mapa stránek || vyhledávání

O globální změně klimatu (1. část)

V současné době je internet přímo zaplaven různými informacemi o změnách klimatu, takže jsem se rozhodl udělat stručný přehled podle svého vkusu.

Nejdříve jsem si začal pro sebe překládat informace ze stránky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration), potom jsem si začal dělat k přeloženým větám poznámky. Nakonec jsem z toho udělal článek, který je z části překladem informací zahraničního webu a z části doplněn připomínkami. Pod článkem jsem uvedl veškeré odkazy v originálním znění atd.
 

Průměrná globální teplota

Průměrná globální teplota se vyhodnocuje na základě pozemního (na povrchu a na moři) a satelitního měření. Celosvětová průměrná teplota ukazuje jasný dlouhodobý trend oteplování. Vypočítaná průměrná globální teplota se může zdát zavádějící, protože na některých částech Země existují chladné nebo naopak velmi teplé (horké) povětrnostní podmínky. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou (celosvětová amplituda teploty vzduchu) na Zemi je pravděpodobně větší než 55 °C. Teploty se mění v závislosti na denních a mezisezónních extrémech na severerní a jižní polokouli. Přesto však porovnávání globální průměrné teploty je vhodné pro detekci a sledování změn v průběhu času. Vědci měří teplotu ve všech lokalitách po celém světě. Vzhledem k některým špatně přístupným oblastem jsou nuceni spoléhat se na stanice v nejbližším okolí a shánějí další informace k vyplnění chybějících hodnot.

Cílem klimatologů je sledovat změny v teplotě, což znamená, že měření je převedeno z přímého měření teplot na teplotu anomálie. Anomální hodnota představuje rozdíl mezi pozorovanou teplotou a dlouhodobou průměrnou teplotou na každém místě k určitému datu.

Samozřejmě bylo zjištěno, že nedochází k oteplování na celé planetě, ale vzestupný trend průměrné globální teploty ukazuje, že je více oblastí, kde se oteplovalo, než těch, kde se ochlazovalo. Během zhruba 110 let se celosvětová průměrná povrchová teplota zvýšila zhruba o 0,7 °C. (Také míra nárůstu teploty se zvýšila.) Když budeme brát v úvahu posledních 50 let, tak se zvýšila v průměru asi o 0,13 °C za 10 let. Na základě modelování klimatu vědci odhadují, že globální průměrná teplota bude stoupat zhruba o 0,2 °C za 10 let.

Nejenomže globální anomálie není hodnotou stálou, ale liší se také podle metody zpracování. Např.: B.E.S.T. projekt (Berkeley Earth) publikoval výsledky s maximální anomální hodnotou povrchu půdy až 0,911 °C (+/- 0,042 °C) od roku 1950 se srovnáním (12-měsíčního klouzavého) průměru (1950-1980). Zdroj NOAA uvádí pro rok 2010 maximání anomálii (těch výše uvedených) až 0,7 °C se srovnáním dlouhodobého průměru (1901-2000). Pro zjednodušení se často uvádí až 1 °C, i přesto, že existuje více druhů zpracování. Navíc v roce 2011 klesla (podle NOAA) na 0,5 °C.

Takže hodnota globální anomálie se liší podle metodiky výpočtu. Nejdůležitějším ale bylo zjištění shody vzestupného trendu průměné globální teploty přibližně od druhé poloviny 20. století.
 

Příklad:

Anomální hodnota v závislosti měření nad povrchem a oceánem

Anomální hodnota v závislosti měření nad povrchem a oceánem. Více zde »

Globální anomálie povrchové teploty. Shoda vzestupného trendu oteplování.

Globální anomálie povrchové teploty. Shoda vzestupného trendu oteplování. Berkeyley Earth »

Co všechno ovlivňuje klima pohledem krátkodobého období?

Nejdůležitějšími faktory jsou přírodní klimatické jevy, sluneční aktivita, lidský vliv a sopečná činnost.

Přírodní klimatické jevy výrazně ovlivňují počasí na Zemi. Klimatický jev El Nino a La Nina mají velký vliv na vývoj globální teploty, který je však nepravidelný. Arktická osilace ovlivňuje počasí ve středních a vysokých zeměpisných šířkách na severní polokouli zejména v zimním období. Severoatlantická osilace velmi ovlivňuje počasí v severovýchodní části Severní Ameriky, v Grónsku a Evropě. Právě kvůli těmto klimatickým jevům je potřeba být při intepretaci o změnách klimatu opatrnější. V r. 2010 uvedenou maximální globální anomálii ovlivnily také El Nino podmínky (teplá fáze) s indexem větším než 0,5.

Sluneční aktivita je proměnlivá. Ve výsledku příčiny změny klimatu se bere rovněž v úvahu, ale nemá tak velký vliv, aby se tím mohl vysvětlit veškerý celkový vzestupný trend oteplování. To jsou závěry profesionálních klimatologů.

Lidský vliv není dostatečně prozkoumán, proto se výsledky prezentují v podobě pravděpodobného odhadu – a právě kvůli tomu se nedá říct, že výsledek je špatně, prostě jenom není přesný. Změna klimatu není pouze a jenom o vzrůstu průměrné globální teploty, ale také o zvýšené extrémitě. Vzhledem k tomu, že jsem už o tom psal, tak o lidském vlivu se zmíním krátce. IPCC (Mezivládní panel pro změny kliamtu) se snaží identifikovat určité extrémní projevy počasí jako antropogenního původu. V mnoha případech nemáme dostatečné důkazy, a proto také určitým extrémním jevům přidělují vědci nějakou pravděpodobnost. Často se jedná o pravděpodobnost střední až nízké důvěry (míry nejistoty). Přesnější informace zřejmě budeme znát v budoucnu, protože budeme moci s větší jistotou porovnávat dlouhodobější období na základě („důvěryhodného zpracování“) více faktů. Nikdy to ale nebude snadné, vždy bude lidský podíl na podnebí odhadován s nějakou nejistotou.
 

