Život byl přibrzděn, obrácen – lidstvo se nakazilo koronavirem covid19. Nemoc začala v Číně a zpočátku jsme sledovali děsivé zprávy o umírání přímo na ulici. Naladilo to lidskou civilizaci, aby situaci nepodcenila.
Pojednání rozděluji do tří krátkých témat a to podle závažnosti. Kusá sdělení čerpám z internetu; obor zdravotnictví mi není blízký, avšak vše sestavuji pro závěrečnou nabádavou tvrdou citaci.
Střevní bakterie
Ve střevě máme 100 bilionů mikrobů, které tvoří tisíc druhů. Věda je nazývá střevní mikrobiom. Hmotnost mikrobů je víc než kilogram.
Mikrobi přispívají k našemu chování, touhám po jídle tom nebo onom. Mají vliv na lidské zdraví, vzhled, chování, náladu, myšlení, a na chutě. Jsou vybíraví: jedni vlákninu, jiní tuky nebo cukry. Strava má pak vliv na jejich množení. Převažující druh naší stravy určí přemnožení některých mikrobů. Ve střevě jsou rovněž mikrobi, jež škodí zdraví.
Jíst zeleninu, zrní a semínka zpomalí vývoj některých mikrobů – milovníků cukru. A pak o to méně dostává člověk chuť na sladké jídlo. Není všeobecně známý škodlivý vliv sladkého jídla, ve větším množství a po letech – na mužskou prostatu. Zdravotnictví málo dbá vlivu plísní, jež pocházejí ze střeva, na zmíněný orgán.
Mezi střevy a mozkem je spojení více způsoby. Spoj bloudivým nervem ovlivňuje tělesnou váhu. Mikrobi tvoří látky, které posílají mozku zprávy ohledně nasycení člověka. Tvoří látky napodobující lidský hormon hladu nebo sytosti.
Mikrobi, pojídající vlákninu, tvoří látku SCFA, která nakonec působí i v mozku. Ovlivňuje lidské chování. Serotonin a dopamin jsou prospěšné pro dobrou náladu, duševní stav. Jejich většinu vytvoří střevní mikrobi.
Mozek řídí nervový systém, ale navíc máme druhou síť nervových buněk ve střevech – druhý mozek.
Toho se týká známý pokyn. V zapeklité situaci, kdy je člověk rozčilený, neví si rady nebo je docela vystrašený – je třeba přesunout pocit sama sebe z hlavy do břicha. Uvědomit si, jak své vnímání mžikem posílám do břicha. Pocit klidu se dostaví, posílí.
Výhodou pro lidská střeva je rozmanitost druhů mikrobů. Různé zajišťují tělu vždy něco jiného. Současně se tak hlídají navzájem a to i bez nadřazené Organizace spojených národů, bez bruselského spojení rozhodujících hlav.
Může se vyskytnou mikrob, který zavelí ke spojení svého druhu právě s nejsilnějším druhem? Jaký by to mělo zlý následek pro rovnováhu celku, škoda pokračovat.
Zvrhnou se, některé druhy se rozmnoží nadmíru. Začnou prosazovat své potřeby. Malé množství druhů pak dovolí některému z nich, aby vyráběl velké množství svých látek a tím silně ovlivňoval chování svého hostitele. Tak vznikla pohádka o Bumbrlíčkovi? Mikrobi překáží snadnému hubnutí potřebných lidí, určují jejich myšlenky ohledně jídla.
Užívání antibiotik hubí střevní mikroby. Přitom imunita organismu závisí na střevech.
Laický závěr – problematika mikrobů ve střevech neohrožuje lidstvo.
Toxoplasmosa
Kočičí nemoc? Může jí být nakažený člověk po celý život a s dobrou obranyschopností mu neškodí. Kdežto jiný člověk je dlouhodobě silně unavený a malátný, cítí bolest srdce a hlavy – podobnost s chřipkou – a další zdravotní problémy, které prvok toxoplasmosy svojí přítomností v organismu způsobuje.
Začátkem cyklu bývá kočka, která sežere nakaženou myš nebo ptáka. Parazit se množí jedině ve střevech kočičích šelem. Několik týdnů průjmů a jen tehdy vylučuje nebezpečné parazity. Ti se dostanou do půdy, na rostliny a z nich potom na savce, třeba i na člověka. Někomu vyrostou v tkáních cysty – ve svalech nebo i v srdci, játrech, mozku. Poškození oka.
Zdrojem nákazy může být také málo tepelně ošetřené maso. Tkáňové cysty bývají spíš v mase králičím nebo skopovém než v jiném. Také pozor na mouchy. Při chovu koček je třeba dbát hygieny na zahradě.
Včasné léčení pouze zastavuje akutní stav toxoplasmosy, ale zcela ji vyléčit zdravotnictví neumí. Má vliv na psychiku, na vlastnosti člověka. Je známá souvislost této nemoci s reakční dobou člověka; prodlužuje se.
Muži nakažení toxoplasmosou méně ochotně akceptují morální standardy společnosti, méně se obávají trestů za překročení hranic legálnosti a vůči ostatním jsou nedůvěřiví. Ženy se naopak stávají společenštějšími a otevřenějšími. Oba typy chování vedou k tomu, že lidé s toxoplasmosou se ochotněji vystavují nebezpečí. Statistické průzkumy ukazují, že oběti dopravních nehod si s sebou nosí mnohem více toxoplasmových prvoků, něž kolik je běžné u zbytku populace. Nákaza tímto prvokem 2,5x zvyšuje riziko, že nepřežijeme naše řidičské umění. Jiná statistická studie nedávno prokázala, že toxoplasmosa dokonce může za některé sklony k neurotismu a schizofrenii. [1]
Laický závěr – nakažení zmíněným prvokem může člověka velmi ohrozit. Obzvlášť si dávají pozor těhotné ženy.
Koronavirus
Nejprve úspěšná ochrana proti infekci. Informaticky vzdělaný Čech posoudil zprávy o situaci v Itálii. Následně přesvědčil českou vládu A. Babiše, co je nutné udělat.
Pavel Řehák, ředitel pojišťovny —, chtěl zůstat v anonymitě. Nakonec přece jen svůj příběh odvyprávěl.
— Ještě ten den večer prezentoval Pavel Řehák svá čísla i na Ministerstvu zdravotnictví. Tady pochopil, že žádné jiné modely stát nemá. Že jeho na koleně dělaný excelový soubor byl v tu chvíli jediným odhadem možného vývoje krize.
„Ono to tak někdy bývá, že neziskový sektor, nebo lidé zvenku prostě přijdou za tím státem a ukážou mu něco, co ten stát sám není schopen vidět,“ přiznal Adam Vojtěch. Na začátku se mu údajům nechtělo věřit.
— I ostatní členové vlády v knize přiznali, že právě matematický model — pomohl přesvědčit Andreje Babiše o vážnosti krize. „On je člověk, který je zvyklý na čísla a na grafy. —“ vzpomínal Jan Hamáček. Ve chvíli, kdy jsem mu řekl: ‚Tohle je graf, tady je model a takhle to bude,‘ tak on říkal, že to není možné,“ vzpomínal Jan Hamáček.
„Když začal věřit tomu začátku – když se potvrdily predikce modelu, tak začal věřit i tomu, co bylo na konci. A dělal všechno pro to – my všichni jsme dělali vše, abychom tomu zabránili.“ [2]
Zásah vlády a odpověď veřejnosti byly příkladné. Vyráběli jsme roušky, sledovali spílání odpovědným za to, že neměli dostatek roušek po léta předem, a tak dál. Výborně, vyvarovali jsme se velkého počtu nakažených oproti Itálii. Svět chápal naše české kvality.
Pročpak vládní úředníci nepředpovídali sami, nýbrž zlé budoucnosti zabránil na jaře 2020 člověk zvenku?
Mezi podniky vládne konkurenční prostředí, roztřídí lidi na schopné a odmítnuté. Což mezi úředníky bývá méně důkladné.
Rozvolnění v létě, i s údajnou snahou zavděčit se veřejnosti před listopadovými krajskými volbami, zase vedlo k opačné situaci. Snad nejhorší nemocnost ze všech států světa.
Léčení. O lécích se psalo tak i jinak. Vkládám jen názvy. Dávno známý lék Isoprinosine – Groprinosin? Nebo tam ten drahý lék – Remdesivir? Nebo levný Dexametazon? Ivermektin? Regeneron? Paralen? Termonálepky?
Vakcinace. Astra Zeneca, BioNTech, CanSino, Janssen, Moderna, Pfizer, Sinovac, Novavax, Sinopharm, Sputnik V?
Kolektivní imunita proti covidu-19 má ukončit její nebezpečí, píše se. Vzniká přirozeně, po prodělání nemoci. V Česku je vyléčených ke dvěma milionům lidí – v odhadu i s těmi, kteří lehký nebo nejlehčí průběh zvládli bez návštěv ordinace. Tito lidé mají nyní přirozenou odolnost. Na jak dlouho? To prokáže až další vývoj, budoucnost.
Dále očkování, čili vakcinace. V Česku je čtvrtina dospělých, která očkování nechce. Nejvíce odmítají lidé věku od 30 do 60 let. Věda však míní, že to ohrožuje imunitu.
„Zdá se, že čím více se šíří varianty, které jsou stále infekčnější, tak tím vyšší je potřeba, aby bylo dosaženo kolektivní imunity. Takže teď s tou naprosto převládající britskou variantou se zdá, že by bylo potřeba dosáhnout zhruba 90 %,“ říká imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. [3]
Přes polovinu odmítajících Čechů pochybuje o kvalitě vakcíny. Vždyť byla vyvinuta moc rychle. Očkování zásadně odmítá 20 % lidí. Velká podpora pro očkování je v Praze, v malých městech naopak. Propagace očkování přichází v Česku z různých míst. Skaut, náboženské společnosti, národnostní menšiny, významné osobnosti…
Není nad vlastní odolnost. Průser je to, že většina lidí žije ve městech, obrovských aglomeracích, kde nemají kontakt s mikroby v přírodním prostředí, který imunitu formuje, a tak si místo imunity pěstují spíš alergie. Ale to je problém společnosti, civilizace, za to virus nemůže. [4]
V rámci celé EU patříme mezi země s pomalým postupem proočkovanosti. Výše čtu, že varianty nemoci jsou stále nebezpečnější. Nikdo nezaručuje, že nebudou přicházet stále horší viry, opravdu stále nebezpečnější. Mimořádný duchovní kontakt amerického N. D. Walsche již dřív uvedl, co bude nakonec.
Závěr. Důvod celého článku:
„Snažíte se měnit biochemickou strukturu samotného života. Nebudete-li opatrní, vaše genetické inženýrství způsobí největší katastrofu všech dob. Vyrábíte léky, které nahrazují přirozené obranné látky ve vašem těle, a tím posilujete viry, které jsou tak odolné, že nakonec vyhladí celé lidstvo.“
Neale Donald Walsch – Hovory s Bohem III [5]
Buďme opatrní! Odmítejme očkování, hledíme-li na několik let dopředu.
Odkazy:
[1] Paraziti s v našich tělech pořádají orgie – Petra Soukupová. Časopis 21. století, č.8/r.2007/s.81
[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tajemny-muz-ktery-na-jare-zachranil-cesko-exreditel-ceske-pojistovny-124767 – 17.10.2020, 6:00
[3] Exkluzivní průzkum: každý čtvrtý odmítá vakcínu. Ohrožená imunita, varují vědci – Ondřej Krutilek, Kateřina Vaníčková. https://www.idnes.cz, 4. června 2021
[4] Sdělení
[5] Neale Donald Walsch – Hovory s Bohem III
„Jedině primitivní společnost považuje regresi za progres. Vaše společnost se pohybuje dozadu, nikoli dopředu. Před 70 lety bylo na vaší Zemi víc soucitu a porozumění než dnes.“
Bohumír Tichánek
Poslední články autora:
