mapa stránek || vyhledávání

Nezamíchat národy do jedné země. Příčina míchání! (2.)

Rasismus

„Rasismus – názor o nerovnosti ras, obvykle v souvislosti s nadřazováním některé“ – podle slovníku.

V novější době sledujeme snahu odstraňovat rasismus. Obvykle se hlídají už jen slova. Posměch, vztažený k zvláštnímu vzhledu, odlišné barvě kůže, vlasům, tvaru očí. Nebo jen zmínka o odlišnosti – i to prý je hrozivý rasismus.

Jenže rasismus, ten souvisel se zločinnou snahou sebrat druhým jejich zemi. Neprávem silnějšího vytlačovat domorodce z jejich země a i vraždit – jak známo po několik staletí v USA. Nebo je ničit nepřímo – brát jim obživu. Vyhubit miliony bizonů – třeba i střelbou z jedoucího „střeleckého“ vlaku, až kdysi zbylo jen několik set zvířat. Dopravu povolit jen na plošině autobusu. Opovrhovat jinými, vše v zájmu sobectví. Než se dostavila náprava.

Ještě horší byl nacismus, ke kterému se svět dopracoval ve 20. století. Zlo bylo v západní Evropě podpořené i vědou – například s nově připravenými zabíjejícími plyny. K vyvražďování národů vedl Hitlera darwinismus – údajně před svou porážkou měl říct: když tedy zvítězí Slované, ať svět ovládnou Slované. Nic není náhoda; nabízí se, že – zlé rozpory mezi lidmi v každodenních situacích, po staletí, přivedly Evropu k nacismu.

Tvrdě postupovala Kanada a Austrálie vůči dětem. Odcizovala je původním lidem v obsazované zemi. Tyto státy převychovávaly děti ještě nedávno, v 60. a 70. letech 20. století, než začaly s omluvami.

Rusko, po porážce tatarské Kazaně, vyvlastňovalo velký majetek. Carský režim s církví přiváděl další kolonisty, ale ledacos ještě zůstávalo soukromým majitelům. Potom však Petr Veliký tyto postupy zhoršil. I pravoslavná církev odebírala děti a zbavovala je tradice – jejich náboženství.

Rasisté vraždili v Kongu. Z 20 milionů lidí zbylo 8 milionů na konci neomezené krutovlády belgického představitele Leopolda II. Až musela být zlá situace konce 19. století řešená jinými evropskými kolonizátory. Dodnes jsou v Belgii i podivné názory [1]. Až za dlouho pochopili, že kolonialismus především bral svobodu. Přitom právě ta vede člověka i národ k nejpotřebnějšímu vývoji, ať už v doslova kterémkoliv směru.

Popis odlišností. Civilizace potřebuje angolskou moudrost, ale také evropský pokrok:

— Evropské a angolské myšlení je nekompatibilní, snaha o kontakt vypadá, jako by se chtěly domluvit Microsoft Windows a sekeromlat. Neliší se prostředky, liší se cíle. Až tady vám dojde, jaká tragédie byl kolonialismus. Jeho důsledky už nejdou vrátit zpátky. Místní společnost je tradičně stejně nepokroková jako společnost australských domorodců, je to civilizace založená na neměnnosti a opakování. Není o nic méně cenná než euroasijská civilizace pokroku a cesty vpřed, možná je mnohem moudřejší. Jenže Evropa celou tu křehkou rovnováhu věčného koloběhu narušila, naroubovala sem vlastní hodnoty v podobě mobilů, aut, telenovel, daně z příjmu, samopalů a soutěže politických stran, které místní dokážou přijmout jen napůl. — [2]

Předchozí citace, z roku 2005, zdůrazňuje důležitost svobody. A nesmysl opaku, přijít s násilím a později se chlubit předáváním vlastních, tedy cizích hodnot. Než časem prohlédneme.

