Tímto článkem bych se rád pokusil racionálně vysvětlit současnou problematiku týkající se globální změny klimatu.
Abych dodržel nějaký standardní přehled, rozhodl jsem se článek rozdělit do jednotlivých bodů.
1. Jak jste si mohli všimnout, v úvodu jsem použil termín „Globální změna klimatu“. Je to totiž nejpřesnější termín, neboť důsledkem změny klimatu se neočekává pouze globální oteplení, ale také častější zesílení extrémních projevů počasí, které právě může z důvodu vyšší koncentrace skleníkových plynů v globálním měřítku v kratším čase narůstat. Je to odborný termín, který by se měl používat.
2. Hlavním zájmem vědeckého oboru meteorologie a klimatologie je studování klimatického systému. V současné době však existují střety mezi politickými ideologiemi. Tyto ideologie nemají ve své náplni práci studovat budoucí vývoj klimatu, nýbrž jejich cílem je přizpůsobit teorii tak, aby souhlasila s jejich politickou filosofií. Řekl bych, že vědci se většinou snaží dodržovat pravidlo a bývají neutrální. Jejich výsledky nesmějí být ovlivněny žádnou ideologií. Proto se často stává, že meteorolog a klimatolog nesouhlasí ani s jednou skupinou ideologů, i přesto, že třeba obě skupiny v něčem pravdu mají.
3. Jedna skupina tvrdí, že pan prezident Václav Klaus popírá změny klimatu, druhá tvrdí, že nikoliv. Je to typický příklad. V podstatě by se dalo říci, že popírá, protože základem teorie změny klimatu je výrazný vliv člověka na klima. Jelikož tvrdí, že ten vliv je malý, tak popírá celý základ teorie, protože porovnání trendu nárůstu globální teploty a trendu nárůstu koncentrace skleníkových plynů ukazuje zřetelnou shodu. Vzhledem k tomu, že tento trend nelze přičíst pouze přírodním klimatickým jevům a Slunci, tak prostě lidská činnost je zde zřetelná. Václav Klaus toto popírá, tudíž popírá významnou část této teorie. Ano, může lidský vliv na klima popírat ze správného důvodu, ale vědce by tyto důvody neměli zajímat. Klimatologové nemají v náplni práci důsledky zvyšování cen za elektřinu.
4. Další typický příklad: Alarmisté často tvrdí, že lidský vliv na klima je dominantní a klimaskeptici zase, že je zanedbatelný. Nic takového ale ve výsledcích není. Výsledek má spíše orientační charakter, který naznačuje velkou pravděpodobnost, že současné oteplení vlivem veškeré činnosti člověka je nezanedbatelné, tudíž na důkazních materiálech zřetelné. V žádném případě však dominantní. Skupiny ideologů bohužel mají pořád tendenci do svého sporu míchat klimatology.
5. Co znamená termín klimaskeptik? Klimaskeptik vám řekne, že to znamená racionální pohled na změny klimatu. Původně možná (s velkým M), ale co znám z internetu, tak tomu opravdu není. Bohužel musím konstatovat, že termín „klimaskeptik“ je do jisté míry nesmyslný. Např. před velkým slejvákem můžu být skeptický, že nezmoknu, ale upřímně řečeno, je mi to na houby, protože někdy je vysoce pravděpodobné, že právě zmoknu. Klimaskeptici často bez nastudování nebo pochopení popírají vědecké výsledky a pak své domněnky zveřejňují, což by se dalo popsat i jako záměrné lhaní nebo překrucování informací. Klimasketik si přizpůsobuje poznatky, tak aby mu to vycházelo s jeho přesvědčením, realita ho nezajímá. U alarmistů je to stejné, akorát, že tvrdí pravý opak. A že existují seriózní klimaskeptici? Ano, ale nemůžu hned číst všechny existující knihy. Kam tím směřuji, si zřejmě čtenář dokáže domyslet.
6. Proč klimatologové upozorňují na probíhající změny klimatu? Cílem seriózních klimatologů není vyvolat mezi lidmi paniku, ale lidem vysvětlit, že není dobré situaci zlehčovat. Samozřejmě, že v minulých dobách byly i teplejší období, ale v současné moderní době na Zemi žije mnohem více lidí, takže i z hlediska historie menší změna průměrné globální anomálie a očekávaný budoucí trend oteplování může znamenat určité problémy. Proto klimatologové předkládají politikům materiály s informacemi. Vzhledem k tomu, že politici potřebují mít stručnější informace, muselo se to zjednodušit na zhruba dvacet stránek. Takové shrnutí o této problematice není pochopitelně ideální, nicméně veškeré další jsou k dispozici. Politici ale nemají čas to studovat.
7. Pokud výsledky dostanou do rukou skupiny určité ideologie, dělají taková politická opatření, která jsou v souladu s jejich přesvědčením. Pokud občané nejsou spokojeni s jejich prací, své názory mohou projevit během probíhajících voleb. Vědci (jako vědci) nijak tuto věc neovlivní, ti mohou jenom vykonávat seriózní a neutrální práci, což by mělo být jejich hlavním záměrem.
8. Myslím si, že v současné době lze si sehnat mnoho kvalitních informací o změnách klimatu.
9. Je vůbec možné, aby mohla být věda v souladu s nějakou politickou filosofií? V podstatě se může vědě dařit v jakémkoliv politickém prostředí, ale i přesto si myslím, že nejideálnějším je klasická (pravicová) liberální politika. Vědci pro svou seriózní a neutrální práci mohou mít větší svobodu, a pokud by jejich práce byla přínosem pro stát, nevidím žádný problém, proč by měla věda být v rozporu s liberálním politickým směrem. Proto mám důvod mít podezření, že termín „klimaskeptik“ není čistě politickou ideologií. Je to spíše nějaký trend myšlení, který nemusí být vázán na stejnou politickou orientaci.
Starší záznam s přednášky klimatologa Jana Pretela.
Starší záznam z pořadu Studio 6. K divákům hovoří geolog Václav Cílek a klimatolog Jan Pretel.
Petr Hlinomaz, 23.11.2012
http://hlinomaz.blog.idnes.cz/
