsou v ní obsaženy všechny důležité informace. Po přečtení může čtenář pociťovat velké nesympatie vůči Mezinárodního panelu pro změny klimatu „IPCC“, což bylo možná záměrem autora. Vyloženě v některých kapitolách se do IPCC naváží. Je to opravdu jednostranný přístup. Knížka nemá valnou vědeckou hodnotu. Někteří klimaskeptici si během čtení možná silně zatleskali, ale já mezi ně nepatřím.

Další, kterou bych rád uvedl, je „Utajené dějiny podnebí – Řídilo počasí dějiny lidstva?“ od Jiřího Svobody. Koupil jsem jí za levný peníz a měl jsem z ní velkou radost. Bylo to poprvé, kdy jsem něco s nadšením četl o dějinách. Najdete v ní mnoho zajímavostí týkající se historie klimatu. Není to náhodou, protože pan Svoboda se právě zabývá hlavně problematikou historických událostí během významých klimatických etap. V kapitole o současné klimatické změně chybějí protiargumenty klimatologů mající nějaký vztah k IPCC. Je to důležité, protože právě oni mají s emisními scénáři zkušenosti. Bez toho je knížka neúplná a neobjektivní. Splnila však svůj účel, po přečtení jsem zjistil, že opravdu lidská populace byla vzájemně úzce spojena s vazbou probíhajícího klimatu. Určitě stojí za přečtení, nicméně si myslím, že v otázkách současné změny by bylo lepší sáhnout po něčem odbornějším. Od Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka vyšla obsáhlá „Velká kniha o klimatu zemí koruny české“. Jistě též zajímavé čtení.

Knížka s názvem „Kulturní dějiny klimatu – Od doby ledové až po globální oteplování“ od Wolfganga Behringera včetně s doslovem „Český pohled na dějiny klimatu“ od Rudolfa Brázdila a Oldřicha Kotyzy je mým pohledem psána objektivně. Nevšiml jsem si, že by autor vykazoval nějaké známky zaujatosti.

Také zajímavá a velmi čtivá kniha je „Malá doba ledová – Jak klima formovalo dějiny v letech 1300-1850“ od Briana Fagana.

Z odborného hlediska jistě bude také vhodné si přečíst od Ladislava Metelky a Radima Tolasze „Klimatické změny: fakta a mýty“, kterou však paradoxně nemám. Kniha možná bude méně zábavná, protože je psána na způsob učebnice, dělá to na mě ten dojem. Pokud má někdo zájem si to nastudovat, nemělo by to vadit.

A teď typický příklad, proč si myslím, že je důležité číst odborné knihy, nebo různé odborné práce na internetu:

Různí lidé během diskusí o globálním oteplování a vlivu lidské činnosti rádi argumentují Středověkým teplým obdobím (nebo-li klimatickou anomálií) jako nějakým důkazem, že v té době bylo tepleji než dnes a změny probíhaly přirozenou cestou (přírodními procesy). Jednalo se o dosti dlouhé období (1000-1300 n. l.), ve kterém klima nebylo ani v Evropě pořád teplé. Navíc ne vždy byly pro úrodu výhodné podmínky. Pro zemědělství jsou důležité určité roční období, které mohly být proměnlivé a pro rostliny nepřízníznivé. Během teplého období také může být sucho, což též není zrovna dvakrát výhra. Ale podle všeho se jednalo všeobecně o teplé období, ve kterém se lidské populaci dařilo. Nicméně hovoříme-li o změně klimatu a minulé období srovnáváme se současnou dobou, musíme porovnávat stav v globálním měřítku. Zjistilo se, že tehdy v globálu nebylo všude teplo, spíše to bylo regionální záležitostí. Na druhou stranu není dobré tvrdit s absolutní jistotou, že bylo v globálu chladněji než dnes, protože nemáme tolik dostačujících důkazů ve srovnání se současností.

Není dobré spojovat Středověkou teplou anomálii se současnými událostmi. (Více najdete ve výše uvedeném odkaze v pdf „Klimatické změny – fakta a mýty“.)

Navíc je podivné teorii o výrazném vlivu člověka zpochybňovat v době, kdy jsou si vědci více než z 90% jisti, že zhruba půlku veškerého oteplení na Zemi lze přičíst lidské aktivitě (vypouštění skleníkových plynů do atmosféry). Moc rozumných a přesvědčivých protiargumentů jsem neslyšel. Vzhledem k vysoké jistotě by se pravděpodobnostní odhad od skutečnosti neměl příliš odchylovat. Ano, vědci nevědí, jaký přesný je vliv člověka na klima a zřejmě to ani nikdy nebudou vědět, ale je dobré si položit otázku, proč a s jakou jistotou nějaká X skupina lidí je přesvědčena o pravém opaku, totiž, že lidský vliv na klima je malý nebo zanedbatelný, tudíž že výsledek je špatně. Není to snad jenom proto, že si to přejí? Mýlit se IPCC může, ale bez ověření důkazů odborníky mi připadá nelogické tento pravděpodobnostní výsledek zavrhovat. Já bych ho rád zavrhnul, kdybych měl přesvědčivé proti-důkazy před sebou. Jde tedy hlavně o princip věci.
 

Zajímavý odkaz:
http://www.skepticalscience.com/arg_mwp_cz.htm
http://www.czp.cuni.cz/Knihovna/publikace/klimaticke-zmeny-web.pdf
 

Petr Hlinomaz, 16.9.2013
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/