Metodiky zpracování průměrné globální teploty – úvaha | Magazín Gnosis

Klimatologové zpracovávají data a poté různými metodami vyhodnocují průběh určitých meteorologických prvků. Za nejdůležitější indikátor při sledování změn klimatu se označuje průměrná teplotní odchylka.

V předchozím článku jsem v rychlosti psal o Antarktidě. Rád bych se k tomu ještě vrátil a zmínil několik důležitých připomínek.

Průměrná globální teplota se neustále sleduje. Samozřejmě existují různé nedostatky, které výzkum komplikují – ať už je to nehomogenita dat, nedostačující pokrytí meteorologických stanic v určitých regionech, nebo třeba i méně informací o teplotách nad oceány. Vědci se snaží údaje doplňovat a dochází tak k zpřesňování výsledků.

K tomu, abychom mohli vyvodit nějaké závěry, potřebujeme mít k dispozici dostatečné množství vědeckých materiálů s důvěryhodnými vysvětlivkami i s popisem metody zpracování. Na internetu je takových informací poměrně málo, řekl bych. Myslím si, že nemá smysl vycházet pouze z jednoho určitého grafu, či z nějaké jedné mapky. Je potřeba si všechny možné variace prohlédnout a až poté učinit závěr. Měla by se brát v zřetel metodika a pokusit se nepřeberné množství informací zevšeobecnit v určitý jeden celek. U klimatologie to znamená používat standardní dlouhodobý průměr s nějakou všeobecně uznávanou metodikou. Když jsem si prohlížel mapky anomálií průměrné globální teploty, zjistil jsem, že na internetu je toho sice mnoho, ale když potřebuji zjistit dlouhodobý průběh průměrné teploty v Antarktidě, vyskytl se problém – různorodost informací s různými metodami…

Ze zveřejněných teplotních map a animací si lze domyslet hrubý odhad ve změnách teplotního charakteru. Antarktida je rozsáhlý kontinent, na kterém pozorujeme širší teplotní variabilitu ve změnách průměrných teplot. Většinou se ukazuje, že tato rozsáhlá pustina ve srovnání s jinými oblastmi vykazuje průběžné mírné oteplování. Často bývá rozdělena na dvě části. Jedna část ukazuje, že nedocházelo k žádnému průměrnému vzestupu teplot, nebo se i v malé části ochlazovalo. Další část poměrně rozsáhlé oblasti v teplotní mapce nám naznačuje mírné až výraznější oteplení. To znamená, že růst průměrné teploty v Antarktidě lze při prohlížení materiálů zpozorovat, byť se jedná oproti severní polokouli o nevýrazné změny.

Změny ve vývoji teplot v období 2000-2009 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1951-1980. Teplotní variabilita je zde patrná. Na severní polokouli dochází k výraznějšímu oteplování než na jižní. V některých oblastech nad oceány je vidět dokonce ochlazování.

Zdroj: Columbia University, NASA/JPL

Změny ve vývoji teplot během období 2000-2009 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1951-1980

Změny ve vývoji teplot v období 2000-2009 ve srovnání s dlouhodobým průměrem 1951-1980.

Zdroj: Skeptical Science

– – –

Vytvořil jsem si svou facebookovou stránku. Příležitostně tam dávám odkazy na různé odborné práce, zajímavé rozhovory, přednášky a důvěryhodné odkazy o počasí a změně klimatu (+ odkazy na moje články pochopitelně :-)).

Počasí a klima