Demokracie, jako souboj záležitostí, často protikladných? Afričané vzpomínali jinak. Náčelníci rokovali, a až vše vyjasnili, sjednotili se a rozhodli. Nerozhodovalo právo silnějšího, tedy převažujícího počtu poslanců ve sněmovně. Zřejmě jsme nedospělá civilizace, když zájmy různých lidí v jedné zemi směřují velmi často proti sobě. Lepší by mohlo být – jeden každý myslí na všechny, sleduje zájmy všech.

Předchozí úryvek [2] odmítl budoucí pokrok africké Angoly. Jenže – Vesmír dbá o spravedlnost, proto v budoucnu právě utiskovaná Afrika by mohla nečekaně jít dopředu, viz starší předpověď roku 2009 z mimovědeckého zdroje [3]. I když tomu dnes málo rozumíme. Však ledacos překvapivého se v dějinách přihodilo, víckrát – například nenásilný indický vítěz M. Gándhí roku 1948. Jistě v souvislosti s nečekanou volební prohrou W. Churchilla roku 1945, kolonialisty, velmi úspěšného britského vůdce za 2. světové války.

Dnes těžko tvrdit, že kolonialismus přinášel „zaostalým národům“ pokrok. Když čínská vláda rozumně zakázala obchodovat s narkotiky, tak to nesouhlasící Anglie řešila v Číně vojensky. V Indii nutila pěstovat bavlnu a zakazovala obilniny, následně určila výkupní ceny. Pak hladomory v Indii zavinily smrt 36 milionů lidí.

Němci v jihozápadní Africe postupovali nejkrutějším způsobem při vytlačování domorodců [4]. Odpírali jim přístup k vodě. Genocida připravila o život 100.000 lidí. Gerhard Seyfrie v historickém románu Herero napsal o německé kolonizaci v nynější Namibii:

„Když přišli němečtí misionáři, měli bibli a lidé z kmene Herero půdu. Pak misionáři vyzvali Afričany, aby se zbožně pomodlili. Když poté Afričané otevřeli oči, poznali, že sami mají jen bibli, ale misionáři veškerou půdu.“

*

Tak tohle nebyly slovní urážky, které se pronásledují dnes, to byl rasismus s dlouhodobými důsledky.

*

Jak v Československu? V 50. letech jediný pokus o převýchovu. Do internátní školy byly zařazeny romské děti z nejchudších rodin (prý až 300), vesměs dle soudního rozhodnutí. S rodiči jim zůstalo jen dopisování. Zde však nešlo o děti původních majitelů země, nýbrž o vyzkoušení možnosti úspěšně uvést do současné civilizace kočovníky, po staletí pronásledované. [5.a, b, c]

Po převratu roku 1989 byly odnímány děti matce i úředním příkazem, pokud jako mimořádně chudá nezajišťovala jakž takž vybavený život. České úřady ze setrvačnosti předpokládaly, že každý si může zajistit dobrou obživu? Mateřský vztah považuji za důležitější než zateplené bydlení.
 

Otrokářství

Otroci pracující na plantáži. Dílo britského malíře Jamese Richarda Barfoota z roku 1840.

Afričany blízké přírodě, prodané černošskými náčelníky, kupovali bohatí Američané jako otroky. Na práci, na posluhu. Prodejem prvních otroků roku 1619 začalo americké nekřesťanství. Ukončila je až občanská válka uprostřed 19. století. Rok před jejím vznikem bylo z 31 milionů lidí v Americe 13 % otroky. Až roku 1967 byly zrušeny i nejstarší zákony o zákazu mezirasových svateb.

U nás se připomíná otrokářství před tisíciletím – slovanský vládce dovedl prodat zajaté slovanské protivníky na západ. Z východu moravského markrabství zase loupili lidi do otroctví nájezdníci – Turci. Dávno – ovšem už v novověku.
 

Potlačovat rasismus

V 70. letech Spojené státy zaváděly antisegregační zákony s různými důsledky. Češi, dávno tam usedlí, tehdy říkali – znovu jsme ztratili vlast. Promíchání dětí do škol, bílé, černé pospolu do všech městských čtvrtí, do ulic. Jenže Amerika i v 21. století zůstává kotlem – a v něm původní národy nebo rasy přetrvávají; neslily se do lidu jedněch vlastností. Nesplnilo se očekávané. Vztahy mezi bílými a černými Američany nyní klesly na nejhorší úroveň za 20 let [6].

Ke spřátelení ras pomáhala hudba – jedním z vrcholů byl světově oblíbený černošský Michael Jackson. Podobně i dobrodružné filmy, kde úlohy astronautů, policistů i úředníků dostávají lidé tmavé barvy, jako i ostatní.
 

Míchání národů. My tě naučíme?

Nakonec převládl názor, jak je správné, hezké, když spolu žijí lidé různých barev, odlišného vzhledu – jenže i zvyklostí. Souhlasil i rovnostářský Sovětský svaz, který ovšem území s černochy neměl a Africe nevládl. Podporoval africké země setřásáním kolonialismu, když soupeřil – o ně soupeřil – se Západem.

Svobodný západ Evropy po pádu kolonialismu přijímal Orientálce a Afričany na své území stále víc. Lidé z produchovnělé Indie, jež se kvůli náboženství politicky rozpadla, a to v souvislosti s navrácením svobody, přijížděli do Anglie. Cizinci, znalí jazyka bývalých dobyvatelů, se mohli uchytit v zemích Západu – v Británii, Holandsku, Belgii, Francii…

Dnes jsou i další unijní evropské země – bez koloniální minulosti – Západem vedeny, taženy, strkány, aby dbaly o míchání lidí různých ras. V televizní reklamě nám hrají barevní lidé, kteří se však v české a moravské krajině nevyskytnou. To ale nepotřebujeme ke svobodě, takové překvapení. Můžu si představit, že mládež, dobře znalá Západu, považuje míchání lidských barev za správné. V další kapitolce nabídnu neblahou příčinu míšení.

Německo vnucuje zemím Evropské unie dělit se o svou vlast s arabskými imigranty, které si však samo pozvalo. Jenže – středoevropské státy vůbec nepotřebují odpykávat západní rasistickou útočnost vůči vzdálenému světu. Střední Evropa neprovozovala kolonialismus nebo nacismus. Sama opustila dlouhou stoupající cestu tvrdého socialismu, při zásadních změnách nadějného Gorbačova. Nejhlubší důvod opuštění bychom mohli hledat v dávné Francii a v „dědičných zemích“. Jenže se jedná o duchovní souvislosti, které pro mnoho lidí vůbec nejsou.
 

Vliv severní Ameriky – příčina míchání

Mnoha lidem imponuje nedávný ekonomický a technický vrchol Ameriky. Ta se dodnes stává cílem vzdělaných přistěhovalců, kteří přivážejí své mozky.

Nakonec i následek, následek zlého otrokářství a krutého kolonialismu, se nesmyslně považuje za nádhernou záležitost. Které se mají chopit všechny národy? [7]

Podivné míchání odlišných lidí v západní Evropě má příčinu až v americkém otrokářství a v západoevropském kolonialismu. Komu to vyhovuje? Například ostrovní Japonsko cizince nezve. Míchání rozhodně nechystá. Podobně zostražitěla Austrálie.

Vyšinutý názor dokonce vyčítá italské fotbalové reprezentaci, že v zápasech letošního evropského mistrovství neměla v týmu ani jediného černocha! [8.a, b]

Světa znalý Milan Kohout při vzpomínce na krásu Spojených států:

K nám by se snadno vešel také milion uprchlíků. Strašně by to pomohlo celému českému národu. Krásně by se rasově promísila místní populace, obohatila by se o jiné kulturní projevy a zvyky. — Po léta sem jezdím na návštěvy a vždy mě okamžitě praští přes oči rasová sterilita českého národa. Nudná jednobarevnost po ulicích chodících lidí je ubíjející. Co se mně vždy líbilo na životě v Bostonu, je celospektrální paleta obličejů. Strašně jsem se vždy těšil na cestu metrem do školy, až zasednu na lavici ve vagonu a začnu pozorovat úžasně pestré obličeje sedící proti mně. [9.a]

Zmíněný exulant v budoucnu možná ještě prohlédne. Tak jako po seznámení s Amerikou změnil názor na své minulé politické smýšlení i konání.

Za přicházející globální kolaps životního prostředí bychom měli v prvé řadě vinit bohaté lidi a jimi podporovaný kapitalistický kult bohatství. — Dnes lituji, že jsem se jako aktivista v disentu podílel na kolapsu bývalých socialistických hospodářských a politických systémů ve východní Evropě. [9.b]

Promíchat obyvatelstvo – přijímáním cizinců, žádostivých bohatší země? Zůstanou-li nábožensky pravověrní, nedají si v ledasčem říct. Vyskytnou se nesrovnatelnosti v dávných obyčejích. Třeba i zásadní odlišnosti v počtu dětí a vztahů v rodině, v nedovolené potravě. Jedni budou chtít sváteční den neděli, druzí sobotu, třetí pátek. Jiní – celý týden. V Německu nedávno zveřejnili nezaměstnanost mezi imigranty: 50 %. Asi je Němci nezvou jako pracovníky, nýbrž jako hosty?

Ovšem Vesmír nabízí vždy i dobrá řešení, jen se jich chopit, je pochopit. Všehomír v jednom poselství vysvětluje budoucí dobré vztahy mezi imigranty a domorodci v Západní Evropě.

Jistěže každý národ má mnoho dobrých vlastností. Jenže imigranti s některými vlastnostmi pak narážejí na nezvyk domorodců. Je krásné, když se lidé sdružují na lavičkách. Ale když posedávají před domem energičtější čeští Romové, pak jejich odlišné chování klidnější starousedlíci sledují ostražitě.

Vznikla nesnáz v spolužití ve Francii, Švédsku i jinde. Snaha odstranit rasismus vedla příliš daleko. Usiluje se snad až o odstranění ras a národů a to postupem jejich smíchání? S promyšleným cílem?

Naznačuje se skrytá příčina tlaku na promíchání; změnit vlastnosti činorodých Evropanů, aby bylo snazší národy ovládat. Jenže, pokud by Nobelova vědecká cena měla být něčím špatným, pak bychom jistě podporovali příchod odlišných cizinců, kteří ve svých zemích mívají vědy velmi málo.

Imigrují ti podnikavější, a pokud jsou to mladíci, pak i agresivnější. Západní národy si zavařily – kdežto Češi a další doceňují souvislost se slovem vlast – vlastní, vlastnit. Dát někomu cizímu, jen tak, půlku svého majetku? To se stěží vyskytne, ale postoupit mu vlast, a ať si přistěhuje své příbuzné – to jsou některé národy schopné dělat. Československo začátkem 50. let přijalo přes 10.000 politických imigrantů z Řecka. Tehdy to bylo snadné – pro náš, až nepříjemný vládnoucí pořádek. Socialistický stát jim přidělil nejen bydlení, zdravotnictví, školy, sirotkům domovy, ale i zaměstnání. Kdepak podpora bez práce.
 

Všehomír sdělil

Jako další přijde na řadu léčení kontinentu. — Sledujte velké posuny v Africe. Říkali jsme to již dříve, dokonce jsem o tom mluvil i na setkáních, kterým říkáte Spojené národy. Afrika nikdy nebyla počítána mezi možné hráče na ekonomickém poli, protože je nemocná. Co se stane, když nějaký kontinent vyléčíte? — Najednou začnou i národy na tomto kontinentu požadovat to, co už vy máte – fungující vlády, mír, své vlastní domovy, školy, nemocnice a dokonce banky, od kterých si mohou půjčovat. Dnes nic takového nemají, ne doopravdy. Všechen takový majetek je odjinud. To znamená, že budete mít kontinent, který je připraven vystoupit, který se stane hlavním hráčem na jevišti celosvětového finančního a politického vlivu – celý kontinent se všemi svými zdroji, dokonce s možností sjednocení společných cílů, stejně jako je tomu teď ve vaší EU. (z roku 2009)

