Nejdokonalejší výživa je pro člověka samozřejmě pránická (půst), protože neobsahuje žádné stopy doprovodných balastních látek. Jenže na orientaci pouze na ní zatím zřejmě nemáme duchovní kvalitu. Člověk se bez vody a hmotné výživy zatím neobejde.

Po pránické výživě ze záření stvoření (slunce) je zřejmě nejzdravější čistě rostlinná strava. K životu na nevařené a veganské stravě nemá drtivá většina lidí zase v pořádku trávicí trakt, zejména ti starší. Snědené nedokonale rozkoušeme a v důsledku toho i strávíme. Nestrávené je pak následně ve střevě živnou půdou jak pro hnilobné bakterie, tak pro několik desítek druhů cizopasných prvoků, známými lambliemi počínaje. Člověk se těmito prvoky nakazí jednak stykem s jinými lidmi, pohybem ve zvířaty infikovaném prostředí. Nejškodlivější krevní parazity získávají lidé prostřednictvím bodavého hmyzu, ale také sexuální promiskuitou. Několik set druhů zárodků v člověku žijících, váhově asi dvě kila, žije s ním více či méně v symbióze.

Problém je v tom, že každý mikroorganizmus vytváří zplodiny své látkové výměny! Ty jsou ovšem pro všechny ostatní živé organizmy, včetně hostitelského člověka, více či méně zatěžující až jedovaté. Proto ti, kteří usilují o udržení svého zdraví, na prvním místě chtějí, aby se v jejich těle a střevě nacházely jen zárodky, jejichž metabolity jsou pro ně neškodné. Takovými bakteriemi a prvoky jsou hlavně ty, které rozkládají přebytečnou vlákninu. Tudíž jsou konzumenty rostlinné stravy. Jenže na ni musí být horní část trávícího traktu, tedy žaludek, dvanáctník, játra a slinivka, plně funkční. V takovém případě trávicí trakt nejen zneškodní zárodky, které do těla nepatří, ale hlavně natráví všechnu potravu natolik, aby se všechny potřebné komponenty vstřebaly. A nebyly živnou půdou pro tělu škodící metabolity vyrábějící bakterie, kvasinky, plísně a prvoky, které urychlují stárnutí, přivozují alergie a zabraňují vstřebávání potřebných živin. Jejich chronický následek je pak iniciátorem vzniku tzv. civilizačních metabolických nemocí. Přitom dodatečné dodávání těchto pro zdraví těla potřebných látek (vitamíny, minerály) podáváním nabízených potravinových doplňků zjišťuji jako omezeně účinné. Jako správnou cestu ke zdraví prostřednictvím potravy, kromě duchovního přístupu, vidím jednak v odstranění škodlivých parazitů, jednak v ozdravení trávicího ústrojí skrze správnou výživu. Přitom ta je dosti individuální, neb každý organizmus je originál.

Deset let na přístroji Oberon a orgánovém skeneru měřím stav orgánů u sebe a starších osob příbuzenstva a musím konstatovat, že ve věku nad 50 let se zcela zdravé žaludky, dvanáctníky, žlučové cesty, játra a slinivky prakticky nevyskytují. V důsledku toho se nejen hromadně vyskytují poruchy rovnováhy střevní mikroflóry, přemnožení podmíněně patogenních kvasinek a parazitů, ale v důsledku poruch vstřebávání živin těla mnohých začnou trpět podvýživou nezbytných minerálií, vitamínů, aminokyselin. V důsledku toho se urychluje stárnutí celého těla a uspíšil se výskyt více než desítky metabolických a nervových poruch. Těch, které se pomalu a jistě stávají pohromou civilizace. Myslím ty od diabetu a osteoporózy přes makulární degeneraci sítnice po Parkinsonovu chorobu a všeobecnou nadměrnou sklerózu. Protože se ví, že řada z nich, pokud přímo není vyvolána, tak je prohlubována nedostatkem některých živin, nastal boom výživových doplňků.

Měřením i na sobě jsem zjistil, že účinnost doplňovaných syntetických vitamínů a minerálií je kolísavá. Někdy může být účinná, jindy je zcela „neškodná“. Nejlépe je proto živit se takovými potravinami, které jsou na potřebné látky bohaté a přitom dietní a cenově dostupné. Přede mnou vyvstala otázka, které to jsou? Začal jsem účinek takřka všeho dostupného měřit na sobě, a to z hlediska jak ozdravného účinku na trávící trakt, tak z hlediska doplnění nejvíce potřebných, vesměs v populaci chybějících látek. K jistým závěrům jsem dospěl, proto se pokusím se čtenáři Phoenixu podělit o zkušenosti, které se jeví jako obecně platné a i pro jiné užitečné.

Než přistoupím ke konkrétním doporučením, chtěl bych předeslat, nedostatek kterých výživových komponent vidím obecně jako již poruchy vyvolávající. V pořadí od největší míry nedostatku vitamíny: D3, omega 3, B12, vitamin A, kyselina listová, B3 (niacin), lutein, B1 (thiamin), biotin. Z minerálů Mg (hořčík), K (draslík), B (bór), J (jod), Br (brom). K tomu nedostatek některých aminokyselin v kombinaci s přejídáním, překyselením organizmu a přetížení lepkem z pšenice.

Z této víceúrovňové a složité situace, doplněné záplavou až zázračných doporučení, si laik těžko vybere to podstatné a konkrétní. Abych mu přece jen pomohl, vybral jsem 5 hlavních potravin, které při měření na Oberonu vycházejí jako užitečné až mírně ozdravující pro 90% lidí. Jsou to:

1. Zelené čaje zejména Emanace, dlouhodobě vyluhované! Číňané mají pravdu, když čajům a zejména „druhákům“ (podruhé zalitým) přisuzují ozdravný účinek. Dlouhodobé výluhy působí příznivě na sliznici žaludku a dvanáctníku, působí celkově povzbudivě močopudně. Emanace navíc mírně zlepšuje arteriosklerózu, snižuje tendenci k diabetu druhého typu, neuropatii a snižuje chuť k jídlu. Když mám očistný den (pránický), tak jen piji Emanaci a nemám hlad a jsem „pohotový k aktivitě“.
2. Špenát i mražený v sáčku! (Méně kapusta, brokolice.) Je velmi nedoceněnou zeleninou, jejíž chlorofyl hojí žaludek a dvanáctník, listová podporuje krvetvorbu a celkově odkyseluje a doplňuje hořčík. Ze všech zelenin vychází jednoznačně nejlépe a celý „omyl“ se „špenátovým Pepkem námořníkem“ bude přehodnocen. Opět začne platit, co dietetici před válkou v USA empiricky zjistili, že jeho konzumace zlepšuje krevní oběh. Pouze to mechanicky přisoudili železu. Toho sice moc neobsahuje, ale obsahuje mnohé kriticky nedostatkové vitamíny a minerály a snižuje překyselení. Takže ve výsledném efektu hojná konzumace špenátu krvetvorbu, jak jsem změřil, skutečně výrazně podporuje. A mírná anémie je u starších lidí u nás „pandémií“!
3. Mořské ryby, sledě zejména. Existuje výrazný nedostatek omega 3, vit. A a D3, jodu a jiných komponentů, u vegetariánů navíc i některých aminokyselin, které jsem nemohl získat jinak, než z neuzených mořských ryb. Jejich konzumace výrazně stabilizuje činnost slinivky a žláz s vnitřní sekrecí, omezuje sklerózu cév. Nepříznivě se ovšem projevuje vysoký obsah těžkých kovů ze znečistěného moře. Proto by se neměly jíst častěji než dvakrát týdně.
4. Rakytníkový sirup Ravit s přídavkem vitamínů podle MUDr. Erbena, který skutečně snižuje hladinu homocysteinu v krvi a tím cholesterol. Ravit působí všestranně blahodárně na celé tělo, na játra zejména. Je mou domněnkou, že obecné zvýšení homocysteinu jako stárnutí urychlujícího činitele je způsobeno neschopností jater zpracovávat nadbytek cholesterolu a tuků, což je následek skrytě prodělané mononukleózy nebo některého typu hepatitidy.
5. Vývar a extrakt z mletého hovězího masa. Je obecným jevem velký nedostatek vitamínu B12, u vegetariánů zejména. Nepodařilo se mi jej žádným neinjekčním způsobem dostat do optima, zejména ne syntetickými preparáty. Jakmile je podán B12 v tabletkách, okamžitě na Oberonu vyskočí nádory na predilekčních místech! Ne nadarmo před vitamínem B12 v doplňcích varují onkologové! V nouzi jsem si vzpomněl na recept starých babiček, které všem po nemoci jako silně posilující dávaly hovězí vývar! Udělal jsem jej a divil se. Je mimořádně ozdravující. Nejefektnější odfiltrovaný vývar z masa se jevil z nejlevnějšího hovězího mletého. Vepřový a kuřecí nikoliv! (Asi rezidua.) Zbylou hmotu masa ze sítka dávám psům v okolí a od té doby mě mají ještě raději. Když jsem se ji pokoušel kuchyňsky dále zpracovat, vzniklé karbanátky a jiné výtvory zatěžovaly zažívadla a po jejich snědení jsem se cítil „těžký“. Přidávám tedy hovězí vývar do věch zeleninových polévek a moje čísla chorob na Oberonu se značně zlepšila. Optimalizací přívodu přirozeného vitamínu B12 snižujeme riziko vzniku všech neurologických a metabolických chorob.

Výše uvedenými upozorněními na možnosti vylepšení výživy, které se nepochybně týká drtivé většiny populace, jsem se na hodně markantních případech pokusil ukázat, že skutečně můžeme snížit riziko vzniku civilizačních nemocí výživového původu. Je jisté, že by se dala vyjmenovat ještě sada dalších hodně užitečných, ale to není v rámci možností jednoho článku.
 

MVDr. Josef Staněk