Budoucí vývoj klimatu

Vědci pracují s mnoha neznámými. Pro vědce, při sestavování možného budoucího vývoje klimatu, je hlavní „divokou kartou“ lidská produkce skleníkových plynů. Považují to za extrémní situaci, kdy poprvé člověk může „zásadním způsobem“ měnit klima. Proto odhadují vývoj průměrné teploty pomocí emisních scénářů. Odhad je tedy v širším teplotním rozptylu, který naznačuje zvýšení globální teploty od 1,1 až do 5,4 °C. Neznáme budoucí lidskou produkci emisí.

Přesně tato část je „kámen úrazu“, protože zde dochází k nepochopení sitauce.

Vědci se snaží pouze konstatovat známá fakta o povaze skleníkových plynů, nenesou zodpovědnost za politická rozhodnutí. Politik by měl umět vybrat správný postup při hledání východisek k zmírnění dopadů klimatické změny. Zároveň by měl brát ohled na skutečnosti, kterými se vědci nezabývají, protože to není jejich cílem (předmětem) bádání. Pro zájmové skupiny je samozřejmě lákavé zneužít práci, v které se např. píše, že bude záležet na tom, jakou cestou se lidé vydají – zda-li budeme využívat čisté zdroje energie, nebo budeme pokračovat stejným tempem využívání fosilních paliv, atd. To je prostě pro emisní scénář klíčovou otázkou, kterou neznáme. Politik by ale neměl jednat unáhleně. Měl by mít dostatek času si všechno promyslet.

V grafu vidíme budoucí prognózy globální anomálie na základě modelování klimatu. Zhruba dvě třetiny nejistoty ze všech scénářů se týkají základních klimatických procesů (jako je vliv mraků a oceánského proudění). Další zřetelnou nejistotou jsou budoucí koncentrace skleníkových plynů. Vědci pracují s dalšími neznámými, ale lze vycházet z předpokládané pravděpodob- nosti. Graf jsem převzal z webu exploratorium.edu

V grafu vidíme budoucí prognózy globální anomálie na základě modelování klimatu. Zhruba dvě třetiny nejistoty ze všech scénářů se týkají základních klimatických procesů (jako je vliv mraků a oceánského proudění). Další zřetelnou nejistotou jsou budoucí koncentrace skleníkových plynů. Vědci pracují s dalšími neznámými, ale lze vycházet z předpokládané pravděpodobnosti. Graf jsem převzal z webu exploratorium.edu.

Informace v obsáhlých zprávách, které jsem četl, považuji za objektivní (neutrální). Znamená to tedy, že kompletní výsledky nejsou bez úprav (nebo vynechání důležitých pasáží) moc dobře použitelné pro žádnou ideologii nebo zájmové skupiny s cílem se obohatit. Informace jsou psány na základě poznání pravdy. Jak jsem poznamenal, nečetl jsem všechno, ale je to tak, protože ideologie nebo zájmové skupiny k dosažení svých cílů zacházejíí často do extrémů. Nelze vědcům vyčítat, že upozorňují na určitá zjištění.
 

Politická opatření

Mezi rozumné, a vhodné vzhledem k situaci, považuji: svobodné nastavování emisních limitů v jednotlivých státech s přísnými pravidly bez vměšování EU (měla by ale existovat smlouva mezi státy se stále stanovenými minimálními limity, o kterých by se měly jednotlivé státy mezi sebou bez nátlaku rozumně dohodnout – jednotlivé státy pak mohou reagovat na zvýšené koncentrace a zároveň brát ohled na ekonomickou situaci, žádný vyšší orgán by jednotlivým státům nemohl doporučovat navyšování limitů), ekologické spotřební daně na energie a ponechání volnosti tržního mechanismu, dlouhodobé plánování adaptačních opatření, zrušení obchodování s emisními povolenkami, bez dotací, zrušit povinnou podporu obnovitelných zdrojů, zrušit zákon o přímíchávání biopaliv do benzínu, zrušit uhlíkovou daň – v případě výrazného snižování daní maximálně zavést daň z uhlí. Politická opatření by měla být předmětem širší diskuse.
 

Zdroje:
NOAA, Climate
Průměrná globální teplota
El Nino
Arktická osilace
Severoatlantická osilace
Pravděpodobný odhad budoucího oteplování
Berkeley Earth
Video globální anomálie
Více videí
 

Související články:
IPCC vydal novou zprávu
Může za spalující počasí změna klimatu? Ne tak docela
ČHMÚ zveřejnil studii o klimatické změně
Shrnutí studie od klimatologa Jana Pretela
 

Petr Hlinomaz, 21.10.2012
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/

Hodnocení článku
Tisk Tisk
Všechny komentáře jsou schvalovány administrátorem. Z tohoto důvodu mohou být zveřejněny se zpožděním od několika minut do několika hodin. Odstraňovány jsou komentáře obsahující vulgarismy, spam, invektivy, apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2019

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference