V prvním díle jsem se zaměřil na sledování změn průměrné globální teploty pomocí přímého měření povrchu půdy a oceánů. Globální anomálie závisí na metodě výpočtu, takže stanovené hodnoty se často od sebe liší a není dobré považovat pouze jednu určitou hodnotu za správnou. Dokonce ani krátkodobý trend není tak důležitý, jako vyhodnocení toho dlouhodobého. U trendů ani tak nezáleží na krátkodobých vzestupech a poklesech globální teploty.
Potom jsem v prvním díle pokračoval o problematice změny klimatu podle předlohy webové stránky www.noaa.gov.
Rozhodl jsem se napsat druhý díl, protože jsem si přečetl zajímavý článek na „Neviditelnému psu“ od známého skeptika globálního oteplování Miroslava Kutílka a uvědomil jsem si, že by bylo dobré se také pokusit zaměřit na sledování globální teploty pomocí satelitního měření.
Historie a současnost
Musím se přiznat, že jsem spíše věnoval pozornost změn průměrné globální teploty během 20. století. Z pohledu historie zřejmě současný teplý trend moc neznamená. Vzhledem k tomu, že je velmi obtížné vyhodnocovat historii klimatu, tak si myslím, že máme vcelku dobré důvěryhodné orientační informace. Určitě je dobré si uvědomit, že klima se vždy měnilo a měnit bude. Nicméně během technicky vyspělé společnosti výrazně vzrostl počet obyvatel a nárok životní úrovně, takže navzdory pocitu z pohledu historie nicotného oteplování, se stává svět vůči změnám přeci jenom zranitelnějším, i když na druhou stranu technická vyspělost pomáhá těmto změnám čelit. V obecném slova smyslu budoucí možné častější zesilování povětrnostních podmínek nejsou pro obyvatelstvo zrovna příznivou prognózou. Ovšem je potřeba se na to dívat střízlivě.
Proč se klimatologové hlavně zaměřují na současnost? Opět pohledem historie je současná doba výjimečná tím, že skutečně člověk svou neustálou činností může ovlivňovat klima. Kdybych měl srovnat současnost s malou dobou ledovou, tak by se snad dalo říci, že žijeme v teplé periodě. Je pravděpodobné, myslím si, že i bez lidského vlivu by klima mělo teplý charakter. Snažil jsem se příjít na to, zda-li je možné i bez lidského vlivu v grafu získat vzestupný globální trend. Beznadějně, protože všechny jednotlivé složky v klimatickém systému na sebe navazují a takhle prostě se postupovat nedá.
Závislost oxidu uhličitého (CO2) na vývoj teplot
Během 20. století koncentrace skleníkových plynů stoupala. Porovnání vzestupného teplého trendu a vzestupného trendu nárůstu koncentrace skleníkových plynů ukazuje jasnou souvislost. Veškerý nárůst koncentrace CO2 nemusí být pouze atropogenním vlivem, nicméně je opravdu nelogické zpochybňovat současnou teorii změny klimatu. Přírodě je jedno odkud ty koncentrace pocházejí, ale záleží na celkovém množství v atmosféře, protože vysoké koncentrace zapříčiní nárůst globální teploty.
Pan Kutílek tvrdí, že CO2 nemá vliv na změny teplot během posledních 15 let:
„Mnohem přesnější je stanovení globálních teplot ze satelitních měření, která se uskutečňují od roku 1980. V prvním přiblížení teploty mírně stoupaly do roku 1987 a od té doby mírně klesají. Za posledních 30 let se průměrná 30letá teplota téměř nemění oproti předcházející dekádě. Starší údaje o teplotách však nebyly stanoveny přímým měřením. Důležitý je však trend mírného poklesu teplot v posledních 15 letech, kdy namísto předpověděného vzestupu bylo jednoznačně prokázané, že na změny teplot nemá vliv změna koncentrace CO2.“
Graf na základě satelitního měření v troposféře ukazující dlouhodobý trend vzrůstu globální anomálie, rozdělen na dvě části období. Jedna část ukazuje oteplování, druhá mírné ochlazování. Dále je v grafu znázorněná křivka vzrůstu koncentrace oxidu uhličitého, která má podle pana Kutílka ukázat, že vliv tohoto skleníkového plynu se s vývojem teplot rozchází a tudíž hypotéza, že CO2 od roku 1980 má vliv na celkový trend oteplování, není pravdivá. Graf jsem převzal z článku pana Kutílka. Odkud graf pochází mi není známo, neboť pod grafem a ani nikde jinde nebyl uveden.
Podle mého názoru lze na internetu najít mnoho grafů, které se dají různě interpretovat. V grafu jsou ukázaná (podle setelitního měření ve spodní troposféře) dvě období, kdy se oteplovalo a následně mírně ochlazovalo. Každý graf může obsahovat určitý optický klam, protože záleží na tom, na jakém základě se sestaví. Všechny grafy ale ukazují jasný vzestupný trend globální teploty od 80. let. Pokud u některého grafu si to rozdělím na dvě poloviny, lze z toho něco vyvodit, ale na dlouhodobý trend to nemá vliv. Pochopitelně, že jak grafy na základě pozemního měření, tak i grafy pomocí satelitního měření jsou závislé na metodě zpracování, tudíž není asi vhodné se upnout pouze na jeden typ grafu. Podle pozemního měření se od roku 1998 výrazně neoteplovalo, ale pořád vývoj teplot ukazuje teplé období. Vůbec tím nechci říci, že uvedený graf je špatný. Shoduje se s ostatními.
Problém však vidím v interpretaci mezi křivkou CO2 a vývojem globální teploty. Nemyslím si, že je dobré z grafu vyvozovat, že CO2 nemá na vývoj teplot vliv. Asi by věta měla znít takto: Na vývoj globální průměrné teploty nemá vliv pouze koncentrace skleníkových plynů. Z toho si lze snadno dosadit, že ochlazení – nebo spíše stagnaci, ale také oteplení, kromě CO2, způsobují také jiné faktory, které se společně se skleníkovými plyny navzájem ovlivňují. Jestliže se podívám na celkový trend vzrůstu globální teploty a zvláště na vzrůst koncentrace CO2, vídíme jasnou souvislost. Vzrůst CO2 nemusí přesně navazovat na vývoj teplot v každém krátkém období. Proto klimatologové sledují dlouhodobé trendy. Graf není špatný, ale není ideální jej používat pro uspokojení své teorie proti antropogennímu vlivu. Vědci dlouhodobě studují atmosféru a je nezpochybnitelné, že nezanedbatelnou příčinou oteplování jsou právě antropogenní vlivy. Nevíme však přesný podíl.
Satelitní a pozemní měření
Měření pomocí satelitů je dobrá věc, nicméně bylo velmi komplikované zkontrolovat správnost měření, proto se dělaly různé zkušební testy a porovnávalo se to s pozemním měřením. V současné době se pozemní a satelitní měření navzájem kompenzují. Nezbývá nám nic jiného, než výsledkům věřit. Každá metoda má své pro a proti. Vyhodnocení průměrných globálních teplot během 20. století pomocí pozemního měření se považuje za důvěryhodné. Není možné trvat na jedné možné rekordní hodnotě, ale je možno brát vážně dlouhodobé trendy. Všechny grafy ukazují zřetelný vzestupný trend globální průměrné teploty.
Porovnání trendu satelitních měření v troposféře s přímým měřením od NOAA.
Porovnání globální anomálie satelitních měření s pozemním měřením.
Zdroj: http://www.cru.uea.ac.uk/cru/data/temperature/
Vyhodnocení trendu vývoje globální teploty na základě porovnání satelitního měření v troposféře (nahoře) a stratosféře (dole).
Srovnání změny globální teploty s ročním a pětiletým průměrem.
Politická opatření
Podle mého názoru není potřeba kvůli politickým opatřením zpochybňovat kompletní teorii současné změny klimatu, protože pokud politici rozhodnou o špatném opatření s negativními ohlasy, bude stále pořád špatné, i když teorie bude správná. Iracionální opatření budou vždy iracionální i v případě katastrofálních situací. Znamená to tedy, že argumentace proti politickým opatřením je zkreslování a překrucování výsledků nerozumný krok. Argumentace by měly vycházet z pravdivých informací o změně klimatu a dále z politických a ekonomických zkušeností. Jediná možnost je nepodporovat strany, které taková opatření prosazují.
Zdroj: Veškeré grafy, kromě prvního, jsem převzal z Wikipedie. Doporučuji se podívat na zdroj podrobněji. Najdete tam obsáhlejší informace.
Petr Hlinomaz, 2.12.2012
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