Ach, kdybych vám tak mohl ukázat potenciál této planety. Právě teď má jeden kontinent potíže. Skutečný problém. Je o uzdravení, o ustanovení nové vlády a o tom, že to jednou bude ta nejlepší civilizace na planetě a nikdo by si to nepomyslel. — Ten kontinent se nazývá Afrika. Možná se dokonce pojmenují Unie afrických států a nakonec se stanou nejsilnější ekonomikou na Zemi. (z roku 2014)

 

Napadá mě, že příčinou budoucích úspěchů černých Afričanů by mohl být jejich lidská vlastnost. Snad jejich větší upřímnost, ve srovnání s Evropany? Také hmotné předpoklady, suroviny svobodné Afriky. Pochopení, kde to žijeme, může zlepšit vztahy bohatších zemí k chudším.
 

Recept proti přistěhovalectví

Odpovědí je jistě mnoho. Jednou takovou je: férový obchod s Afrikou.

Ne, jako když se jistý rodič radoval, když si povyměňoval nějaké věcičky s 10-letým synkem – jak na tom vydělal. Také jsem se kdysi podílel na neférovém obchodě mezi otcem a dítětem. Naštěstí – naneštěstí jsem sám byl tím dítětem u cizího otce. I v mých šesti letech mě potkalo cosi podobného. Vyměňoval jsem známky se spolužákem u něho doma. Zapojil se i jeho mladý sportovní otec – kdepak bych s ním mohl měnit jako rovný s rovným. Na druhý den ve škole mi kamarád sdělil otcův názor – jak jsem na výměnách prodělal.

– konec –
 

Odkazy

[1] Děsivá lidská zoo otevírá staré rány. Belgie se stále vyrovnává s koloniální minulostíClara Zangová 9.1.2019

Je prosinec 2018 a po pětileté rekonstrukci se v Belgii znovu otevírá Královské muzeum centrální Afriky. Je přesně na tom samém místě, kde už od roku 1897 trávili za bambusovým plotem své dny rodáci z Konga, aby po nich bílí Belgičané házeli drobné a banány. Muzeum na stejném místě bývalo už od roku 1904, ale mělo oslavovat vyšší cíle kolonialismu a nehumánních praktik krále Leopolda II. Dále zde byly umělecké předměty ukradené z Konga a malby vyobrazující černochy, jak se plazí u nohou hrdinných bílých mužů.

O tom, jak to bylo ve skutečnosti, se prý začalo opatrně debatovat až po roce 1998, kdy vyšla kniha Adama Hochschilda Duch krále Leopolda.

— Mezi lety 1884 a 85, kdy si evropské velmoci mezi sebou porcovaly Afriku, si pro sebe král Leopold II. uzmul Kongo bohaté na nerosty. Leopold II. obyvatelstvo zotročil, když muži nepřinesli z pralesů předepsané množství kaučuku, vojáci amputovali končetiny jejich dětem. — Až výstava Konžanů v roce 1958 byla vůbec poslední lidskou zoo v Evropě.

Pro Konžany je pochopitelně nepřijatelné, že muzeum, v němž byli celé 20. století ponižováni, vůbec ještě stojí. Zároveň požadují restituci uměleckých předmětů ukradených z Konga a dovezených do Belgie. Bez restituce není žádná dekolonizace, tvrdí.

[2] Politicky nekorektní zpráva o Angole – Štefan Švec, 12.12.2005

[3]

Tento channeling byl předán na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, 13.11.2009

Žádný channeler nebyl nikdy tolikrát pozván, aby vystoupil před touto organizací (Společnost působící v budově OSN). Setkání jsou často uzavřená pro veřejnost a vstup je umožněn pouze delegátům, zaměstnancům OSN a jejich hostům. — Když jsem zde byl naposledy, mluvil jsem o něčem, co bylo vzdálené asi dvě generace. Mluvil jsem o kontinentu, který bude vyléčen, o Africké unii. — který bude mít větší ekonomický vliv, než kdy měl jaký kontinent na této planetě, protože bude zdravý, naplněný novou ekonomickou nadějí, novými závody, příležitostmi a milióny obyvatel, kteří chtějí budovat, kteří chtějí domovy, dobrou vládu, stabilitu a kteří budou mít obrovský trh. Dokonce větší než Číňané, kteří ještě musí projít změnou starých způsobů, zatímco Africká unie mluví o startu od nuly a vytvoření něčeho od samého začátku.

Tato možnost pro planetu je něco, co je daleko před vámi —. Ale záznamy těchto slov jsou zde, navždy. — Stane se to, ale za vašeho života budou viditelné jen zárodky této změny. Už neuvidíte, až k tomu dojde, protože je to vzdáleno dvě generace; půl století uplyne, než se to stane. — Protože z této nové Afriky přichází respekt, síla, a mnozí budou toužit po tom, co mají oni.

[4] První genocidu nespustili Němci proti Židům, ale africkým Hererům – Tomáš Chalupa, 4.5.2019

[5.a] Zatajené dopisy – Česká televize, 7.4.2017, video 52 minut. (Zatajené dopisy, ČR, 2015, 52 minut, Scénář, režie, kamera: Tomáš Kudrna)

[5.b] Zatajené dopisy: Dokument o experimentu s romskými dětmi – 9.4.2015

— Stěžejní odpovědi, proč se nadaný učitel, který se během svého poválečného pedagogického působení v Krušných horách zastával dětí sudetských Němců, zblízka poznal tragický osud židovských spolužáků i represe komunistického režimu vůči svým přátelům, rozhodl k násilnému postupu, se však nedočkáme. —

[5.c] Recenze: Zatajené dopisy – pokus o převýchovu Romů – Kateřina Nechvílová, 10.3.2015, www-literarky-cz

— Film ukáže, jak jsou dnes tyto dospělé děti (už v důchodovém věku) na jednu stranu za obrat ve svém osudu vděčné, na druhou stranu jim odcizení od rodičů způsobilo trauma, o němž nejsou schopni vůbec mluvit a raději jen dokola opakují, „že to bylo tak dobře“. —

[6] Vztahy mezi černými a bílými v USA na nejnižším bodě za poslední dobu – 24. července 2021

[7] 50 let stará nahrávka – Muhammad Ali k míchání ras. Video 3 minuty

[8.a] Neměli jste nikoho barevného. Euro je vítězstvím pravice, vyčítají Britové Italům – Jiří Lizec, 15.7.2021

— šokoval britský list The Economist. Autoři článku spojují vítězství Itálie nad domácí Anglií s politikou a poukazují na to, že v týmu vítěze (v 26členné nominaci Italů) nebyl ani jeden hráč, kterého by šlo „označit za barevného“. Kontroverzní komentář okamžitě zavalila kritika na sociálních sítích. Kolik bílých je v Burkině Faso? ptá se jeden z fotbalových fanoušků. —

[8.b] Id*oti! Salvini ve varu. Rasismus v Itálii! křičí z Francie. Kúdela bledne – 9.6.2021

Italští fandové se proti tomu ohrazují ve smyslu, že když je situace opačná, nikdo s tím problém nemá, nebo používají ironii. V jedné z reakcí například fanoušek píše, že až si Francouzi všimnou, že Itálie nenominovala jedinou ženu, pak teprve nastane pořádný problém.

Problému s údajným rasismem si všiml i lídr politické strany LEGA, Matteo Salvini. „Idiotská polemika proti italské reprezentaci. Jako by měli být hráči vybíráni na základě barvy pleti,“ reagoval na facebooku.

— Jeden z nich poukázal na fotografii jednoho ze starších francouzských výběrů. „Podle mě jich máte příliš mnoho… myslím, že jste rasističtí vůči bělochům,“ vpálil Francouzům.

[9.a] Žiji se svou ženou a dcerkou v garsonce, ale jsme ochotni tam ještě nějak uprchlický pár ubytovat – Milan Kohout, 3.8.2015

[9.b] Digitální omluva příštím generacím – Milan Kohout, 20.3.2019
 

Bohumír Tichánek

Poslední články autora:


Hodnocení článku
Tisk Tisk

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference