mapa stránek || vyhledávání

Skrytý význam válek

Nejsou jen střetnutí mezi sportovními týmy, mezi partnery. Jsou i střety – přímo války. Kdysi se vedly mechanickými zbraněmi – oštěpy, luky, meči a cepy. Nyní se zodpovědní lidé hrozí třetí a čtvrté světové války – té, co by byla vedena znovu jen klacky a kameny, jak usoudil Albert Einstein. Nic takového.

Někdy je její smysl srozumitelný – vůdce sám vede národ k válce, jejíž smysl dříve popsal ve své knize. Anebo vůdce popisuje bojechtivou budoucnost jen ve svých pracích a tu pak postupně prosazují skryté osudové vlivy.
 

Finsko

Autonomní finské velkovévodství vzniklo po porážce Švédska ve válce let 1808 – 1809. Carské Rusko dalo Finsku vlastní samosprávu a ekonomii. Oblasti, které kdysi dřív Rusko zabralo v jihovýchodním Finsku, byly vráceny. Země se rozvíjela národnostně i hospodářsky. Rozpory trvaly s obyvateli švédského původu. Avšak koncem 19. století monarchie usilovalo o větší podřízení Finska, což zhoršovalo vztah Finů ke státu.

Po bolševické revoluci pak v prosinci 1917 vyhlásil finský sněm nezávislost. Jenže vznikly rozpory ohledně možnosti kapitalistického nebo socialistického vývoje. Roku 1918 občanská válka určila kapitalistický vývoj nového státu.

Zničená kolona Rudé armády a mrtví vojací na Raatské cestě, leden 1940.

Později diktátor J. V. Stalin vznesl mnoho požadavků vůči Finsku. Jednání se nedařila a proto rozhodl o napadení Finska. Válka trvala od 30. listopadu 1939 a skončila až v březnu dalšího roku. Její průběh je všeobecně známý. Armáda rozvojové velmoci útočila jen s velkými potížemi. Postupovala pomalu, a její lidské ztráty byly šestkrát větší než u finských obránců. O život přišlo 131.000 sovětských vojáků.

První finský samostatný stát, po následných jednáních, ztratil 11 % území. Za svou agresivní válku byl Sovětský svaz vyloučen z organizace Spojených národů.
 

Smysl sovětsko-finské války

Svět lze posuzovat dle hlubších poznatků, takových, jež chybí materialismu. Dějiny, které svými postupy uskutečňujeme, bývají promyšlené. Někdy lidé nedokážou nachystané optimální postupy dodržet, a vývoj pak nepokračuje nejlepším směrem. Dokonce může couvat až do nevývoje.

Nejtvrdší vůdce zamýšlel zvětšit sovětské území kolem Leningradu. Jedna vysvětlení nyní obhajují, že zvětšení území skutečně pomohlo, aby obležené velkoměsto se udrželo po dva a půl roku [1]. Ale jsou i opačné názory.

Rozšíření území se povedlo za cenu zhoršení prestiže země, a s velkými ztrátami ve vlastní armádě. Svět byl překvapený úspěšným intenzivním odporem finských vojáků. Ohromnými obtížemi Rudé armády při zdolávání obrany malého státu.

Nejhlubší smysl výše popsané války nechápu v potřebě zvětšit sovětské území. Skryté vedení lidstva znalo blížící se útok nacistického Německa na Sovětský svaz. Rozvojová velmoc nebyla tak dobře technicky vybavená jako západní stát – Německo, jehož případné vítězství, ovládnutí Evropy, by značilo návrat otrokářství. Darwinismus, s vyvražďováním národů, zavedený do Evropy namísto Ježíšových přístupů.

Neobratně vedená válka, přímo neschopnost Rudé armády, měla vliv na posuzování Sovětského svazu. Německý vůdce Hitler uvěřil v jeho slabost a po napadení SSSR v červnu 1941 se v tom utvrdil. Podle Solženicyna šlo o porážku, kterou dějiny předtím nepoznaly. Rychlý postup wehrmachtu se zastavil jen desítky kilometrů před Moskvou.

Jenže potom se projevil (kupodivu prospěšný) potřebný vliv zlé sovětsko-finské války. Hitler nedovoloval své armádě, aby před protivníkem ustupovala. Strategie nadlidí účinně škodila uskutečnění jeho krutých otrokářských cílů.

Přesvědčení o nadřazenosti úspěšného německého živlu pak znamenal ztrátu německé armády ve Stalingradu. Letecké zásobování se nedařilo. Maršál Paulus žádal berlínské velení o dovolení ustoupit a to kvůli nedostatku zbraní, jídla a tvrdé zimě. Jenže Hitler byl posedlý svou myšlenkou nadčlověka, ústup nepovolil. Polní maršál Paulus uznal porážku a vedl své vojsko do zajetí. Ušetřil devět desítek tisíců životů v už jen beznadějném odporu. Ze zajetí se po válce vraceli, přeživší vojáci, zpět do Německa často už po dvou či třech letech – ti ze stalingradské bitvy však jen v nepatrném počtu. Kdežto zajetí délky 15 let, a podobně, trestalo vojáky, kterým byly dokázané zločiny.

Usuzuji, že sovětsko-finské válce patřil především onen skrytý význam – oklamat A. Hitlera, což napomohlo vítězství Spojenců ve 2. světové válce.

Promyšlený smysl kapitulačního postupu hodnotím i v postupech československého prezidenta Edvarda Beneše roku 1938 a stejně tak různé další významy v dosavadní politice a to pro dobrou budoucnost [2].
 

Odkazy:

[1] Finské zapomínání – S. Křeček

[2] President Edvard Beneš, duchovní – B. Tichánek

[3] Názor Václava Klause – video 4 m., rok 2014

[4] Z bílé černou – Olympic [1968], youtube
 

Bohumír Tichánek

Poslední články autora:


hodnocení: 4
hlasů: 1
Print Friendly, PDF & Email

Magazín Gnosis - Hledání Světla a Moudrosti, příspěvky čtenářů - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2022

Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.

Odkazy:

Slunovrat Agentura BYTÍ Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference